Přehled ověřených výroků

V České republice bylo v roce 2013 prosázeno 123 miliard Kč, což je méně než v předchozím roce a takový trend bude zřejmě i pokračovat. Podle studie hazardních her v ČR (.pdf, str. 13) byly v roce 2007 s náskokem na prvním místě v sumě prosázených finančních prostředků výherní hrací přístroje. Na druhé příčce byly technické hry. Následné pořadí bylo: kurzové sázky, kasina a loterie.

Vymezení hazardu na zmíněné typy se poměrně výrazně kryje s výčtem Jaroslava Kubery, který jmenoval herny (provozovny výherních hracích přístrojů), Sportku (představitele loterií) a sportovní (kurzové) sázení. Přesto hodnotíme výrok jako pravdivý. Kromě jmenovaných typů Jaroslavem Kuberou se totiž na hazardu výrazně podílí i kasina a loterie (mimo Sportky).

Výrok je označen jako zavádějící, protože první díl knihy s názvem Dějiny města Plzně opravdu vyšel, a to za podpory městské správy 25. dubna letošního roku. Při slavnostním představení knihy a celého projektu veřejnosti byl právě primátor města Plzně Martin Baxa označen za iniciátora celého projektu.

Co se ale týče nového sídla archivu města Plzeň, byl naplánován projekt v rámci Plzně jako evropského města kultury 2015 na rekonstrukci areálu Světovar, přičemž v těchto prostorách měla vzniknout kulturní fabrika nabízející zázemí pro kulturní projekty a zároveň takové nové sídlo plzeňského městského archivu. Díky kontaminaci budov ropnými látkami a dehtem však došlo k pozastavení projektu a v současné situaci se čeká, zda Plzeň na tuto rekonstrukci dostane dotace od Evropské unie, aby mohla projekt dokončit.

Daný projekt zahrnující nové sídlo pro městský archiv tedy skutečně vznikl v době, kdy byl primátorem Plzně Martin Baxa. Ale pravdou je, že budova, kde archiv sídlí v současnosti, nesplňuje požadované technické a stavební parametry a hrozí tak, že nebude znovu udělena archivní licence, jež vyprší v letošním roce. Sám Baxa k tomu pro Idnes uvedl: " Ale jde i o archiv. Městu končí archivní licence a my pro archiv musíme najít prostor ".

Takže Martin Baxa, jako primátor Plzně, neprosazoval přesun městského archívu do nového sídla z vlastní dobré vůle, ale čistě proto, že ho tlačily zmíněné okolnosti a jednalo se tak o nutnost.

Výrok Václava Hampla je hodnocen jako nepravdivý. V České republice se bohužel vyskytly některé případy podobné neštěstí, jež se událo ve Žďáru nad Sázavou.

Co se týče různých situací z USA, smrtící útoky ve školách se skutečně stávají a mívají i značný počet obětí. Několik nejvážnějších případů uvádí Policejní noviny.

Je pravdou, že podobné incidenty jsou v ČR naštěstí spíše ojedinělé a s významně menšími následky. Nicméně v posledních letech se jich několik vyskytlo, a to i takových, při nichž přišel o život člověk. Souhrnný seznam podobných incidentů vydal server Lidovky.cz.

Původně měla výstavba divadla stát 840 mil. Kč, stavba se ovšem prodražila o 40 milionů, na 880 mil. Kč. Částka 40 milionů korun v celkových vícenákladech navyšuje výdaje o necelých pět procent. Město polovinu z vícenákladů stavební firmě uhradilo, o zbylých 20 milionů se bude firma s městem soudit. O problému informuje například článek plzen.idnes.cz.

Plzeňský deník uvádí: "Letos na jaře se objevily i problémy s vícenáklady ve výši 40 milionů korun, mimo jiné na jevištní technologie a odvoz zeminy ze stavby. Technologii město uhradí, druhou polovinu platit odmítlo. Firma Hochtief, která divadlo postavila, avizovala, že se bude s městem soudit. ‚Kroky jsou teď na Hochtiefu, zatím ale o žalobě nic nevíme. Firma se soustředila na dokončení stavby,‘ řekl technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS). Otazník visí zatím i kolem provozních nákladů. Původní odhady mluvily o třímilionovém navýšení, to je ale nereálné. ‚Do konce roku přibude 35 zaměstnanců včetně techniků či osvětlovačů. Náklady na mzdy se tak zvýší o osm milionů korun ročně,‘ vyčíslil ekonomický náměstek Martin Zrzavecký (ČSSD)."

Vláda Bohuslava Sobotky si skutečně vetkla do programového prohlášení mezi jinými prioritami i podporu sociálního bydlení. V sekci 3.12 se tak píše: “ Vláda považuje za jednu ze svých priorit boj proti sociálnímu vyloučení. Bude prosazovat provázané řešení sociálního bydlení a předcházení bezdomovectví, sociální pomoci a terénní práce, poskytování dávek státní sociální podpory a hmotné nouze, inkluzivního vzdělávání, politiky zaměstnanosti, boje proti zadlužování, bezplatné právní pomoci a poradenství, zabránění zneužívání sociálního systému, např. v podobě obchodu s chudobou v předražených ubytovnách ”.

Jedna z priorit pro Ministerstvo pro místní rozvoj (3.13) pak zní: “ V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Vláda také připraví nový zákon o sociálním bydlení, který bude definovat standard sociálního bytu a vymezí osoby v bytové nouzi, které na něj mají při splnění stanovených podmínek nárok ”.

Na zákoně se pracuje a předložen na vládu bude v září. Zákon má více vymezit pravomoci, určit, kdo bude za sociální bydlení odpovídat a co zajistí obce, rezorty či neziskové organizace.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Daný dokument sice neobsahuje jednoznačnou formulaci v tom smyslu, že by Roman Onderka chtěl hazard do města vracet, následující vývoj událostí ovšem k změkčení původní striktně zákazové vyhlášky skutečně směřoval.

Tento zápis (.docx) byl zveřejněn na stránkách Žít Brno. Datovaný je ke dni 5. března 2013, popisuje však jednání z 28. února 2013. Podepsán Ing. Radimem Jüttnerem.

V roce 2013 platila vyhláška zakazující hazard s výjimkou kasinových či živých her na území centrálních městských části jako je Brno-střed či Brno-Sever a Brno-Královo pole.

Zmiňovaný zápis tento stav komentuje slovy "Primátor si vyslechl problémy s dopady zákazové vyhlášky, na které upozornil dopis, a konstatoval, že je ochoten situaci vyřešit do konce června 2013. " či " Komise připraví návrh nové regulační OZV, která bude předložena ke schválení na červnové schůzi zastupitelstva. Je si jistý, že dokáže zajistit schválení." Dále nová vyhláška měla obsahovat "standardy (podobné obsahu Deklarací v jiných městech), přesně definovanou vizuální stránku vnějšího pláště provozoven, ale také jednoznačný zákaz provozu v konkrétních místech (centrum města, ulice se zvýšeným bezpečnostním rizikem-sociálně vyloučené skupiny obyvatelstva). Stále tvrdí, že mu nevadí kasina a překvapivě rychle pochopil, že pro udržení a zvýšení kvality jakýchkoliv provozoven potřebujeme co nejdelší investiční jistotu. Bližší podmínky primátor zatím nestanovil." Připomeňme ale, že s ohledem na platnou vyhlášku zmiňovanou výše, ale zákaz hazardu v sociálně vyloučených lokalitách (jsou na Brně-střed, Brně-sever, Králově poli) a v centru města (Brno-střed) platil.

Dále Matěj Hollan poskytl Demagog.CZ s odkazem na důvěrný zdroj další vyjádření Radima Juttnera ke zmiňované schůzce. V tom Juttner uvádí: "Na této schůzce (28. 2.) jsem primátorovi věci objasnil tak , jak jsem všem napsal včetně popisu jeho reakce. Výsledku – obnovení jednání s branží za účelem změny vyhlášky bylo dosaženo a rovněž se podařilo získat souhlas k vytvoření komise." Dále vyjádření obsahuje následující kroky hazardních zástupců: "Přítomní se shodli, že místo dosavadního vyjednávání bez výsledku by měl nastoupit tvrdší postup, který zahrnuje právní kroky vůči městu Brnu a konec sponzoringu brněnských sportovních či neziskových aktivit.. Sdružení SPELOS přislíbilo, že během následujícího týdne pošle ostatním asociacím právní dokument resp. dopis pro město Brno, který odstartuje tvrdší komunikaci." Na podzim roku 2013 pak brněnský magistrát skutečně jednání o hazardu znovu otevřel, informoval o tom např. Idnes. Libor Šťástka, starosta Brno-střed, k tomu uvedl: "Dle mého názoru je současný stav neúnosný a hazard musí být v co nejkratší době na území města, především v městské části Brno-střed, zcela zásadně omezen a zregulován - a to nejen 'na papíře'". Opět ovšem připomeňme, že vzhledem ke stávající vyhlášce by omezení na úkor úplného zákazu znamenal de facto změkčení postupu vůči hernám.

Rozhodnout o dalším postupu měli starostové jednotlivých městských částí. Ti se však ve většině části vyslovili pro zachování zákazu, který byl dokonce rozšířen. Pouze zmiňovaný Libor Šťástka požadoval zachování devíti kasin v MČ Brno-Střed. Podle zjištění české televize ale provozovny proklamované za kasina žádné živé hry vůbec neobsahovaly.Konečná vyhláška nakonec umožnila fungování dvou kasin.

Upozorňujeme, že vzhledem k neoficiální povaze dokumentu nemůžeme říci, zda schůzka skutečně proběhla tak, jak je popisována. Toto v komunikaci s Demagog.CZ přiznává i sám Hollan.

Hodnocení bylo změněno z původní hodnoty "zavádějící" na základě doplňujícíh informací, které Demagog.CZ dodal Matěj Hollan.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě studie (.pdf, en), kterou v roce 2010 zpracoval pro Evropskou komisi Institut pro finančnictví (Institut für Finanzdienstleistungen e.V., iff) ve spolupráci s Centrem pro evropskou ekonomiku (Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung GmbH, ZEW).

Tato studie porovnává úpravu maximálních úrokových měr v tehdejší sedmadvacítce zemí. Jak vyplývá z Tabulky 7 (str. 62), absolutní strop mají 3 země, relativně stanovený pak dalších 11 zemí. Zbývajících 13, tedy méně než polovina, žádnou regulaci nemá. V této třináctce najdeme i Českou republiku.

Země se zastropovaným úrokem (absolutní výše)

Země se zastropovaným úrokem (relativní výše) Země bez regulace ohledně výše úrokůŘecko, Irsko, MaltaBelgie, Francie, Německo, Estonsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, ŠpanělskoRakousko, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Švédsko, Velká Británie

Svaz obcí a měst ČR je dobrovolnickou a nepolitickou organizací a jak bylo emailem potvrzeno z jejich legislativně-právního oddělení, funkce předsedů, místopředsedů či členů předsednictva jsou vždy neplacené. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Plzeňská ODS si skutečně prošla rozsáhlou krizí. Po odchodu Jiřího Pospíšila záhy stranické sdružení opustilo i několik dalších zastupitelů. Dřívější zastupitelé města Plzně a členové ODS Jan Michálek a Jiří Uhlík tak letos kandidují na kandidátce hnutí Občané patrioti jako nezávislí kandidáti. Hnutí vede bývalý radní rovněž dříve za ODS Marcel Hájek. Na sólovou dráhu se z ODS vydal bývalý starosta centrálního obvodu Jiří Strobach, a to s hnutím Jiří Strobach – náš starosta.

Co se týče aktivistických skupin, některá menší uskupení (konkrétně Strana zelených, Česká pirátská strana, Plzeňská aliance a hnutí Změna) se pro účely podzimních komunálních voleb spojila do útvaru Společně za Plzeň.

Na jejich kandidátce se pak objevuje místní aktivista a nezávislý kandidát Petr Vaněk, další ze známých plzeňských aktivistů Martin Marek je jedničkou na kandidátce Změny pro Plzeň. Nezávisle pak fungují výše zmínění Občané patrioti a množství jiných uskupení.

Výrok Vladimíra Duchka je tedy v obou částech pravdivý, ODS se roztříštila do několika dalších uskupení a veřejnost se nyní skutečně aktivizuje v několika skupinách.

Původní poslanecký návrh novely služebního zákona se skutečně výrazně změnil. První čtení proběhlo 22. ledna 2014, aktuální verze projednávaná v Poslanecké sněmovně je skutečně pozměňovacím návrhem.

To, zda-li je aktuální pozměňovací návrh "úplně jiný zákon", nejsme schopni posoudit. Faktem je, že oproti původnímu návrhu nedošlo ke shodě například v penalizaci za kárné provinění (novela zachovává 15 % oproti navrhovaným 25 %, bod 46) či v podmínkách pro funkci generálního ředitele (návrh v bodě 35 žádá šest let praxe, novele postačuje věk a zkušenost s nižšími pozicemi ve státní službě). Návrh dále v bodech 40 a 43 žádá přiznání podílů na právnických osobách a cenných papírů uchazeči o místo ve státní službě či skončení pracovního poměru za určitých podmínek již při spáchání přestupku, což ale novela zcela vypustila. Texty se notně rozcházejí také v otázce vzdělávání státních zaměstnanců, příplatků a odměn obecně.

Dáváme tedy ke srovnání původní návrh, aktuální pozměňovací návrh a nynější znění služebního zákona a ohledně pravdivostní hodnoty označujeme výrok jako neověřitelný.