Dle údajů ČSÚ je sice pravdou, že do zahraničí odejde více než 400 miliard korun, přesto je toto tvrzení zavádějící. Gazdík totiž nedodává, že ze zahraničí do ČR naopak přiteklo přibližně 164 miliard. Částka po započtení tohoto rozdílu je ve skutečnosti nižší, jen 285 miliard.

Otázka odlivu investovaných zisků z České ekonomiky je tedy poněkud komplikovaná. Jedná se tu o tzv. hrubý disponibilní důchod, což je soubor finančních prostředků, kterými ekonomika disponuje. Jedním z prvků, jenž ho ovlivňuje, je i poměr mezi odlivem a přílivem financí mezi zahraničím a českou ekonomikou. V současné době česká ekonomika v tomto bodě tratí.

Jak uvádí měsíčník ČSÚ ve svém únorovém čísle z roku 2016, tento rozdíl činil za rok 2015 celkem 285 miliard korun, když do zahraničí odteklo 449 miliard korun a vrátilo se jen 164 miliard korun. Ještě vloni to podle údajů ČSÚ bylo „jen“ 214 miliard korun za rok 2014.

Pokud si vezmeme jako příklad jen zisky z přímých investic zahraničních investorů, pak za rok 2015 odešlo do zahraničí 319 miliard korun. Otázka nepoměrného rozložení přímých investic, kdy české firmy investují v cizině minimálně (oproti zahraničním u nás), je pak jedním z důvodů poměrně špatné pozice ČR ve srovnání se státy v Evropě.

Za rok 2014 je odliv financí roven 8,7 % HDP a za rok 2015 7,7 %, jak je vidět v následujícím grafu porovnávajícím evropské země:

Zdroj: Analýza odlivu zisků, str. 23.

Graf 2: Rozdělování důchodů společnostmi (za rok 2014)

Zdroj: ČSÚ

Jak ukazuje i další graf, přibližně od roku 1998 můžeme sledovat rostoucí rozdíl mezi zisky z investic mateřských firem posílanými do zahraničí nad těmi českými získanými ze zahraničí. Ani jednou však částka nedosáhla 400 miliard korun. Daný stav odkazuje na situaci, kdy zahraniční přímé investice doposud mnohonásobně překonávají ty české a zároveň jsou ve stádiu zralosti, kdy dochází k jejich kapitalizaci.

Je nutné poznamenat, že tomuto tématu se věnovala i kritizovaná analýza Úřadu vlády z roku 2016 (. pdf, str. 22–36), která předeslané uznává a jako řešení vidí změnu sektorového zdanění. Tuto analýzu ale následně kritizoval Svaz průmyslu a obchodu ČR, i když uznal částku cca 200 miliard vyplacených ze zisku do zahraničí za rok 2014 (. pdf, str. 10). Podle zprávy je důvodem to, že investice do ČR začaly proudit více až po roce 2000, takže zatímco okolní země už větším odlivem prošly, ČR má kulminaci ještě před sebou. Navíc je to způsobeno tím, že je republika malou a otevřenou ekonomikou. V závěru svaz odmítl vládní sektorovou analýzu a závěry ohledně navyšování daní (tamtéž, str. 17).

Touto otázkou se zabývá koaliční smlouva v hlavě IV Principy koaliční spolupráce (.pdf, str. 31). V té je řečeno, že pro každé jmenování či odvolání člena vlády „musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat.“

Informace o policejní reorganizaci vypluly na povrch v červnu minulého roku. ODS od počátku zastávala postoj, že rozhodnutí je zcela v kompetenci policejního prezidenta a za případné selhání bude odpovědný právě on.

Předseda ODS Petr Fiala 15. června prohlásil: „... ministr vnitra a policejní prezident dnešním rozhodnutím přejímají plnou zodpovědnost za reorganizaci policie. Zda změna zlepší efektivitu fungování policie, bude možné posoudit teprve po nějaké době. Policie nemůže sloužit jedné politické straně, či osobě. Pokusy Andreje Babiše o politizaci policie a snaha o její ovládnutí jsou nebezpečné a nepřijatelné.“ V rozhovoru pro web Česká justice o den později Fiala řekl: „... upřímně řečeno, já obdivuji, kolik je tady teď odborníků mezi politiky a veřejností na to, zda tu mají být dva specializované útvary, zda mají být zastřešené nebo jak to má být. V tomto směru jsem naprosto přesvědčen, že je to věc odborně-manažerská a je to záležitost policejního prezidenta.“ Následně dodal: „... my se chováme jako demokratická strana. Takže pokud tady máme mít policii, která je v mnoha směrech nezávislá, tak reorganizace je její věc. A nemá to být tématem politické diskuze.“

Poslanec Bohuslav Svoboda v rozhovoru pro Forum 24 (dříve Svobodné fórum) uvedl, že za sporem okolo reorganizace stojí především předseda hnutí ANO Andrej Babiš: „... problém je skutečně v tom, že Andrej Babiš není schopen žádné koaliční spolupráce, že není schopen myslet dopředu. Ke všemu je možné mít námitky, nebo si můžeme říkat, že když se útvary sloučí, budou synergicky pracovat a efektivita práce bude lepší. Nebo si můžeme myslet, že když bude obojí spadat pod policejního prezidenta, vliv seshora může být větší. Ano, obojí má pro a proti, ale ten problém se nevyřeší politizací.“

Postoj k věci potvrdila i místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Ta v pořadu Vaše téma uvedla: „... policie je nezávislá. Pokud se policejní prezident rozhodne, že chce udělat něco efektivního pro policii, tak je to jeho kompetence a politici by do toho neměli zasahovat.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, studenti některých druhů středních škol měli podle údajů za rok 2016 v jarním matematickém testu vyšší než poloviční neúspěšnost.

Zdroj: CERMAT

Při pohledu do dat v tabulce zjistíme, že jarní maturitní zkoušku z matematiky zdárně absolvovalo 6662 žáků z celkového počtu 6916 studentů gymnázií, což činí přibližně 96 % úspěšných maturantů. Naopak ze studentů středních odborných škol zdravotnických zdárně absolvovalo maturitní zkoušku z matematiky pouze 99 z 251 studentů, jejich úspěšnost se tak pohybuje okolo 39 %. Výrok poslance Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

V pátek 9. prosince 2016 zveřejnilo ministerstvo dopravy svoji zprávu o stavu situace problematických úseků dálnice D8. Tento materiál by měla projednat vláda ve středu 14. prosince 2016 na svém zasedání.

V rámci dostavby dálnice D8 jsou plánovány po uvedení do provozu dne 17. prosince 2016 ještě tyto projekty (. pdf, str.7–8):

• Projekt geotechnického monitoringu, část 7 - území sanovaného sesuvu km 56,300–56,500.
• Estakáda Prackovice, změna „f“ - zajištění opěry OP1 část 700 - zemní kotvy a injektáž.
• A101 - hlavní trasa, měna „v“ - pilotová stěna u A210 - ZBV38
• Projekt geotechnického monitoringu, část 8 - stavební objekt SO A 210. Dálniční most estakáda Prackovice.

Dále by měly probíhat práce na objektech v okolí dálnice, které nebudou mít vliv na zprovoznění stavby. Materiál uvádí jako příklad dostavbu dvou přejezdů dálnice, vegetační úpravy či úpravy vodoteče (. pdf, str. 9–10).

Samostatnou kapitolou je i pokračující geologický a hydrologický monitoring. Současný stav je popsaný v předkládaném materiálu. Pokud jde o budoucí monitoring, zpráva zmiňuje jen nutnost zajištění projektu monitoringu a nepopisuje detaily. Z předchozí zprávy ministerstva dopravy týkající se D8 vyplývá, že je v přípravě vypsání veřejného řízení na tento kontinuální monitoring po konci roku 2016 (. pdf, str. 7).

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Po uvedení dálnice D8 do užívání budou i nadále pokračovat dokončovací práce v okolí, včetně sanačních a stabilizačních projektů. Dle materiálů ministerstva dopravy je v tento okamžik patrná snaha zajistit kontinuální monitoring problematických geologických úseků dálnice, přesto však zatím nejsou k tomuto účelu upřesněny žádné detaily a nebylo vypsáno výběrové řízení.

U tohoto výroku neověřujeme, zda někdy v budoucnosti zmiňovaný počet senátorů podepíše ústavní stížnost, ale zabýváme se tím, zda se již stalo, že by podobný počet senátorů v minulosti ústavní stížnost podepsal.

Výrok v tomto případě hodnotíme jako pravdivý, protože podle vydaných rozhodnutí (pozn.: pro vyhledání je nutné v kolonce „navrhovatel" zadat „skupina senátorů") i projednávaných plenárních věcí, zatím nedošlo k tomu, že by stížnost k Ústavnímu soudu podalo více než 60 senátorů. Velmi blízko tomuto počtu však byl návrh skupiny 53 senátorů na zrušení tzv. volebního zákona z roku 2005. Nejčastěji skupiny senátorů, které se obrací na Ústavní soud, čítají kolem 23 senátorů.

Vlády všech tří zmíněných zemí se od ledna 2017 chystají zvýšit minimální mzdu. Na Slovensku na 435 € (cca 11 760 Kč), v Maďarsku na 407 € (cca 11 000 Kč) a v Polsku na 449 € (cca 12 125 Kč). Pro srovnání, minimální mzda v České republice bude od 1. ledna 2017 činit 11 000 Kč.

Tabulka: Vývoj růstu minimálních mezd na Slovensku, v Maďarsku a Polsku.

zeměleden 2014leden 2015leden 2016leden 2017Slovensko352 € (9510 Kč)380 € (10 242 Kč)405 € (10 950 Kč)435 € (11 760 Kč) Maďarsko322 € (8 700 Kč)333 € (9 000 Kč)353 € (9 541 Kč)407 € (11 000 Kč)Polsko390 € (10 540 Kč)407 € (10 970 Kč)430 € (11 620 Kč)449 € (12 135 Kč) zdroj: Eurofund

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek debatoval s Vojtěchem Filipem o církevních restitucí 6. června 2016 v pořadu Partie na TV Prima. Z přepisu diskuse jasně vyplývá, že podle Pavla Bělobrádka církevní restituce darem nejsou.

Vojtěch FILIP, místopředseda PS, předseda strany /KSČM/

--------------------

Protože to nejsou restituce. To je dar státu církvím za to, že budou souhlasit s odlukou církví od státu. To je poměrně jednoduché. Druhý důvod je a každé, každý dar je zdaňován, to je evidentní, ať už jde o darování mezi občany...

....

Pavel BĚLOBRÁDEK, vicepremiér, předseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tak s jediným, s čím souhlasím s panem předsedou, je, že se nejedná o restituce. To s ním souhlasím, tomu se tak říká, ale v podstatě to restituce nejsou. Dar to samozřejmě není.

Pavel Bělobrádek se k církevním restitucím podobně vyjádřil i v roce 2013 v online diskusi se čtenáři iHned.

Není dohledatelný žádný televizní pořad, v němž by předseda KDU-ČSL pojmenoval tzv. církevní restituce jako "dar církvím". Naopak ve svých mediálních vystoupeních opakuje, že se o žádný dar nejedná a že jde o nápravu křivd.

Jak již název napovídá, strana TOP 09 vznikla v roce 2009, konkrétně 26. června. Předsedou strany je Miroslav Kalousek. Hnutí ANO 2011 bylo oficiálně registrováno dne 11. května 2012 a za svého předsedu si zvolilo současného místopředsedu vlády Andreje Babiše.

Hnutí ANO 2011 bylo založeno o tři roky později než TOP 09, proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Nelze ověřit, zda je „celé podnikatelské prostředí znejistěné“, jak na podnikatele dopadá neustávající diskuze o změnách či jak jsou informováni o své pozici v novém systému. Je však pravdou, že ačkoliv je zákon schválený, stále probíhá diskuze o dílčích změnách a o tom, jací podnikatelé by z EET měli být vyjmuti.

Určitá možná obava z vývoje praxe a fungování zákona o EET byla navozena už samotným projednáváním na půdě Poslanecké sněmovny. Kdy byl proces projednávání zákona napaden neúspěšně 26. května 2016 skupinou opozičních poslanců u Ústavního soudu. Opoziční poslanci - ODS a TOP 09, podali ještě následovně společnou žalobu k stejnému soudu o celkové zneplatnění zákona o EET. Z toho může vycházet část nejasnosti ohledně osudu zákona o EET jako celku.

V současnosti je zákon 112/2016 sb. o elektronické evidenci tržeb přijat a platný. Zákon vyjmenovává explicitně evidované tržby, u kterých je platnost zákona o EET dočasně pozastavena v §37 zákona 112/2016 sb. Ve stejném paragrafu je v bodě 3 uvedeno:

„Vláda může stanovit nařízením, že některé tržby nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dočasně evidovanými tržbami.“
Zároveň není pravdou, že by obecně nebylo známé, co do EET patří a odkdy. Finanční správa jednak vydala 31. srpna 2016 metodické pokyny výkladu zákona formou příručky. Na druhou stranu například vydání výše popsané příručky bylo částí odborné veřejnosti přijato s kritikou, že byla vydána na poslední chvíli.

K vysvětlení dotazů mají sloužit i tzv. roadshow EET či setkání s lidmi z oboru, které finanční ředitelství a ministerstvo financí pořádá průběžně přibližně od června roku 2016. K jednotlivým vyjádřením v tisku se ministerstvo financí také snažilo reagovat a vysvětlovat na svých stránkách. Navíc provozuje portál ETržby.cz, kde jsou dostupné aktuální informace včetně toho, na koho a od kdy se daný zákon vztahuje.

Určité nejasnosti se objevili při začátku projednávání daňového vládního balíčku dne 30. listopadu 2016, ke kterému byly přiloženy k projednání i pozměňovací návrhy týkající se zákona o EET. Zájem vzbudil návrh ministra financí Andreje Babiše, na základě jednání s Asociací malých a středních podniků v ČR provést některé změny v tomto novém zákoně s tím, že by se části obchodníků, kteří by přijali paušální daň a mají obrat do 250 tisíc korun, netýkal provoz EET. Bylo také navrženo, aby z kontroly byly vyjmuty platby kartou přes platební brány. Otázkou zůstává, zda by o paušální zdanění výměnou za vyjmutí z EET byl zájem, což by podle předsedy Asociace Karla Havlíčka neměl být zásadní problém. Zavedení EET nevidí jako problém, horší je prý dle jeho slov pocit hysterie vyvolaný mezi podnikateli.

Určité změny navrhla i vládní KDU-ČSL, která by taktéž uvítala vyjmutí podnikatelů, kteří jsou plátci paušální daně, těch jejichž obrat je do 414 tisíc korun ročně či podnikají jako vedlejší činnost s výdělkem do 5041 korun měsíčně, a prodejců na farmářských trzích, kteří na nich prodávají více jak dvě třetiny produkce. Poslanci opozice za ODS a TOP 09 ve svých návrzích rovnou chtějí celý zákon zrušit.

Nejistota tedy souvisí s možným prosazením výjimek navrhovaných ministrem Babišem či KDU-ČSL. ČSSD se však ke změnám vyjádřila zamítavě. Pro všechny podnikatele stále platí postupný náběh dle vln, které vycházejí z platného zákona a jsou například dohledatelné na stránkách tomu zřízených ministerstvem financí.