Velká Británie nemá přebytek obchodní bilance, nýbrž deficit vůči zemím EU. Podle Eurostatu dosahoval deficit obchodní bilance v roce 2013 zhruba 80 miliard eur, v roce 2014 více než 93 miliard eur a v roce 2015 více než 118 miliard eur.

Tento deficit se v prvních měsících roku 2016 ještě zvyšuje.

UK má dokonce nejvyšší deficit obchodní bilance vzájemného obchodu mezi státy EU. Dokonce předběhla Francii, která je nyní zemí s 2. nejvyšším deficitem obchodní bilance vůči ostatním zemím EU.

Europoslankyně Charanzová je navrhovatelkou stanoviska výboru pro ochranu spotřebitele k jednání o TTIP. Stanovisko (.pdf, str. 3) uvádí, že sbližování právních prostředí EU a USA musí "sloužit k zavádění vysoce kvalitních standardů a právních předpisů, které by se mohly stát novým celosvětovým srovnávacím kritériem a de facto mezinárodními normami." Stanovisko na str. 4 dále doporučuje důsledně hájit činnost EU v oblasti standardizace a prosazovat její zásady.

Dne 16. března 2016 byl Senátem ČR schválen senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Iniciátorem byl senátor Škromach a skupina senátorů. V návrhu bylo ohledně zrušení neplacení prvních tří dní nemocenské uvedeno toto:

„V § 192 odstavci 1 větě druhé se zrušuje středník a slova ‚ náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn ‚ se zrušují včetně středníku.“ (senátní tisk, str. 3)

Vláda k danému zákonu 19. dubna 2016 nepřijala stanovisko. Jeho projednávání bylo navrženo na pořad 50. schůze Poslanecké sněmovny 18. října 2016.

Otázkou zůstává možnost úspěchu tohoto návrhu zákona vzhledem k faktu, že sněmovna ve třetím čtení dne 7. září 2016 zamítla poslanecký návrh zákona, který taktéž podobně řešil znovuzavedení proplácení prvních tří dnů nemocenské.

V případě druhého zákona dne 13. května 2015 Senát ČR schválil senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Iniciátorem návrhu byl opět senátor Škromach a skupina senátorů.

Návrh zákona se především zaobírá určením místní příslušnosti exekutorů a jejich kompetencí, například:

„§ 28 Exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný, je zapsán v rejstříku zahájených exekucí a jehož sídlo exekutorského úřadu je v obvodu krajského soudu, ve kterém je exekuční soud povinného. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.“. (senátní tisk, str .3)

Tento návrh byl schválen vládou a jeho projednávání bylo navrženo na pořad 50. schůze Poslanecké sněmovny 18. října 2016.

Výrok hodnotíme jak pravdivý, protože oba návrhy byly schváleny Senátem ČR a v současnosti mají být projednávány Poslaneckou sněmovnou.

Prezident Zeman se konference Dialog civilizací pořádané každoročně na řeckém ostrově Rhodos účastnil opakovaně. Web konference neposkytuje kompletní informace o jednotlivých ročnících, ze kterých by bylo zřejmé, jakých z nich se Miloš Zeman zúčastnil.

Ze zmíněného však webu vyplývá, že se zúčastnil této akce v roce2014 a 2016. V roce 2013 se události nezúčastnil. V rozhovoru pro organizaci Dialog civilizací, která stejnojmennou konferenci pořádá, nicméně řekl, že se jí v minulosti zúčastnil již sedmkrát a těší se na svoji účast v roce 2014.

Z dalších zdrojů lze zjistit, že se Zeman konference zúčastnil v letech 2008 a 2009. O pravidelné účasti Zemana na konferenci Dialog civilizací informovalo v minulosti již několik médií. Například novinář Jaroslav Spurný z Respektu hovoří o pravidelné Zemanově účasti od roku 2005 a tentýž magazín stejné tvrzení opakuje ve vydání (.pdf, str. 17) z roku 2010. Jiří Pšenička z magazínu Dotyk píše o osmi účastech Zemana na této konferenci do roku 2014.

Jednání vyšetřovací komise pro policejní reformu jsou neveřejná a není dostupný žádný záznam, který by mohl doložit, že Babiš byl v rámci vyšetřování ponížen. Zároveň není jasné, jak se ministr dozvěděl o tom, že je v rámci vyšetřovací komise ponižován.

Vyšetřovací komise vyslýchala (.pdf) Andeje Babiše 5. září 2016. Ten po dvouhodinovém výslechu uvedl, že se cítil „jako u policie“. O ponižování ale nepadlo slovo.

Vzhledem k nedostatku informací o jednání vyšetřovací komise tak výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Jinak pravdivému výroku udělujeme výhradu z toho titulu, že přinejmenším ve své zveřejněné podobě neobsahuje informaci o energetické náročnosti budov a naopak obsahuje pouze seznam příspěvkových organizací kraje a jejich budov, ne zcela všechny budovy v majetku kraje. Je však možné, že tato část registru není veřejná.

Na stránkách Libereckého kraje je možné dohledat informaci o spuštění tohoto registru v srpnu 2014. V tomto registru najdeme informace o odboru, do kterého daný objekt spadá (budova, orná půda, atp.), její IČO a číslo popisné. Nenajdeme v něm však údaje o energetické náročnosti, jak hejtman uvádí.

Jednání ministrů zahraničí Evropské unie se konalo 24. června 2016 v Lucemburku. Ministr Zaorálek na tiskové konferenci sdělil, jak probíhalo jednání a jaké byly jeho závěry.

Zaznělo tam mimo jiné, že " je třeba aby odchod (Velké Británie) (.mp3, čas 0:30-0:42) byl řádný, podle pravidel, transparentní, férový a aby proběhl co nejdřív. Právě na tom co nejdřív se soustředila velká část té debaty ".

Ministryně Marksová a ministři Dienstbier a Chovanec byli navštívit například Šluknovsko (v roce 2014), Moravskoslezský kraj či Chomutov. V letošním roce zavítal Jiří Dienstbier do Českých Velenic. Spolu s velvyslancem USA Andrew Schapirem pak v dubnu tohoto roku navštívili také město Kadaň a tamější vyloučené lokality.

K předkládaným materiálům, kterými se vláda snaží zlepšit situaci v sociálně vyloučených lokalitách, patří například návrh Jiřího Dientsbiera týkající se problémů s bydlením v těchto oblastech. Tento materiál vláda schválila 27. července 2016. Dokument zpracovala Agentura pro sociální začleňování.

Jako aktuální problémy (.pdf) popisuje například „dluhy vůči majiteli domu, výskyt hmyzu a nevhodné hygienické podmínky, přelidnění v bytech a nevhodné technické podmínky nebo nadhodnocené nájemné“. MPSV má za úkol také „zajistit řešení situace, kdy pronajímatel neplní povinnosti při úhradě nákladů spojených s bydlením“ (.pdf, str. 9).

Další řešení je pak v gesci ministerstva zdravotnictví (stanovit hygienické normy, zpřesnit stávající podmínky) a dalších. Do konce října letošního roku je v plánu zpracování navržených způsobů řešení jednotlivými ministerstvy.

V současné době se v oblasti sociálního zabezpečení projednává novela (.pdf) o pomoci v hmotné nouzi, v níž se řeší mimo jiné podmínky nároku na doplatek na bydlení. V roce 2015 byla schválena nová koncepce o sociálním bydlení. Nyní se tento zákon připravuje. Bude ukládat obcím povinnost zajistit byty pro sociálně slabé.

Dalším dokumentem, který má přinést zlepšení situace v těchto oblastech, je například Strategie boje proti sociálnímu vyloučení pro roky 2016–2020 z února letošního roku, přičemž nahrazuje předchozí strategii stejného typu. Dokument se zaměřuje na na „řešení existence a předcházení vzniku sociálně vyloučených lokalit“. Cílem je mimo jiné minimalizovat dlouhodobé bydlení v ubytovnách nebo dalších nevhodných prostorech, v oblasti vzdělávání je pak problémem nízký počet dětí absolvující předškolní vzdělání.

První zpráva o průběžném stavu a dosažených výsledcích je naplánována na rok 2018.

Kandidátka na hejtmanku za hnutí ANO má ve svém volebním programu skutečně vytvoření takového registru. Na webu se dočteme o snaze zavést detailní registr krajských budov. Dále se v programu píše o vykonání revize majetku s cílem ušetřit zbytečné výdaje.

Otázka koridoru se objevila již v květnu tohoto roku na Oderském fóru, informovala o něm i Česká televize. Měl by prodloužit úsek Odry, který je splavný i pro velké lodě, až do moravskoslezské obce Mošnov (viz obrázek). Jak uvádí ČT, je vytvořena již česko-polská skupina, která konkrétní okolnosti projektu diskutuje, na výše zmíněném fóru vystupoval polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby.

Jak ale také uvádí Česká televize, projekt provázejí otazníky, je v poměrně rané fázi a není ve hře jediná varianta.

Během jednání tripartity (viz záznam jednání) 12. září 2016 pak splavnění Odry podpořil šéf ČMKOS Středula, Vladimír Dlouhý za Hospodářskou komoru a ministr zemědělství Jurečka. Tripartita také přijala následující:

"Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR bere na vědomí předložený materiál a:
- zdůrazňuje význam investic pro hospodářský růst;
- vyzývá vládu, aby ke státnímu rozpočtu přistupovala s péčí řádného hospodáře;
- žádá vládu o aktivizaci kroků vedoucích ke splavnění Odry od státní hranice do Ostravy."

Zdroj grafiky: Logistika.ihned.cz.