Nalezené výsledky
Zdeněk Škromach
20 minut Radiožurnálu, 26. listopadu 2014A když se podívám i do Evropy, a dívejme se do Evropy, jak to v Evropě vypadá, v Německu u cyklistů se toleruje 1,6 promile, v Rakousku 0,8 promile. Pokuty jsou ne 50 tisíc jako v České republice, ale v řádech 100–200–300 euro. Nejvíce asi v Irsku, tam je to asi tak nějak srovnatelné s našimi podmínkami.
Hranice tolerance alkoholu v krvi je u cyklistů v Rakousku 0,8 promile, horní strop pokuty při jeho překročení je 3 600 eur. V Německu je skutečně horní hranice na 1,6 promile.
Zákon v ČR nerozlišuje jízdu na kole a řízení motorového vozidla –platí nulová tolerance alkoholu, přičemž horní hranice pokuty je skutečně 50000 Kč. Situace v České republice a Irsku není totožná už z důvodu. že v Irsku neplatí nulová tolerance. Otázka pokut je ošemetná, zvolení výše pokuty záleží na zasahující hlídce a dalších faktorech, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Martin Konvička
Výrok je nepravdivý ve dvou rovinách. Za prvé iniciativa IVČRN se ve svém dopise žádných islámských sekt nezastala. Dále pak není možné označit pouze Konvičkou zmiňované skupiny jako jediné, kteří " nemají kam jít ".
Iniciativa Islám v České republice nechceme se k otázce pomoci menšinám utlačovaným Islámským státem (IS) vyjádřila dne 11. srpna 2014 prostřednictvím otevřeného dopisu vyzývajícím vládu ČR a české neziskové organizace k pomoci nemuslimským menšinám perzekvovaným IS.
V tomto dopise apeluje především na aktivitu ČR v rámci mezinárodních společenství ve věci pomoci utlačovaným nemuslimským menšinám na Blízkém východě a na případné poskytnutí azylu uprchlíkům z těchto řad. Důrazně se však vyhrazuje vůči muslimům, ke kterým se tato prosba nevztahuje, a to ani ke Konvičkou zmiňovaným " mírumilovnějším islámským sektám ".
Fakt, že je problematika (například iráckých) křesťanů v těchto krajích kritická, dokazuje například arabista Jan Čuřík. Výrazný úbytek této skupiny obyvatel je ostatně popsán hned v několika článcích, jež se věnují mimo jiné i ostatním evropským státům poskytujícím azyl těmto lidem.
Ovšem pouze stěží lze označit pouze tyto náboženské skupiny jako ty, které " opravdu nemají kam jít." Podle údajů UNHCR syrský konflikt vyhnal z domovů na 3,7 milionu lidí, mezi nimi sta tisíce muslimských věřících. Například v největším uprchlickém táboře Zatárí v Jordánsku je umístěno 144 000 osob, z toho až 95 % představují sunnitští muslimové.
Martin Konvička
Korán (.pdf) doslova uvádí (Súra 8: Kořist. 65 - str. 62): " Proroku, povzbuzuj věřící k boji! Bude-li mezi vámi dvacet vytrvalých mužů, porazí dvě stě, bude-li jich mezi vámi sto, porazí tisíc nevěřících, neboť to jsou lidé nechápaví."
Interpretace Martina Konvičky je v kontextu tohoto verše problematická. Nejde v něm o konkrétní míru penetrace ze strany muslimů v rámci populace nutné k " převzetí moci nebo něco takového ". Korán neobsahuje žádnou hranici mezi muslimy a nemuslimy v populaci (Konvičkou stanovenou na 10 %), při které by docházelo k "prudkému nárůstu agresivních požadavků" a výrok je tedy nepravdivý.
Miloš Zeman se v roce 1989 (konkrétně 25. sprna) veřejně vyjádřil na adresu tehdejšího československého hospodářství, a to v pořadu Československé televize Hospodářský zápisník. V rámci tohoto pořadu popsal neuspokojivý stav československé ekonomiky, která zaostávala za Západem. Ještě před vystoupením v tomto pořadu se na adresu čs. hospodářství vyjádřil v článku Prognostika a přestavba v rámci Technického magazínu, za nějž byl propuštěn ze svého tehdejšího zaměstnání v Agrodatu.
Nynější prezident se tak před listopadem 1989 prognostikou zabýval opravdu četně, což ostatně dokládá oficiální internetová stránka Pražského hradu, ovšem členem Prognostického úřadu ČSAV se stal až v roce 1990, čili až po uveřejnění výše zmíněného článku a projevu. Tento fakt dokládá nejen životopis z uvedených oficiálních stránek Pražského hradu, ale i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který se v podobném duchu vyjádřil při zvěřejnění článku o prezidentově údajném popření násilí na Národní třídě v listopadu 1989.
Prezident Zeman má zřejmě na mysli fond Evropské unie zřízený pro podporu stability a vypořádání se s migrací v příslušných zemích Afriky. Prostředky z tohoto fondu se vynakládají na:
a) programy k vytváření pracovních příležitostí (zejména mladých lidí a žen);
b) projekty na podporu základních služeb (výživa, zdraví, vzdělání, sociální péče, udržitelnost životního prostředí);
c) projekty zabývající se migrací (efektivní readmise, mezinárodní ochrana a azyl, legální migrace a pohyb obyvatelstva, synergie migrace a rozvoje);
d) podporu zlepšení efektivity řízení, prevenci konfliktu, uplatňování zákona, podporu bezpečnosti a rozvoje, záležitosti týkající se hranic, migrace, prevence a čelení radikalizaci a extremismu.
Konflikt sužující Senegal skončil, avšak existují další důvody, proč dochází k migraci z této země, jedná se zejména o přírodní podmínky – území severního Senegalu dlouhodobě negativně ovlivňují sucha a vegetace potřebná k obživě rychle mizí.
Prostředky Evropské unie vyčleněné na boj s migrací sice čerpá mezi jinými zeměmi i Senegal, jsou ale soustředěny zejména na zlepšení podmínek v afrických zemích.
Haló noviny
Na základě ankety mezi českými firmami, uskutečněné v srpnu 2014, odhaduje Svaz průmyslu a dopravy ČR přímý dopad sankcí na 10 miliard korun, přičemž v dlouhodobém horizontu by se mohly ztráty vyšplhat až do řádu desítek či stovek miliard.
Stanovisko SP ČR však uvádí, že vyčíslení ztrát je velmi obtížné a i samotné firmy je dokáží jen těžko kvantifikovat. Analýza vládní pracovní skupiny pro hodnocení dopadu sankcí pak na základě loňských dat uvádí, že přímé ztráty budou tvořit 300 milionů v zemědělském a přibližně 2,2 miliardy v průmyslovém sektoru (viz str. 21–22), i ta však konstatuje, že vyčíslení ztrát je komplikované.
Co se týče druhé části výroku, podle Analýzy čerpání evropských fondů, vydané v únoru 2014 Ministerstvem pro místní rozvoj, se odhad nevyčerpaných prostředků z fondů EU v letošním roce odhaduje na 21,6 až 24,6 miliard korun (viz strana 4). Hodnocení, zda tato částka odpovídá ztrátám českých firem v důsledku sankcí vůči Rusku, je však s ohledem na výše uvedená data nemožné, proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
Haló noviny
Ukrajinský parlament se skládá ze 450 členů, kteří jsou voleni smíšeným volebním systémem – 225 členů poměrným systémem s uzavírací klauzulí 5 % a 225 členů většinově systémem relativní většiny.
Pravý sektor získal v ukrajinských parlamentních volbách jedno křeslo. To získal Dmytro Jaroš, jenž kandidoval v Dněpropetrovské oblasti v jednomandátovém obvodu jako nezávislý. Další politickou stranou, která se dostala do ukrajinského parlamentu a která bývá označována jako krajně pravicová, je strana Svoboda, jež ískala 6 mandátů.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý ze dvou důvodů. Jednak je výsledek krajně pravicových stran a jejich síla v ukrajinském parlamentu takřka zanedbatelný. Dále je z politologického hlediska sporné označení Pravého sektoru jako strany podporující „fašismus“ jako takový. Ideologie Pravého sektoru není fašismus, nýbrž ukrajinský radikální nacionalismus.
Andrej Babiš také v jiném místě svého projevu zdůrazňuje: "Mimochodem my jsme– poprvé Česká republika v historii něco Bruselu navrhla. Vy jste se vozili vlakem s Cameronem a kopali do Evropské unie".
Není ale pravda, že by se jednalo o první podobnou iniciativu českého ministra v EU, například již v roce 2010 byl tehdejší ministr Janota ve skupině ministrů, kteří navrhovali zohlednit dopad nákladů penzijních reforem na veřejné rozpočty. Tato iniciativa v čele s českým a polským ministrem však nebyla úspěšná.
Ministr Babiš vyjednává v Evropské unii o uvolnění pravidel pro takzvanou přenesenou daňovou povinnost (reverse charge). Ta může být velkou pomocí při boji s úniky DPH, protože vratku DPH si nárokuje až poslední subjekt v řetězci.
V současné době EU ve Směrnici 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, vyjmenovává taxativně ve článku 199 druhy zboží a služeb, na něž se tento režim DPH může vztahovat. Andrej Babiš usiluje o přenesení této kompetence na národní úroveň.
Martin Konvička
Britská policie zachytila dopis, který obsahoval plán na islamizaci celého britského vzdělávacího systému a byl adresován vybraným lidem na školách. Policie v této souvislosti mluví o Operaci Trojský kůň (anglicky).
Plán například říká, jak je jednoduché nahradit ředitele školy, jiným, rozuměj muslimským, který školu povede podle přísných islámských principů. A to vše téměř neviditelně. Dokument existuje už od roku 2013, ale až v březnu 2014 se čtyřstránkový dokument objevil na veřejnosti. Policie dokument prohlásila za podvod.
Avšak po jeho zveřejnění začala britská média reportovat o zkušenostech ředitelů (anglicky) birminghamských škol, kteří poznávali určité praktiky popsané v dokumentu. Přesto nemůžeme mluvit o celkové islamizaci škol. Jednalo se o jednotlivé případy, kdy se radikální islamisté snažili získat vliv ve školních zařízeních. Stejně tak nebyly nalezeny žádné „islamizované“ školy v jiných městech Velké Británie, ani zmíněném Leedsu. V dokumentu je zmíněn kromě Birminghamu, kde muslimové tvoří 21,8% (anglicky) obyvatelstva, také Bradford (anglicky), kde podle tvůrců dokumentu, by popsané principy mohly být zavedeny. Ovšem vyšetřování žádné školy neidentifikovalo.).
Městská rada (anglicky) v Birminghamu spolu s protiteroristickou jednotkou začala vyšetřovat 25 místních škol, na kterých byla vyvíjena koordinovaná, úmyslná a trvalá opatření s cílem zavést netolerantní a agresivní islámský étos.
Na pěti z nich byla na popud školní inspekce přijata zvláštní opatření z důvodu kultury strachu a nenávisti. Avšak školy zmíněné obvinění odmítají a poukazují, že nebyl školní inspekcí nalezen žádný důkaz, který by potvrzoval podporu radikálního islámu, či jinou výuku než podle britských standardů. Nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by se na školách změnila výuka (anglicky).
Školy byly umístěny na seznam zařízení se zvláštním opatřeními z důvodu nedostatečné podpory soudržné komunity a respektu vůči jiným náboženstvím.
Jaroslav Faltýnek
Otázky Václava Moravce, 25. října 2015Já jenom mám tady takovou krátkou statistiku. Ne, ne, ne. Hlavně ne. To bohužel nemáte pravdu. Ale statistika říká, že v minulém volebním období bylo 16 mimořádných schůzí za stejnou dobu a za nás teďka jak kdyby 13, 7 svolala opozice, 5 koalice, a tam to bylo 9:7.
Aktuální volební období je právě ve svojí polovině a z prozatím svolaných 35 schůzí bylo 19 řádných, 15 mimořádných, svolaných podle § 51 Jednacího řádu a jedna schůze svolaná podle § 84 s návhem k vyslovení nedůvěře vládě.
Ze zmíněných 15 mimořádných schůzí dvě stále probíhají, hovoří-li tedy Jaroslav Faltýnek o 13, má patrně na mysli pouze ukončené. Z tohoto počtu jsme identifikovali 8 schůzí jako svolaných koaličními poslanci (9., 11., 12., 20., 21., 22., 32., 35. schůze), 5 opozičních (13., 15., 18., 24., 30. schůze). Na svolání 5. schůze, kde se projednával mimo jiné zákon o registru smluv, spojili koaliční a opoziční poslanci svoje síly, podobně tomu bylo u 14. schůze ke služebnímu zákonu.
Aktuální volební období je v polovině, 2 roky od voleb. Pokud tedy vezmeme stejnou část z minulého volebního období, tedy do 28. května 2012, bylo svoláno 39 schůzí, z toho 16 mimořádných a dvě k vyslovení nedůvěry vládě. Vláda svolala 5 mimořádných schůzí (8., 20., 22., 30., 31. schůze), opozice 11 (6., 10., 15., 18., 24., 26.-29., 34., 35. schůze).
Celkový počet schůzí tedy odpovídá počtům Jaroslava Faltýnka, "skóre" koalice vs. opozice ale už ne.






