Babiš se v rozhovoru pro Aktuálně.cz z 9. 6. 2016 zastal státních zástupců ve věci policejní reorganizace.

„Pokud ale státní zástupci takto mluví a pokud nebyli zapojeni do reorganizace, tak je to vážný problém. Já jsem nepovažoval zpočátku celou situaci za tak vážnou, ale pan Pelikán mi vysvětlil, jak je to vážné.“

Podle vyjádření náměstka ministra vnitra Mlsny bylo k 20. 7. 2016 vypořádáno 41 připomínek z 45. Do konce měsíce srpna měly být vypořádány zbylé 4 technické připomínky.

Podle vyjádření nejvyššího státního zástupce Zemana z 5. 8. 2016 v DVTV „policie doposud splnila dá se říct všechny zásadní připomínky, které jsem k tomu dal... chybí věci technicistního charakteru.“ (čas 7:45–8:50)

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť u některých z Babišem jmenovaných zákonů není ve skutečnosti v žádném případě první, kdo dané oblasti řeší. Např. majetková přiznání opakovaně předkládají do legislativního procesu sociální demokraté či komunisté již od období opoziční smlouvy. Např. vláda Miloše Zemana tento zákon sama předložila dvakrát.

Počet zákonů, které předkládalo ministerstvo financí během tohoto období, je skutečně nejvyšší mezi všemi ministerstvy. S tímto před časem přišel sám Babiš, když reagoval na kritiku stran svých neustálých absencích na interpelacích. Na svém Twitteru vydal tabulku, která to dokládala.

Jak jsme uvedli v textu, který se touto tabulkou zabýval, čísla Babišovi v podstatě seděla (k 8. květnu) a reálně budou odpovídat (ona zmíněná zhruba čtvrtina) i nyní. Aktuální počet (dopočítáno z webu PSP.cz) vládou předložených sněmovních tisků je 280, z toho ministerstvo financí předložilo poslancům 68 z nich (některé byly zamítnuty, řada čeká na projednání). To je necelých 25 %.

Dodejme, že toto číslo není nijak výjimečné a vyplývá z pozice, kterou Babiš zastává. Např. jeho předchůdce Miroslav Kalousek ve srovnatelném období za vlády Petra Nečase předkládal celkem 26 % návrhů. To vychází z logiky kompetenčního zákona, priorit vlády či přebírané evropské legislativy.

Vicepremiér rovněž uvádí příklady politik, které zavádí jako první, a které nikdo doposud nedělal. Jeho vyjádření je problematické, neboť některé oblasti byly již dříve zákonně upraveny (např. zákon o spotřebitelském úvěru). To, že jsou nyní nově upravovány, je sice pravdou, nicméně není pravdou, že by v minulosti s touto oblastí Babišovi předchůdci nedělali nic.

Nejvíce problematickou částí výroku je ovšem prohlášení, že v minulosti nikdo nic nedělal stran zákona o prokazování původu majetku. Uveďme, že návrh Babišova úřadu v Poslanecké sněmovně leží rok a neprošel prozatím všemi čteními. V minulosti navíc opakovaně zákon s podobným principem navrhovaly zejména levicové strany. První dohledatelný pokus o prosazení podobného zákona podle webu Poslanecké sněmovny podnikli v březnu 1997 Republikáni (strana Miroslava Sládka).

Dva pokusy o prosazení tohoto zákona byly podniknuty za vlády Miloše Zemana (1998-2002), který však nenašel většinovou podporu pro tuto legislativu. Konkrétně zákon navrhovala Zemanova vláda v letech 1999 a 2001. V dalších obdobích opakovaně zákon navrhovala ČSSD a také KSČM.

Za všechny jmenujme v každém z následujících období některé z pokusů, který zmíněné strany učinily. V červenci 2005 návrh zákona předložili poslanci KSČM, stejně jako v červnu 2008. Sociální demokraté se pak pokusili příslušný zákon prosadit po volbách 2010 či v září 2011, dohledatelný je také pokus Věcí veřejných z července 2012. Nejde o kompletní výčet návrhů na zavedení zmíněné legislativy, nicméně tento přehled dokládá, že pokusy o zavedení "majetkových přiznání" nejsou za Babiše ničím novým, ale že tato věc je v České republice předkládána opakovaně již téměř 20 let.

Pokud budeme brát systém EET jako "registrační pokladny," tak ty již byly v České republice zavedeny v minulosti (byť byly za 2. vlády Mirka Topolánka zrušeny) a také byly opakovaně navrhovány v Poslanecké sněmovně. Princip EET sice spočívá v online sledování tržeb, sám Babiš se ovšem při obhajobě svého návrhu často opírá o argument, kolik zemí v EU má "nějakou formu evidence," přičemž do tohoto výčtu započítává i země se zavedenými registračními pokladnami.

Samo ministerstvo k danému uvádí (citujeme dokument Ministerstva financí ČR (.doc) „Příloha č. 7 Výzvy – Základní informace o projektu Elektronická evidence tržeb (EET)“ – jeho aktuální verzi z 27. listopadu 2015):

"Vybrané online řešení evidence tržeb je „řešením nové generace“ oproti klasickým registračním pokladnám, o jejichž zavedení se hodně diskutovalo před lety. Proto se dnes v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb často, ač mylně, používá termín „registrační pokladna“.
Funkce registračních pokladen je stejná jako u elektronické evidence tržeb, tedy evidovat data o hotovostních tržbách. Avšak registrační pokladny neodesílají data o tržbách automaticky, takže než se dostanou k Finančnímu úřadu, mohou být s pomocí nejrůznějších podvodných software upravována (směrem dolů…).

Některá z forem evidence tržeb funguje ve 13 zemích Evropské unie. "

Pokud tedy vyjdeme z toho, že EET je "pouze" sofistikovaný a modernější typ evidence tržeb, mezi něž se počítají registrační pokladny, je třeba konstatovat, že Babiš není prvním politikem, který by se zavedením podobného principu přišel. Registrační pokladny byly v České republice zavedeny v červnu 2005 s tím, že povinné subjekty je zavedou k 1. lednu 2007 (§ 8 zákona). V dalším období byl tento termín poslaneckým návrhem posunut o rok na leden 2008 a následně byl celý zákon zrušen (v rámci tzv. Topolánkova batohu).

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý. Babiš sice správně říká, že předkládá jako ministr financí nejvíc zákonů (což není nic neobvyklého), nicméně v tom, že je první, kdo prosazuje některé z jmenovaných návrhů, již pravdu neříká. Např. majetková přiznání jsou opakovaně projednávána již téměř 20 let a registrační pokladny jako starší forma evidence tržeb již byla v České republice dokonce krátce uzákoněna, byť nedošlo nakonec rozhodnutím 2. Topolánkovy vlády k jejímu naplnění.

Ministerstvo financí připravilo informační kampaň o novém zákonu o elektronické evidenci tržeb, která se má v České republice rozběhnout v několika fázích od prosince 2016. Kampaň má probíhat v hlavních médiích a podle náměstkyně ministra financí Schillerové i v krajských městech . V médiích byla spuštěna v červnu.

Zadavatelem veřejné zakázky pro poskytnutí kreativního řešení kampaně a nákup mediálního prostoru je Generální finanční ředitelství.

Generální finanční správa poskytla informaci (.doc) o nákladech na tuto informační kampaň. Výroba reklamního spotu stála 2 950 000 Kč bez DPH a nákup mediálního prostoru na období červen až listopad 2016 je 25 296 804 Kč bez DPH. Hrazena bude Generálním finančním ředitelstvím z rozpočtu projektu elektronické evidence tržeb.

Podle aktuální zprávy Státního zdravotního ústavu z 19. týdne (k 16. květnu 2016) bylo v ČR zaznamenáno v sezoně 2015/2016 zatím 84 úmrtí na chřipku.

Ke konci loňské sezóny bylo zaznamenáno 56 úmrtí na chřipku, v sezóně 2013/2014 byl podle zpráv výskyt chřipky přímo ojedinělý.

Data o úmrtnosti podle nemocí sleduje i Český statistický úřad. Ten ve statistice zemřelých podle nemocí nabízí data mezi roky 2005-2014 (tato jsou nejaktuálnější). Na chřipku (v celkové statistice vedena jako J09-J11) umírá ročně (.xls) v průměru 72 osob.

Ve všech těchto případech se však jedná o úmrtí způsobená čistě chřipkou. Daleko vyšší počty uvádí Ministerstvo zdravotnictví jako úmrtí související s chřipkou, tedy případy, kde se k samotné chřipce přidávají další komplikace. Takových úmrtí jsou podle zprávy Ministerstva skutečně až dva tisíce ročně. Na základě těchto údajů tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož krajiny, o které se ministr opírá, skutečně podnikají kroky vedoucí k optimalizaci daní.


Podle kauzy LuxLeaks měla Lucemburská vláda pomáhat nadnárodním korporacím optimalizovat daně na základě vzájemných tajných dohod. Informace o této kauze přineslo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) v roce 2014. Jednalo se o dokumenty z let 2002-2010, tedy i z období, kdy na premiérské židli seděl současný předseda Evropské komise, Jean-Claude Juncker. Ten však jakékoliv speciální dohody odmítá, přiznává jenom možné daňové úniky, ke kterým, podle jeho slov, dochází všude v Evropě z důvodu neexistence harmonizovaných daní v rámci EU.

I když je tedy kauza LuxLeaks nedořešená, Lucembursko jako takové má k optimalizaci daní pozitivní přístup a dle portálueuobserver se sám Juncker za svého premiérského postu vyjednávaní za příznivé podmínky pro firmy sídlící v Lucembursku.

V kontextu Irska se ministr nemýlí - pro vybrané firmy se už tak nízká daň z příjmu právnických osob koncem loňského roku snížila, za což byla vláda kritizována Evropskou komisí, že tyto příliš nízké daňové sazby odlákávají byznys z jiných zemí s vyššími daněmi.

Tato snaha podpořit přesun byznysů do Irska je akcentována například i vládní organizací "Enterprise Ireland", která sama podnikatelé do Irska na své nízké daně a minimální byrokraciizve. Objevují se i úvahy o tom, zda má být Irsko také negativně označováno za "daňový ráj".

Vládní seznam prioritních staveb zmiňuje onu jedenáctku projektů, jež mají vykoupeny pozemky a mají územní rozhodnutí.

"Navrhli jsme seznam 11 akcí, které jsou součástí páteřní sítě TEN-T, kde máme vykoupené pozemky. S výjimkou jediné jsou to stavby, které již mají alespoň územní rozhodnutí. Konkrétně jde o následující projekty:

Na D3 úsek Úsilné – Třebonín (Jihočeský kraj)

Na D6 obchvaty Lubence a Řevničova a spojení mezi Řevničovem a Novým Strašecím (Středočeský a Ústecký kraj)

Na D48 obchvat Frýdku-Místku (Moravskoslezský kraj)

Na D35 úsek mezi Opatovicemi nad Labem do Ostrova (Pardubický kraj)

Na D49 úsek Hulín – Fryšták (Zlínský kraj)

Na D55 obchvat Otrokovic (Zlínský kraj)

Na D11 úsek mezi Hradcem Králové a Smiřicemi (Královéhradecký kraj)

Na D1 úsek Říkovice – Přerov (Olomoucký kraj)

Část Pražského okruhu na Běchovice (Středočeský kraj a Praha) - zde se územní rozhodnutí stále čeká

Úsek silnice I. třídy Ostrava, prodloužená Rudná (Moravskoslezský kraj)

Modernizace železniční tratě mezi Sudoměřicemi a Voticemi (Středočeský a Jihočeský kraj)"

Problém se zastaralou metodou posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) (web Ministerstva životního prostředí) je známý a hodně se o něm píše (rozhlas.cz,ministerstvo dopravy, idnes.cz, echo.cz).

Vláda měla ve svém programu schůze dne 24. srpna 2016 projednat návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové o změně zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Tento bod jednání byl přerušen.

Proběhla debata o tom, zda má být věk pro odchod do důchodu zastropován, popřípadě v jaké výši (65 nebo 67 let). ČR v současnosti tento věk nijak zákonně neupravuje, doba pro odchod do důchodu je tedy proměnlivá.

Ministr financí Babiš tento návrh označil za „populistický“ a zároveň připojil názor, ve kterém tvrdí, že „koalice se nedohodne“.

Později ale k dohodě v koalici došlo. Z tiskové konference (.mp3, čas 4:40) po schůzi vlády ze 31. srpna se dovídáme, že koalice se na zastropování věku odchodu do důchodu na hranici 65 let dohodne. Andrej Babiš má nakonec v plánu tento návrh podpořit.

Oficiálně má vláda tento bod na programu (.pdf, str. 1) k projednání na schůzi, která se bude konat v pondělí 5. září 2016. Tento výrok premiéra Sobotky je tedy pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Němeček korektně popisuje záměry ČSSD i pravicových stran v oblasti financování zdravotnictví.

ČSSD ve svém dlouhodobém programu (.pdf, str. 54) uvádí:

"ČSSD se nebrání tomu, aby v řadě případů (investice do zdraví, do vzdělávání, rekvalifikace, bydlení, sociální péče, přístup občanů k informacím apod.) byly využívány i soukromé zdroje. Nemůže však připustit, aby přístup k těmto sociálním službám či ke vzdělání a zdravotní péči byl vázán na povinnou spoluúčast jednotlivce." Ve volebním programu strany (str. 8) pro toto období pak ČSSD vyzdvihovala státní financování zdravotnické péče.

" Prosazujeme zdravotnictví jako veřejnou službu založenou na principu solidarity zdravých lidí s nemocnými, na principu neziskovosti, rovnosti a dostupnosti péče.Základem financování systému je veřejné neziskové zdravotní pojištění. Nezastupitelnou roli v zajištění financování veřejného zdravotnictví musí hrát stát.

Zdravotní péče bude zajišťována především veřejnými neziskovými nemocnicemi státu i krajů a sítí
převážně privátních ambulantních zdravotnických zařízení."

Postoj strany také dokládá fakt, že vláda Bohuslava Sobotky 2. července 2014 schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která poplatky ruší. Toto následně koalice prosadila i v Parlamentu ČR a poplatky (tj. část soukromých zdrojů do zdrav. systému) byly zrušeny.

TOP 09 ve svých programových cílech počítá se spoluúčastí pacientů. Doslova na svém webu uvádí:

"Pro lepší financování systému a využití zdrojů dopracování legislativy pro definování nároku včetně nadstandardu, což by mělo přinést další zdroje pro péči a umožnit dobrovolné připojištění.Sociálně citlivé zvyšování finanční spoluúčasti na zdravotních službách tak, aby bylo možno zachovat úroveň zdravotní péče bez zvyšování povinného zdravotního pojištění; zde je třeba připomenout, že Česká republika má jednu z nejnižších spoluúčastí ze zemí OECD."Občanští demokraté jsou stranou, která zapojení soukromých zdrojů do zdravotnictví podporuje. Ve svém volebním programu pro toto období uvádějí:

"Je však zcela nereálné uhradit z veřejného zdravotního pojištění veškerou základní i specializovanou péči a současně udržet její vysokou kvalitu. Při rozumné spoluúčasti pacienta s možností komerčního připojištění to však za možné považujeme.Budeme nadále prosazovat, aby pacienti měli možnost reálně a zcela otevřeně připlatit si nadstandardy, případně se na ně připojistit."

Zdeněk Škromach mluví o aktuální kauze kolem hejtmana Jihomoravského kraje Haška.

Kauzu neexistující tiskové mluvčí poprvé zveřejnila MF Dnes 19. července 2016. Díky zájmu, který tato kauza u médií vyvolala, bývalá mluvčí Denisa Kapitančiková potvrdila Deníku Referendum a MF Dnes, že tiskové oddělení několik let zveřejňovalo tisková prohlášení, pod kterými byla podepsána fiktivní osoba Lucie Proutníková. Tato údajná mluvčí Michala Haška byla však ve skutečnosti lobbistka Jana Mrencová. Kapitančiková si tedy "nevzpomněla najednou" v kontextu předvolebního období, její vyjádření následovalo až po medializaci kauzy Mladou Frontou Dnes.

Rovněž není pravdou, že v současné době pracuje jako tisková mluvčí politického subjektu jdoucího do voleb. Denisa Kapitančiková momentálně pracuje jako tisková mluvčí Odboru kanceláře starosty a vnějších vztahů pro městskou část Brno-střed. Kapitančiková je tedy zaměstnankyní městské části. Přestože starostou této městské části je Martin Landa z hnutí Žít Brno, které se (v koalici s TOP 09) chystá do krajských voleb, Kapitančiková formálně ani fakticky nefunguje jako tisková mluvčí tohoto politického subjektu.

Kauza kolem Haška posléze nabobtnala o další informace, např. že kraj platil za pozitivní PR serverům Parlamentní a Krajské listy nebo také že firmě Jany Mrencové kraj vyplatil za PR služby 3,7 milionu korun.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Kapitančiková jednak nepracuje jako tisková mluvčí pro politický subjekt, který jde do krajských voleb, a není to také tak, že by "si najednou vzpomněla" na okolnosti kolem Haška a tím spustila jeho kauzu. Tu odstartovala média, která průběžně přináší další informace kolem nakládání s veřejnými penězi na PR v rámci Jihomoravského kraje zhruba o 2 týdny dříve, než rozhovory s Kapitančikovou v MF DNES a Deníku referendum vyšly.

Podle nejnovější zprávy Ministerstva financí o vývoji státního rozpočtu za leden až květen 2016 dosáhl státní rozpočet za prvních 5 měsíců tohoto roku skutečně rekordního přebytku v porovnání k prvním pěti měsícům v předchozích letech.

Přebytek hospodaření činil k 31. květnu 2016 22,39 miliard korun. Jedná se o největší přebytek v historii (.xlsx) samostatné České republiky - je to také poprvé od roku 1995, kdy stát dokázal hospodařit s přebytkem.