To je hrozba, se kterou Unie herního průmyslu přišla přes dvěma lety, když jsme tady začali sbírat podpisy pod návrh referenda, v řadě dalších měst zakázali herny a žádná taková žaloba nepřišla (žaloba provozovatelů heren a kasín za zmařené investice).
Je pravda, že v některých obcích byly herny zakázány (jedná se např. o Blansko, Bohumín či třiadvacet městských částí v Brně).
Ústavní soud opakovaně judikoval (dříve zde), že obce mají právo hazard regulovat dle vlastního uvážení. V nálezu Ústavního soudu Pl. 6/13 v bodu 43 soud uvádí: „Za legitimní cíl napadené úpravy nelze konečně považovat ani údajné obavy státu z hrozících arbitrážních sporů. Tvrzení, podle něhož by rušení (či změna) vydaných povolení k provozování interaktivních videoloterijních terminálů mohlo vyústit v zahájení sporů podle mezinárodních dohod o podpoře a ochraně investic, není nijak podloženo a jedná se o pouhou spekulaci. Navíc je třeba připomenout, že pokud by se mělo jednat o arbitráže zahájené podle mezinárodních smluv na ochranu investic, mohli by řízení iniciovat toliko zahraniční provozovatelé, což je však s ohledem na ustanovení § 4 odst. 4 loterijního zákona (loterie může provozovat pouze společnost se sídlem v ČR – poznámka Demagog.cz)vyloučeno“. To, že státu nehrozí arbitráže tvrdí mj. i Transparency International.
I přesto prezident Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů a dalších her Petr Vrzáň tvrdil: „Je tady ústavou garantováno právo na ochranu investic, tudíž určitě vzneseme nároky za majetkové škody“. O den později, 12. dubna 2013, se k němu připojil také majitel loterijní společnosti Synot, Ivo Valenta: „My jsme měli desetileté licence a budeme usilovat o to, abychom je měli nadále, abychom se soudně těchto licencí domohli zpátky. Pokud nebude vyhnutí a ty dopady na naše společnosti by byly likvidační, tak se budeme určitě soudit v rámci České republiky, a pokud to nepomůže, pak budeme chtít zahájit soudní řízení i přes Brusel a budeme se domáhat svých práv“.
Navzdory těmto proklamacím zástupců loterijního průmyslu není evidována žádná arbitráž vedená proti České republice v důsledku regulace hazardu.
Bohuslav SOBOTKA: Jenom chci připomenout, že to byla vaše politická strana, která na potraviny a léky zvýšila DPH z pěti na patnáct procent. A když jste to zvedali z těch pět procent, tak to ještě žádný druhý pilíř nebyl. Vy jste zvýšili DPH z pěti na patnáct procent a teď mi tady budete říkat, že máme snížit DPH, když vy jste ho zvýšili... Petr FIALA: Protože ekonomika roste a my jsme čelili extrémní ekonomické krizi. Bohuslav SOBOTKA: Ale vy jste ho zvýšili i v době, kdy ekonomika rostla. To bylo přece ještě předtím, než přišla hospodářská krize.
K prvnímu zvýšení DPH Nečasovou vládou skutečně došlo ještě před krizí.
K prvnímu navýšení spodní sazby DPH z 5 na 9 % došlo v roce 2008 v rámci reformy veřejných financí tehdejší vládní koalice, jejímž členem byla i ODS (viz zákon č. 261/2007 Sb., část čtvrtá, čl. VIII). Ke schválení tohoto navýšení přitom došlo v roce 2007, kdy ekonomika skutečně rostla - krize se v České republice projevila až na konci roku 2008.
K dalšímu navýšení spodní sazby došlo v roce 2010, a to z 9 na 10 %. Tato změna byla schválena za úřednické vlády Jana Fischera (viz zákon č. 362/2009 Sb., část pátá, čl. VII).
Spodní sazba DPH se od té doby změnila ještě dvakrát − v roce 2012 byla zvýšena na 14 % (viz zákon č. 370/2011 Sb., část první, čl. I) a o rok později porostla o další procento (viz zákon č. 500/2012 Sb., část druhá, čl. III).
Jak ukazuje následující tabulka, koaliční vláda ODS opravdu zvyšovala sníženou sazbu DPH v období, kdy krize v Česku ještě nepropukla. Dáváme tedy premiérovi za pravdu (ekonomický vývoj podle statistik Eurostatu):
Růst spodní sazby DPHRůst/pokles DPH
1993-20075 %
---
Od 1.1.2008
9 %
+3,1; -4,5Od 1.1.2010
10 %
+2,5; 1,8Od 1.1.2012
14 %
-1,0Od 1.1.2013
15 %
-0,9
MF: Nezalitoval jste v poslední době toho, že jste před volbami nechali rozkopat centrum města? Zřejmě jste tak dost lidí naštvali a ve volbách vám to může nějaké procento ubrat. Vím, že rekonstrukce ulic není populární. Ale stav tramvajových tratí nebyl dobrý, a dokonce hrozilo, že by například v úseku U Zvonu jednou tramvaje mohly vykolejit. My jsme se rozhodli rekonstrukci tramvajových tratí udělat před volbami i proto, že na to dostaneme polovinu peněz z fondů EU, což byla poslední příležitost.
Rekonstrukce tramvajové trati byla podle vedoucího oddělení přípravy komunikací a mostů z Odboru investic magistrátu Ondřeje Prokopa nevyhnutelná z důvodu jejího havarijního stavu. Tramvaje musely po nyní opravovaném úseku jezdit sníženou rychlostí.
Celková cena za rekonstrukci úseku Pražská – U Zvonu se vyšplhá na 122 milionů korun. Město na ni dostane z Regionálního operačního programu ROP NUTS II Jihozápad přes 45 milionů korun (ke stažení zde v .xls, Seznam schválených projektů z 32. výzvy). Právě 32. výzva ROP Jihozápad se týkala rozvoje infrastruktury. Další výzvy tohoto operačního programu zahrnují jiné oblasti podpory. Nové výzvy prozatím nebyly vyhlášeny, a není proto jasné, zda by mohla být rekonstrukce realizována i po volbách. Tuto část výroku proto hodnotíme jako neověřitelnou.
Zbylá část výroku je ovšem pravdivá a i celkové hodnocení ponecháváme jako pravdivé.
Máme nyní dluh zhruba 2,3 miliardy, který řádně splácíme. Vedle toho nám na účtech města nyní leží dvě miliardy korun.
Výrok Martina Zrzaveckého hodnotíme jako pravdivý. Dluh města Plzně skutečně činí 2,3 miliardy Kč a celková částka na účtech města mírně převyšuje zmíněné 2 miliardy Kč.
Dle Výroční zprávy města Plzně 2013 (.pdf, str. 30) činil celkový dluh města 2 298,2 mil. Kč, tedy téměř 2,3 miliardy Kč.
Současně se v Závěrečném účtu města Plzně za rok 2013 (.pdf, kap. 1.3) uvádí, že zůstatky finančních prostředků na účtech fondů města činily k 31. 12. 2013 téměř 1 957 tisíc Kč. Po převedení přebytků z hospodaření v příslušném roce se disponibilní zůstatky dostaly i na více než 2 miliardy Kč.
...tato osoba (útočnice ze Žďáru – pozn. Demagog.cz) bez nějakého posudku byla soudem puštěna (...) Bylo tam pouze doporučení z toho jednoho zařízení…
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se rozcházejí informace od ministryně spravedlnosti a mluvčího opavského soudu.
Mluvčí soudu Tomáš Kamradek říká, že " rozhodnutí padlo na základě znaleckých posudků a lékařských zpráv“.
Naproti tomu ministryně Helena Válková, která od soudu dostala všechny materiály, po zběžném prolistování spisu uvedla, že " soud vyšel z vyjádření psychiatrické léčebny, které nebylo příliš zevrubné, a bez důkladného dokazování dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky trestního řádu pro přeměnu léčení z ústavního na ambulantní“.
V situaci, kdy se kompetence, které jsou vztaženy k novému zákonu o státní službě přesouvají z Úřadu vlády na Ministerstvo vnitra, tak je logické, že ta odpovědnost v tuto chvíli přechází na ministra vnitra Chovance.
Na základě dostupných vyjádření zainteresovaných politiků hodnotíme výrok jako pravdivý. Ministr vnitra Milan Chovanec k novému vývoji v procesu přijetí zákona o státní službě uvedl: "Teď se to (příprava služebního zákona - pozn. Demagog.CZ) rozhodnutím a politickou dohodou vrátilo na vnitro a my jsme připraveni ten úkol splnit ve prospěch státu. Jiný úkol jsem nedostal, takže ho prostě splním." Přesun legislativních prací na Ministerstvo vnitra potvrdil na tiskové konferenci také Jiří Dienstbier (viz 23. minutu záznamu TK zde), který přípravu zákona doposud zaštiťoval.
To, že má Česká republika pátou největší alokaci ze všech zemí na obyvatele z EU, to určitě bylo částečně mým přičiněním jako člena tohoto týmu. To, že se priority obcí a měst promítly nakonec do priorit, které schválily jak Evropský parlament, tak Evropská komise, to jsou ty konkrétní výsledky.
Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Česká republika má na základě Strategie 2014–2020 skutečně pátou největší alokaci finančních prostředků z EU. Vzhledem k tomu, že byl pan Vlasák v letech přípravy této strategie (2009–2014) místopředsedou Evropského parlamentu a členem Výboru pro regionální rozvoj, byl členem týmu, jenž se na tvorbě této strategie podílel. Například v rámci ní předložil pozměňovací návrhy (.pdf, str. 5), v nichž propaguje evropské regionální a místní orgány jakožto důležité aktéry při zajišťování, aby byly různé finanční nástroje Unie účinně koordinovány.
My jsme byli za (posledních) devět měsíců v Otázkách Václava Moravce pouze jednou.
V posledních 9 měsících byl skutečně v OVM host z hnutí Úsvit pouze jednou – a to sám Tomio Okamura (video) 30. března 2014 v diskuzi s ministrem Dienstbierem.
Dodejme, že den po předčasných volbách (tedy již mimo zmíněných 9 měsíců) byl v Otázkách Václava Moravce přítomný v diskuzi místopředsedů stran, jež se dostaly do Poslanecké sněmovny, také zástupce hnutí Úsvit (video). Konkrétně šlo o současného předsedu poslaneckého klubu hnutí, Radima Fialu.
České Budějovice už několik let tu regulaci tvrdého hazardu mají.
České Budějovice skutečně schválily regulaci hazardu už před třemi lety, 15. listopadu 2011. Nařídily tehdy, že výherní automaty skončí do jednoho roku a videoloterijní terminály je musí následovat nejpozději do konce roku 2014.
Praha má 23 % kriminality z celé České republiky, to znamená dvakrát tolik, než by na Prahu mělo průměrně připadat.
Podle statistik PČR bylo v roce 2012 v České republice zjištěno 325 366 trestných činů. Data Českého statistického úřadu (.xls) uvádějí, že v Praze bylo ve stejném období zjištěno 82 005 trestných činů, což odpovídá 25,2 % všech zjištěných trestných činů vůbec.
Podle ČSÚ (.xls) byl k 1. 1. 2014 počet obyvatel ČR 10 512 419, počet obyvatel Prahy pak 1 243 201, což odpovídá 11,8 % všech obyvatel. Praha má tedy dvakrát větší kriminalitu, než by průměrně "měla mít". Odchylka, kterou uvedl Jiří Payne, spadá do naší tolerance, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
