Zákon o registru smluv prošel Parlamentem ČR (poslední hlasování v PSP po vrácení ze Senátu) 24. listopadu 2015. Liberecký kraj se zapojil do zveřejňování smluv již na začátku roku 2013. Tedy časový předstih, který Půta popisuje, je korektní.

S řadou pokut za pochybení při dodržování řádných postupů při realizaci veřejných zakázek se potýká zejména krajské město, které obdrželo poslední pokutu, respektive Krajská nemocnice Liberec, a.s., v roce 2014 a to v souvislosti s porušením řádných postupů při výběru dodavatele.

Kraj jako takový se potýkal s dlouholetou kauzou okolo výběru dopravce pro Liberecký kraj. ÚOHS však nakonec námitky k zakázce ze strany Bítešské dopravní společnosti zamítla.

Zdroj: zindex.cz

V tomto případě má tedy Půta pravdu. Kraj se skutečně za poslední čtyři roky nedopustil v oblasti veřejných zakázek žádného významného pochybení.

Objednávky Libereckého kraje nad 30 000 Kč jsou skutečně zveřejňovány, v několika případech (trhací mapa či oprava křesel) zveřejnilo i objednávky s nižší hodnotou.

Zákon o registru smluv, který nově nabíhá, však stanovuje povinnost zveřejnění smluv až od hodnoty vyšší 50 000 Kč (zk. 340/2015 Sb., § 3 (2i) ). Kraj se této zákonné povinnosti přizpůsobí. Na transparentním účtu kraje pak lze skutečně kontrolovat jeho příjmy i výdaje, a to již od března 2013.

Výrok Martina Půty hodnotíme jako pravdivý, jelikož jeho tvrzení se opírá o korektní informace o transparetním chování Libereckého kraje.

Prostředky v kategorii Individuálních dotací a darů Odboru kanceláře hejtmana jsou schváleny orgány kraje a uvolňovány průběžně na základě uzavřených smluv. Usnesení zastupitelstva obsahující rozhodnutí o individuálních dotacích jsou v souladu se zákonem zveřejňována na webu JMK, stejně jako unesení rady. O souhrnné informace je také možné požádat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jsou zveřejňovány JMK i smlouvy o poskytnutí dotace nad 50 000 Kč v letech 2015 (zavedení zákonné povinnosti) a 2016 . Zde jsou vždy v sekci Ostatní dotace zveřejněny předmětné smlouvy na individuální dotace v obou zmíněných letech.

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, k informacím se dá dostat i přímo na webu Jihomoravského kraje. Dodejme, že to ovšem není uživatelsky příliš přívětivý postup, neboť občan by musel procházet řadu záznamů.

Je pravdou, že někteří z bývalých blízkých spolupracovníků Michala Haška se ke kauze veřejně vyjádřili. Mezi ně můžeme zařadit dnes již bývalou mluvčí Jihomoravského kraje Denisu Kapitančikovou (v současnosti mluvčí Brna-střed), která v rozhovoru pro Deník Referendum a pro iDnes.cz z 2. srpna popsala situaci na hejtmanství.

Na její vyjádření reagoval a potvrdil jej bývalý bezpečnostní ředitel Michala Haška z let 2009-2012 Bohumil Šimek. Ten poté odešel k městské policii v Brně a následně se stal lídrem Hnutí ANO v Jihomoravském kraji. V současnosti je tedy jedním z Haškových konkurentů.

Nynější mluvčí Jihomoravského kraje Eliška Holešinská Windová pak vyjádření Denisy Kapitančikové označila za součást předvolební kampaně kvůli její funkci mluvčí Brna-střed. Michal Hašek se pro média vyjádřil v tom smyslu, že bývalá mluvčí Kapitančiková lhala. Starosta této městské části Martin Landa (Žít Brno) však odmítl, že by její vyjádření jakkoli spoluutvářela předvolební kampaň hnutí Žít Brno, které vstupuje (v koalici s TOP 09) do krajských voleb.

Výhradou k jinak pravdivému výroku však zůstává skutečnost, že se nejednalo o jediné osoby, které se k dané kauze vyjádřily, a to ani v rámci Jihomoravského kraje. Např. koalice Strany zelených a České pirátské strany na situaci reagovala výzvou k rezignaci. Michal Hašek však na svých oficiálních stránkách tuto možnost zavrhl.

Na rozdíl od sociální demokracie, která Michala Haška po jeho vysvětlení podpořila, jejich koaliční partner KDU-ČSL se s tímto nespokojil a vyžádal si analýzu smluv uzavřených s Mrencovou.

Jedni z Haškových nejbližších spolupracovníků se k tématu skutečně vyjadřovali, nezůstalo však jen u nich, a proto je výrok hodnocen jako pravda s výhradou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť z jmenovaného jsou skutečně na webu kraje dohledatelná pouze usnesení rady a zastupitelstva.

• Zápisy z jednání rady kraje - ne
• Jmenný seznam hlasování rady - ne
• Zápisy z jednání zastupitelstva - ne
• Jmenný seznam hlasování zastupitelstva - ne
• Audiozáznam z jednání - ne
• Videozáznam z jednání - ne

Usnesení kraje dohledatelná jsou, a to poměrně jednoduše. Na webu kraje na hlavní stránce stačí rozkliknout „Orgány kraje“, dále „Zastupitelstvo/Rada kraje“ a zde jsou výpisy jednotlivých usnesení.

Kromě daného nejsou dostupné žádné informace o jednání ve výborech kraje, zveřejněn je pouhý seznam zastupitelů, kteří výbor tvoří.

Starostové pro Liberecký kraj mají založen transparentní účet u Fio banky. Fio banka ovšem nabízí u této služby k dispozici transakce pouze za poslední rok ode dne prohlížení. Z tohoto důvodu není možné ověřit platby až do roku 2011. Nicméně Starostové pro Liberecký kraj oznámili zřízení (pdf., str 1-2) tohoto účtu ve svých novinách v až srpnu 2012. Kromě toho ve zprávě (.pdf) z jednání zastupitelstva Libereckého kraje SLK uvádí založení účtu k 29. květnu 2012, a to pro potřeby krajských voleb. Z tohoto důvodu je nutno hodnotit výrok nepravdou, neboť transparentní účet byl podle výše uvedených vyjádření samotných SLK zřízen až nejdříve v květnu 2012, nikoli v roce 2011.

Státní rozpočet ČR pro rok 2014 připravila a schválila úřednická vláda Jiřího Rusnoka, zatímco rozpočet pro rok 2015 byl připraven a schválen stávající vládou Bohuslava Sobotky.

KSČM k návrhu státního rozpočtu pro rok 2016 16. října vydala tiskovou zprávu, v níž se mimo jiné píše: "Vláda slibuje růst daňových příjmů, ale návrhy KSČM na jejich větší progresi odmítá. Nadále se zdaňuje hlavně spotřeba, kapitál a korporace jsou zdaněny podprůměrně. Úroveň daňové kvóty řadí ČR v rámci EU mezi státy s nižší úrovní přerozdělení. Účinek lepšího výběru daní nemůže být dodatečný."

Podle analýzy (.pdf, str. 174) Evropské komise z roku 2015 přispěly exporty EU na třetí trhy (do nečlenských států) k zaměstnanosti v ČR v roce 2011 (nejnovější dostupná data) 885 800 pracovními místy, což přibližně odpovídá 900 tisícům, o kterých hovoří poslankyně Charanzová.

Konkrétní údaj lze najít v řádku A.8 přehledu níže:

Server Aktuálně.cz přinesl 1. září výrok ministra financí, ve kterém prohlásil, že „byly doby, kdy všichni Romové pracovali“. Dále řekl: „To, co píšou v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“

Ve svém vyjádření Babiš svůj výrok nevyvrátil a odvolával se na Jindřicha Vařechu (hnutí ANO), který mu měl tyto informace poskytnout.

„Můj známý, majitel jedné české firmy, mi vyprávěl, že za komunismu Romové chodili do práce a taky mi říkal, že Lety byly pracovní tábor a od roku 1942 internační tábor,“ uvedl Babiš.

Z logiky věci nelze explicitně spojovat komunistickou éru, která oficiálně započala až únorem 1948, s táborem v Letech, jenž byl využíván především v období druhé světové války nacisty.

Zákonem č. 74/1958 Sb. komunisté omezili kočovný život Romů, přičemž jednou z jeho podmínek byla povinnost obecních výborů zajistit těmto lidem zaměstnání i ubytování (§ 1, zk. 74/1958 Sb.) Tento zákon byl však novelizován roku 1990, a to zákonem č. 175/1990 Sb.

Vedle toho se v období panujícího komunismu snažila vláda o asimilaci romského etnika do společnosti. Zvolila pro to převážně materiální a finanční postupy.

V červenci roku 1946 se vláda rozhodla pro náhradu některých válečných škod, a to jak u osob perzekuovaných, tak u zastánců odboje.

Odstavec 3 zk. 163/1946 Sb. o mimořádných opatřeních bytové péče přiznává „přednostní právo na pronájem bytu osobám, kterým byl tento zabrán za okupace okupačními úřady nebo jinými okupačními orgány, protože byly účastníky zahraničního nebo domácího odboje nebo byly postiženy politickou persekucí. Totéž právo se přiznává i jejich pozůstalým rodinným příslušníkům.“

Vrátíme-li se k prvnímu z výroků, ministr financí uvedl, že tábor v Letech u Písku byl ryze pracovní. Toto tvrzení ovšem není zcela pravdivé. Od svého zřízení v roce 1940 do roku 1942 plnil sice funkci pracovního tábora, později se však změnil v tábor koncentrační, který byl přestupní stanicí do Osvětimi.

Jak uvadí ČT24, Romové ve zmíněném táboře však tvořili z počátku pouhých 10 % a jednalo se pouze o muže. Posíláni tam byli kvůli drobnějším přečinům či nevoli k práci.

„Podle ustanovení táborového řádu bylo povinností vězňů pracovat. Především se jednalo o práce na stavbě silnice na trase Plzeň-Ostrava. Dále vězňové pracovali na odklízení lesních polomů a v zemědělství.“ (Holocaust.cz)

Po vytvoření romského „Endlösung“ se však z kárného tábora stal koncentrační, do něhož byly posílány celé rodiny.

Heinrich Himmler v témže roce vypracoval plán tzv. rasově čistých Romů, kteří měli být z likvidačního procesu vyjmuti. Jednalo se rasově čisté německé Romy (označení jako Sinti a Lallerio) a již plně integrované německé Romy. Ke konci ledna 1943 bylo definitivně rozhodnuto o deportaci většiny Romů do Auschwitz II-Birkenau.

Výrok Bohuslava Sobotky (ČSSD) hodnotíme jako pravdivý, tábor v Letech byl součástí sítě nacistických koncentračních táborů.

Kraj se podle dohledaných dokumentů na prostupnost v rámci středního školství snaží. Nepodařilo se však dohledat, zda opravdu nemají přestupy žáků dopad na finanční situaci školy, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Zákon č. 561/2004 Sb., neboli školský zákon tuto "prostupnost" definuje pouze na meziškolní úrovni, a to v § 66 (4):

O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.

V březnu 2016 představil kraj dlouhodobé záměry vzdělávání v Kraji Vysočina. Jedním z jeho bodů je i opatření, která mají podpořit prostupnost a provázanost učebních a studijních oborů, a to v rámci jedné školy. V plánu je i podpora programů majících společný základ pro příbuzné obory v prvním ročníku. V dalších se pak studenti budou specializovat.

"...opuštění učebních oborů po druhém ročníku s relativně uceleným a certifikovaným vzděláním a přestup mezi učebním a studijním oborem s minimálními formálními obtížemi pro žáka včetně využívání nového typu nástavbového studia" (bod číslo 3, Úkol A.4)

První část Běhounkova výroku se tedy jeví jako pravdivá, jelikož je možné jak přestupovat mezi středními školami, tak i napříč obory v rámci jedné střední školy.

Oficiální stránky kraje však neposkytují dostatek materiálu k analýze, zda-li střední školy v kraji přijdou o peníze, když student změní školu. Dostupné informace o rozpočtu regionálního školství jsou z roku 2012, případně 2014.

Pokud jde o ekonomickou zátěž pro školy, ze kterých mohou odcházet žáci na jiné obory, může jít kvůli současnému nastavení financování škol o problém. Reforma regionálního školství, která se řadí mezi priority ministerstva pro období 2016/2017, se vůči obavám z finanční zátěže škol vyjadřuje takto:

"I fakticky nevýznamné změny (z pohledu organizace vzdělávání) v počtech žáků školy mohou mít pro školu zcela zásadní důsledky v oblasti odměňování jejích zaměstnanců." (bod 5)

Reforma proto říká, že řešením státu je transfer finančních prostředků do jednotlivých krajů a škol, současně se změnou některých stanov a předpokladů pro výkon pedagogické činnosti. Nově navrhovaný systém vyměřování platů učitelů ve škole bude určen počtem odučených hodin podle nařízení vlády, které bude stanovovat maximální počty odučených hodin pro jednotlivé obory vzdělání podle počtu žáků ve třídě.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zároveň uvádí příklad:

"Například porovnáme-li dvě stejné školy (stejný počet tříd, stejné obory vzdělání, stejný počet odučených hodin, stejné zařazení učitelů do platových tříd a platových stupňů) s různou naplněností tříd (průměrná naplněnost tříd první bude 25 žáků a druhé 28 žáků), získá druhá škola ve srovnání s první školou více finančních prostředků na nenárokové složky platu učitelů, neboť bude mít větší koeficient naplněnosti tříd."

Z výše zmíněného ovšem není jasné, jestli škola při přestupu studenta na jinou školu o nabyté prostředky přijde a kvůli nedostatku informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jak v tiskové zprávě Agrofertu, tak ve vyjádření tiskového mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky pro ihned.cz je patrné, že za hlavní zdroj zvýšení zisku označují chemičky v zahraničí, jmenovitě v Německu a na Slovensku.

Tisková zpráva Agrofertu "Významnou měrou se na hospodářském výsledku podílely zahraniční chemické podniky koncernu. Německé SKW Piesteritz dosáhlo hospodářského výsledku před zdaněním ve výši 2 754 milionů Kč a slovenské Duslo 1 360 milonů Kč. V součtu obě zahraniční chemičky dosáhly hospodářského výsledku ve výši 4 114 milionů Kč před zdaněním, což tvoří podíl na celkovém hospodářském výsledku celého koncernu ve výši 37,86 %.Výrazný dopad na meziroční srovnání má také pekárenská skupina Lieken AG, kde byly v roce 2014 tvořeny značné rezervy na restrukturalizaci. Podniky ostatních segmentů skupiny zaznamenaly mírné zlepšení hospodaření."

Vyjádření tiskového mluvčího Agrofertu pro ihned.cz: "Hlavním důvodem nárůstu zisku oproti loňským 6,1 miliardy jsou lepší výsledky hospodaření chemiček, hlavně v Německu a na Slovensku."