Ty Lahovičky byly způsobeny tím, že právě tam Hradní stráž působila a já, kterému Hradní stráž podléhá, jsem si byl zkontrolovat, zda pracuje dobře a chci jí ještě jednou poděkovat, protože pracovala dobře.
Od 7. června v Lahovičkách skutečně vojáci Hradní stráže pomáhali likvidovat následky povodní. Ještě ten den Lahovičky navštívil i prezident Zeman a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Dle článku 63 Ústavy ČR je prezident vrchním velitelem ozbrojených sil, jejichž součástí je i Hradní stráž. Na tuto pravomoc se vztahuje povinnost kontrasignace předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády. Další práva prezidenta a Vojenské kanceláře prezidenta republiky jsou rozpracovány v zákoně č. 219/1999 Sb..
Paragraf 28 tohoto zákona, stanovující úkoly Hradní stráže hovoří takto: (1) Hradní stráž a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů, b) organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta. (2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta.
Ty nálezy NKÚ mají pouze doporučující účinnost, oni nic neznamenají, to je pouhý nález a vláda se jimi nezabývá.
Existence NKÚ je stanovena v článku 97 Ústavy ČR, jeho činnost se řídí zákonem 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Ani z jednoho nevyplývá povinnost vlády zabývat se kontrolními závěry úřadu.
Zákon pouze v § 30 stanoví, že „všechny schválené kontrolní závěry zveřejňuje prezident Úřadu ve Věstníku Úřadu, zasílá je neprodleně Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a na požádání ministerstvům.“
Já musím konstatovat, že ta protipovodňová opatření a jejich budování je věc, která je kontinuální, ta nezačala v roce 2010 ani neskončila v roce 2013. Předchozí vlády a to všechny, průřezem, po roce 2002 tam investovaly už desítky miliard korun jak z národních peněz, tak z prostředků Evropské unie.
České vlády skutečně kontinuálně investují do protipovodňových opatření (viz tabulka).
Rok Investovaná částka (Kč) 2002 990 000 000 2003 890 000 000 2004 721 370 000 2005 260 000 000 2006 *145 800 000 2007 130 000 000 2008 30 000 000 2009 790 000 000 2010 940 000 000 2011 530 000 000 2012 1 390 000 000
*Státní závěrečný účet 2006, (str. 161, pdf.)
Celkový objem finančních prostředků věnovaný ze státního rozpočtu ČR na protipovodňová opatření v rozmezí let 2002-2012 nepřesahuje pravděpodobně vzhledem k transferům nevyčerpaných prostředků částku 10 miliard Kč, ovšem v kombinaci s využitím finančních dotací z Evropské unie již lze hovořit o investicích řádově v desítkách miliard Kč.
Pro období 2007-2013 bylo EU vyčleněno pro ČR v rámci Operačního programu životní prostředí 4,92 mld. eur (přibližně 138, 68 mld. Kč), které lze čerpat. Na protipovodňová opatření jsou z celkových osmi os programu vyčleněny dvě:
Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní (1,99 mld. eur = 40,4 % OP ŽP). Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny (0,60 mld. eur = 12,2 % OP ŽP).
Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pokud směnečný program, který je v současném přerušeném zastupitelstvu hlavního města Prahy, bude schválen teď, tak dopravní podnik hlavního města Prahy má dalších 8 miliard dluhu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož zastupitelstvo Hlavního města Prahy prozatím o směnečném programu nehlasovalo a hodnota směnky má být 8,5 mld. Kč.
Dopravní podnik Hlavního města Prahy (DPP) se ve smlouvě z roku 2006 zavázal odebrat od společnosti Škoda Transportation 250 tramvají typu 15T ForCity v celkové hodnotě 19,2 mld. Kč, které průběžně splácí. Toto financování řeší DPP mj. také směnečným programem, který spočívá v tom, že si DPP půjčí peníze od banky (pravděpodobně České spořitelny a Československé obchodní banky) a Hlavní město Praha se za DPP formou směnky zaručí. Projednávaná směnka má být ve výši 8,5 mld. Kč.Projednání tohoto směnečného programu bylo na programu 27. zasedání zastupitelstva Hlavního města Prahy ze dne 23. 5. 2012 (bod 2 - . pdf), nicméně na tomto zasedání nebyl tento bod programu vůbec adresován (srov. stenozápis z 27. zasedání zastupitelstva HMP - .pdf).Směnečný program mezi DPP a Hlavním městem Prahou prozatím schválen nebyl.
A je fakt, že na evropské úrovni prostě byl přijat dokument, který chce, aby se každý stát zavázal k tomu, že do určitého počtu měsíců každého absolventa střední nebo vysoké školy zaměstná nebo dá mu pracovní místo.
V Bruselu bylo 19.6.2013 opravdu přijato sdělení „Společně pro mladé lidi v Evropě — Výzva k řešení nezaměstnanosti mladých lidí“. Jednalo se o sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, ve kterém Komise předkládá několik návrhů na řešení nezaměstnanosti mladých lidí.
V rámci balíčku týkajícího se zaměstnanosti mladých lidí předloženého v prosinci 2012 vyzvala Komise členské státy, aby zajistily, že všichni mladí Evropané získají do čtyř měsíců od opuštění školy nebo ode dne, co se stali nezaměstnanými, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, odborné učňovské praxe či stáže. Právě to se označuje jako záruka pro mladé lidi. Návrh Komise přijala Rada v dubnu 2013.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Protože už dnes jako nečlenové jsme na ní zásadně strategicky navázáni naší ekonomikou (na Evropskou měnovou unii - pozn. Demagog.cz).
Na základě studie (.pdf) Českého statistického úřadu, která se v roce 2012 zabývala obchodováním České republiky s Německem, lze dovodit i provázanost naší ekonomiky s ostatními zeměmi eurozóny (Evropské měnové unie).
Jak vyplývá z čísel zveřejněných v této analýze (.pdf, str.9) tvoří vývoz do Německa, Francie, Slovenska, Rakouska a Itálie (všechny zmiňované státy patří do eurozóny) 56 % celkového exportu České republiky.
Dá se tedy s jistotou říct, že jsme na země EMU strategicky navázáni.
My totiž nemáme definovány české zájmy, respektive máme spoustu strategií, které zůstávají na papíře. Příklad máme několikrát všemi vládami deklarovánu podporu vzdělanosti. Ale potom se ukáže, že když dojde na rozpočet, že se výdaje ve vzdělanosti na vzdělání škrtají.
Pravdou je, že podpora vzdělanosti a zkvalitňování vzdělávání je jedním z dlouhodobých záměrů České republiky (.pdf).
Nicméně se nedá říct, že by se ve výdajích na vzdělání vždy škrtalo. Jak ukazují čísla z jednotlivých roků, tak kromě přechodu mezi lety 2009 - 2010 se rozpočet vždy nepatrně navýšil. Ani dodatečně v průběhu roku se v kapitole MŠMT neškrtá, spíše naopak, jak dokládají sumy v plánovaných výdajích po změnách. V letech 2008-2010 se nepodařilo vyčerpat všechny alokované prostředky, to ale nemusí být způsobeno škrty. V poslední době dokonce vyčerpané prostředky přesahují plánované sumy.
RokPlánované výdajePlánované výdaje po změnáchSkutečně se podařilo vyčerpat 2008 (.pdf)119 211 935 tis. Kč120 694 768 tis. Kč119 382 698,35 tis. Kč 2009 (.pdf)134 661 633 tis. Kč135 311 156 tis. Kč127 649 596,70 tis. Kč 2010 (.pdf)125 207 635 tis. Kč126 675 678 tis. Kč124 266 208,01 tis. Kč 2011 (.pdf)127 086 415 tis. Kč137 660 290 tis. Kč138 959 133,14 tis. Kč 2012 (.pdf)137 851 240 tis. Kč139 551 426 tis. Kč138 184 480,68 tis. Kč 2013 (.pdf)140 411 693 tis. Kč
V průvodní zprávě (.pdf) k návrhu rozpočtu kapitoly MŠMT na rok 2013 jsou na straně 5 shrnuta legislativní východiska sestaveného rozpočtu. Ze shrnutí je jasné, že například pro rok 2013 byl rozpočet nejprve snížen oproti roku 2012, ale postupným vývojem se nakonec dostal na sumu větší než v roce 2012. Takže teoreticky by se snaha o omezení výdajů v kapitole nalézt dala, nicméně tyto tendence byly ještě před sestavením rozpočtu opuštěny a rozpočet znovu meziročně narostl. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Minimální mzda se nezvyšovala snad 5 let.
K zatím poslednímu mírnému zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Dle Ministerstva práce a sociálních věcí tedy již sedmým rokem minimální mzda činí 8 000 Kč.
Designovaný premiér se tedy v tomto svém výroku značně odchyluje od reálného stavu věci, jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
Vláda skutečně jenom, že uvolnila ruce orgánům činným v trestním řízení, ale i vytvořila nástroje. Nástroj typicky posílení institutu spolupracujícího obviněného je využíván zjevně, jak v této kauze, tak v kauze Davida Ratha. To jsou všechno věci, které skutečně rozplétat korupci pomáhají významně a s tím přišla tato vláda.
Výrok předsedkyně LIDEM hodnotíme na základě dohledaných informací o institutu spolupracujícího obviněného a jeho využívání jako pravdivý.
Co se týká uvolnění rukou orgánům činným v trestním řízení, bývá tohle konstatování spojováno zejména se jmenováním Pavla Zemana nejvyšším státním zástupcem. Karolína Peake mluví dále mimo jiné o posílení institutu spolupracujícího obviněného. Je pravdou, že tento bod prosadila vláda Petra Nečase, v účinnost vstoupil 1. září 2012. To dokládá shrnutí plnění (.pdf - str. 92) jednotlivých bodů z vládní protikorupční strategie.
Co se týká kauzy Davida Ratha, skutečně v ní jedna z obviněných vystupuje se statutem spolupracující obviněné. Jak informuje Česká televize, "Ivana Salačová - Ředitelka a do loňského léta jednatelka stavební společnosti Fisa ze Slaného. Má statut spolupracující obviněné, který získala díky přiznání a pomoci vyšetřovatelům při rozkrývání korupčních mechanismů". V aktuální kauze kolem Jany Nagyové jde o šéfa Vojenského zpravodajství Milana Kovandu. Česká televize k tomu uvádí: "Ostravský soud nakonec Kovandu propustil na svobodu. "Jmenovaný obviněný se ke svému jednání opakovaně doznal a i sám státní zástupce navrhl jeho propuštění ze zadržení právě s ohledem na tuto skutečnost," informoval mluvčí soudu Alexandr Dadam s tím, že stíhání Kovandy tedy pokračuje na svobodě."
Bylo chybou minulých vlád, že 8 let fakticky tady nezvyšovaly minimální mzdu.
Nehodnotíme, jestli bylo politické rozhodnutí o minimální mzdě chybou nebo ne, naše hodnocení se týká pouze druhé části výroku. K zatím poslednímu zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Dle Ministerstva práce a sociálních věcí tedy již sedmým rokem minimální mzda činí 8 000 Kč. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
