Robert Šlachta podal svou rezignaci z postu ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v pátek 10. června.

Sám Robert Šlachta k tomuto kroku pro Českou televizi uvedl následující: "Podal jsem žádost o uvolnění ze služebního poměru, pan náměstek Laube ji přijal a během patnácti minut byl vyhotoven rozkaz o mém propuštění ze služebního poměru, takže po dohodě k 30. 6. 2016 končím ve funkci ředitele."
Pro iDnes.cz pak ředitel Šlachta ke své rezignaci uvedl následující:

"Já už nemůžu spolupracovat s panem policejním prezidentem Tuhým a jeho náměstkem Laubem. To nejde dohromady. To by nešlo."

Šlachta tedy skutečně uvedl, že je pro něj další spolupráce s vedením Policie ČR nepřijatelná za setrvání Tuhého a jeho náměstka ve funkci. Milan Chovanec však toto tvrzení značně dezinterpretuje. Robert Šlachta hovořil pouze o překážce v pokračování ve své funkci, ministr Chovanec mu přitom vkládá do úst podmínění svého návratu odstoupením policejního vedení z funkce a tedy výzvu k jejich rezignaci. V tomto kontextu je však takové domýšlení si zavádějící.

Během voleb ještě zmíněný sponzor obviněný z korupce nebyl, po obvinění jeho chování hnutí odsoudilo a darované peníze mu vrátilo zpět na jeho účet.

Boj proti korupci skutečně Změna prosazuje dlouhodobě ve svém programu (.pdf), první část výroku tedy můžeme hodnotit jako pravdivou.

Dále se poslanec KSČM zmiňuje o podnikateli Tomáši Absolonovi, který jemu samotnému nabídl stotisícový úplatek, když pracoval jako ředitel záchranné služby Libereckého kraje.

Změna se od sponzora v následné tiskové zprávě distancovala a 16. září 2013 mu vrátila částku ve výši 30 tisíc korun, které spolku daroval Absolon v červnu 2012, tedy ještě před krajskými volbami (nemůžeme to však dokázat výpisem z transparentního účtu, kde lze naleznout jen záznamy od 15. února letošního roku). Aktuální příjmy na účtě také dokazují, že se Absolon svým příspěvkem zařadil mezi průměrné sponzory, nikoli velké, jak uvádí pan poslanec.

Absolon byl nakonec 24. dubna 2014 odsouzen k osmnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu a k peněžní pokutě. Podle státního zástupce prý Absolon dokonce zvýšil svoji nabídku až na milion korun.

Změna pro Liberecký kraj nemohla před volbami tušit, že bude jeden z jejích sponzorů odsouzen za korupci, a vrácením sponzorského daru s mnohaměsíčním předstihem před odsouzením dala jasně najevo svůj postoj ke korupčnímu jednání.

První dvě oběti otravy čepovaného alkoholu obsahujícího jedovatý metylalkohol byly zaznamenány 3. září 2012 v Havířově. Případy otráveného alkoholu se následně začaly objevovat po celé České republice. Při tzv. metanolové kauze přišlo o život 48 lidí a u dalších desítek si pančovaný alkohol vyžádal těžké zdravotní následky. Nejvíce otrav bylo zaznamenáno v Moravskoslezském kraji, kde o život přišlo 23 osob.

První oběť ve Zlínském kraji byla nalezena v úterý 11. září ve svém bytě. Podle tehdejší zprávy webu iDNES.cz se už během úterý na zlínské radnici sešel kvůli otravám krizový štáb. Obyvatelé města byli varováni před pitím rozlévaného alkoholu s nejasným původem. Po městě rovněž chodili strážníci s megafony, kteří informace šířili mezi občany.

Ještě ten den večer byli v Krajské nemocnici Tomáše Bati hospitalizováni další dva pacienti kvůli otravě methylalkoholem.

Následující den zasedla také Bezpečností rada Zlínského kraje. Jak uvádí Zlínský deník, během středy 12. září městem projížděla městská policie s megafony a informace o hrozícím nebezpečí z pančovaného alkoholu byly rovněž šířeny skrze hlášení městského rozhlasu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán radou jednomyslně a to právě na základě výsledků forenzního auditu zdravotnické záchranné služby.

O odvolání Stanislava Mackovíka se jednalo na 19. zasedání (.pdf) Rady Libereckého kraje 5. listopadu 2013. Po projednávání bodu o závěrečné zprávě forenzního auditu bylo přistoupeno k hlasování o odvolání, které bylo jednomyslné (.pdf, str. 133), když všech 9 radních hlasovalo pro odvolání.

Samotný audit není veřejný, veřejné je však tzv. manažerské shrnutí (.pdf), které výsledky podává v grafické podobě a v porovnání s ostatními zdravotnickými záchrannými službami. Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25%, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11%.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

Výrok Zuzany Kocumové můžeme tedy hodnotit jako pravdivý včetně části o velmi špatném výsledku auditu, a to díky srovnání s ostatními kraji.

Zastupitelstvo Libereckého kraje odvolalo Zuzanu Kocumovou z funkce statutární náměstkyně hejtmana a členky Rady Libereckého kraje 25. listopadu 2014. Návrh na odvolání podal Klub Starostů pro Liberecký kraj a pro hlasovalo 35 zastupitelů, zatímco pouze 4 byli proti.

Důvodem, který pro odvolání deklaroval koaliční partner Kocumové, tedy Starostové pro Liberecký kraj, byly tyto skutečnosti:

- selhání v řízení resortu zdravotnictví a sportu, nekoncepční a odkládaná řešení konceptu rozvoje zdravotnictví v Libereckém kraji,

- zásadní rozpory v důležitých otázkách fungování a rozvoje Libereckého kraje, zejména neshody v řešení klíčových investičních akcí,

- absence týmové spolupráce a její vyslovení nedůvěry jednotlivým členům rady,

- neúplná a zejména velmi často nepravdivá a zavádějící mediální sdělení, která poškozovala obraz kraje, práce členů rady a zastupitelstva před občany celého Libereckého kraje.

Návrh na odvolání Zuzany Kocumové však nebyl první. V dubnu roku 2014 podali tento návrh komunisté, ten však nebyl přijat (.pdf, str. 26). Dříve se o stejném návrhu mělo hlasovat (.pdf, str. 85) v srpnu stejného roku, nakonec byl však bod odložen na další jednání, kde se o něm již nehlasovalo.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože se nepodařilo dohledat podobný případ odvolání z rady Libereckého kraje. Zda šlo v tomto o managerské selhání, je spíše interpretace Mackovíka.

Je pravdou, že míra nezaměstnanosti skutečně klesá s vyšším vzděláním. Dokládají to data ČSÚ a platí to dlouhodobě.

Přestože je nesporné, že technologický vývoj směřuje prudce dopředu, není pravdou, že by Česká republika zažívala propady v průměrné délce života, jak dokazují údaje Světové banky z roku 2013. Totéž říkají data Eurostatu (.xls, tabulka č. 1) a Světové zdravotnické organizace aktuální ke stejnému roku. Podobně hovoří i o něco aktuálnější data Českého statistického úřadu.

V porovnání se Slovenskem a Polskem je navíc průměrná délka života o něco vyšší, naopak srovnáme-li Česko s Německem a Rakouskem, tyto sousední státy jsou na tom lépe. Ani pokud bychom zohlednili výkyvy v rámci stoupajícího trendu, nelze hovořit o propadech, což činí výrok nepravdivým.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť i přes skutečnost, že má aktuálně od začátku roku 2013 souběh vládnutí na centrální a jihomoravské krajské úrovni, tak není pravdou, že by se jí nepodařilo získat více peněz na silnice. Vláda naopak za poslední 2 roky alokovala pro kraj celkem asi 600 milionů korun oproti normálu.

Sociální demokracie v čele s hejtmanem Michalem Haškem vede Jihomoravský kraj od roku 2008.

vol. obdobíkoalicehejtman 2004-08 KDU-ČSL+ODS S. Juránek (KDU-ČSL)2008-12 ČSSD+ODS *

ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)2012-16 ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)*V roce 2010 byla ukončena spolupráce mezi ČSSD a ODS a nově byla ustavena koalice ČSSD+KDU-ČSL.

Ministerstvo dopravy v lednu 2015 nabídlo krajům přes 4 mld. Kč na opravy silnic II. a III. tříd. Jihomoravský kraj měl nárok na vyčerpání 349 mil. Kč. Pokud vyjdeme z výroční zprávy Státního fondu dopravní infrastruktury (jde o návrh - zprávu budou ještě schvalovat poslanci), ve prospěch Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje bylo alokováno 360 milionů z tohoto fondu. Z toho cca 11 milonů tvořily 2 menší projekty (.pdf, str. 150), které byly vyčerpány dohromady asi ve výši 6 milionů. Z celkové alokace pak dočerpáno nebylo cca 5 milionů, což dokládá, že kraj vyčerpal kompletně částku na opravu silnic II. a III. tříd ve výši bezmála 350 milionů.

V roce 2016 rezort dopravy prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury nabídl krajům 3 mld. Kč na opravu silnic II. a III. tříd, Jihomoravský kraj měl nárok na 239 mil. Kč. Po únorovém jednání Rady řekl náměstek hejtmana Roman Hanák, že na opravy a rekonstrukce silnic je vyčleněno celkem 398 milionů korun, z toho je 239 mil. Kč ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Co se dále týká "dotažení některých věcí", tak nejsou Crhou nijak specifikovány, proto tato věc není součástí hodnocení.

Sociální demokraté ve svém programu v roce 2013 slibovali zachování poplatků za stravu v nemocnicích, ty však byly zrušeny. Poplatky v nemocnicích však zrušil Ústavní soud, nikoliv ČSSD, takže stranu není možné vinit ze ztráty 2 miliard korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Hospitalizační poplatekza pobyt v nemocnici prosazený ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem zrušil na konci roku 2013 Ústavní soud.

Tehdejší vláda Jiřího Rusnoka v demisi se snažila o prosazení návratu poplatku za pobyt v nemocnici ve výši 60 Kč (oproti 100 Kč zrušeným Ústavním soudem), nicméně poslanci nově zvolené Poslanecké sněmovny za ČSSD, ANO a KSČM odmítli, aby se o vládním zákonu jednalo ve zrychleném řízení, takže nemohl do konce roku začít platit.

K programu ČSSD, volební program sociální demokracie z roku 2013 obsahuje větu “Zrušíme Julínkovy poplatky ve zdravotnictví. Zachováme pouze příspěvek na stravu v nemocnici ve výši 60 korun, který bude placen nejdéle 30 dní v roce.”(pdf, str. 8). Zmíněný příspěvek je právě tzv. hospitalizačním poplatkem. V koaliční smlouvě následující vlády se pak ČSSD, ANO a KDU-ČSL zavázaly k tomu, že poplatky za pobyt v nemocnici nebudou znovu zavedeny (pdf. str. 19).

Nakonec, důvodová zpráva vládního návrhu zákona o navýšení platby za pojištěnce, který měl nemocnicím pokrýt výpadek z hospitalizačních poplatků odhaduje, že nemocnice ročně přišly o 2,1 mld. korun (doc. str. 5).

Starosta Frýdlantu a kandidát ODS na hejtmana Dan Ramzer se zmiňuje o události, která se udála v druhé polovině minulého roku. Novoměstská společnost Unitas tehdy nabídla jako jedna z mnoha ubytování pro křesťanské irácké uprchlíky, jejichž přesun do ČR organizoval nadační fond Generace 21.

Nové Město pod Smrkem informovalo 28. srpna 2015 na svých webových stránkách o skutečnosti, že společnost Unitas, s. r. o. , vlastník místního JCampu, nabídla nadaci Generace 21 ubytování pro křesťanské uprchlíky, jejichž první skupina dorazila z Iráku do České republiky v lednu tohoto roku. Na následném veřejném zasedání (.pdf) zastupitelstva se o problému strhla diskuze a na zasedání (.pdf) o dva měsíce později byla zastupitelstvu předložena petice, kterou podepsalo 18 % dospělých občanů města, na základě které se zástupci města jednomyslně usnesli na jednání se společností Unitas o odstoupení od záměru ubytovat zmíněnou skupiny uprchlíků. Na osmém zasedání (.pdf) města ujistil všechny jednatel společnosti, že se opravdu hovoří jen o jedné z několika nabídek a pravděpodobnost, že budou uprchlíci umístěni do jejich kempu, je docela malá.

Jak uvádí nadační fond, ve skutečnosti se rozhodl umístit běžence do zařízení v Okrouhlíku u Jihlavy, ve Smilovicích u Třince nebo v Brně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože měl být skutečně v Novém Městě realizován projekt pod záštitou Generace 21.