V roce 2004 byl výnos v kategorii obilí 8,784 milionů tun (.xls), což byl nejvyšší výnos od počátku sledování tohoto ukazatele Českým statistickým úřadem (1992). Z databáze zahraničního obchodu vyplývá, že při rozlišení zboží dle SITC na dvě místa (Obiloviny a obilné výrobky - kategorie 04) za období od 1.8.2004 až do 31.8.2005, byl celkový vývoz 2,079 milionů tun obilí (hodnoty dostupné zde (.xls)) a nikoliv tedy 3 miliony tun. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr Pelikán je jediným členem vlády, který otevřeně podpořil přijetí povinných kvót na přerozdělení žadatelů o azyl v EU. I ve svých příspěvcích na sociální síti Twitter vyjadřuje pozitivní postoj.

Ačkoliv ministr Dienstbier podpořil odmítavé stanovisko vlády ČR k povinným kvótám, vyjádřil se také v tom smyslu, že ČR má kapacitu na přijetí 7 až 15 000 uprchlíků. Dienstbierův vstřícný postoj lze vycítit i z jeho rozhovoru pro Právo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože prezident hovoří o "vysoké toleranci vůči vstupu uprchlické vlny," což může vzbudit dojem mnohem pozitivnějšího a vstřícnějšího postoje, než jaký oba ministři ve skutečnosti vyjadřují. Nadto se většina jejich veřejných výroků vztahujících se k tomuto tématu týkala tuzemské, nikoliv evropské reakce na stávající situaci.

Výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou z důvodu nesrovnalostí v poskytnutém vysvětlení.

Dle § 99 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny:

"Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouzena určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen."

Dále dle odstavce 4:

"Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li k závěru, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly, stav legislativní nouze zruší."

Procedura je tedy ve skutečnosti taková, že předseda Sněmovny na vládní návrh vyhlásí stav legislativní nouze bez ohledu na vůli Poslanecké sněmovny. Ta pak však může legislativní stav zrušit či jeho dobu omezit.

Kromě toho bude však Sněmovna dotázána před každým projednáním návrhu pořadu schůze (tedy na začátku každé schůze), zdali stav legislativní nouze trvá. Toto pravděpodobně Němcová neobratně vyjádřila jako "schválení postupu předsedy PS." I kdyby v této fázi Sněmovna vyjádřila nesouhlas, legislativní nouze již tak jako tak trvala a nejde tedy o schválení v pravém slova smyslu.

Z tohoto důvodu udělujeme výroku status "pravda s výhradou."

ODS během volební kampaně představila svůj program, který zahrnoval tvrzení o tom, že ODS rovnou daň z příjmů a jednoduché a nízké daně (.pdf, str.18) a také " zabráníme zvýšení daní " (tamtéž - str. 20).

Zdroj: Volební program ODS

Zvýšení daní (DPH, solidární přirážka) bylo prosazeno zákonem o změně daňvých, pojistných a dalších zákonů v Poslanecké sněmovně. Při jednání dne 7. listopadu 2012 se hlasování účastnilo 51 členů ODS. Souhlas s návrhem vyslovilo 50 poslanců a 1 poslanec ODS se zdržel hlasování.

Zvyšování daní ODS během svého volebního období ekonomickou krizí a zodpovědností za státní rozpočet. Někteří členové ODS byli proti zvyšování daní a odsoudili tento krok.

Evropská unie se na zřízení tzv. hotspotů dohodla 24. září 2015 na mimořádném summitu Evropské rady v Bruselu. Podle původního plánu mělo Řecko a Itálie zřídit do konce listopadu 2015 několik takových zařízení na svém území. Zásadní princip hotspotů spočívá v rychlé identifikaci a registraci uprchlíků. O podrobnějším fungování těchto míst informovalana konci září například ČTK.

Na italské půdě plně funguje nebo je ve finální fázi příprav na otevření šest hotspotů, (Lampedusa, Pozzallo, Porte Empedocle, Augusta, Taranto a Trapani). První hotspot na ostrově Lampedusa začal fungovat krátce po zářijovém summitu.

V Řecku pak jde o tři hotspoty (Lesbos, Chios a Samos), v budoucnu by je ještě měly následovat hotspoty na ostrovech Kos a Leros. První z nich byl otevřen na ostrově Lesbos 16. října.

O situaci v zařízeních pro uprchlíky a zejména v těch řeckých se často vedou diskuze, Evropská rada pro uprchlíky a exulanty (ECRE) na konci října informovala o podmínkách v hotspotu na řeckém ostrově Lesbos jako o znepokojujících.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť lze sice dohledat informace o vznikajících hotspotech v Itálii a Řecku a také o jejich počtu, nicméně již nejsou dohledatelné konkrétní informace o jejich aktuálním praktickém fungování a z toho důvodu nejsme schopni posoudit, nakolik v Itálii hotspoty fungují lépe, než jak je tomu v Řecku.

Prominutí daně ministrem financí bylo možné podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle § 55a tohoto zákona mohlo ministerstvo"zcela nebo částečně prominout z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. U příslušenství daně tak může učinit i z důvodu odstranění tvrdosti. K tomuto prominutí může dojít v kterémkoliv stadiu daňového řízení."

Tento zákon byl v roce 2009 nahrazen Daňovým řádem, účinným od 1. ledna 2011. Zde je ministrovi zachována již pouze možnost hromadného prominutí daně nebo penále z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, nebo při mimořádných, zejména živelných událostech – této možnosti využil Miroslav Kalousek v roce 2013 při prominutí daně poplatníkům postiženým záplavami.

Částku 190 tisíc odpuštěních daní v loňském roce uvádí server týden.cz s odkazem na zdroj z ministerstva financí.

Státní dluh k 31. 12. 2013 skutečně činil 1 683 mld. Kč.

Co se týká druhé uvedené částky, není nám jasné, o jakých penězích mimo kontrolu Ministerstva financí Andrej Babiš mluví. Patrně má na mysli prostředky různých státních fondů (.pdf), jež hospodaří s penězi státu, ale stojí mimo státní pokladnu, a podobných institucí.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní údaje k těmto penězům, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Pokud je na Ukrajině možné označit nějakou stranu za ostře pravicovou, může to být dle knihy (.pdf, str. 3) Right-Wing Populism in Europe v kapitole o Ukrajině (A. Shekhovtsov) strana Svoboda. Zároveň je však stejným autorem po jejím boku zmiňována i strana Pravý sektor.

Dle oficiálních výsledků tyto dvě strany v ukrajinských parlamentních volbách nepřekročily 5% volební klauzuli, kdy strana Svoboda získala 4,71 % a Pravý blok 1,80 %.

Své mandáty získaly tyto dvě strany pouze skrze jednomandátové obvody, když pro Pravý sektor získalkřeslo předseda Dmytro Jaroš, jenž kandidoval v Dněpropetrovské oblasti. Jako nezávislý kandidát vyhrál i Boryslav Bereza, který je stranickým šéfem informačního oddělení. Strana Svoboda pak v jednomandátových obvodech získala6 mandátů.

Vzhledem k tomu, že má ukrajinský parlament (Verchovna Rada Ukrajiny) celkem 450 křesel, je to pro obě strany prakticky marginální zisk a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle aktuálního návrhu rozpočtu pro rok 2016 byl navýšen o 16 miliard Kč, přičemž však plánovaný deficit státního rozpočtu zůstal v porovnání s původním návrhem z června 2015 nezměněn a to ve výši 70 miliard korun. O finální podobě rozpočtu se bude jednat 9. září a do konce měsíce jej vláda musí schválit a poslat ke schválení Poslanecké sněmovně.

Podle statistiky Úřadu práce ČR ze 2. čtvrtletí se počet volných pracovních míst podle profese pohyboval na čísle 96 983 míst. Jedná se o statistiku z 8. září.

K 31. srpnu 2015, kdy byla naposledy vydána statistika Struktura uchazečů o zaměstnání, bylo evidováno 103 768 volných míst.

Celý dokument Úřadu práce ke statistice je možné stáhnout zde, případně se podívat na měsíční statistiku a další informace na webových stránkách Úřadu práce ČR.