Poslanec Jan Volný z hnutí ANO předložil svůj poslanecký návrh novely zákona o loteriích 27. března 2015. Podívejme se tedy na návrhy opozičních poslanců před tímto datem.

Postupovali jsme následovně. Na stránkách Poslanecké sněmovny jsme otevřeli přehled všech sněmovních tisků (návrhů zákonů) a postupovali od tisku 437, což je návrh poslance Volného směrem k počátku volebního období.

Vybírali jsme pouze ty návrhy, které předkládali poslanci nebo skupiny poslanci a které podávali výhradně poslanci/skupiny poslanců opozice – tedy poslanci zvolení za KSČM, TOP 09, ODS, Úsvit.

Je otázkou, zda Kalousek do výčtu 31 návrhů započítává také návrhy KSČM, neboť ji podle veřejných projevů za opozici nepovažuje. V tomto výčtu je do opozičních návrhů počítáme (jméno u daného zákona je jméno předkladatele).

1. Langšádlová - živnostenské podnikání
2. Havlová - státní zastupitelství
3. Fiala P. - stavební spoření
4. Hubáčková - vysoké školy
5. Opálka - pojistné na soc. zabezpečení
6. Bebarová-Rujbrová - zajištění právní pomoci
7. Okamura - loterie
8. Gazdík - odpovědnost za škodu při výkonu veř. moci
9. Gazdík - zákon o obcích
10. Polčák - zákon o obcích
11. Dolejš - majetkové přiznání
12. Farský - novela Ústavy
13. Filip - zrušení zákona o dodávkách paliva Búšehr
14. Filip - exekuční řád
15. Kučera - horní zákon
16. Grospič - novela Ústavy
17. Okamura - místní referendum
18. Kalousek - společnosti ovládané státem (MPO)
19. Kalousek - novela Ústavy
20. Langšádlová - regulace reklamy

Současná vláda Bohuslava Sobotky byla jmenována 29. ledna a důvěra jí byla vyslovena 18. února. Ke dni vyřknutí tohoto výroku existuje tedy něco přes devět měsíců. S jistou tolerancí lze tedy výrok hodnotit jako pravdivý.

Pro informaci doplňme, že v předchozí vládě byl ministrem zahraničí Jan Kohout, který je dlouholetým členem ČSSD. Ten však nebyl nominantem strany do tohoto kabinetu, vláda byla sestavována jako "sbor odborníků" kolem Jiřího Rusnoka, resp. Miloše Zemana.

Sociální demokraté také hlasovali pro důvěru této vládě, ta ji ovšem nezískala. Reálný vliv na Černínský palác tak má strana zhruba 9 měsíců.

Na začátku roku 2013 Česká národní banka skutečně kontaktovala Ministerstvo financí ČR s problematikou zákona o pojišťovnictví, jak pro Demagoga potvrdil odbor komunikace ČNB.

Je pravda, že se ČNB snaží dlouhodobě (web Investujeme.cz) prosadit regulaci provizí. Vláda a tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek nepředložili Poslanecké sněmovně v první polovině roku 2013, tj. do pádu vlády, novelu zákona č. 277/2009 Sb. (Zákon o pojišťovnictví) ani novelu zákona č. 38/2004 Sb. (Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích).

Lze tedy konstatovat, že Ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem bylo k regulaci zdrženlivé a s novelou vyčkávalo. Váhavý postoj vyjadřuje i rozhovor náměstka ministra financí Radka Urbana pro Pojistný obzor.

Skupina poslanců napříč politickým spektrem předložila do Poslanecké sněmovny v září 2014 návrh novely zákona o registrovaném partnerství. V této skupině poslanců je skutečně i Jana Černochová.

Důvodová zpráva (.pdf – str. 5) návrhu popisuje základní princip této novely: " Předložený legislativní záměr stanoví výjimku ze zákazu osvojení pro registrované osoby, kdy si nově budou moci partneři osvojit dítě svého partnera. Nepůjde tedy o osvojení cizího dítěte z náhradní ústavní péče, které je právně volné, ale o osvojení dítěte, které ve stejnopohlavní rodině žije, s partnerem jeho rodiče".

Zadržené uprchlíky vrací ČR do zemí, na jejichž hranicích je zadržela, nebo podle Dublinského systému do země jejich prvotního zadržení. Ne všechny osoby, které jsou v ČR zadrženy, se však dostávají do detenčních center. Detenční zařízení slouží primárně pro zajištění cizinců, kterým bylo vydáno pracovníky cizinecké policie rozhodnutí o správním vyhoštění a zajištění. Na základě veřejně dostupných inforací však nelze potvrdit ani vyloučit, že jsou v detenčních zařízeních také osoby, které žádají o azyl, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Podle Dublinského systému je určován jediný stát, který projedná žádost cizince o mezinárodní ochranu a ve věci rozhodne, ať už je žádost o mezinárodní ochranu podána kdekoliv na území těchto států (Ministerstvo vnitra).

Pro Syřany byla odsouhlasena výjimka zajišťující, aby se nemuseli příliš dlouho zdržovat na území ČR. Jedná se o tzv. humanitární víza. (Více k tomuto tématu bylo zpracováno v rámci Abecedy migrace.) Současná regulace upravující vízové zákony států EU (tzv. Visa Code) doporučuje státům udělování humanitárních víz v případě, že je situace „dostatečně vážná” (článek 22, str. 51, .pdf). Posouzení vážnosti situace je však již ponecháno na jednotlivých státech, které se doposud zdráhají možnosti humanitárních víz využít.

Návratová politika je jednou z nedílných součástí migračního managementu každého státu. Jedná se dobrovolný nebo nucený návrat (vyhoštění) cizince z konkrétní země poté, co mu nebyla schválena žádost o mezinárodní ochranu, nebo pokud z jiného důvodu přišel o právo v zemi pobývat (IOM, str. 108, .pdf). Na evropské úrovni návraty upravuje směrnice č. 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (.pdf). V České republice upravuje tuto otázku zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (.pdf). Rozhodnutí o vyhoštění však ne vždy vyústí v opuštění prostoru Evropské unie. Například mezi roky 2010 a 2013 opustilo EU jen mezi 35 % držitelů rozhodnutí o návratu (Eurostat, str.3, .pdf).

Další informace k této otázce nabízí Abecede migrace vydaná Demagogem.cz u pojmů: Dublinská úmluva, Dobrovolný návrat, Princip nenavrácení.

Ač se v rámci koaliční smlouvy (.pdf, str. 11, bod 2.4) strany dohodly na zavedení nižší sazby daně pro vybrané druhy zboží, ministr financí ji označil za administrativní komplikaci. Zároveň dodal:

„Já určitě souhlasím, že jedna sazba by byla ideální. Určitě by bylo dobré, abychom snížili druhou sazbu tam, kde jsme začali a kde ODS a TOP 09 ji navýšily z 10 na 15 procent. Určitě třetí sazba není ideální, ale my na to vůbec nejsme připraveni. Ten rozpočet není na to připraven.“

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Trestní řád skutečně nespecifikuje, kdo může trestní oznámení podat, a lze tak říci, že ho může podat kdokoliv.To potvrzují i oficiální webové stránky Policie České republiky. Trestní oznámení může být podáno i anonymně, ačkoliv v takovém případě se mu policie musí věnovat jen v dostatečně odůvodněných případech.

Orgány, kterým je neanonymní trestní oznámení zasláno, tedy oddělení policie nebo státní zastupitelství, mají povinnost ho přijmout a věc vyšetřit. Zároveň musí do měsíce vyrozumět oznamovatele o tom, co bylo ve věci učiněno – to však pouze v případě, že ji o to oznamovatel vyloženě požádá.

Že autorem medializovaného statusu na Facebooku (zde) není sám Tomio Okamura, je přiznané už v samotném jeho textu, který je podepsán " Mgr. Jiří Kobza, člen grémia hnutí Úsvit za Středočeský kraj, diplomat, žil více než 10 let v islámských zemích mj. jako vedoucí české ambasády v Íránu ". Autorství pak Kobzovi přisuzuje jak Česká televize, tak Český rozhlas. Vyjádření samotného Jiřího Kobzy se nám však nikde nalézt nepodařilo a na SMS s otázkou nám zatím neodpověděl.

Pokud jde o minulost Jiřího Kobzy, pak opravdu byl vedoucím OEÚ (Obchodně-ekonomický úsek) ambasády v Íránu, což potvrzuje i jeho vyjádření v této pozici z roku 2004. Na stránce Jiřího Kobzy z webu hnutí Úsvit pak nalezneme, že: " Od roku 2000 do 2004 pracoval jako diplomat (nejprve obchodní rada, později jako Chargé d´Affaires) na velvyslanectví ČR v Teheránu". Taktéž " pracoval v Jemenu a Egyptě, vedl pobočky Strojexportu pro geologické projekty v Jordánsku a v Íránu" a " po ukončení diplomatické mise v Íránu ještě další 3 roky podnikal.

O další informace jsme požádali MZV a také Jiřího Kobzu, odůvodnění bude na jejich základě doplněno.

Ministři zahraničí EU zahájili operaci proti pašerákům lidí ve Středozemním moři. Jedná se o první fázi, která je založená na sběru informací.

" Po první fázi sběru informací by měly následovat další kroky, jako například zabavování a ničení pašeráckých plavidel, které však vyžadují přijetí rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a souhlas případně dotčených zemí, jako je Libye. Takový souhlas komplikuje podle diplomatických zdrojů zejména Rusko, které má v Radě bezpečnosti právo veta. "

Potřebu přijetí rezoluce Rady bezpečnosti upravuje Charta Organizace spojených národů (.pdf). Konkrétně se jedná o kapitolu VII, článek 39 a následující, která upravuje akce při ohrožení míru, porušení míru a útočných činech.

Za předpokladu, že Pavel Bělobrádek naráží na hlavní účel třicetikorunového regulačního poplatku, tedy zamezit zbytečným návštěvám lékaře, pak nemá pravdu. Pokud se podíváme do tabulky níže, v roce 2007 (rok před zavedením třicetikorunového poplatku za návštěvu lékaře) evidovali praktičtí lékaři 786 tisíc návštěv pacientů, po zavedení poplatků v roce 2008 došlo k výraznému snížení. Trend nižšího počtu návštěv je kromě roku 2009 patrný i v následujících letech. Z toho vyplývá, že existence třicetikorunového regulačního poplatku se v ordinacích praktických doktorů podepsala na sníženém počtu návštěv pacientů, což byl ostatně jeden z hlavních cílů. Regulační charakter, o kterém Pavel Bělobrádek hovoří, tak dle statistik návštěvnosti ordinací poplatky neztratily.

počet ošetření v tisících 2007 2008 20092010 201120122013Počty ambulantních ošetření

(bez lékařské služby první pomoci a stomatologie)128 833106 968116 773115 130116 056115 455

116 596

zdroj: ÚZIS

Ani v druhé části výroku, který se týká Léčeben dlouhodobě nemocných (LDN), nemá Pavel Bělobrádek pravdu. Pokud srovnáme počet hospitalizovaných za první pololetí roku 2013 a 2014 (tedy šest měsíců po zrušení regulačních poplatků za hospitalizaci) dojdeme ke zjištění, že se počet pacientů v roce 2014 snížil.

Za první pololetí roku 2013 bylo v LDN hospitalizováno 22 598 osob, zatímco v roce 2014 to bylo 22 100 osob (data pocházející z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR za druhé pololetí roku 2014 zatím nejsou uzavřena - pozn. Demagog.cz). Zrušení regulačního poplatku za hospitalizaci od 1.1. 2014 tedy nemělo vliv na zvýšení počtu pacientů LDN.