Vy nám vyčítáte, že jsme ten zákon připravovali, tu novelu, pět měsíců. Ale Nečasova vláda, jenom Nečasova vláda tady byla tři roky a nepředložila žádný návrh a neprosadila ho.
Vláda Petra Nečase předložila návrh zákona o státních úřednících krátce před svým pádem. B yl předložen dne 13. června 2013, tedy během funkčního období Petra Nečase jakožto premiéra.
Návrh však skutečně neprosadila, jeho projednávání bylo ukončeno s koncem volebního období v červenci 2013.
Dodáváme, že opozice nevyčítá Sobotkovi, že návrh předkládá během pěti měsíců, ale že je předkládán komplexní pozměňovací návrh a opozice nemá dostatek času se s ním seznámit.
Na kandidátce na magistrát máme naprostou většinu kandidátů, kteří nikdy nebyli v žádných politických stranách.
V souvislosti s politickou minulostí kandidátů ANO na magistrát Plzně jsme při kontrole veřejně dostupných údajů nenarazili na informaci o příslušnosti k nějakému politickému subjektu u žádného z kandidátů. Nicméně tuto skutečnost vzhledem k metodické náročnosti a problematickému získávání informací tohoto druhu nelze vyloučit. Daný kandidát mohl být "řadovým" členem nějaké strany, což fakticky dohledat nejde.
Rozhodnutí ÚOHS máme zhruba týden, nebylo možno tuto záležitost řešit dříve.
Výrok navazuje na předchozí prohlášení Matěje Hollana a samotného Romana Onderky ohledně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se věnoval nastavení pravidel regulace hazardu obcemi. Toto stanovisko (.pdf) bylo ovšem vydáno již 1. září 2014, není tedy pravdou, že by jej Onderka měl k dispozici pouze týden ke dni vysílání pořadu (24. září 2014).
Zpravodajské služby, a to je věc, kterou vím, i když to není moje oblast, že v roce 2008 se začala rozsáhlá tři roky trvající reforma zpravodajských a způsobu jejich fungování a zpracovávání informací.
O plánované reformě zpravodajských služeb informoval již v roce 2007 web ePrávo.cz a v březnu následujícího roku se reformou zabývaly také týdeníky Respekt a Týden.
Výrok je hodnocen jako zavádějící. Jisté kroky k nastartování reformy zpravodajských služeb skutečně proběhly, jednalo se ovšem o dílčí změny a žádná komplexní reforma jako taková prozatím neproběhla.
Bezpečnostní rada státu 5. března 2008 schválila koncepci reformy tajných služeb, která měla mít za následek vznik rozvědky a kontrarozvědky namísto dosavadního Vojenského zpravodajství, Bezpečnostnía informační služby („kontrarozvědka“) a Úřadu pro zahraniční styky a informace („rozvědka“). ÚZSI je podřízen ministerstvu vnitra, VZ ministerstvu obrany. Po reformě by však všechny zpravodajské služby spadaly pod vládu a došlo by tak k propojení civilních a vojenských tajných služeb.
V dubnu 2008 jednání o reformě přerušili poslanci z bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Své výhrady vyslovila také armáda. Ministr vnitra Ivan Langer se tehdy rozhodl reformu odložit. Jako problematické bylo také hodnoceno to, že na rozdíl od BIS a VZ není ÚZSI nikým kontrolován. Od roku 2008 proběhlo 9 dílčích novel zákona o zpravodajských službách České republiky, žádná ale neměla charakter reformy.
O reformě se začalo znovu hovořit v červenci 2010, tedy nedlouho poté, co byla jmenována vláda Petra Nečase. Premiér Nečas změny v tajných službách podpořil, ale řekl také, že nepatří mezi priority jeho vlády. K reformě za jeho vlády nedošlo.
Situace se změnila po nástupu Sobotkovy vlády, která mezi svými prioritami v programovém prohlášení uvádí následující: „Posílení parlamentní kontroly zpravodajských služeb České republiky.“ Po půl roce jejího fungování se však začínají ozývat hlasy z koaličních lavic proti reformě.
My jsme v tomto smyslu (zveřejňování smluv, pozn. Demagog) dostali i ocenění za otevřenou radnici za přehled všech těchto smluv. My toto praktikujeme již dlouho.
Je pravdou, že Hradec Králové vyhrál letošní ročník soutěže Otevřeno. První místo si magistrát ovšem vysloužil za projekt rozklikávacího rozpočtu, nikoliv za zveřejňování smluv. V roce 2005 byl pouze nominován Krajský úřad Královéhradeckého kraje (.xls), a to naopak v kategorii "zavřeno" za utajenou leasingovou smlouvu na téměř 2 mld. korun.
Rozklikávací rozpočet města obsahuje podrobné informace o jednotlivých výdajích. Ve prospěch koho jsou prostředky investovány a za jakých smluvních podmínek, však z rozpočtu zjistit nelze.
Hradec Králové rovněž na svém webu ani v registru smluv nezveřejňuje žádné smlouvy, výrok je proto nepravdivý.
Léčitele tmou, to je ten váš odborník, léčitel tmou, pan Milan Bajgar...
Řeč je o Milanu Bajgarovi, bývalém členovi dozorčí rady ČEZ. Bajgar je podle serveru Lidovky lékař a ředitel rehabilitačního centra Čeladná, kde je skutečně propagátorem tzv. terapie tmou. Bajgar se tedy skutečně s trochou nadsázky dá označit za "léčitele tmou", výrok je tedy pravdivý.
A ta druhá věc, kterou jsem chtěl komentovat, to bylo to, když jste řekl, že se mají, já bych chtěl upozornit, že ukrajinská armáda se nestáhla. U toho příměří, tam nedošlo k tomu, co v tom druhém bodě toho tuším sedmibodového plánu Putin požadoval, že se mají stáhnout, ale to se nestalo. To příměří probíhalo tak, že ani Ukrajinci neopustili ty pozice. Takže ta představa, že by to příměří bylo možné jedině za podmínky stažení Ukrajinců, v reálu prostě tento Putinův požadavek prostě nebyl přijat.
Lubomír Zaorálek ve svém vyjádření kombinuje dvě otázky dohromady, a proto tvrzení vyznívá v neprospěch Ukrajiny.
Ve svém (jednostranném) sedmibodovém mírovém plánu Vladimir Putin ze dne 3. září 2014 skutečně požaduje (bod č. 2) " stažení prokyjevských ozbrojených složek do vzdálenosti vylučující možnost palby na osídlená území ".
Na druhou stranu multilaterální dohoda (rusky), tzv. Minská dohoda z 5. září 2014, mezi ukrajinskou vládou a zástupci separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky vůbec stažení ukrajinských vojsk nezmiňuje. Hovoří pouze o (bod č. 10) " stažení nelegálních ozbrojených skupin, vojenské výbavy a žoldáků z Ukrajiny ".
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek má tedy sice pravdu, ale struktura jeho tvrzení je zavádějící, jelikož Putinovy požadavky, ať jsou jakékoliv, netvoří mezinárodněprávní odpovědnost pro ukrajinskou vládu v otázkách ústupu. To, že Ukrajinci neopustili pozice, neznamená, že by porušili dohodu o příměří.
Pane, pane Moravče, já jsem se minulý týden dozvěděl, že my jsme prodali v ČSA podíl 44 % Korean Airlines, jak říkal pan Šimáně, za cenu jednoho motoru za 68 milionů korun a my na úrovni Aeroholdingu, kde máme majetek jako stát, 60 miliard, nemůžeme rozhodovat o představenstvu bez souhlasu Korean Air.
Proces výběru investora do Českých aerolinií byl završen 31. července 2013. K tomuto dni Korean Air nabyl 44% akciový podíl v Českých aeroliniích a rovněž k tomuto datu převedl na účet Českého aeroholdingu kupní cenu ve výši 2,64 milionů EUR. Při červencovém kurzu 25,949 Kč za jedno euro činí 2,64 milionů EUR 68 505 360 Kč. Cena jednoho motoru se nedá přesně stanovit, ceny se pohybují v různých relacích a České aerolinie vlastní pět různých druhů letadel.
Český aeroholding byl 29. listopadu 2013 informován společností Korean Air o jejím požadavku uplatnit formou opce právo na nákup dalších 34 % akcií Českých aerolinií. Těchto 34 % akcií pak následně Korean Air prodá společnosti Travel Service, která se tak stane spoluakcionářem Českých aerolinií. Po dokončení transakce budou vlastnit akcie Českých aerolinií společnosti Korean Air se 44% akciovým podílem, Travel Service s 34% podílem, Český aeroholding s konečným podílem 19,74 % a Česká pojišťovna s 2,26% podílem. Dne 3. dubna 2014 byla mezi všemi zúčastněnými stranami podepsaná příslušná dokumentace. Celá transakce však nejprve podléhá schválení příslušných antimonopolních úřadů, které se očekává v průběhu druhé poloviny roku 2014. V současné době Český aeroholding vlastní 53,74 % akcií Českých aerolinií.
Představenstvo Českých aerolinií volí valná hromada Českých aerolinií (akcionáři). Je tedy pravda, že bez souhlasu Korean Air nemůže Aeroholding rozhodovat o představenstvu společnosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
A také. Poněvadž to už se Rusku skoro podařilo, že o Krymu se vůbec nemluví. (...) A prostě to přijmout, okupace cizího území, to je pro mě opravdu strašný. Musíme, ano, mluvit i o Krymu. Bodejď se teď o východní Ukrajině. Ale nesmíme přijmout, že okupace cizího území se tane normálním nástrojem, na který se jenom díváme.
Ačkoliv se v poslední době média věnovala především východní Ukrajině, na Krym se rozhodně nezapomnělo − jednaly o něm například hlavy členských států na zářijovém summitu NATO ve Walesu. Výrok Karla Schwarzenberga proto hodnotíme jako nepravdivý.
Krize na Ukrajině a vztah Severoatlantické aliance k Rusku byly jedněmi z priorit jednání na summitu NATO ve Walesu, který se konal ve dnech 4.-5. září 2014. Jedním z výstupů tohoto summitu je tzv. Deklaracez Walesu. Hlavy členských států v ní mj. odsuzují ilegální okupaci Krymu a požadují, aby se z něj Rusko stáhlo (viz bod 16). Dále jsou znepokojeni diskriminací krymských Tatarů a dalších etnik žijících na Krymském poloostrově (viz bod 17).
Ke Krymu se v nedávné době vyjádřil při jednání s krymskými Tatary také litevský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs. Zopakoval zde litevské stanovisko, že Litva ruskou anexi Krymu neuzná. Otázku Krymu připomněl také José Manuel Barroso ve svém telefonickém hovoru s ukrajinským premiérem Petrem Porošenkem z 11. srpna.
Je pravdou, že v tomto školním roce k 1. 9. bylo podáno o několik set přihlášek více než v minulosti a velká většina MČ je schopna (...) umístit drtivou většinu nebo všechny děti do MŠ.
Byť se data o počtu dětí v mateřských školách pro rok 2014 různí, tak ani jeden z doložených zdrojů nepotrvzuje, že by městské části byly schopny umístit drtivou většinu či snad všechny děti do matěřských škol.
Podle článku Michaely Římanové v Brněnského deníku z úterý 23. září (str. 2) se letos do matěřských škol (MŠ) v Brně přihlásilo o 500 dětí více než v roce 2013, celkově se ucházelo o místo v MŠ téměř pět tisíc dětí. Nepřijato však zůstává 727 dětí. V článku Římanové ze serveru Brněnského deníku se podle brněnského magistrátu podařilo přijmout do MŠ všechny šestileté a pětileté předškoláky a 90 procent tříletých.
Město Brno je rozděleno do 29 samosprávných městských částí (MČ). Server zapisdoms.brno.cz uvádí, že v Brně funguje na 111 MŠ, přihlášených dětí bylo 4465 a z toho přijatých 2340.
Dvouletých dětí nastoupilo do MŠ devět z 980 přihlášených, tříletých brněnských 1268 z 2277 zájemců, čtyřletých bylo přijato 716 z celkových 820 přihlášených, pětiletých se dostalo do MŠ 309 ze 311 zájemců a šestiletých 37 z 38 přihlášených.
Čísla u tříletých dětí se podle tvrzení brněnského magistrátu ve výše uvedeném článku Brněnského deníku s údaji ze statistiky rozchází. Podle statistiky (viz. věkové rozložení) serveru zapisdoms.brno.cz se nepodařilo dostat do MŠ 1268 brněnských tříletých předškoláků. Není tedy možné, aby velká většina MČ Brna byla schopna umístit drtivou většinu či všechny děti od tří let do MŠ (souhrn jednotlivých MČ).
