Výrok je hodnocen jako pravdivý, v rámci krizového řízení se s údaji může seznámit pouze určitý okruh osob, které musí zachovávat mlčenlivost.

Dle krizového zákona je orgánem odpovědným za krizové řízení hejtman. K zajištění připravenosti na krizové situace a jejich případné řešení si zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje a krizový štáb kraje.

Bezpečnostní rada kraje je poradním orgánem kraje pro přípravu na krizové situace. Skládá se z nejvýše 10 členů, které jmenuje hejtman. Mezi členy patří náměstek hejtmana, ředitel a vedoucí útvaru zdravotnictví krajského úřadu, ředitel krajského ředitelství Policie ČR, ředitel HZS kraje, ředitel zdravotnické záchranné služby kraje, příslušník Armády ČR, tajemník bezpečnostní rady kraje, případně další osoba dohlížející nad stavem připravenosti.

Krizový štáb kraje je pracovním orgánem kraje pro řešení krizových situací, který navrhuje opatření hejtmanovi. Skládá se ze členů bezpečnostní rady kraje a z tajemníka kraje, pracovníků krajského úřadu, zástupců základních složek IZS a odborníků na příslušnou krizovou situaci. Svolává jej hejtman.

S údaji v oblasti krizového řízení se mohou seznámit pouze členové bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje a také pracovníci pracovišť krizového řízení, které jsou zřízeny krajským úřadem. Pracovníci těchto pracovišť seznamující se s údaji musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který sestavuje vedoucí daného orgánu. Členové i pracovníci musí zachovávat mlčenlivost, nemohou tedy sdělovat tyto údaje veřejnosti.

Dle reportáže (video, 29. minuta) České televize zadalo Ministerstvo vnitra v loňském roce pro případ zvýšení migrační vlny všem krajům úkol vybrat několika míst určených pro případnou detenci migrantů, Liberecký kraj vybral dle reportáže pro takový případ 5 míst, které by byly případně k dispozici. Dle Správy uprchlických zařízení se na území Libereckého kraje v současnosti nenachází žádné uprchlické zařízení.

Podle statistik (.pdf, str. 8) Policie České republiky můžeme vidět, že v období od ledna do srpna 2016 byla největší nehodovost zaznamenána v Praze. Hned po Praze je druhá největší nehodovost ve Středočeském kraji, zatímco Jihočeský kraj se může pyšnit jednou z nejnižších nehodovostí:

KrajPočet nehod

Praha

14 779

Středočeský8 969 Ústecký6 404Moravskoslezský5 892Jihomoravský4 498Olomoucký3 223Královéhradecký3 042 Jihočeský2 817

Vysočina2 682Liberecký2 664Zlínský2 631Pardubický2 402Plzeňský2 212

Karlovarský1 722

Celkový počet nehod

63 937

Počet nehod (.pdf, str.7) za rok 2015 je následující:

Zde můžeme vidět opět, že Praha, co se týče počtu nehod, je na tom "nejlépe", za ní následuje znovu Středočeský kraj. Jihočeský má opět jednu nejnižších.

KrajPočet nehod

Praha

21 462

Středočeský12 463 Ústecký9 707Moravskoslezský8 899Jihomoravský7 056Olomoucký4 738Královéhradecký4 460Vysočina4 114 Jihočeský3 916 Liberecký3 889Zlínský3 680Pardubický3 482Plzeňský3 205

Karlovarský1 996

Celkový počet nehod

93 067

Pokud bychom spočítali nehodovost v krajích na 100 tisíc obyvatel za první pololetí letošního roku, zjistíme, že v počtu nehod vede jednoznačně Praha a za ní následuje Ústecký kraj s 591 nehodami a Středočeský kraj s 490 nehodami.

Kraj Počet obyvatel (.xls, střední stav)

Počet nehod (.pdf, str. 8)

Počet nehod na 100 tisíc obyvatel

Praha

1 270 092

11 332

892Ústecký 822 4824 863 591Středočeský 1 330 0936 516 490

Liberecký439 8591 943442Karlovarský297 5011 250420Královéhradecký551 1822 251408Vysočina 509 2241 936380Olomoucký634 3912 336368Moravskoslezský1 212 2534 367360Pardubický516 2281 758340 Jihočeský 638 135

1 952

306

Jihomoravský1 176 0593 272278Plzeňský577 0491 571272

Pokud bychom nehodovost na 100 000 obyvatel vypočítali pro rok 2015, došli bychom opět ke stejnému závěru.

KrajPočet obyvatel (Zdroj: ČSÚ)

Počet nehod (.pdf, str.7)

Počet nehod na 100 tisíc obyvatel

Praha

1 267 44921 462

1 693Ústecký 822 8269 707

1 180Středočeský 1 326 87612 463

939

Jihočeský 637 8343 916

614 Plzeňský

576 6163 205

556Liberecký439 6393 889

885Královéhradecký551 4214 460

809

Pardubický

516 1493 482

677Vysočina

509 4754 114

807

Jihomoravský1 175 0257 056

600

Olomoucký634 7184 738

746

Zlínský

584 290

3 680

630

Moravskoslezský1 213 3118 899

733

Karlovarský297 8281 996

670

Proto tento výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Pokud budeme brát slova prezidenta jako popis struktury přílivu uprchlíků do zemí Evropské unie, je třeba mu dát zapravdu. Podle čtvrtletní zprávy o azylu dostupné na Eurostatu, skutečně do zemí EU přicházejí i lidé původem ze států, kde válečný konflikt neprobíhá.

30 největších zdrojů migrace podle států je dostupný právě ve zmíněné zprávě. Mezi touto třicítkou jsou i prezidentem jmenované země jako Senegal, Gambie, Pobřeží slonoviny, či Súdán. Najdeme mezi nimi rovněž i Albánii a Kosovo.

Předně uveďme, že nehodnotíme stav hnutí ANO z pohledu jeho (ne)demokratičnosti. Ověřujeme, zda předseda Babiš skutečně takové hodnocení pro zmíněný list sám provedl.

V rozhovoru pro Financial Times ze dne 19. února 2016 Andrej Babiš řekl: „I could not resign. Are you crazy?” I would have to leave the country. It would be the biggest treason for everybody. I cannot do this. I have to finish it. A lot of people have a hope that I will change things. And I am changing things. The party is connected to my person. The party is me.“

Kromě dalších tezí v textu, kdy Babiš popisuje např. svou motivaci jít do politiky, se k hnutí ANO vyjadřuje fakticky jen v jedné větě - tedy „Strana je propojena s mou osobou. Strana jsem já.“

Věci jako je tuhá stranická disciplína či posvěcování rozhodnutí pro ostatní členy vlády za ANO Babiš v textu nijak nekomentuje. Zde jde ze strany Mládka o čistou fabulaci a rozvíjení teze Andreje Babiše, že „strana je on“, Babiš o tomto sám nemluví.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Babiš ve zmíněném rozhovoru neuvádí to, co mu Mládek přisuzuje.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože z veřejně dostupných zdrojů není možno dohledat, zda jsou parcely prodávané obcí dostupné za cenu, jakou Pavel Hroch uvádí. Je však pravdou, že ceny parcel v Kovářově a okolí jsou o poznání nižší než ve městech.

Jak již bylo zmíněno, Pavel Hroch hovoří o obci Kovářov, ve které je starostou. Že by se skutečně parcely prodávaly za 360 korun za metr, se nám nepodařilo dohledat. A to ani mezi jednotlivými usneseními obce a dalšími materiály, které jsou dostupné na webu Kovářova.

Podle nabídek realitních kanceláří z této oblasti je však možno zjistit, že parcely jsou prodávány za částky pod 100 korun za metr. Jako příklad může být uvedena parcela (89 Kč za metr) 1 km od Kovářova nebo parcela (90 Kč za metr) v nedaleké obci Lašovice. Dražší parcelu v územním plánu Kovářova můžeme najít u vodní nádrže Orlík, což je rekreační oblast, a proto je cena vyšší (500 Kč za metr).

Co se týče srovnání cen parcel s městy, má Pavel Hroch pravdu. V Českých Budějovicích se ceny pohybovaly ve velké většině případů nad 1000 Kč za metr a v nemalém množství nabídek částky překračují i 2000 Kč za metr. V Českém Krumlově je situace podobná.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť jsme nenašli konkrétní data pro kapacity všech školek v kraji za posledních 5 let.

Dostupná data, která by uváděla přímo místa v mateřských školách Jihomoravského kraje v tomto období, nejsou dohledatelná. Můžeme alespoň vývoj v této oblasti sledovat na počtu dětí a počtu zamítnutých žádostí o umístění do školek. Data jsme čerpali ze statistických ročenek MŠMT za jednotlivé školní roky. Výstupem je následující tabulka:

Školní rok

2011/122012/132013/142014/152015/16

Počet dětí

38 07239 48940 49841 33041 519

Odmítnuté žádosti

9 01411 28011 86210 6479 007 Z tabulky vyplývá, že za posledních pět let navštěvuje školky v Jihomoravském kraji asi o 3,5 tisíce dětí více.

Není však možné dohledat, zda toto přesně koreluje s navyšovanou kapacitou.

Výrok je označen jako pravdivý, protože ve veřejně dostupných dokumentech a zprávách nelze nalézt informace o tom, že by ÚOOZ vyšetřoval kauzu mezi Škoda Transportation a Českými drahami. Ani na oficiálních stránkách Českých drah, na které následně na svém facebookovém profilu odkazoval Andrej Babiš, nelze v popisované kauze nalézt tuto konkrétní informaci, tedy který útvar ji vyšetřuje.

Koaliční partneři skutečně přehlasovali hnutí ANO ve věcech rozpočtu pro vědu i zvýšení plateb za státní pojištěnce. Vyplývá to ze záznamu jednání vlády ze dne 30. května (viz usnesení č. 477 a č. 493).

Vláda na svém jednání rozhodla o finančním navýšení pro vědu a výzkum na příští rok – dostane tak o 3,75 miliardy korun více než letos. Ministerstvo financí přitom navrhovalo, aby k výraznému zvýšení výdajů na tuto oblast nedošlo.

Proti plánům Andreje Babiše bylo taktéž navýšení plateb za sociální pojištěnce. Bylo rozhodnuto o navýšení ve výši 3,6 miliard korun. Plán ministra financí však počítal s přidáním asi 2 miliard korun.

Po hlasování vlády si Andrej Babiš stěžoval na ČSSD i KDU-ČSL, které jej u důležitých bodů jednání přehlasovaly. „Pro mě to bylo dohoda mých koaličních partnerů – 'ty mi schválíš vědu, já ti schválím státní pojištěnce'“, dodal.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) informoval o svém záměru „změny svého týmu“ v dopise svým spolustraníkům z pátku 4. listopadu 2016.

„Potřebujeme novou krev. (...) Proto jsem se rozhodl, že obměním svůj tým. A to jak na úrovni vlády, tak ve strukturách strany.“

Všichni členové ČSSD tak byli o tomto kroku v dopise informování. Přestože je Sobotka předsedou vlády a podle ústavy může navrhnout k odvolání libovolného člena vlády, dohoda mezi stranami mu toto umožňuje pouze u členů jeho strany. Toto vychází z koaliční smlouvy (.pfd - str. 31, bod 4).

Marksová pro iDNES.cz uvedla, že se o něm dozvěděla zprostředkovaně. Ostatní ministři za ČSSD se nikde nezmiňují, že by o něm nevěděli.

zdroj: Twitter Svatopluka Němečka

Sociální demokraté mají ve vládě 8 ze 17 členů. Podle ČT měl Sobotka společně s dopisem vyzvat Andreje Babiše (ANO) a Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) ke zvážení o změně postů pro zbylých 8 ministrů.

Výrok musíme ohodnotit jako neověřitelný, jelikož žádný ze sociálně demokratických ministrů veřejně neprohlásil, že by o uvažované obměně ministrů nevěděl. Zároveň je to vzhledem k rozeslaném dopisu vysoce nepravděpodobné.

Stejně tak nejsme schopni ověřit, jakým způsobem se Babiš o neinformovanosti některých ministrů dozvěděl.

V roce 2005 (.pdf, str. 1) žilo na Vysočině 73 593 seniorů nad 65 let. Druhou část výroku potvrzuje demografická projekce Českého statistického úřadu. V roce 2020 (.pdf, str. 17) má mít Vysočina až 104 908 obyvatel ve věku nad 65 let, tedy o 30 tisíc seniorů více.