Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Babiš vicepremiérem beze vších pochyb je. Dodejme, že post místopředsedy vlády nevykonával na tiskové konferenci, jak uvádí, premiéra v této situaci ve skutečnosti nenahrazuje.

Andrej Babiš byl prezidentem republiky v souladu s článkem 68 Ústavy České republiky jmenován 1. místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem financí 29. ledna 2014. Tuto skutečnost dokládá i samotný web Babišova resortu, který jej jako vicepremiéra také uvádí.

Místopředseda vlády podle jednacího řádu Vlády ČR zastupuje premiéra při řízení či svolání schůze, je-li předseda vlády nepřítomen v České republice (čl. IV a VI). Nepřítomnost předsedy vlády na tiskové konferenci nemá na Babišovu domněle absentující funkci žádný vliv.

Dokladů, že Babiš ve skutečnosti vicepremiérem je, by šlo předložit přehršel. Např. zápisy z jednání vlády, kdy se u různých bodů zdržuje pro svůj střet zájmů v dané věci. Formulace vždy zní (v tomto případě body 8-11 jednání):

" Vláda vzala na vědomí sdělení 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí, že se při hlasování o přijetí navrženého usnesení zdržel hlasování z důvodu možného střetu zájmů. "

Dále se můžeme odkázat na návrh Úřadu vlády České republiky s návrhy na jmenovaní členů vlády pro prezidenta republiky, kde je Babiš opět veden i jako místopředseda vlády.

Foto: Jan Kálal, Lidové noviny.

Babiš se dále v diskuzi s Martinem Veselovským odvolává na svou možnost svolat bezpečnostní radu státu v nepřítomnosti předsedy vlády. Podle usnesení Vlády České republiky (příloha 1) z 9. července 2014, které upravuje jednací řád bezpečnostní rady státu, tuto možnost skutečně má. Je totiž místopředsedou BRS. Článek 3 v bodu 3 uvádí, že místopředsedou BRS je 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí.

Je otázkou, co Babiš míní formulací, že nedostal šanci. Jestli tím míní, že nedostal šanci řídit vládu při nepřítomnosti Sobotky, tak to je jistě možné, ale ani to z něj nesnímá funkci místopředsedy vlády, za kterou je navíc podle § 11 zákona č. 236/1995 Sb. placen více, než řadoví členové vlády. Dodejme, že Babiš veřejně opakovaně oznámil, že svůj plat věnuje nadaci Agrofert.

Na základě zákonných ustanovení a momentálního zastoupení ve vládě, Parlamentu a ve výborech Poslanecké sněmovny nelze říci, že by ČSSD ovládla Policii ČR, BIS, GIBS či ÚZSI. Výrok je tedy nepravdivý.

Co se týká ovládnutí Policie České republiky, Babiš její nezávislost zpochybňuje v dalším výroku tak, že považuje jmenování policejního prezidenta ministrem vnitra za důkaz absentující nezávislosti. V hodnocení dalšího výroku rozebíráme, že dle platných a účinných zákonů této země je taková úvaha zcestná, a to jak v případě policejního prezidenta, tak i celého útvaru Policie ČR.

Babiš dále jako instituci, kterou ovládla ČSSD, jmenuje Bezpečnostní informační službu. BIS je jednou ze zpravodajských služeb České republiky, je zřízena podle zákona o zpravodajských službách České republiky. Podle § 4 tohoto zákona jmenuje ředitele této služby vláda po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny. Vláda může podle stejného § ředitele odvolat. Současný ředitel služby Jiří Lang byl jmenován vládou na svou funkci již v červnu 2003, sloužil tedy pod vládami koaličními vládami ČSSD, ODS, 2 úřednickými vládami a současnou sestavou, která je tvořena i hnutím ANO.

Vedle odpovědnosti funguje také kontrola BIS dle § 18 o Bezpečnostní informační službě. Ta je vykonávána prostřednictvím Poslanecké sněmovny, která k tomu účelu zřídila Stálou komisi pro kontrolu činnosti BIS. Veřejně probíhají čas od času diskuze, zda je tato kontrola dostatečná, prozatím je ovšem vymezena takto. Stálá komise sněmovny pro kontrolu BIS je ze zákona sedmičlenná a jejím členem je i poslanec hnutí ANO Bronislav Schwarz.

Pokud budeme sledovat, jak BIS může předávat informace (§ 8 z. o BIS),opět zjistíme vazbu na vládu jako celek. Vládě jsou jednak směřovány zprávy o činnosti, je to ale rovněž pouze vláda a s jejím vědomím i prezident republiky, kdo může BIS v rámci jejích pravomocí úkolovat. Z těchto důvodů nelze hovořit o tom, že by ČSSD ovládla BIS. Vztah je navázán primárně mezi BIS a vládou jako celkem.

Co se týče GIBS, je upravena zákonem o Generální inspekci bezpečnostních sborů. Jejího ředitele dle § 2 zákona jmenuje i odvolává předseda vlády, nicméně děje se tak na návrh vlády a po projednání ve výboru pro bezpečnost PSP. Jeho členy jsou rovněž i poslanci za ANO. Aktuálního ředitele GIBS Michala Murína jmenovala současná vláda v prosinci loňského roku.

Kontrolu činnosti inspekce pak dle § 57 zákona provádí Stálá komise pro kontrolu činnosti GIBS, v níž je místopředsedkyní poslankyně za ANO Jana Lorencová. ANO zde má celkem 2 z 9 členů, stejně jako ČSSD. O kontrole musí být zpraven předseda vlády. Zprávy o činnosti předkládá ředitel GIBS jednou ročně vládě, zmíněnému výboru a Stálé komisi.

Co se týče Úřadu pro zahraniční styky a informace, takzvané rozvědky, je pravdou, že jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra (§ 3 písm. b zákona o zpravodajských službách.) Jeho ředitele sice jmenuje a odvolává ministr vnitra, kterému je také odpovědný. Děje se tak ale opět se souhlasem vlády. Současný ředitel JUDr. Ing. Jiří Šašek byl jmenován 1. července 2014 právě Milanem Chovancem.

Stejně jako u BIS, dle § 12 a následujících z. o zpravodajských službách provádí kontrolu činnosti rozvědky vláda a Parlament. Zákon předpokládá zřízení zvláštního mimoparlamentního subjektu, který by mohl rovněž provádět kontrolu, takový subjekt však doposud zřízen nebyl.

Odvolání, zadání úkolu jakož i jiná rozhodnutí vlády se řídí standardním rozhodovacím procesem vlády. Dle jednacího řádu tedy postačí nadpoloviční většina všech členů vlády, momentálně tvořené 8 členy ČSSD, 3 členy KDU-ČSL, 4 členy ANO 2011 a dalšími 2 jejich nominanty. Jak popisujeme výše, prakticky veškeré procesy se vážou výlučně na (momentálně koaliční) vládu, příp. Parlament. Pokud jsou některé úkony v gesci ministerstva vnitra, podléhají i tak schválení vlády. Z tohoto důvodu je zcela nekorektní říci, že ČSSD ovládá policii, BIS, GIBS nebo ÚZSI (rozvědku.)

Nepodařilo se nám doložit čísla, o kterých Miloš Zeman mluví. Výrok tedy zůstává neověřitelný.

Předně, metodiky pro výpočet nezaměstnanosti se liší: podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí bylo k 31. srpnu 2016 nezaměstnaných 388,5 tisíc, což by přibližně odpovídalo proklamovaným “necelým 400 tisícům.” MPSV však nemonitoruje nebo nezveřejňuje počet osob, které pracovat mohou, leč nechtějí. Sám Zeman říká, že čerpá z “odborných odhadů,” ty se nám však nepodařilo vypátrat. Jisté indicie poskytuje Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2015. Informuje například, že až 130,4 tisíc osob nepracuje, údajně pracovat chce, ale práci aktivně nevyhledávají. Ke zmiňovaným 80 % to je však stále ještě daleko.

Jiná je metodika ČSÚ, která v srpnu letošního roku udávala 209,7 tisíc nezaměstnaných (metodika ČSÚ počítá s tím, že započítaný člověk musí aktivně hledat práci a být schopen nastoupit do dvou týdnů). Podle ní tedy dalších 126 tisíc osob nepracuje a práci ani aktivně nehledá (nesplňují podmínky pro nezaměstnané), ale přitom uvádějí, že by pracovat chtěli. “Většina osob,které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání.” Podle ČSÚ je také momentálně osob nezaměstnaných déle než jeden rok 91,2 tisíc, z toho však nelze vyvodit jejich nechuť k práci.

Co se týče osob se zdravotním postižením a matek samoživitelek, nezaměstnaných osob se zdravotním postižením bylo v srpnu 2016 v evidenci Úřadu práce 55 410. To tvoří 14,3 % z celkového počtu nezaměstnaných. Obdobná aktuální data týkající se samoživitelek nejsou dostupná.

Ani jeden z těchto ukazatelů bez dalšího nedokazuje, že by 80 % nezaměstnaných nechtělo pracovat, výrok tedy zůstává neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není možné posoudit míru polských obav v oblasti dodávek oceli a železné rudy z Ukrajiny a Ruska ve srovnání s případným vstupem Číny do skupiny tržních ekonomiky a důsledků, které to přinese. Nepodařilo se nám dohledat ani prohlášení polské strany k této věci z doby, kdy v Polsku byl na návštěvě ministr průmyslu a obchodu.

Polský vicepremiér a ministr pro místní rozvoj (ministerstwo rozwoju) Morawiecki 29. února 2016 prohlásil, že Polsko společně s dalšími státy EU bude vyvíjet aktivity v Evropské komisi s cílem omezit dumpingový dovoz oceli z Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Dále prohlásil, že přiznání Číně statutu tržní ekonomiky by rovněž poškodilo polský průmysl dumpingovými cenami. Není zřetelné jasné, který dumpingový dovoz představuje pro Polsko větší problém.

Oficiální polská tisková zpráva z 5. února 2016 z jednání ministra Mládka a Morawieckého se pouze zaměřuje na prohloubení česko-polské spolupráce.

Co se týká zmíněné koncepce, jde o dokument s názvem Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020.

Ten byl skutečně kabinetem projednávám 13. ledna 2016 s tím, že projednávání bylo následně přerušeno. Šlo o 11. bod zmíněného jednání.

Záznam z jednání (.doc) vlády k tomu uvádí:

"Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020čj. 1584/15

Vláda za účasti Policejního prezidenta projednávání materiálu předloženého ministrem vnitra přerušila.

Z 12 přítomných členů vlády hlasovalo pro 12. "

Web vlády k projednávání uvádí:

" Projednání tohoto bodu vláda přerušila, nejprve bude ještě pokračovat debata o konvergenčním programu a výdajových rámcích. "

Aplikace uvedené koncepce (tj. nábor nových 4 tisíc policistů a modernizace techniky) by měla skutečně vyjít na 11 miliard, jak vyplývá z vyjádření policejního prezidenta. Podle ČTK i Babiš toto považuje za oprávněný požadavek, vyjádřil se tak v květnu 2016.

Sobotka po jednání vlády (video - čas 5:30) 13. ledna také uvedl, že " nikdo z členů vlády nezpochybnil ten záměr tak, jak ho ministerstvo vnitra ve věcné poloze položilo na stůl. " Uvedl také, že vláda musí řešit právě výdajové rámce a konvergenční program i v souvislosti s reformou policie, to Babiš vzápětí na stejné konferenci potvrdil.

Jelikož s sebou koncepce nese významné navýšení počtu policistů, je logické, že ji doprovází finanční nároky. Při implementaci náročných cílů (tj. nábor policistů a modernizace techniky), se kterými souhlasil i Babiš, tak byl ministr Chovanec nucen žádat o dodatečné prostředky.

Je tedy pravda, že jednání se přerušilo díky zvýšeným nákladům, Babiš ale zavádí, když toto navýšení klade za vinu ministru vnitra - jde o nezbytnou součást předložené koncepce.

Tento výrok můžeme označit jako pravdivý. Počet obyvatel Jihomoravského kraje se posledních 15 let opravdu zvyšuje.

Rok

Počet obyvatel

Rozdíl oproti minulému roku

2002 1 121 792

2003 1 122 570

778

2004 1 123 201

631

2005

1 130 358

7 157

2006 1 132 563

2 2205

2007

1 140 534

7 917

2008 1 147 146

6 612

2009 1 151 708

4 562

2010 1 154 654

2 946

2011 1 166 313

11 659

2012 1 168 650

2 337

2013 1 170 078

1 428

2014 1 172 853

2 775

2015 1 175 025

2 172

2016 (k 30. červnu 2016) 1 177 120

2 095

Z aktuálních průzkumů věřeného mínění vyplývá, že nejsilnější podpoře se z vládních stran těší ANO a ČSSD, na čemž se průzkumy jednoznačně shodují. Následující grafy zpracovávají stranické preference z května 2016 (stranické preference zahrnují odpovědi respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jedná se o hypotetický výsledek parlamentních voleb, které by se konaly nyní).

První graf zpracovávající květnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) i druhý graf, který pochází z květnového šetření agentury STEM, dokládají jasnou převahu ANO a ČSSD ve vládní koalici i mezi všemi stranami z pohledu stranických preferencí.

Co se týče dlouhodobějšího vývoje stranických preferencí, obě nejsilnější strany si drží své postavení, což opět dokládají květnové průzkumy CVVM i STEM.

Zdroj: STEM TRENDY

Přestože jsou ANO a ČSSD stále koaličními partnery, zvláště před přicházejícími senátními a krajskými volbami mezi nimi lze předpokládat jistou rivalitu. Server Neovlivní demonstruje vzájemnou podezřívavost těchto stran na základě šifrování zpráv a investic do bezpečnostních opatření. Lze tedy vystopovat prvky konkurenčního prostředí, ve kterém se tyto strany pohybují. Stejně tak v poslední době se strany veřejně střetávají např. v otázce protikuřáckého zákona, pozměňovacího návrhu zákona o hazardu či nejaktuálněji reorganizace policie.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť ve skutečnosti vláda většinu dávek pro příští rok zmrazila a chystá změny pouze v zavádění otcovské, v opatrovném a sirotčích důchodech. Ministryně Marksová uvažuje o zvýšení přídavků na děti, nemá pro to však podporu v koalici.

Den před odvysíláním OVM odvysílala Česká televize v Událostech reportáž Vláda příští rok zmrazí většinu sociálních dávek. V ní kromě dalšího padlo, že vyjma přídavků na děti ministryně Marksová nenavrhne pro příští rok navýšení žádné ze sociálních dávek - konkrétně jde o existenční a životní minimum, dávky pro nemocné, rodičovský příspěvek, mateřská dovolená a porodné.

Vláda chce naopak zvyšovat minimální mzdu, ta však nepatří mezi sociální dávky. Co se týká zmíněných přídavků na děti, tento krok nemá podporu v koalici, jak z příspěvku vyplývá - Andrej Babiš je proti jakémukoli zvyšování a KDU-ČSL slovy Mariana Jurečky peníze rodinám s dětmi spíše nechávala formou daňových úlev.

Proti zvyšování dávek včetně přídavků na děti vystoupil v reportáži i Petr Fiala, který označil jako prioritu ODS snižování daní namísto možného zvyšování dávek.

Fiala říká, že se vláda chystá zvyšovat dávky, příslušná legislativa tedy není schválená. V Poslanecké sněmovně má ministerstvo práce předloženy dva návrhy zákonů - novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a novelu zákona o nemocenském pojištění.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi řeší úpravu doplatku na bydlení, jde ovšem o návrh, který zpřesňuje podmínky nároku a nepočítá se tedy s žádnými novými výdaji (.pdf - str. 10), které by měly být vypláceny. Novela zákona o nemocenském pojištění pak zavádí tzv. otcovskou, dále upravuje ošetřovné a sirotčí důchody. Finanční náročnost odhaduje ministerstvo (.pdf - závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace - str. 1-2) celkově na zhruba 1,8 až 2 miliardy korun v prvním roce po zavedení této novely. Jde o náklady státního rozpočtu, výpadek na zdravotním pojištění, náklady na administrativu atp.

Toto je ovšem jediná dávka, kterou prozatím navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (potažmo vláda) zvýšit/zavádět. Ostatní dávky budou pro rok 2017 zmrazeny, na zvyšování přídavků na děti není v koalici shoda.

Letiště v Českých Budějovicích zahájilo provoz v dubnu 2006 (.pdf, str. 7) jako akciová společnost Jihočeské letiště České Budějovice. O rok později se stal vlastníkem (.pdf, str. 3) letiště Jihočeský kraj, přičemž druhým hlavním akcionářem je město České Budějovice. Všechny tři strany spolu sepsaly memorandum (.pdf), které zavázalo město i kraj k poskytování finanční podpory letišti.

Město a kraj podporují letiště prostřednictvím dotací. V účetních uzávěrkách letiště jsme dohledali, že Jihočeské letiště přijalo každý rok průměrně 30 milionové provozní dotace.

Za deset let fungování letiště tak přijalo v dotacích až 300 milionů korun. Jihočeský kraj dále investoval do projektu jeho modernizace, přičemž původně byly náklady vyčísleny na miliardu (.pdf, str. 6) korun. Očekávalo se přitom, že až 413 milionů korun přispěje Evropská unie. K tomu ale nakonec nedošlo a do modernizace letiště investoval Jihočeský kraj, který byl nucen náklady snížit.

Modernizace byla rozdělena do dvou etap. I. etapa modernizace trvala od prosince 2009 do června 2010 a stála kraj 110 milionů korun. II. etapa byla zahájena v červnu 2015. Její první fáze si vyžádala 120 milionů korun a byla ukončena v květnu 2016. Modernizace stále nebyla dokončena a budoucí náklady na druhou fázi II. etapy jsou odhadovány na půl miliardy korun.

To dohromady, pokud počítáme každoroční dotace na provoz a také investiční výdaje spojené s další předpokládanou modernizací, činí zhruba onu zmiňovanou miliardu korun z krajských peněz. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Psaná ústava Spojeného království jako taková neexistuje, vychází se především ze zvykového práva. V praxi je nicméně dodržována zvyklost, že členové vlády ve Velké Británii musí být zároveň členy Dolní sněmovny nebo Sněmovny lordů (viz House of Commons Library dokument,.pdf, str. 3).

Naproti tomu Ústava ČR neukládá členům vlády povinnost být poslancem nebo senátorem. Čl. 32 Ústavy ČR pouze poukazuje na parlamentní funkce, jež nemohou poslanci a senátoři, kteří jsou zároveň členy vlády, vykonávat.