Výrok je označen jako pravdivý, protože Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality SKPV (často užívaná zkratka FIPO - finanční policie), který se problematikou zajišťování výnosů z trestné činnosti zabýval od roku 2004, byl k 1. ledna 2007 zrušen. Část policistů byla začleněna do Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, část do SKPV správ krajů. Došlo tak k delegaci faktického zajišťování výnosů z trestné činnosti ostatním útvarům Policie ČR.

V případě ÚOOZ je skutečně nehovoří o zrušení útvaru, nýbrž o sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).

Miroslav Kalousek byl ministrem financí v letech 2007-2009 a 2010-2013. V těchto letech byl průběžně upravován daňový systém. Zavedena byla tzv. superhrubá mzda, jediná sazba pro daň z příjmu fyzických osob (následně byla zavedena i tzv. solidární přirážka,) daň z příjmu právnických osob ve výši 19 % a sazby 15 a 21 % pro DPH. Byl schválen institut nespolehlivého plátce i nový daňový řád.

S výjimkou DPH, kde byla zavedena druhá snížená sazba ve výši 10 % (na dětskou výživu, léky a knihy), nedošlo ke změnám v sazbách u daní z příjmu fyz. osob, právnických osob a ani u obou ostatních sazeb DPH.

Seznam daňových změn, které byly zavedeny pro rok 2015, vypisuje web ministerstva financí. Upravovaly se výdajové paušály, zvyšovaly se slevy na dítě, pracujícím důchodcům se vrátila sleva na dani, kterou jim zrušily pravicové vlády, zavedena byla tzv. kontrolní hlášení (s odkladnou účinností od roku 2016), u některých komodit (např. mob. telefony) se zaváděla reverse charge.

V roce 2016 se v této oblasti udály další změny, mezi něž patří: vznik tzv. kontrolního hlášení, které musí pravidelně zasílat každý plátce daně bernímu úřadu. Zpřísňuje se také nutnost používání datových schránek, které budou nyní výlučným systémem pro komunikaci mezi plátci daně a finančním úřadem. Zvýšeno bylo daňové zvýhodnění na výživu druhého a třetího dítěte, a to o 1 200 Kč resp. 3 600 Kč.

Pokud tedy vyjdeme z tohoto přehledu, většina daní zůstala skutečně neměnná, daně z příjmu fyzických i právnických osob zůstaly ve stejné výši, u DPH byla zavedena 2. snížená sazba. Z novinek, které byly zavedeny, lze jmenovat kromě 3. sazby DPH ještě zavedení kontrolního hlášení. Jinak se vláda soustředila zejména na parametrické úpravy u daňových zákonů. Jmenujme opakované zvýšení slev na dítě či znovuzavedení slevy na dani pro pracující důchodce. Tyto změny sice mohou znamenat jisté komplikace pro jednotlivé daňové poplatníky, ale nemění daňový systém jako celek.

Podle Závěrečné zprávy RIA k návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (.pdf, strana 45) zákon implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků, konkrétně článek 18 této směrnice, týkající se přeshraničního prodeje tabákových výrobků na dálku.

Směrnice EU musí jednotlivé členské státy implementovat do svého národního práva. Je jen na nich, jakým způsobem to udělají. Pokud tedy "padl pod stůl" tento návrh, vláda bude muset připravit jiný, kterým zajistí, aby česká legislativa byla v souladu s touto směrnicí.

Výrok je hodnocený jako zavádějící, kasační stížnost kromě fyzických osob podalo i 13 zasažených obcí, tudíž o zrušení zásad územního rozvoje neusilovali jen aktivisté.

Nejvyšší správní soud pak ve svém rozsudku oproti předchozí judikatuře poprvé rozhodl o zrušení celého dokumentu namísto zrušení vadných částí, čímž mohl účastníky řízení překvapit. Nicméně předchozí judikatura vychází z poměrně odlišných případů, kdy nedostatky byly dílčí a nikoli systematické, jak je tomu zde. Nejde tedy o nějaký exces z rozhodovací praxe.

Zásady územního rozvoje (dále ZÚR) Jihomoravského kraje zrušil na základě kasační stížnosti 13 obcí a 14 fyzických osob Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím (.pdf, str. 1, výrok II.) z 21. června 2012. Hlavní vadu shledal NSS ve faktu, že Jihomoravský kraj sice vyhodnotil vlivy na životní prostředí u jednotlivých staveb, vyhodnocení jejich společného a hromadného vlivu na něj už ale neprovedl (.pdf, čl. 80, 90). Jihomoravský kraj tak dostatečně nezjistil (.pdf, čl. 707) skutkový stav a porušil bod č. 6 (tehdy bod č. 5) přílohy stavebního zákona.

Kromě toho shledal NSS nezákonným i výběr varianty dopravního koridoru rychlostní silnice R43 v úseku Kuřím–Černá Hora. Krajský úřad totiž vybral méně výhodnou variantu, a to na základě doporučení zastupitelstva kraje.

Podle NSS (.pdf, čl. 658) nemůže zastupitelstvo svými doporučeními ovlivnit tvorbu ZÚR. Zároveň krajský úřad výběr méně vhodné varianty dostatečně neodůvodnil (.pdf, čl. 691). Takovým vymezením bylo neoprávněně zasaženo do práv navrhovatelů, a proto NSS rozhodl o zrušení ZÚR i v této části (.pdf, čl. 709).

Dle předchozí judikatury NSS byly při nedostatcích ZÚR rušeny pouze jejich vadné části. Konkrétně se jedná o rozhodnutí ohledně zásad územního rozvoje hl. m. Prahy, které tvoří dva judikáty týkající se Pražského okruhu (první (.pdf, str. 1, I. výrok) zrušil úsek Ruzyně–Březiněves, druhý (.pdf, str. 1, II. výrok) úseky Běchovice–D1 a Březiněves–Horní Počernice).

Další rozhodnutí (.pdf, str. 1, výrok I.A) se týkalo letiště Praha–Ruzyně. Kromě toho se NSS zabýval i ZÚR celkem 4 krajů, které nepřiměřeně regulovaly výstavbu větrných elektráren. Ve všech případech, tj. Plzeňského (.pdf, str. 1, výrok I.) , Karlovarského (.pdf, str. 1–2, výrok I.), Moravskoslezského (.pdf, str. 1–2, výrok I.) kraje i Kraje Vysočiny (.pdf, str. 1, výrok I.) rozhodl o zrušení částí ZÚR o větrných elektrárnách.

Jihomoravský kraj tak mohl předpokládat zrušení pouze některých částí ZÚR. Nicméně jak NSS sám vysvětlil, šlo o systematické pochybení, které ovlivnilo celé zásady územního rozvoje, pročež není možné zrušit jen část stiženou chybou.

Důvodem je dle rozsudku (.pdf, čl. 708) nemožnost oddělit vadné části od zásad územního rozvoje jako celku.

Výrok je proto hodnocen jako zavádějící, Jihomoravský kraj se do této situace nedostal vinou ekologických aktivistů, ale svou. Není proto legitimní, aby byl příliš překvapen, když se judikatura s podobným pochybením v ZÚR do té doby nesetkala.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože poznatek, o kterém Chovanec hovořil, se týká pouze jedné malé části činnosti Daňové Kobry. Kobra funguje na základě spolupráce policie, celní správy a finanční správy a podíl jednotlivých složek na řešení kauz není měřen.

Samotný proces vyšetřování tzv. Daňové Kobry vychází z prováděcího protokolu ke koordinační dohodě podepsané 11. dubna 2014 o spolupráci, výměně informací a koordinaci podepsané ministrem financí a ministrem vnitra. Tato dohoda stanovuje pravidla pro výměnu informací a pravidla společného postupu Policie ČR, Finanční správy a Celní správy při boji proti daňovým únikům a daňové kriminalitě. Dohoda určuje také hlavní účastníky a jejich přínos do projektu tímto způsobem:

V rámci Policie ČR je do činnosti„Kobry“ zapojen Útvar odhalování korupce a finanční kriminality. Jde o vyčleněný okruh kriminalistů útvaru, kteří mají dostatečné zkušenosti s daňovou trestnou činností. Tým, ve kterém působí rovněž analytici, metodik v oboru daňové problematiky a specialista na zajišťování výnosů z trestné činnosti, bude v budoucnu ještě posílen.Celní správa do společného týmu dodá specialisty z Útvaru pátrání a analýzy a v neposlední řadě i správce daně a jednotky mobilního dohledu. Jejich nasazení bude maximálně flexibilní podle povahy realizované kauzy a potřeby vzájemného sdílení informací u potenciálních daňových úniků s cílem zabránit jim již v zárodku.Finanční správa jako nezbytný článek„Kobry“ zapojí do její činnosti předně pracovníky zabývající se řízením rizik při správě daní. Tito specialisté se budou ve spolupráci s ostatními členy týmu operativně podílet na potlačování úniků na daních. Využijí při tom dřívějších zkušeností z mnoha kontrolně-exekučních akcí zaměřených na odhalování daňových podvodů na dani z přidané hodnoty.

Činnost „Kobry“ je prezentována jako společný projekt s tím, že za výsledky zodpovídají všichni aktéři rovnoměrně. Samotný projekt „Kobra“ je popisován jako metoda spolupráce, pokud jsou do něj významně zapojeni alespoň dva ze tří partnerů.

Pokud jde o údaje o vstupech uvedené ministrem Chovancem, tak by se mělo jednat dle vyjádření tiskového oddělení Generálního ředitelství cel o údaje, u kterých bylo zahájeno trestní řízení pod metodou práce „Kobra“ z titulu vyhledávací činnosti a z operativně pátrací činnosti celní správy v r. 2015.

Informace ministra tedy nejsou uvedené zcela kompletně, protože dle již zmíněného vyjádření je potřeba do celkové množiny případů, kterými se týmy „Daňová Kobra“ zabývají, také nutno zahrnout i trestní oznámení poskytnutá správci daně, použití mimotrestních prostředků správci daně (tzn. případy, kdy vůbec úkony tr. řízení nebyly zahájeny) příp. i trestní věci, které byly rozpracovány následně jako sekundární výstup z již uzavřeného trestního případu, atd.

Dle vyjádření Celní správy je též nutné uvést, že výkaznictví spolupráce „Daňová Kobra“ je nastaveno na řadu parametrů, ale ani jeden z nich neměří, jestli měl výraznější podíl útvar policie nebo celní správy nebo finanční správy. Toto měření by přímo popíralo filozofii spolupráce a bylo by tendenčním a zavádějícím.

Lidovecký kandidát správně upozorňuje na málo míst v brněnských školkách, na vylidňování centra města i na rostoucí oblibu dětských skupin. Kraj se letos skupiny skutečně chystá podpořit dvěma miliony korun.

Ověření výroku jsme rozdělili do čtyř částí.

Nejprve Roman Celý správně naráží na problém nízké kapacity mateřských škol v Brně. Podle městského portálu se v Brně nachází celkem 136 školek, které letos přijaly 2806 dětí, opačný verdikt slyšeli rodiče 1707 dětí. Přijata nebyla většina dvouletých a asi třetina tříletých dětí.

Dále upozorňuje kandidát KDU-ČSL na problém vylidňování Brna. Například podle statistiky (.xlsx) ČSÚ klesl počet občanů Brna v období 1990-2015 asi o 12,5 tisíce, oproti tomu počet obyvatel (.xlsx) v obcích okresu Brno-venkov vzrostl ve stejném období o 35 tisíc. Vylidňování centra Brna velmi dobře zobrazuje přiložený kartogram.

Větší poptávka po alternativních formách vzdělávání je znát například z narůstajícího počtu dětských skupin v Brně. Jejich boom nastal po schválení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, jen v Brně jich MPSV eviduje dvacet tři.

Na rostoucí počet skupin reaguje také krajský úřad. V roce 2015 je podpořil v rámci svého dotačního programu částkou 915 tisíc korun, letos svoji podporu zvýšil na zmiňované dva miliony korun. Kandidát na hejtmana uvádí, že dětské skupiny kraj financuje touto částkou ročně, přestože tak vysokou podporu vypsal poprvé až na tento rok. K pravdivosti poslední části jeho tvrzení tedy máme výhrady.

Celý výrok lidoveckého kandidáta Celého hodnotíme s výhradou jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož dnešní znění návrhu zákona č. 262/2006 Sb., tedy zákoníku práce, sice bylo Senátu předloženo již před rokem a půl, avšak tehdy se Senát na přijetí tohoto návrhu neshodl. Stejný návrh byl úspěšnější až rok poté.

Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, byl poprvé podán skupinou senátorů 17. prosince 2014. Hlavním účelem tohoto návrhu je dle důvodové zprávy zrušení institutu "karenční doby", který plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců, ačkoliv byl zneužíván pouze neurčitým počtem příjemců nemocenských dávek.

Senát se návrhem zabýval až do července 2015, kdy jednání o tomto tisku odročil a nepřijal k němu usnesení. V prosinci 2015 pak byl tento návrh předložen Senátu znovu, ten ho schvaluje a v březnu 2016 předkládá Poslanecké sněmovně jako senátní návrh zákona.

Tento návrh byl tedy v Senátu předložen dvakrát, a to poprvé před rokem a půl a podruhé před půl rokem.

Evropská komise v lednu 2016 zahájila diskusi o možném přiznání statutu tržní ekonomiky v případě Číny. Diskuse se však spíše vede o tom, jaká opatření má EU zavést po vypršení přístupového protokolu (.doc, str. 9) Světové obchodní organizace (WTO). Čína na základě tohoto protokolu není posuzována jako tržní ekonomika a EU tak při obchodování s Čínou může uplatňovat jistá ochranná opatření. V prosinci 2016 však zmíněný přístupový protokol vyprší a EU tak musí rozhodnout, jak bude k obchodu s Čínou přistupovat.

Komise analyzuje (.pdf, str. 3) tři hlavní možnosti:

1) žádnou změnu právních předpisů EU

2) odstranění Číny ze seznamu zemí bez tržního hospodářství bez dalších podmínek

3) odstranění Číny z tohoto seznamu a zavedení doprovodných opatření

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť status tržní ekonomiky Čína získá pouze pokud splní konkrétní podmínky (.pdf, str.5). Podle komisařky pro obchod Cecilie Malmström by nic nedělání mohlo vést k závažným dopadům (.pdf, str. 4).

Řešení situace je v současné době v jednání. Očekává se, že Evropská komise přednese návrh řešení situace v červenci.

Poslankyně Hnyková korektně uvádí, že Česká republika by měla do konce příštího roku přijmout celkem 2 691 uprchlíků, nicméně své prohlášení staví tak, že toto schválila vláda. Ta je "zodpovědná jen za" 1500 z nich, zbývající počet stoupl kvůli přijetí kvót na úrovni členských států EU. A to navzdory hlasování vlády, která proti kvótám hlasovala a také je dlouhodobě odmítá.

Česká republika se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázala přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.“

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro toto hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády.

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15) z 22. září 2015, se kterým Česká republika nesouhlasila, na celkových 2691 osob. I přes tento nesouhlas rozhodnutí platí, není podřízeno jednomyslnné shodě. Aktuálně není tento počet naplňován, do České republiky přicházejí jednotky uprchlíků.

Článek 13 tohoto rozhodnutí pak uvádí:

"Vstup v platnost

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.2. Toto rozhodnutí se použije do 26. září 2017.3. Toto rozhodnutí se použije na osoby přicházející na území Itálie a Řecka od 25. září 2015 do 26. září 2017, jakož i na žadatele, kteří přišli na území těchto členských států po 24. březnu 2015. "

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, Hnyková totiž u celkového počtu nerozlišuje zodpovědnost vlády s reálným stavem.

Zastupitelstvo Libereckého kraje odvolalo Zuzanu Kocumovou z funkce statutární náměstkyně hejtmana a členky Rady Libereckého kraje 25. listopadu 2014. Návrh na odvolání podal Klub Starostů pro Liberecký kraj a pro hlasovalo 35 zastupitelů, zatímco pouze 4 byli proti.

Důvodem, který pro odvolání deklaroval koaliční partner Kocumové, tedy Starostové pro Liberecký kraj, byly tyto skutečnosti:

- selhání v řízení resortu zdravotnictví a sportu, nekoncepční a odkládaná řešení konceptu rozvoje zdravotnictví v Libereckém kraji,

- zásadní rozpory v důležitých otázkách fungování a rozvoje Libereckého kraje, zejména neshody v řešení klíčových investičních akcí,

- absence týmové spolupráce a její vyslovení nedůvěry jednotlivým členům rady,

- neúplná a zejména velmi často nepravdivá a zavádějící mediální sdělení, která poškozovala obraz kraje, práce členů rady a zastupitelstva před občany celého Libereckého kraje.

Návrh na odvolání Zuzany Kocumové však nebyl první. V dubnu roku 2014 podali tento návrh komunisté, ten však nebyl přijat (.pdf, str. 26). Dříve se o stejném návrhu mělo hlasovat (.pdf, str. 85) v srpnu stejného roku, nakonec byl však bod odložen na další jednání, kde se o něm již nehlasovalo.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože se nepodařilo dohledat podobný případ odvolání z rady Libereckého kraje. Zda šlo v tomto o managerské selhání, je spíše interpretace Mackovíka.