No, protože lidi jsou znechucený vlastně politikou a tuhle zemi řídí 23 let vlastně stejné politické strany a stejné lidé.
Průzkumy potvrzují, že lidé jsou znechucení politikou. Nedá se však říci, že zemi řídili dosud stejní lidé a stejné strany. Ve vládách se stran i premiérůvystřídalo více než deset.
Podle výzkumu agentury STEM nebylo loni s politikou spokojeno 92 % obyvatel. Znechucení politikou bylo uváděno jako nejčastější důvod, proč lidé nevědí, kterou stranu by volili, nebo proč by nevolili žádnou.
Za posledních 23 let se na vládních koalicích podílely strany: Občanské fórum, ODS, KDS, KDU-ČSL, ODA, US, US-DEU, ČSSD, SZ, TOP 09, VV a LIDEM. Vládu nepřímo podporovala i KSČM, když se zdržela hlasování o důvěře Fischerovy vlády a nedůvěře Grossovy vlády. Komunisté navíc dali důvěru současné vládě Jiřího Rusnoka.
Strany, které vlády podporovaly, pokrývají velkou část politického spektra, a nedají se proto označit za „vlastně stejné“.
Ten zákon, ten zákon, ten zákon právě proto, aby se tomuto předešlo, je rigidní. Říká, že to, že žádný budoucí ministr už nebude moci měnit zonaci podle své představy. (nový návrh o NP Šumava - pozn. Demagog.cz)
Návrh Zákona o národním parku Šumava je vyvěšen (.pdf) na stránkách Ministerstva životního prostředí. V současné době je zákon před druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Členěním národního parku do zón ochrany přírody se zabývá paragraf 4. Ministrovi životního prostředí dle tohoto paragrafu skutečně nepřísluší pravomoc měnit zonaci parku.
Na základě návrhu zákona, který uvádí na svých stránkách Ministerstvo životního prostředí, hodnotíme výrok Tomáše Chalupy jako pravdivý.
Pan prezident byl v Lánech podrobně informován od všech politických stran, jak si která další představuje další vývoj, byl informován od všech politických stran, že si nepřejí úřednickou vládu, myslím si, že to mu řekly všechny politické strany, a pan prezident si vyslechl to, co všechny politické strany v parlamentu opravdu nechtějí, a když se ujistil, že to nechtějí opravdu všechny politické strany, tak to pak udělal.
U prezidenta Miloše Zemana se skutečně po rezignaci premiéra Nečase v Lánech vystřídali zástupci významných parlamentních stran na jednání o možném budoucím vývoji.
O úřednické vládě otevřeně mluvil pouze Karel Schwarzenberg (TOP09), který na otázku na úřednickou vládu odpověděl, že prezident “ naznačil, že by mu to vyhovovalo, ale netrval na ní zvlášť ”. Úřednickou vládu údajně odmítli zástupci ČSSD, zatímco Vojtěch Filip (KSČM) tvrdil, že o možnosti úřednické vlády s prezidentem nejednali. Zástupci ODS pak při své schůzce s prezidentem trvali na pověření Miroslavy Němcové sestavením vlády.
V Lánech byli i zástupci Věcí veřejných, podle Víta Bárty se však s prezidentem bavili spíše o “garancích nezávislosti celého vyšetřování, které se dotýká současné vládní a parlamentní krize” či o “obavách VV ze zneužití vojenského zpravodajství v rámci vyšetřování kauzy CASA”.
Samozřejmě nemůžeme hodnotit, co všechno zaznělo za zavřenými dveřmi, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Zaprvé byly to 2 zákony, které byly v tom roce 2002 schváleny. Byla to dvě stě osmnáctka, to je ta, o které se bavíme (tedy služební zákon) a pak to byla tři sta dvanáctka, která zapadla do procesu a dneska se podle ní řídí obce a všechny tyhle ty instituce
Jaroslav Zavadil hovoří o zákonu 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), který je platný od 28. května 2002, není však ještě účinný (v současné době je v zákoně zakotvena účinnost od 1. ledna 2015, viz § 254),
Zákon 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů byl vyhlášen 12. července 2002 a účinnosti nabyl hned 1. ledna 2003. Podle tohoto zákona obce například vyhlašují výběrová řízení na pracovní pozice v samosprávě či pořádají vzdělávací semináře.
Bude-li samozřejmě ze státního rozpočtu bude muset být vynaloženo více než ty 4 miliardy. To byly pouze peníze, které prostě jsme okamžitě teď operativně byli schopni vzít a také dvě miliardy z těch 4 miliard jsme již ve středu brali do opravy dopravní infrastruktury včetně místních komunikací, silnic první, druhé a třetí třídy, železničních tratí a podobně.
Vláda České republiky ve středu 5. 6. 2013 schválila zvýšení výdajů ministerstva dopravy pro letošní rok o 2 miliardy korun na povodní poškozenou dopravní infrastrukturu ve vlastnictví státu a velkou vodou zasažené silnice II. a III. tříd. Dále také přidělila formou dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury k dispozici dalších 1,3 miliardy korun, a to a opravy následků přírodní katastrofy na místních komunikacích a dalším poškozeném majetku obcí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Tuto zemi řídí už 23 let stále stejní lidé, kteří občas mění členství v politických stranách.
Strany, které vlády podporovaly, pokrývají velkou část politického spektra, a nedají se proto označit za „vlastně stejné“. Ve vládách se stran i premiérů vystřídalo více než deset.
...kdy jak zaměstnavatelé, tak zaměstanci, byť se nedohodli na výši, tak podporovali zvýšení minimální mzdy. (na tripartitě - pozn. Demagog.cz)
Tripartita (tedy zástupci vlády, podnikatelů a odborů) se nedohodla na výši růstu minimální mzdy - odbory navrhovaly růst na 8 600 Kč, zatímco podnikatelé na 8 400 Kč.
Tyto složky tripartity tedy podporovaly zvýšení minimální mzdy. Ministryně Ludmila Müllerová na to odpověděla: “Uvítala bych, kdyby vláda byla diplomatická, kdybychom se shodli třeba na té prostřední hodnotě 8500 korun”. Miroslav Kalousek tedy pravdivě říká, že byť se uvedené dvě strany neshodly, obě požadují zvýšení minimální mzdy.
Kauza MUS je přímo propojena na privatizaci Škody Plzeň.
Výrok na základě informací serveru IHNed.cz z 14. 10. 2013 označujeme jako pravdivý. Původně se zprávou o souvislosti obou případů přišel již v květnu tohoto roku deník Insider.
Takže například židle na ministerstvu průmyslu nakupují za 2 tisíce korun a na jiným ministerstvu za 6 tisíc korun.
Náklady ministerstev se v tomto směru opravdu velmi liší, vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, na kterou odkazuje zpravodajský server ČTK.
K problematice kterou popisuje Andrej Babiš se zde například uvádí:
"Jednotlivá ministerstva také nakupovala stejné zboží za značně rozdílné ceny. Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu loni pořídilo jednu kancelářskou židli v průměru za 1 950 korun, Ministerstvo pro místní rozvoj zaplatilo více než trojnásobek, konkrétně 6 232 korun."
Je ovšem potřeba dodat, že Ministerstvo pro místní rozvoj však argumentuje tím, že průměr navýšil nákup sedmi ředitelských židlí.
Dokonce podle tabulek OECD máme jednu z nejnižších majetkových daní vůbec v celém tomto společenství zemí. To znamená, pohyb o jedno, dvě procenta nahoru by zcela odpovídalo průměru zemí OECD.
Mezi majetkové daně v České republice patří dle českých právních předpisů daně silniční, daně z nemovitostí, daně dědické, darovací a z převodu nemovitosti.
Nízký výnos majetkových daní je obecnou skutečností, která se vyskytuje ve všech zemích OECD. V případě České republiky se dle OECD statistik ( v kolonce "Tax" namísto "Total tax revenue" nutné zvolit "4000 Taxes on property") pohybuje podíl majetkových daní na HDP v posledních pěti letech mezi 0,4 - 0,5% , což jsou jedny z nejnižších hodnot (statistiky končí rokem 2011). Celkový průměr členských států OECD se pohybuje v rozmezí mezi 1,8 -1,9 %, a tak, jak uvádí Ondřej Liška, zvýšením podílu majetkových daní na HDP v České republice o jedno, dvě procenta by zhruba odpovídalo průměru zemí OECD. Z tohoto důvodu hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
(Pozn.)
Dle třídění (pdf.) OECD tvoří majetkové daně skupinu 4000, není k nim však zařazena daň silniční, naopak je jejich součástí daň z čistého bohatství, která se vyskytuje v některých státech. Český právní systém a OECD tedy rozdílně definují majetkové daně.
