Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Jiří Čunek do KSČM před rokem 1989 opravdu nevstoupil. Stejně tak do této strany nevstoupil ani po zmíněném roce, jak uvádí jeho životopis na webu NašiPolitici.cz

Z tohoto životopisu je možno zjistit, že jedinou stranou, ve které Jiří Čunek působil, je KDU-ČSL, do které vstoupil v roce 1990 a v níž stále účinkuje.

Zdeněk Škromach zde mluví o mailech, které rozesílala údajná falešná mluvčí jihomoravského hejtmana Michala Haška. Celou kauzu letos v červenci odkryla MF Dnes.

Z mailové adresy Lucie Proutníkové dostávala média vyjádření již od roku 2010. Pod pseudonymem Proutníkové se však skrývala lobbistka Jana Mrencová.

Podle vyjádření bývalé mluvčí Jihomoravského kraje Denisy Kapitančikové se všechny zprávy určené médiím posílaly nejdříve Janě Mrencové, která je potom pod falešnou mailovou adresou přeposílala. Poskytovala tak Jihomoravskému kraji „mediální služby“. Za tuto činnost si její produkční centrum Profil účtovalo až 400 tisíc korun ročně.

Toto tvrzení však odmítá Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu JMK. Uvádí, že se kraj vymezuje proti výrokům exmluvčí Kapitančikové. Vzápětí však přiznává, že lobbistce Mrencové za poskytnuté mediální služby skutečně platil. Denisa Kapitančiková působila ve funkci oficiální mluvčí od dubna 2013 do května 2015. Poslední mail z této fiktivní adresy přišel podle serveru Lidovky.cz ještě minulý měsíc (tedy červen 2016) a týkal se církevních restitucí.

Celá kauza tak začala před pěti lety, ale trvá doposud. Reportér iDnes.cz Josef Kopecký na svém Twitteru zveřejnil přehled některých mailů od Proutníkové z předchozích let, naposledy z roku 2014. Podle ČT s Janou Mrencovou komunikovala i současná mluvčí Eliška Windová, která je ve funkci od 1. června 2015.

Podle Zdeňka Škromacha se tedy jedná o pět let staré maily. Z výše uvedeného ovšem vyplývá, že tato komunikace s médii pokračovala i v letech následujících, a proto je tedy nutné výrok označit za zavádějící.

Prověřování jednání firmy Agrotec a jejích zaměstnanců, již opravdu probíhá více než 2 roky. Firma Agrotec figuruje v kauze České pošty, kde se mělo jednat o manipulaci s veřejnými zakázkami. V srpnu 2015 ale policie na základě vyšetřování navrhla obvinit několik fyzických i právnických osob včetně právě Agrotecu.

V dubnu 2016 přišel server aktualne.cz s informací, že státní zástupce Zdeněk Matula bude mít do měsíce sepsanou obžalobu. K obžalobě státním zástupcem došlo 14. 6. 2016 (2 dny po Otázkách Václava Moravce).

Složitě se určuje, zda se tato kauza "šetří velmi zvláštně dlouho" jak řekl ministr Chovanec. Uvádějí se statistiky délky přípravného řízení například Zpráva (.pdf) o činnosti státního zastupitelství za rok 2013. Z ní lze zjistit (str. 36), že přípravné řízení delší než 1 rok se týkalo méně než 2 % případů. Do takových statistik se ale řadí zkrácená přípravná řízení a nediferencují složitost jednotlivých případů a proto je jejich výpovědní hodnota omezená. Dále třeba ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) v roce 2014 měl průměrnou délku řízení 486 dní (.pps).

Existují samozřejmě případy, kdy vyšetřování trvá i delší dobu, například: "Hradečtí kriminalisté oddělení hospodářské kriminality ukončili v těchto dnech velmi náročné vyšetřování případů podvodných půjček, které trvalo bezmála pět let(...)". Dále kauza v níž bylo obžalováno deset vlivných IT manažerů a osm firem, se vyšetřovala od roku 2012 do roku 2015. V kauze Mostecké uhelné společnosti, podala policie návrh na obžalování bývalých manažerů v roce 2016, obviněni byli v roce 2012.

Situace ohledně platby advokátu Altnerovi je poněkud složitější. Přinejmenším jmenovaná částka ale více méně odpovídá - jde konkrétně o 18,5 milionu korun jako jistinu ("základ dluhu") a dalších 320 milionů korun jako smluvně ujednanou pokutu za nedodržení smluvní povinnosti. Částky se v médiích liší dle toho, zda započítávají příslušenství, náklady řízení atp.

Pravomocné rozhodnutí ve věci Altner versus Lidový dům padlo 11. dubna 2016, od té doby běžela ČSSD třídenní lhůta na zaplacení dlužné částky. Po 14. dubnu 2016 by pak Altner mohl částku soudně vymáhat. Pro tyto účely si strana vzala také úvěr. Zároveň však místo plnění Altnerovi začala strana postupně plnit jeho věřitelům, domnívaje se, že takto plní rozsudek, z čímž se však zcela neztotožnil obvodní soud pro Prahu 1, který o věci rozhodoval v prvním stupni.

Strana dle očekávání podala dovolání, přičemž Nejvyšší soud z tohoto důvodu odložil vykonatelnost rozhodnutí a není tedy doposud možno částku po ČSSD vymáhat, ačkoli je k její úhradě zavázána. Toto rozhodnutí však u Ústavního soudu advokát Altner dne 15. června 2016 napadl, na rozhodnutí ÚS si tak ještě notně počkáme. V mezidobí strana uhradila věřitelům 50 milionů korun v naději, že se částka na plnění dluhu započte.

Ve zkratce lze tedy říci, že ČSSD v současné chvíli využívá svého posledního opravného prostředku, přičemž legitimně získala odklad vykonatelnosti a nehrozí jí tedy prozatím exekuce. O ústavní stížnosti na tento krok doposud nebylo rozhodnuto, strana tedy jedná v souladu s aktuálním rozhodnutím soudu - je povinna zaplatit, díky odkladu vykonatelnosti (možnosti dluh vymáhat) však nikoli nezbytně okamžitě.

Podle posledních dostupných dat průzkumu OECD týkajícího se podílu výdajů na důchody, Česká republika nikterak výrazně nezaostává za dalšími členskými zeměmi Evropské unie a nachází se spíše ve středním pásmu. Vývoj výše tohoto podílu v jednotlivých zemích je možné vysledovat z dokumentu Pensions at a Glance 2015 (též OECD) v tabulce na straně 179. Novější údaje OECD zatím neposkytuje, ovšem výrazný odklon od dosavadního trendu je vysoce nepravděpodobný, jak značí výhled útvarů Evropské komise na druhém obrázku (či ve zmíněném dokumentu na straně 16).

Výrok je proto nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, přístup k neveřejné zprávě Roberta Šlachty má pouze 7 členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. Výhradu však udělujeme za skutečnost, že komise má i v tomto režimu rozhodnout o zpřístupnění materiálů třetí osobě.

Zápis o schůzi komise, který obsahuje všechny dokumenty na schůzi předložené (čl. 11 odst. 2 jednacího řádu vyšetřovací komise), je až na výjimky veřejně přístupný. Pouze pokud byly jednání komise nebo část jednání prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu nahlížet pouze členové vyšetřovací komise (čl. 11 odst. 4 jednacího řádu vyšetřovací komise). Komise však také může usnesením rozhodnout o zpřístupnění zápisu i všech souvisejících podkladů třetí osobě (čl. 11 odst. 4 en fine jednacího řádu vyšetřovací komise).

Vyšetřovací komise se dne 11. července 2016 skutečně usnesla, že její další schůze budou neveřejné (.pdf, str. 1). Tzv. Šlachtovu zprávu předal členům vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny na její druhé schůzi dne 28. července 2016 (.pdf, str. 1) státní zástupce Ištván. Stalo se tak tedy již v režimu neveřejného projednávání. Přístup k zápisu má za standardních podmínek pouze 7 členů, kteří byli zvoleni Poslaneckou sněmovnou dne 29. června 2016.

Jan Bartošek má tedy pravdu, dodáváme však, že komise obecně může seznam oprávněných osob rozšířit. V tomto případě vzhledem k neveřejnosti zápisů nicméně nemůžeme ověřit, zda k tomu v tomto konkrétním případě došlo.

Výrok je označen jako pravdivý, protože Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality SKPV (často užívaná zkratka FIPO - finanční policie), který se problematikou zajišťování výnosů z trestné činnosti zabýval od roku 2004, byl k 1. ledna 2007 zrušen. Část policistů byla začleněna do Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, část do SKPV správ krajů. Došlo tak k delegaci faktického zajišťování výnosů z trestné činnosti ostatním útvarům Policie ČR.

V případě ÚOOZ je skutečně nehovoří o zrušení útvaru, nýbrž o sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).

Tento výrok můžeme označit jako pravdivý. Počet obyvatel Jihomoravského kraje se posledních 15 let opravdu zvyšuje.

Rok

Počet obyvatel

Rozdíl oproti minulému roku

2002 1 121 792

2003 1 122 570

778

2004 1 123 201

631

2005

1 130 358

7 157

2006 1 132 563

2 2205

2007

1 140 534

7 917

2008 1 147 146

6 612

2009 1 151 708

4 562

2010 1 154 654

2 946

2011 1 166 313

11 659

2012 1 168 650

2 337

2013 1 170 078

1 428

2014 1 172 853

2 775

2015 1 175 025

2 172

2016 (k 30. červnu 2016) 1 177 120

2 095

Miroslav Kalousek byl ministrem financí v letech 2007-2009 a 2010-2013. V těchto letech byl průběžně upravován daňový systém. Zavedena byla tzv. superhrubá mzda, jediná sazba pro daň z příjmu fyzických osob (následně byla zavedena i tzv. solidární přirážka,) daň z příjmu právnických osob ve výši 19 % a sazby 15 a 21 % pro DPH. Byl schválen institut nespolehlivého plátce i nový daňový řád.

S výjimkou DPH, kde byla zavedena druhá snížená sazba ve výši 10 % (na dětskou výživu, léky a knihy), nedošlo ke změnám v sazbách u daní z příjmu fyz. osob, právnických osob a ani u obou ostatních sazeb DPH.

Seznam daňových změn, které byly zavedeny pro rok 2015, vypisuje web ministerstva financí. Upravovaly se výdajové paušály, zvyšovaly se slevy na dítě, pracujícím důchodcům se vrátila sleva na dani, kterou jim zrušily pravicové vlády, zavedena byla tzv. kontrolní hlášení (s odkladnou účinností od roku 2016), u některých komodit (např. mob. telefony) se zaváděla reverse charge.

V roce 2016 se v této oblasti udály další změny, mezi něž patří: vznik tzv. kontrolního hlášení, které musí pravidelně zasílat každý plátce daně bernímu úřadu. Zpřísňuje se také nutnost používání datových schránek, které budou nyní výlučným systémem pro komunikaci mezi plátci daně a finančním úřadem. Zvýšeno bylo daňové zvýhodnění na výživu druhého a třetího dítěte, a to o 1 200 Kč resp. 3 600 Kč.

Pokud tedy vyjdeme z tohoto přehledu, většina daní zůstala skutečně neměnná, daně z příjmu fyzických i právnických osob zůstaly ve stejné výši, u DPH byla zavedena 2. snížená sazba. Z novinek, které byly zavedeny, lze jmenovat kromě 3. sazby DPH ještě zavedení kontrolního hlášení. Jinak se vláda soustředila zejména na parametrické úpravy u daňových zákonů. Jmenujme opakované zvýšení slev na dítě či znovuzavedení slevy na dani pro pracující důchodce. Tyto změny sice mohou znamenat jisté komplikace pro jednotlivé daňové poplatníky, ale nemění daňový systém jako celek.

Podle Závěrečné zprávy RIA k návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (.pdf, strana 45) zákon implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků, konkrétně článek 18 této směrnice, týkající se přeshraničního prodeje tabákových výrobků na dálku.

Směrnice EU musí jednotlivé členské státy implementovat do svého národního práva. Je jen na nich, jakým způsobem to udělají. Pokud tedy "padl pod stůl" tento návrh, vláda bude muset připravit jiný, kterým zajistí, aby česká legislativa byla v souladu s touto směrnicí.