Vyjádření všech tří aktérů jsou podobná. Premiér Sobotka soudí, že v případné pozemní operaci se mají angažovat arabské státy a ne Česká republika. Ministr Zaorálek uvedl, že není příznivcem pozemních operací a je pro dohodu. Federica Mogherini je rovněž pro dohodu a o pozemní vojenské operaci se nezmiňuje.

Premiér Bohuslav Sobotka konstatoval, že: "... v zásadě ani žádná ze šesti desítek zemí, které se sdružily pro boj s Islámským státem, nenavrhuje pozemní operaci. Myslím, že je to správné vyhodnocení situace, protože primárně by se v takových operacích měly angažovat arabské státy."

Ministr zahraničních věcí Zaorálek ve svém oficiální vyjádření z 16. listopadu 2015 uvedl, že není příznivcem pozemní vojenské operace, protože tyto operace vedly vždy v minulosti k posílení těch neextrémnějších skupin. Zaorálek je tedy pro širokou dohodu, ve které mají být USA, Ruská federace, ale i Írán a Saudská Arábie.

Federica Mogherini (.youtube) uvedla, že pouze dohoda jednotlivých hráčů povede k vyřešení situace v Sýrii. O pozemní vojenské operaci se nezmiňuje.

Policii upravuje zák. č. 273/2008 Sb. (.pdf). Policie ČR má 14 krajských ředitelství. Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra. Jsou tedy rozpočtově nezávislí na Policejním prezidiu. Kontrolu nad krajskými ředitelstvími policie ČR vykonává podle zák. č. 341/2011 Sb. (.pdf) Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Ve svém přehledu pokladního plnění za první tři měsíce letošního roku zmiňuje ministerstvo financí i vývoj kapitálových výdajů, tedy investic státu.

"Kapitálové výdaje zatím dosáhly 19,5 mld. Kč, což je o 4,6 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na tomto růstu se podílely zejména výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR ve výši 16,3 mld. Kč, což je o 4,3 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na jejich výši se podílely zejména výdaje v rámci Regionálních operačních programů (4,5 mld. Kč), OP Podnikání a inovace (4,5 mld. Kč), OP Výzkum a vývoj pro inovace (2,8 mld. Kč), OP Doprava (2,0 mld. Kč) či OP Životní prostředí (0,9 mld. Kč)," píše k výši investic ministerstvo.

20142015Rozdíl 2015-2014Kapitálové výdaje celkem14,9319,494,55 v tom: Investiční nákupy a související výdaje0,410,880,48 Investiční transfery podnikatelským subjektům3,445,101,66 Investiční transfery státním fondům - z toho:3,992,80-1,19 - Investiční transfery SFDI2,862,16-0,70 Investiční transfery veřej. rozpočtům územní úrovně4,215,821,61 Investiční transfery příspěvkovým a pod.organizacím1,833,852,03 Ostatní kapitálové výdaje1,061,03-0,03

Evropská unie se na zřízení tzv. hotspotů dohodla 24. září 2015 na mimořádném summitu Evropské rady v Bruselu. Podle původního plánu mělo Řecko a Itálie zřídit do konce listopadu 2015 několik takových zařízení na svém území. Zásadní princip hotspotů spočívá v rychlé identifikaci a registraci uprchlíků. O podrobnějším fungování těchto míst informovalana konci září například ČTK.

Na italské půdě plně funguje nebo je ve finální fázi příprav na otevření šest hotspotů, (Lampedusa, Pozzallo, Porte Empedocle, Augusta, Taranto a Trapani). První hotspot na ostrově Lampedusa začal fungovat krátce po zářijovém summitu.

V Řecku pak jde o tři hotspoty (Lesbos, Chios a Samos), v budoucnu by je ještě měly následovat hotspoty na ostrovech Kos a Leros. První z nich byl otevřen na ostrově Lesbos 16. října.

O situaci v zařízeních pro uprchlíky a zejména v těch řeckých se často vedou diskuze, Evropská rada pro uprchlíky a exulanty (ECRE) na konci října informovala o podmínkách v hotspotu na řeckém ostrově Lesbos jako o znepokojujících.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť lze sice dohledat informace o vznikajících hotspotech v Itálii a Řecku a také o jejich počtu, nicméně již nejsou dohledatelné konkrétní informace o jejich aktuálním praktickém fungování a z toho důvodu nejsme schopni posoudit, nakolik v Itálii hotspoty fungují lépe, než jak je tomu v Řecku.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem ke značné nepřesnosti v uváděných datech.

Vládní návrh zákona o hazardních hrách schválila vláda na svojí schůzi 29. července 2015.

Materiál byl předložen do vlády v říjnu 2014 s odkazem na legislativní plán vlády. Ještě před tím putoval návrh do Legislativní rady vlády, která návrh schválila. Zdržení v cestě zákona legislativním procesem vzniklo mimo jiné tím, že původní návrh byl průběžně změkčován. O této situaci informuje např. Český rozhlas.

Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2014 měl být zákon (v tomto plánu nazvaný jako zákon o provozování sázkových her) předložen vládě v prosinci 2014 a nabýt účinnosti v září 2015 – ta musela být kvůli zdržení legislativního procesu odložena. Zákon je momentálně v prvním čtení ve Sněmovně.

Aktuální volební období je právě ve svojí polovině a z prozatím svolaných 35 schůzí bylo 19 řádných, 15 mimořádných, svolaných podle § 51 Jednacího řádu a jedna schůze svolaná podle § 84 s návhem k vyslovení nedůvěře vládě.

Ze zmíněných 15 mimořádných schůzí dvě stále probíhají, hovoří-li tedy Jaroslav Faltýnek o 13, má patrně na mysli pouze ukončené. Z tohoto počtu jsme identifikovali 8 schůzí jako svolaných koaličními poslanci (9., 11., 12., 20., 21., 22., 32., 35. schůze), 5 opozičních (13., 15., 18., 24., 30. schůze). Na svolání 5. schůze, kde se projednával mimo jiné zákon o registru smluv, spojili koaliční a opoziční poslanci svoje síly, podobně tomu bylo u 14. schůze ke služebnímu zákonu.

Aktuální volební období je v polovině, 2 roky od voleb. Pokud tedy vezmeme stejnou část z minulého volebního období, tedy do 28. května 2012, bylo svoláno 39 schůzí, z toho 16 mimořádných a dvě k vyslovení nedůvěry vládě. Vláda svolala 5 mimořádných schůzí (8., 20., 22., 30., 31. schůze), opozice 11 (6., 10., 15., 18., 24., 26.-29., 34., 35. schůze).

Celkový počet schůzí tedy odpovídá počtům Jaroslava Faltýnka, "skóre" koalice vs. opozice ale už ne.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. V první části věty má sice Andrej Babiš pravdu, nicméně druhou a podstatnější část jeho výroku (o vypalování arbitrážních firem) nelze potvrdit ani vyvrátit.

Radek Šnábl byl na podzim roku 2008 ústeckým krajským soudem odsouzen k dvouleté podmínce za krácení daně a pokutě 300 tisíc korun. Verdikt potvrdil v dubnu 2009 pražský vrchní soud a v srpnu 2010 pak i Nejvyšší soud. Soud jako trestný čin klasifikoval jeho podíl na obchodování s hracími automaty v roce 1999, ty pak Šnábl se svými společníky prodal do Arménie a firma, ve které byl Šnábl předsedou představenstva, pak po finančním úřadě v Děčíně žádala vrácení daně z přidané hodnoty. Úředníky v Děčíně ale zarazila vysoká částka, kterou společnost požadovala. Celou kauzou se v říjnu 2011 zabýval týdeník Euro.

Podle informací serveru iHNed.cz Šnábla na ministerstvo financí přivedl Jiří Rusnok, který vedl rezort v letech 2001 a 2002. Se Šnáblem spolupracoval později i na ministerstvu průmyslu a obchodu. Na ministerstvu financí se Šnábl opětovně objevil jako poradce Vlastimila Tlustého a od roku 2007 řídil mezinárodněprávní odbor, kde se pro stát zabýval arbitrážemi v řádech miliard korun. Jeho povýšení se kryje s usednutím Miroslava Kalouska do křesla ministra financí, který rezort řídil od ledna 2007 do do května 2009 a opětovné od července 2010 do července 2013.

Po rozsudku Nejvyššího soudu podal Radek Šnábl rezignaci, tu ale, jak uvedl pro Českou televizi mluvčí rezortu Ondřej Jakob, Miroslav Kalousek nepřijal a Šnábla popsal následovně: „Alibističtí a nestateční mopslíci, kteří to dělali před Šnáblem, sice asi neměli žádný problém s trestním právem, ale prohrávali zbytečně jednu arbitráž za druhou. Já jsem v podobě ředitele Šnábla měl dobrmana.“ (zdroj: CT24.cz)

Šnábl na ministerstvu skončil v srpnu 2013, kdy dostal výpověď od Kalouskova nástupce Jana Fischera. Celý spor měl dohru u soudu, který dal Šnáblovi za pravdu, že jeho výpověd byla neoprávněná.

Výrok je nepravdivý, jelikož Černochová se již minimálně jedné akce pořádané jiným politickým subjektem, konkrétně Českou suverenitou - která je i svolavatelem zmiňované demonstrace - zúčastnila.

Byla to právě demonstrace se konala 16. ledna 2015 na Hradčanském náměstí v Praze. Svolavatelem akce (.doc) je ovšem i v tomto případě Česká suverenita, tedy politická strana, jejíž předsedkyně na akci také vystoupila. nikoliv spolek IVČRN, jak se Černochová mylně domnívá.

Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý, protože ve stanovách strany jsou obsaženy pasáže, ve kterých je uvedeno, že se na výběru kandidátů do krajských voleb podílí postupně místní (článek 18, odstavec 6), oblastní (článek 17, odstavec 6) i regionální sdružení (článek 16, odstavec 6).

Aktuálně probíhá výběr lídrů jednotlivých regionálních organizací ODS. O lídrech rozhodují delegáti, kteří jsou nominování oblastními sněmy na celoregionálním zasedání. Volebního lídra do krajských voleb tak znají například občanští demokraté v Pardubickém kraji.

Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Samotné připomínkové řízení a změny v něm nejsou veřejně dohledatelné. Nicméně tématu se věnovala česká média a tento konkrétní aspekt kauzy popsal server Echo24.cz ve svém textu Jurečka o biopalivech: Můžete si říkat, že ministr je idiot. V něm se k připomínce úřadu ministra Jurečky vyjadřuje sám ministr a dále pak agrární expert Petr Havel, který měl údajně připomínku podávat. Jejich výpovědi se ovšem liší a nejsme schopni posoudit, kdo z nich popisuje přesně realitu.

Je nicméně pravdou, že původní vyjádření ministerstva vůči diskutovanému zákonu bylo zmírněno.

Jak uvádí aktuální číslo časopisu Respekt: "Úřad Mariana Jurečky původně poslal k návrhu překvapivě připomínku, že s pokračováním podpor zásadně nesouhlasí, hlavně kvůli tlaku na potraviny." Ministerstvo financí připomínku zamítlo, Jurečkův úřad se stáhl.

Bližší informace, které by vysvětlovaly jednání úřadu ministra zemědělství, nejsou dohledatelné, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.