V krajských volbách 2012 STAN spolu s TOP 09 měli ve volebním programu bod (.doc, str. 2) „Transparentnost a veřejné zakázky“. Ten se týkal uveřejňování hospodaření a rozhodnutí. STAN chtěli prosadit např. zveřejňování všech uzavíraných smluv, průběhů výběrových řízení nebo zápisů z rady kraje, o přímých přenosech a jejich archivaci se však nezmiňuje.

Přímé přenosy a archivaci jednání Zastupitelstva města Zlína lze nalézt zde. V sekci„Otevřená radnice“ se nachází veřejné zakázky, smlouvy a hospodaření.

Vzhledem k tomu, že zlínský krajský úřad neposkytuje zápisy z jednání online, se stává tento výrok neověřitelným, protože nelze dohledat, zda skutečně STAN dostáli bodu z volebního programu a navrhovali prosazení těchto transparentních opatření.

Dle údajů Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad čerpalo úspěšně město Nová Bystřice na opravu, rozvoj a modernizaci silnic mezi lety 2008–2015 částku více než 19 milionů korun (. pdf, s. 16). Kromě komunikací čerpalo ze stejného programu také dotaci na Regionální úzkorozchodné muzeum a rekonstrukci místního Kulturního domu.

Pokud jde o otázku Zimolova působení v Nové Bystřici, tak je skutečností, že byl starostou obce do roku 2008. Od roku 2008 do současnosti (v době čerpání dotací) zastával jen aktivní politickou funkci jako jeden z řadových zastupitelů města.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože město Nová Bystřice úspěšně čerpalo finance na opravu komunikací. Stalo se tak v době, kdy Zimola již nebyl starostou. V jednom případě ještě starostou byl, to ovšem nefiguroval v roli krajského hejtmana. V obou rolích najednou pak nefiguroval.

Zákon o registru smluv prošel Parlamentem ČR (poslední hlasování v PSP po vrácení ze Senátu) 24. listopadu 2015. Liberecký kraj se zapojil do zveřejňování smluv již na začátku roku 2013. Tedy časový předstih, který Půta popisuje, je korektní.

S řadou pokut za pochybení při dodržování řádných postupů při realizaci veřejných zakázek se potýká zejména krajské město, které obdrželo poslední pokutu, respektive Krajská nemocnice Liberec, a.s., v roce 2014 a to v souvislosti s porušením řádných postupů při výběru dodavatele.

Kraj jako takový se potýkal s dlouholetou kauzou okolo výběru dopravce pro Liberecký kraj. ÚOHS však nakonec námitky k zakázce ze strany Bítešské dopravní společnosti zamítla.

Zdroj: zindex.cz

V tomto případě má tedy Půta pravdu. Kraj se skutečně za poslední čtyři roky nedopustil v oblasti veřejných zakázek žádného významného pochybení.

Objednávky Libereckého kraje nad 30 000 Kč jsou skutečně zveřejňovány, v několika případech (trhací mapa či oprava křesel) zveřejnilo i objednávky s nižší hodnotou.

Zákon o registru smluv, který nově nabíhá, však stanovuje povinnost zveřejnění smluv až od hodnoty vyšší 50 000 Kč (zk. 340/2015 Sb., § 3 (2i) ). Kraj se této zákonné povinnosti přizpůsobí. Na transparentním účtu kraje pak lze skutečně kontrolovat jeho příjmy i výdaje, a to již od března 2013.

Výrok Martina Půty hodnotíme jako pravdivý, jelikož jeho tvrzení se opírá o korektní informace o transparetním chování Libereckého kraje.

Povinná volební účast je atribut volebního systému, kterým státy řeší dlouhodobě klesající volební účast. V současnosti existují povinné volby v určité formě ve 28 státech světa a ve státě Georgia v USA. Ve Francii jde pouze o volby do senátu, ve Švýcarsku takto volí do jednoho z kantonů. Států, které uznávají volební povinnost ve všech volbách, je tedy 26, což tvoří asi 13 % z 203 zkoumaných zemí.

Povinná volební účast je zavedena v těchto státech: Argentina, Austrálie, Belgie, Bolívie, Brazílie, Demokratická republika Kongo, Kostarika, Kypr, Dominikánská republika, Ekvádor, Egypt, Francie (pouze senátní volby), Gabon, Řecko, Honduras, Libanon, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Mexiko, Nauru, Panama, Paraguay, Peru, Singapur, Švýcarsko (pouze kanton Schaffhausen), Thajsko, Turecko, Uruguay.

V některých státech nedochází k vymáhání této povinnosti (Kostarika, Dominikánská republika, Mexiko) , v jiných existují různé typy sankcí. Například ve Švýcarsku nebo v Argentině je to finanční postih, v Singapuru může dojít k odebrání hlasovacích práv.

Prezident Zeman zmínil možnost zavedení povinné volební účasti například letos v září v rozhovoru pro Českou televizi.

Je pravdou, že někteří z bývalých blízkých spolupracovníků Michala Haška se ke kauze veřejně vyjádřili. Mezi ně můžeme zařadit dnes již bývalou mluvčí Jihomoravského kraje Denisu Kapitančikovou (v současnosti mluvčí Brna-střed), která v rozhovoru pro Deník Referendum a pro iDnes.cz z 2. srpna popsala situaci na hejtmanství.

Na její vyjádření reagoval a potvrdil jej bývalý bezpečnostní ředitel Michala Haška z let 2009-2012 Bohumil Šimek. Ten poté odešel k městské policii v Brně a následně se stal lídrem Hnutí ANO v Jihomoravském kraji. V současnosti je tedy jedním z Haškových konkurentů.

Nynější mluvčí Jihomoravského kraje Eliška Holešinská Windová pak vyjádření Denisy Kapitančikové označila za součást předvolební kampaně kvůli její funkci mluvčí Brna-střed. Michal Hašek se pro média vyjádřil v tom smyslu, že bývalá mluvčí Kapitančiková lhala. Starosta této městské části Martin Landa (Žít Brno) však odmítl, že by její vyjádření jakkoli spoluutvářela předvolební kampaň hnutí Žít Brno, které vstupuje (v koalici s TOP 09) do krajských voleb.

Výhradou k jinak pravdivému výroku však zůstává skutečnost, že se nejednalo o jediné osoby, které se k dané kauze vyjádřily, a to ani v rámci Jihomoravského kraje. Např. koalice Strany zelených a České pirátské strany na situaci reagovala výzvou k rezignaci. Michal Hašek však na svých oficiálních stránkách tuto možnost zavrhl.

Na rozdíl od sociální demokracie, která Michala Haška po jeho vysvětlení podpořila, jejich koaliční partner KDU-ČSL se s tímto nespokojil a vyžádal si analýzu smluv uzavřených s Mrencovou.

Jedni z Haškových nejbližších spolupracovníků se k tématu skutečně vyjadřovali, nezůstalo však jen u nich, a proto je výrok hodnocen jako pravda s výhradou.

Při porovnání meziročního nárůstu vývozu do Spojených států za poslední dva roky a celkového nárůstu vývozu zboží je patrné, že zejména v roce 2015 vývoz do Spojených států rostl výrazně rychleji než celkový vývoz.

Nakolik se však na těchto vývozech podílí malé a střední podniky není z dostupných dat možné určit.

"Z malých a středních firem do USA exportuje zatím jen 13 procent, a i když se podle našeho průzkumu chystá do Ameriky v nejbližší době vyvážet dalších 11 procent středně velkých podniků, v součtu je to stále necelá čtvrtina,"řekla v říjnu 2015 pro časopis Ekonom místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková.

Co se struktury vyvezeného zboží týká, největší podíl měly v roce 2015 Stroje a dopravní prostředky - jednalo se o polovinu vyvezeného objemu. Pětinu pak tvořily Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu - sem patří například železo a ocel, další kovy nebo výrobky z pryže.

Program Změny ke krajským volbám v roce 2012 je na internetu bohužel nedohledatelný, granty však měla udělovat protikorupční komise, kterou Rada kraje zrušila. Protikorupční pracoviště v kraji vskutku vzniklo, o nabídkách ostatním politickým stranám o podílení na jeho fungování jsme se však také nikde nedočetli.

Ohledně programu k minulým volbám jsme napsali e-mail Změně pro Liberecký kraj, do teď jsme se však odpovědi bohužel nedočkali. Protikorupční granty až ve výši dvou milionů korun měla podle médií udělovat protikorupční komise, která vznikla v kraji v dubnu 2013, v 29. července 2014 byla však usnesením (.pdf) Rady kraje zrušena. Jiné zmínky o protikorupčních grantech jsme bohužel také nenalezli.

V Libereckém kraji bylo skutečně v lednu 2014 vytvořeno krajské protikorupční pracoviště jako nezisková organizace, která na Liberecku navázala na práci sdružení Čmelák. Největším kritikem jeho práce je sám Liberecký kraj, který jej osočil ze lži a mystifikace. Kraj opakovaně uvádí, že je organizace napojena na spolek Změna - například z tohoto článku na krajských stránkách můžeme citovat: „Nepodepsaná tisková zpráva Krajského protikorupčního pracoviště, které založil pro svou potřebu krajský zastupitel a zároveň náměstek primátora Jan Korytář (Změna?),...“ O nabídce dalším politickým stranám, aby v něm měly své zastoupení, jsme taktéž na internetu nenalezli žádné informace.

Většinu informací z výroku kandidátky Změny se nám nepodařilo ověřit, celkově tedy výrok pokládáme za neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nepodařilo zjistit konkrétní počet uprchlíků v městě Žitava.

Žitava (Zittau) je obec nacházející se na hranici ČR v saské oblasti Görlitz. Oficiální webové stránky pro tuto oblast uvádí, že se v této oblasti uprchlíci nachází a dále informují o kapacitě jednotlivých ubytoven pro uprchlíky. V Žitavě je tato kapacita 350 lůžek (v nouzi 560). Není ovšem jasné, do jaké míry je jejich kapacita naplněna.

Ve stejnojmenném hlavním městě oblasti Görlitz se v březnu 2016 nacházelo 676 osob žádajících o azyl.

Oficiální zdroje neuvádí počet osob žádajících o azyl v Žitavě a v průběhu víkendu není možné toto číslo zjistit. Všechny úřady (radnice v Žitavě, úřad oblasti Görlitz, Saské azylové informační centrum a Federální úřad pro migraci a uprchlíky) jsou případně ochotny tyto informace poskytnout v pondělí. Výrok bude tedy doplněn ihned po zjištění informací od zmíněných institucí.

Státní rozpočet ČR pro rok 2014 připravila a schválila úřednická vláda Jiřího Rusnoka, zatímco rozpočet pro rok 2015 byl připraven a schválen stávající vládou Bohuslava Sobotky.

KSČM k návrhu státního rozpočtu pro rok 2016 16. října vydala tiskovou zprávu, v níž se mimo jiné píše: "Vláda slibuje růst daňových příjmů, ale návrhy KSČM na jejich větší progresi odmítá. Nadále se zdaňuje hlavně spotřeba, kapitál a korporace jsou zdaněny podprůměrně. Úroveň daňové kvóty řadí ČR v rámci EU mezi státy s nižší úrovní přerozdělení. Účinek lepšího výběru daní nemůže být dodatečný."

Přijetí obchodních dohod musí projít řádným legislativním procesem a také Evropský parlament se k tématu regulace pesticidů v minulosti již vyjadřoval. Výrok ale hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni korektně posoudit, zda skutečně jednání o TTIPu nemají na danou problematiku žádný vliv.

O odložení přijetí regulace 31 škodlivých pesticidů informoval jimo jiné v květnu loňského roku deník The Guardian. Odkazoval na uniknuté dokumenty, které hovoří o nátlaku stran připravované smlouvy TTIP na tuto regulaci, konkrétně od firem, kterých by se regulace týkala. V dalším článku ale poznamenává, že sice jejich zdroj z Evropské komise potvrzuje přípravu takových podkladů a jejich pozastavení kvůli zmiňovanému tlaku, ale tyto uniknuté dokumenty nebyly publikovány a mluvčí Evropské komise o nich odmítal prozradit více.

Evropský parlament se skutečně zabýval návrhem týkajícím se používání pesticidu Glyfosátu v dubnu tohoto roku. Návrh Komise byl přijat, ale ze závěrečné zprávy organizace Pesticide Action Network Europe vyplývá, že přijatý dokument byl značně pozměněný oproti původnímu návrhu na omezení používání tohoto pesticidu. Na stránkách Evropské komise je dostupný i celkový přehled dokumentů ohledně pesticiů vyplývajících ze současně platné regulace.

Dokument (.pdf, strana 2) shrnující postavení EU v otázce pesticidů v rámci TTIPu navíc zdůrazňuje, že současně platná regulace a opatření nebudou oslabovat.

Další část výroku se týká obecného přijímání obchodních dohod EU s třetími zeměmi. V tom se poslankyně taktéž nemýlí. Jak se dočteme z dokumentů EU (.pdf, strana 9), obchodní jednání sice probíhají ve jméně Evropské komise, která ale žádá Radu ministrů o souhlas se zahájením jednání, pravidelně informuje Radu i Evropský parlament o průběhu jednání, které klasicky trvá i několik let. V souladu s novou pravomocí vyplývající z Lisabonské smlouvy musí ještě finální podobu textu přijmout a nebo odmítnout právě Evropský parlament.

Pokud by šlo o legislativní návrh, od přijetí Lisabonské smlouvy je posílený i důraz na národy, které se k těmto návrhům můžou vyjádřit a předložit své stanovisko než se návrh posune k prvnímu čtení v Evropském parlamentu a následně v Radě.

Přehled Evropské komise ohledně připravované dohody hovoří jasně - TTIP nezmění ani nezruší žádnou z EU legislativ.