Přehled ověřených výroků

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Důvodem je fakt, že ačkoli regionální rada pražské ODS navrhla (15:27) vyloučení nových zastupitelů Ivana Vinše a Bohumila Zoufalíka na jednání výkonné rady ODS v Táboře, oba zmínění zastupitelé rezignovali (16:40) na své posty ještě předtím, než byl tento návrh přijat.

Výrok Pavla Svobody hodnotíme na základě rozsudků Evropského soudního dvora jako pravdivý. Kolik by se zrušením roztříštěnosti sídel EP ušetřilo ponecháváme mimo ověřování.

Myšlenka omezení počtu sídel je dlouhodobým zájmem EP a je jasně zmíněna například v usnesení z 29. března 2012 (pdf., s. 105).

V roce 2011 přijal Evropský parlament usnesení o rozvrhu plenárních zasedání na rok 2012 a 2013, přičemž omezil délku plenárních zasedání. Francie a Lucembursko napadly toto usnesení u Soudního dvora EU jako porušení primárních smluv.

Rozsudek ze dne 13. prosince 2012 ruší usnesení EP, jež se týkají rozvrhu parlametních zasedání na roky 2012 a 2013. Podle protokolu č. 6 Smlouvy o EU (pdf., s. 266), který byl přijat na summitu v Edinburku v roce 1992, je sídlo EP ve Štrasburku, Generální sektretariát sídlí v Lucembursku a zasedání probíhají také v Bruselu.

Podobný rozsudek (pdf., anglicky) byl vydán i 1. října 1997.

Dle čl. 341 Smlouvy o fungování Evropské unie (pdf., s. 193) mají pravomoc určit sídla orgánů EU pouze členské státy.

Princip určení sídel orgánů EP je tedy zakotven v primárních smlouvách a bez souhlasu členských států nemohou být sídla rušeny či změněny.

Kandidát TOP 09 na prezidentský post Karel Schwarzenberg ve své kampani v souvislosti s otázkou přijetí či nepřijetí společné evropské měny zdůrazňoval (např. v rozhovorech a diskuzích - IDNES, IHNED, EurActiv, ČT) především závazek České republiky euro přijmout, který vyplývá z účinných smluv, které jsou pro ČR závazné.

Jednoznačně deklarovanou ambici Karla Schwarzenberga přijmout euro do pěti let tak, jak je uvedeno ve výroku, však ze zkoumaných prohlášení a rozhovorů vyvodit nelze. Předseda TOP 09 v souvislosti s časovým horizontem pěti let hovoří o tom, že přijetí společné evropské měny je: "otázka, která bude k řešení snad za pět let." (rozhovor pro EurActiv) V pořadu Ekonomika ČT24 z 20. prosince 2012 pak Schwarzenberg např. uvádí následující:

"My jsme se k tomu zavázali. My jsme podepsali smlouvu, podle které se Česká republika v přístupové smlouvě Evropské unii zavázala. Takže to není otázka, jestli jsem pro, nebo proti. Nýbrž otázka je kdy. Tam máme bohudíky dost prostoru. Dle mého názoru teď ještě nedosáhneme ukazatelů, které by nám vůbec umožnily zažádat o přijetí do eurozóny. Obávám se, že to bude nějakých čtyři až pět let trvat. Pak bude tato otázka aktuální, pak se zahájí proces a pak rozhodne vláda, která v té době bude, a vedení národní banky, kdy bude za dlouhá léta vhodný okamžik k přijetí eura. Já bych velice varoval před tím, abychom byli nevěrohodní tím, že něco podepíšeme a řekneme – no, okolnosti se pro nás změnily, tudíž to podrobíme referendu."

Na základě výše uvedeného Skopečkův výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť, jak již bylo uvedeno výše, jednoznačně deklarovanou ambici Karla Schwarzenberga přijmout euro do pěti let nelze z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Předseda TOP 09 však zdůrazňuje závazek pro ČR euro přijmout, a právě období "za pět let" spojuje s aktuálností této otázky, kdy bychom mohli kritéria pro přijetí společné evropské měny splnit.

Výrok hodnotíme na základě veřejných informací z webu euroactiv.cz a iDnes.cz jako pravdivý. Summit EU 29. října 2009 odsouhlasil tzv. "Klausovu výjimku" z Lisabonské smlouvy. Ratifikace protokolu oddělující danou výjimku měla proběhnout paralelně s přístupovou smlouvou Chorvatska do EU. Ta, jak uvádí výrok, proběhla a Chorvatsko se od 1. července 2013 stane členem EU. Co se týče zapojení ČR do Protokolu, tuto otázku řeší výrok výše.

Dnes platný Služební zákon z roku 2002 (jehož účinnost byla zatím odložena na rok 2015) ustanovuje (v § 11) tzv. Generální ředitelství státní služby jako složku úřadu vlády, která má mj. koordinovat státní správu a podílet se na přípravě služebních předpisů.

Aktuální vládní návrh (.pdf) zákona o úřednících pak upravuje systematizaci státní správy, služební poměr a vzdělávání úředníků, žádný srovnatelný vedoucí orgán nicméně nevytváří.

Výrok Marka Bendy je hodnocen jako pravdivý, neboť skutečně bývalý ministr Pavel Dostál byl prvním, za jehož úřadování bylo v otázce církevních restitucí položeno na stůl první jasné číslo v řádu miliard, jehož výši Benda korektně uvádí.

Na oficiálních stránkách církevních restitucí Cirkevnimajetek.cz nalezneme informace, že systematická diskuse o církevním vyrovnání byla zahájena vládou Miloše Zemana v letech 1998 - 2002. Ministr kultury tehdejší sociálně demokratické vlády Pavel Dostál ustanovil komisi pro narovnání vztahů mezi církvemi a státem. Hodnota majetkového vyrovnání, s níž se pracovalo v roce 2000, činila100 miliard korun.Na konci roku 2012 při roční míře inflace 2,9% by činila tato částka 134 miliard korun.

V předchozím období do roku 2000 nedošlo podle námi dohledaných informací ke stavu, kdy by byla v diskuzi o církevních restitucích vyčíslena nějaká konkrétní suma. Tento fakt dokládá Přehled jednání mezi státem a církvemi 1990-2000vydaný sekretariátem České biskupské konference (.pdf) v roce 2001.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť NKÚ v tomto konkrétním případě upozorňovalo na jiné nesrovnalosti, než které uvádí Jaroslav Zavadil ve svém výroku.

Nejvyšší kontrolní úřad už dvakrát prověřoval smlouvy, na jejichž základě byl vybrán dodavatel systému, společnost IBM. V roce 2009 zjistil „porušení některých ustanovení zákona o veřejných zakázkách, o rozpočtových pravidlech a o účetnictví.“

Letos proběhla další důkladná kontrola nákladů spojených s budováním státní pokladny. NKÚ upozorňuje na nesrovnalosti projektu: „záměr vytvořit Státní pokladnu schválila vláda v únoru 2005. Počítala s tím, že celý systém začne pracovat v roce 2010 a jeho pořízení nebude stát víc než 2,4 miliardy korun. Termín komplexního uvedení do provozu se postupně – prostřednictvím několika dodatků ke smlouvě – posunul o tři a půl roku na 1. 7. 2013. Dvojnásobně narostly i plánované výdaje na vybudování Státní pokladny – z 2,4 na 4,8 miliardy korun, a to mimo jiné kvůli zahrnutí nákladů na provoz a údržbu systému.“

Obě tyto kontroly se zaměřovaly na finanční a právní stránku věci a neobjevilo se v nich podezření na bezpečnostní rizika.

V České republice zatím skutečně neplatí žádný zákon o státní službě a chování úředníků tedy není nijak regulováno. Státní úředníci mohou být členy politických stran, jak tvrdí Ondřej Liška. Zakázání možnosti členství v politických stranách by však dle některých názorů mohlo být porušením práva Evropské unie a snahou by spíše mělo být, aby členství v politické straně neovlivňovalo úředníkovo rozhodování či postavení.

Karel Schwarzenberg je dlouholetým obhájcem jaderné energie (např. zde, zde, zde, zde a zde), za což si mimo jiné vysloužil u rakouských sousedů i označení "atomový kníže".

U prezidenta Miloše Zemana se skutečně po rezignaci premiéra Nečase v Lánech vystřídali zástupci významných parlamentních stran na jednání o možném budoucím vývoji.

O úřednické vládě otevřeně mluvil pouze Karel Schwarzenberg (TOP09), který na otázku na úřednickou vládu odpověděl, že prezident “ naznačil, že by mu to vyhovovalo, ale netrval na ní zvlášť ”. Úřednickou vládu údajně odmítli zástupci ČSSD, zatímco Vojtěch Filip (KSČM) tvrdil, že o možnosti úřednické vlády s prezidentem nejednali. Zástupci ODS pak při své schůzce s prezidentem trvali na pověření Miroslavy Němcové sestavením vlády.

V Lánech byli i zástupci Věcí veřejných, podle Víta Bárty se však s prezidentem bavili spíše o “garancích nezávislosti celého vyšetřování, které se dotýká současné vládní a parlamentní krize” či o “obavách VV ze zneužití vojenského zpravodajství v rámci vyšetřování kauzy CASA”.

Samozřejmě nemůžeme hodnotit, co všechno zaznělo za zavřenými dveřmi, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.