Není pravdou, že by čeští producenti do Číny nevyváželi vůbec žádné potraviny a např. mléčné výrobky teprve čekaly na export.

Pokud jde o přebytky v zemědělství, jak píší například Lidovky.cz: "Na trhu je přebytek českého mléka, másla i vepřového masa." Podobně píše ČTK o "přebytku mléka na trhu" a ministr zemědělství Marian Jurečka mluví přímo o "velké krizi u vepřového masa."

Pokud jde o export potravin do Číny, již v roce 2014 psalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, že "specifickým typem spotřebního zboží, které má v Číně potenciál uspět, jsou nepochybně tradiční evropské potraviny, potraviny vysokých jakostních standardů a nápoje. Nedůvěra čínských konzumentů v bezpečnost domácích potravinových produktů (mj. jako důsledek tzv. melaminové aféry a skandálu s přidávanými hormony do mléčných výrobků) představují další příležitost pro importované – byť dražší – substituty."

Stejně tak v roce 2012 mluvil zastupitelský úřad ČR v Pekingu o tom, že jsou vzhledem ke struktuře čínské ekonomiky poptávány mj. právě i zemědělské produkty.

Na možné "nedávné" překážky dovozu potravin do Číny neodkazují ani Předpisy Čínské lidové republiky. Kromě toho v roce 2013 se v Číně snižovaly cla mj. právě na dovoz mléka.

Že jde spíše o otázku toho, že české firmy do Číny nedodávaly, než že nemohly dodávat, odkazuje i článek Blesk.cz o návštěvě ministra Jurečky v Číně. Článek navíc slovy zástupce Agrofertu K. Hanzelky potvrzuje, že trvanlivé mléko do Číny v posledních několika letech vyváží např. Mlékárna Tatra Hlinsko. Hanzelka přímo říká, že "objemy vývozu nejsou nijak velké, ale postupně rostou."

Byl to opravdu místopředseda Bartošek, kdo se k tématu vyjádřil 25. června 2016 v rozhovoru pro deník Právo o reformě Policie a krizi v koalici těmito slovy:

"Do situace vnášíme zdravý racionální pohled třeba v tom, když říkáme, ať se lidé nepletou navzájem do svých kompetencí a respektují vzájemně svá ministerstva. A na druhou stranu současně říkáme, že každé rozhodnutí s sebou nese zodpovědnost, a když to rozhodnutí bude špatné, nechť se z toho vyvodí osobní zodpovědnost." Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zároveň je nutné připomenout, že ohledně reformy Policie a otázek s ní spojených byla ustanovena poslanecká komise, které je místopředseda Bartošek členem. O jejím smyslu se vyjádřil 1. srpna v pořadu ČT 24 Události, komentáře takto:

"Vyšetřovací komise není ani tak o pocitech jako o důkazech a úkolem vyšetřovací komise je to, aby shromáždila důkazy, posoudila je a aby zjistila, zda policejní reforma proběhla řádně, byla připomínkována, všichni měli možnost se k ní vyjádřit, zda tyto připomínky byly zapracovány a současně zjistit, zda důvodem k této policejní reformě nebyly jiné motivy, než pouze čistě reforma policie a v tento moment my jsme ve fázi, kdy vyšetřujeme, zjišťujeme a celá ta mozaika se nám teprve skládá."

O nákladech na provoz Senátu se mluví v souvislosti s moderátorem citovaným výrokem Andreje Babiše: „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 miliónů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není.“

Senátor Čunek říká, že náklady jsou ještě vyšší, což však není pravda.

Výdaje Senátu ČR obsahuje přiložená tabulka, kterou jsme sestavili z údajů rozklikávacího státního rozpočtu MFČR (Monitor.statnipokladna.cz). V jednom řádku uvádíme schválený rozpočet, ve druhém reálné výdaje horní komory parlamentu.

Rok

2011

2012

2013

20142015

Schválený rozpočet (v tisících Kč)

508 516525 530 511 818518 879521 307Skutečné výdaje (v tisících Kč)500 200

489 458

498 441

470 786

490 469

V tomto roce plánuje ministerstvo financí vynaložit na provoz horní komory více než 558 milionů korun. Ani letošní výdaje tak neodpovídají výroku Jiřího Čunka.

Výrok celkově hodnotíme jako nepravdivý.

Tento výrok označujeme jako neověřitelný, neboť rozhodnutí (či lépe - žádost o doplnění žádosti o poskytnutí informací) krajského úřadu ve věci vyřizování dotazu dle zákona o svobodném přístupu k informacím není veřejné.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Jiří Čunek do KSČM před rokem 1989 opravdu nevstoupil. Stejně tak do této strany nevstoupil ani po zmíněném roce, jak uvádí jeho životopis na webu NašiPolitici.cz

Z tohoto životopisu je možno zjistit, že jedinou stranou, ve které Jiří Čunek působil, je KDU-ČSL, do které vstoupil v roce 1990 a v níž stále účinkuje.

Výrok premiéra Sobotky hodnotíme jako pravdivý, strana ČSSD totiž dlouhodobě kritizuje tzv. zákon o církevních restitucích tak, jak byl přijat v roce 2012 a na protest o něm ani nehlasovali.

Zákon č. 428/2012, o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, byl schválený 8. listopadu 2012 tehdejší Nečasovou vládou. Tento návrh ČSSD dlouhodobě kritizovala a během závěrečného hlasování opustila jednací sál, tedy se hlasování nezúčastnila. Zákon byl schválen 102 hlasy ze 103 přítomných poslanců.

Předseda ČSSD Sobotka již tedy varoval, že tento návrh obsahuje hlavně riziko, že budou církvím připsány i majetky, které nikdy reálně nevlastnily. „Takto velké majetkové přesuny nemůžou procházet bez souhlasu veřejnosti a sto jedním hlasem. Chystáme ústavní stížnost.“ zdůrazňoval také tehdejší předseda poslaneckého klubu Jeroným Tejc.

Sobotka také shrnul 10 důvodů, proč hlasovat proti vládnímu narovnání s církvemi, stejně jako protinávrh z dílny ČSSD zavádějící daňové asignace. Kritika ze strany ČSSD vyvrcholila podáním ústavní stížnosti, které ale Ústavní soud nevyhověl.

Energetiku lze v kraji opravdu studovat na Střední průmyslové škole v Třebíči, která také spolupracuje s elektrárnou Dukovany. Z této školy již však vyšly dvě třídy vystudovaných energetiků, nikoliv jedna. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Střední průmyslová škola Třebíč nabízí každoročně maturitní obor Elektrotechnika - energetika, jehož studenti mají možnost týdenní odborné praxe v jaderné elektrárně Dukovany. Děje se tak již šestým rokem (str. 65 výroční zprávy), první ročník odmaturoval ve školním roce 2012/2013. Ve šk. roce 2014/2015 hovoří výroční zpráva o 28 žácích, kteří pokračovali na vysokou školu nebo přímo na pracovní trh. To může svědčit o úspěšnosti studentů, ačkoli tato část Běhounkova vyjádření je spíše subjektivní hodnocení. O velmi dobrých studijních výsledcích však hovoří i ředitel školy.

Dá se rovněž odůvodněně očekávat, že pokud ve školním roce 2014/2015 opustil školu první ročník energetiků a obor nadále pokračuje, pravděpodobně školu opustil i druhý ročník absolventů v roce 2015/2016, ačkoli výroční zpráva ještě není k dispozici.

To znamená, že v tuto chvíli jsou již dvě třídy absolventů (přibližně 60 lidí) a letos bude maturovat třetí. V loňském školním roce se dle výroční zprávy školy (poslední z roku 2014/2015) hlásilo na tento obor 55 studentů, počet přijatých studentů se ale každoročně pohybuje kolem 30 (str. 12-17). Škola každý rok otevírá pouze jednu třídu, přičemž obor Energetika je čtyřletý. Takto vypočítáno interpretuje Běhounek data nesprávně, v současnosti jsou na škole 4 ročníky energetiků.

Jiří Běhounek má pravdu o úzké spolupráci jaderné elektrárny se školou. Vypovídá o tom i forma přijímacího řízení na zmíněný obor, kde jednu z částí připravil útvar psychologické diagnostiky JE Dukovany, do Dukovan také škola pořádá exkurze (.pdf, str. 56). Na škole jsou také pořádány semináře pro studenty středních škol, žáci si pochvalují stáže v Dukovanech.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Česká inspekce životního prostředí sice může provádět kontroly, ne však ve všech v oblastech, které Anna Hubáčková zmiňuje. Prováděcí předpisy k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu pak skutečně neexistují.

Anna Hubáčková má pravdu v tom, že novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z roku 2015 skutečně mimo jiné uděluje České inspekci životního prostředí pravomoci ke kontrolám.

Česká inspekce životního prostředí pak zmíněnou novelou dostala na starosti primárně kontrolu znečišťování půdy (§3 odst. 1, písm. a) a §3 odst. 2 a 3), případnou nápravu tohoto stavu, projednávání určených správních deliktů podle § 20, či pořizování informací o půdě.

Není však pravdou, že by novela z roku 2015 měla dávat České inspekci životního prostředí na starost kontroly ve věci eroze. Tyto pravomoci, které Anna Hubáčková zmiňuje, se dají dle dokumentu (.pdf, str.8) Ministerstva zemědělství zařadit mezi protierozní opatření podle § 3 odst. 1, písm. d), které dle zákona kontroluje obec (§ 15 písm. c) a d)). Ta zároveň postihuje i přestupky dle tohoto zákona.

Že by v tuto chvíli ke zmíněné novele zákona existovaly prováděcí předpisy nelze dohledat, stejně tak právní informační systém ASPI žádný neuvádí.

Na základě výše uvedeného odůvodnění a tedy skutečnosti, že pravomoci, které Anna Hubáčková přisuzuje České inspekci životního prostředí, náleží jiným subjektům, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože podle dostupných dat měl Škromach jako poslanec ve volebním období 2006–2010 účast na hlasování v Poslanecké sněmovně necelých 72 %.

Zdeněk Škromach vykonával funkci poslance ve čtyřech po sobě jdoucích volebních obdobích - v letech 1996–2010. Od roku 2010 je senátorem.

Oficiální statistiky, které by mapovaly účast všech poslanců/senátorů na všech jednáních Senátu nebo PS, se do roku 2013 neprováděly. Ty jsou dostupné až nyní, a to pouze pro Poslaneckou sněmovnu. Statistiky, které mapovaly a mapují účast zákonodárců při hlasováních, sestavuje sdružení KohoVolit.eu na základě dat o hlasováních z obou komor parlamentu.

Toto sdružení nabízí data pro Poslaneckou sněmovnu od roku 2006. Můžeme tedy zjistit, že ve volebním období 2006–2010 se poslanec Zdeněk Škromach účastnil přesně 71,8 % hlasování. Tedy jeho neúčast se blížila skoro 30 %, což neodpovídá jeho prohlášení o téměř úplné docházce.

Dodejme, že sdružení KohoVolit.eu na svém webu uvádí, že docházkou zákonodárce se rozumí podíl hlasování na plénu nebo na schůzích výborů, kterých se zákonodárce aktivně účastnil.

Škromach byl do Poslanecké sněmovny zvolen také v roce 2010 a mandát poslance mu zanikl až po jeho výhře v senátním obvodu Hodonín na podzim stejného roku. V mezidobí se při práci poslance účastnil 76 % hlasování, tedy přibližně čtvrtinu jich vynechal.

Jako senátor je již Škromach v účasti na hlasování skutečně na špičce mezi členy horní komory a jeho účast se blíží i 100 %.

Z dílčích dat zpracovaných sdružením KohoVolit.eu vyplývá, že v období od svého zvolení v roce 2010 do srpna 2012 (ukončení měření) se Škromach účastnil 95 % hlasování v Senátu. Zmíněná data lze dohledat prostřednictvím webu Lidovky.cz. Za rok 2015 pak senátor dosáhl 98% účasti na hlasování.

Pokud tedy vyjdeme z dostupný dat, Škromach je coby senátor skutečně velmi pilný stran účasti na hlasování Senátu. V minulosti během jeho poslanecké kariéry tomu tak ovšem nebylo. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Paní europoslankyně Charanzová srovnává schválené rezoluce EP k zprávám o pokroku v Turecku za rok 2014 a 2015. Text EP ke zprávě z roku 2014 je psán v optimistickém duchu a ve víře, že Turecko je na správné cestě ke splnění podmínek případného vstupu do EU, např: " (EP) vítá, že byl zvolen nejvíce inkluzivní a reprezentativní parlament v turecké historii, který odráží rozmanitost této země; oceňuje pevnost turecké demokracie a demokratický duch tureckých občanů, který se projevil ve velmi vysoké volební účasti."
Tón textu EP ke zprávě z roku 2015 je ale o poznání kritičtější, např.: "s ohledem na pokles úrovně dodržování zásad demokracie a právního státu v Turecku je hluboce znepokojen tím, že celkové tempo reforem se v Turecku v posledních letech výrazně zpomalilo a že v některých klíčových oblastech, jako je nezávislost soudnictví, svoboda shromažďování, svoboda projevu a dodržování lidských práv a zásad právního státu, došlo k opětovnému zhoršení situace."
K zmiňovanýmlidskoprávním problémům v Turecku dodejme, že v roce 2015 Turecko bylo na 149. místě z 180 hodnocených zemí v žebříčku World Press Freedom Index, že opoziční deník Zaman náhle ukončil svou kritiku Edoganovy vlády poté, co v březnu do budovy redakce vtrhal turecká policie, že v Turecku bylo v roce 2015 vězněno 14 novinářů a že shromažďovací právo bylo v roce 2015 soustavně a systematicky potlačováno.

Z důvodu zásadní změny tónu zpráv EP a protože k vyjmenovanému potlačování lidských práv v Turecku skutečně dochází, výrok hodnotíme jako pravdivý.