Ministr financí Andrej Babiš uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 29. 6. 2014, že Český Aeroholding a.s. by měl vstoupit na burzu. Myšlenkou je prodat 40% podíl a obdržet každoroční dividendu. Babiš chce rovněž navrhnout, aby se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva Českého Aeroholdingu a.s. Václav Řehoř a nahradil v souvislosti s privatizací ČSA do rukou Korean Air v pozici stávajícího Miroslava Dvořáka. Privatizace letiště Praha-Ruzyně, jak sám Babiš uvádí, není ze zákona (Zákon č.69/2010 Sb. o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně) možná. Právě Řehoř by měl jako nový generální ředitel Českého Aeroholdingu připravit společnost pro vstup na burzu. Sám Babiš ve výše uvedených OVM uvádí, že s ním koaliční partneři v této záležitosti nesouhlasí.

Řeč je o Milanu Bajgarovi, bývalém členovi dozorčí rady ČEZ. Bajgar je podle serveru Lidovky lékař a ředitel rehabilitačního centra Čeladná, kde je skutečně propagátorem tzv. terapie tmou. Bajgar se tedy skutečně s trochou nadsázky dá označit za "léčitele tmou", výrok je tedy pravdivý.

Bohuslav Sobotka má na mysli zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Zákon obsahuje pouze dva paragrafy. První praví, že "[Letiště Praha-Ruzyně] smí být jen ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“), anebo právnických osob se sídlem ve státě, v nichž má stát stoprocentní majetkovou účast (stoprocentní podíl)", druhý pak stanovuje okamžitou účinnost.

Zákon byl předložen jako sněmovní tisk 738 za vlády Mirka Topolánka v únoru 2009 skupinou poslanců ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou. V té době na přípravě privatizace Letiště Praha pracovalo Ministerstvo financí jako tehdejší 100% vlastník. O případné privatizaci by pak musela rozhodnout vláda.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zápisů z hlasování a rozprav zastupitelstva HMP a informací z volebního programu KSČM.

V zápisu (.pdf) z jednání Zastupitelstva HMP (27. 2. 2014), se Marta Semelová vyslovila pro návrh opatření ukládající radě HMP “ předložit nově zpracovanou metodiku rozdělování finančních prostředků, obdržených jako odvod z loterií tak, aby motivovala městské části ke skutečnému omezení hazardu...“ (str. 6–7).

Mimo to Semelová např. na zasedání zastupitelstva (.pdf, 19. 9. 2013) uvedla následující: “ Považuji opravdu za naprosto postavené na hlavu, pokud rozdělujeme tyto peníze městským částem podle toho, kolik má která povolených výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení a podle počtu dnů, na které byla vydána povolení. My tím přece vyložena nabádáme starosty městských částí, aby tam ty herny, aby tam tyto přístroje herní měli. Čím víc jich budete mít, tím víc budete mít peněz. (...) Znovu požaduji na Radě hl. m. Prahy, aby připravila novou metodiku rozdělování těchto peněz, např. podle počtu obyvatel ” (str.101).

Pravdou také je, že součástí volebního programu KSČM pro Prahu je následující bod: Nulová tolerance k hazardu: likvidace sítě herních automatů a kasín ”.

Kauzu podrobně popisuje portál Idnes. Společnost Penta v roce 2005 koupila pozemky v blízkosti tehdejšího ruzyňského letiště od Jana Hrnčíře 500 korun za metr čtvereční (ten je původně v roce 2003 odkoupil od Pozemkového fondu). Jednalo se přitom o pozemky, přes které měla vést nová letištní ranvej.

Vláda pak v roce 2008 skutečně přistoupila k privatizaci letiště (na návrh tehdejšího ministra Kalouska), problém ale byl odkup parcel vlastněných Pentou. Pozemky nakonec, přes neúspěšný pokus o vyvlastnění, stát odkoupil v ceně přes 4 miliardy korun za necelých 80 hektarů, tedy v ceně 5 000 Kč za metr čtvereční. Jedná se o rozdíl v hodnotě 3,5 miliardy korun.

Problém výstavby paralelní dráhy podrobně shrnuje Wikipedie. Výstavba na problematických pozemcích skutečně doposud započata nebyla. Podle stránek letiště"v současnosti probíhá výběrové řízení na zpracovatele dokumentace pro územní řízení a následné stavební povolení. Podle aktuálně platného harmonogramu letiště počítá, že by novou dráhu zprovoznilo nejdříve v roce 2020."

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, v minulosti rozpočtová jednání s tripartitou probíhala velmi těsně před konečným schvalováním, ačkoliv se nejednalo doslova o tři dny. Ministr Babiš také začal diskutovat čtyři nikoliv pět měsíců před rozpočtovým "deadlinem".

V roce 2012 byla kolem rozpočtu z pera Nečasova kabinetu velká debata a závěrečná diskuze (na které odboráři však již reagovali na předem předložený návrh rozpočtu,) proběhla skutečně až v září, konkrétně však až 24. 9.

Také o rok dříve proběhla rozpočtová jednání večer 20. září. Stejně tak v roce 2010 a 2009 (.zip) proběhla v polovině září.

Andrej Babiš s tripartitou o rozpočtu diskutuje od začátku června tohoto roku, zprávu přinesla i ČTK prostřednictvím některých deníků, např. zde. Jedná se tedy o přibližně 4, nikoliv pět měsíců před předložením rozpočtu na schválení Sněmovnou.

Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme přes jisté nepřesnosti jako pravdivý s výhradou.

Výrok byl označen jako pravdivý, protože zastupitelka Teplic Iva Dvořáková na zasedání zastupitelstva 28. srpna 2014 podala návrh, aby městská rada prověřila na Ministerstvu vnitra, zda město může přijmout vyhlášku, která by zakazovala arabským ženám na území Teplic zahalování obličejů.

Ministerstvo vnitra však již předem avizovalo, že se k tomuto návrhu staví odmítavě, protože příprava a vydání takovéto regule odporuje kompetencím radnice. Byť by vyhláška o zákazu zahalování obličeje měla pouze umožnit zjištění totožnost při páchání přestupku.

Poslanecká sněmovna odsouhlasila (.doc) v roce 2004 vládní návrh zákona o souhlasu s výpovědí Úmluvy o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1950.

Stránky Poslanecké sněmovny PČR uvádějí, že návrh zákona o prostituci vláda předložila Poslanecké sněmovně v červenci 2005. Návrh zákona byl ovšem stažen v prvním čtení v březnu 2006.

Web Ministerstva vnitra (tedy zástupce navrhovatele tehdejšího zákona) popisuje tehdejší situaci následovně:

"Vzhledem k tomu, že Česká republika je vázána Úmluvou o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1951, se kterou je věcný záměr(zákona o prostituci - pozn. Demagog.cz) v rozporu, byl v usnesení rovněž uložen úkol zpracovat a vládě do 30. září 2004 předložit návrh na vypovězení této Úmluvy. Začátkem roku 2006 byl návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR spolu s návrhem na vypovězení výše zmíněné úmluvy. Poslanecká sněmovna návrh na vypovězení úmluvy zamítla. Z tohoto důvodu se nezabývala ani samotným návrhem zákona."

Hnutí Žít Brno skutečně 28. srpna 2014 vypracovalo návrh novelizace (.pdf) vyhlášky č. 1/2014 (.pdf) o regulaci provozu loterií a jiných podobných her a stanovení opatření k zabezpečení veřejného pořádku. Nezpřísňuje ovšem ani tak časové podmínky jako spíše rozsah zákazu. V původním článku 3 odst. 2 se hovoří o zákazu provozování loterií a jiných podobných her mezi 7 a 14. hodinou každého pracovního dne, zatímco návrh novely dovoluje provozovatelům pohostinských a podobných zařízení (restaurací, barů, diskoték) a heren, v nichž se provozují loterie a podobné hry, určit si otevírací dobu v pracovních dnech v časovém rozmezí od 0:00 do 07:00 a od 14:00 do 24:00, zatímco v době od 7:00 do 14:00 musí být tyto provozovny zcela uzavřené.

Rozdíl je tedy v tom, že hnutí Žít Brno požaduje provozovny, kde se tyto loterijní hry vyskytují, v čase od 07:00 do 14:00 zcela uzavřít, nikoliv jen zakázat provozování těchto her.

Na povrchní úpravu cílových subjektů a jiné nedokonalosti vyhlášky upozorňovalo hnutí již před vstupem vyhlášky v účinnost v lednu roku 2014. Vyhláška mimo jiné vymezuje k provozování hazardu několik přílohou stanovených míst. Na těchto místech je totiž (za splnění podmínek v čl. 4 vyhlášky) exkluzivně povoleno provozovat i hazard "terminálového" a "automatového" typu, žetonové a karetní loterie jsou pak povoleny všude mimo MČ Brno - Královo pole. S tímto hnutí Źít Brno zásadně nesouhlasilo, což vyjádřilo mimo jiné satirickým článkem vyzdvihující provozovatele těchto heren, společnost Kajot.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na základě informací od Tomáše Carby, volebního manažera kampaně Jaroslava Malého, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Z kalendáře akcí poskytnutého volebním štábem vyplývá, že v období kampaně se od 21. srpna zúčastnil Jaroslav Malý více než 75 akcí, včetně návštěv obcí.

Kalendář tak poskytuje zápis na webu Jaroslava Malého, kde se píše: " Profesor Jaroslav Malý včera završil celé své turné po obcích volebního obvodu. Dodržel tak své předsevzetí, že během volební kampaně osobně navštíví všech 66 obcí svého "rajonu". Turné jeho Senátorské ambulance, která zdarma měřila hladinu cukru a cholesterolu v krvi a také výši krevního tlaku, odstartovalo 18.8. a trvalo tak 54 dní. "