Agentura S&P, přestože technicky máme recesi, označila naši ekonomiku za prosperující ekonomiku.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Agentura S&P nepoužila ve své analýze explicitně označení "prosperující ekonomika". Avšak hodnocení stavu ekonomiky a střednědobý výhled se dá označit jako v zásadě pozitivní, navzdory recesi.
Pro ilustraci uvádíme citaci klíčového odstavce přímo z analýzy: "The Czech economy is small, competitive, and open. However, its openness also represents vulnerability as exports contribute about 80% to GDP, with nearly 85% of trade destined for the EU market. In 2012, the weak external environment, which has seen consumer and business confidence decline in the Czech Republic, is underpinning our expectation of a slight contraction in real GDP this year. In our view, real GDP will strengthen to an annual average of 2.3% in the medium term as the global economy recovers, which will boost both domestic demand and external trade in the Czech Republic."
Tak jak se mohou všichni podívat na naši kandidátku, my ji máme obměněnou.
Výrok Jiřího Crhy hodnotíme jako pravdivý na základě srovnání kandidátek z let 2008 a 2012. V tomto dokumentu (veřejný Google Document) naleznete tabulku, ve které jsou červeně označení znovu kandidující, jejichž počet je 23 ze 70. Kandidátku z roku 2008 naleznete webu Českého rozhlasu, kandidátku pro rok 2012 pak na webu ODS.
Minimální daň spotřební z čistého lihu je 10 euro na litr čistého lihu, což je zhruba 250 korun. U nás máme 285.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako zavádějící, neboť je složen jak z pravdivé, tak i nepravdivé informace.
Ministr financí má sice pravdu v tom, že minimální spotřební daň z čistého lihu je v ČR 285 Kč. Tento údaj je dokázán v tabulkách (.pdf str. 21) Evropské komise.
Nicméně podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l.
Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.
Spotřební daň z lihu byla v ČR pro rok 2004 stanovena na 265 Kč/l, což dne 30. dubna (den před vstupem do EU) podle tehdejšího kurzu ČNB činilo 8,14 euro. Tím pádem ČR spadá do kategorie nižší sazby (5,5 €/l). Tuto sazbu uvádí i Vladimír Nováček ve své diplomové práci s názvem "Spotřební daň z lihu" (.doc str. 18) z roku 2012.
Já mám před sebou programové prohlášení vlády a tam je napsáno: Vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmu fyzických osob.
Dle dokumentu dostupného na webových stránkách vlády ČR tam tato věta opravdu je. Nachází se na straně 5 sekci Snižování administrativní zátěže, podpora podnikání, zjednodušování legislativy.
Spotřeba obyvatel v naší zemi klesá již patnáct měsíců v řadě. Čili bez ohledu na to, jestli došlo k nějakému posunu daně z přidané hodnoty.
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící na základě statistiky ČSÚ, která je v rozporu s tvrzením Petra Nečase. Pro přesnost uvádíme, že spotřebu obyvatel ověřujeme na základě výše spotřebních vydání na domácnost. Pokud se podíváme na statistiky ČSÚ z 2.čtvrtletí 2012, 1.čtvrtletí 2012, 4.čtvrtletí 2011 a 3.čtvrtletí 2011, je zřejmé, že nemůžeme hovořit o konstantním snižování spotřebních vydání na domácnost:
3.čtvrtletí 2011 9902 Kč 4.čtvrtletí 2011 10371 Kč 1.čtvrtletí 2012 9388 Kč 2.čtvrtletí 2012 9815 Kč
Dle údajů ČSÚ potom došlo mezi 2.čtvrtletím let 2011 a 2012 zhruba k 5% snížení nákladů na spotřební vydání jednotlivých domácností.
Přestože oproti roku 2011 výše spotřebních vydání klesá, nemůžeme říci, že by tento pokles byl standardní 15 měsíců v řadě, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.
My jsme byli registrováni 7. prosince loňského roku.
Politické hnutí Jihočeši 2012 bylo podle údajů ministerstva vnitra registrováno 7. prosince 2011.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Já jsem interpeloval ministra dopravy, že totiž problém PPP projektů je v tom, že není, u nás je doba 30 let a potom musí být to mýtné, aby se to té firmě vrátilo.
Výrok poslance Braného je na základě jeho dvou dohledaných interpelací na ministry dopravy hodnocen jako zavádějící.
Ve věci dostavby D3 podal Petr Braný dvě interpelace. První přišla 16. prosince 2010, když interpeloval ministra dopravy Víta Bártu. 22. září 2011 interpeloval poslanec Braný ministra dopravy Dobeše. Obě tyto interpelace se týkaly tedy D3, byl zmíněn i problém PPP projektů, nicméně časový horizont 30 let nebyl ani v jedné z těchto dvou interpelací na ministry dopravy zmíněn, výrok je tak hodnocen jako zavádějící.
My samozřejmě podporu a vznik nových průmyslových zón máme v programu.
DSSS vznik a podporu nových průmyslových zón v programu nemá, výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Na webových stránkách DSSS Sever (pro Litvínov a Ústecký kraj) není ani jedna zmínka o krajských volbách, stejně tak se zde nepíše o průmyslových zónách.
Na stránkách DSSS není zveřejněn program pro krajské volby 2012. V sekci Volby 2012 jsou představeni pouze jednotliví kandidáti.
Ani v základním programu DSSS podpora průmyslových zón není zmíněna.
A když jsem byl vícehejtmanem Královéhradeckého kraje, když jsem byl hejtmanem, když jsem byl vícehejtmanem kraje, měl jsem být hejtmanem, ale nebyl jsem, protože pan hejtman si to přes politické sekretariáty ČSSD udělal jinak, i když jsem měl o více než 8 tisíc preferenčních hlasů více.
Výrok senátora Drymla je zavádějící, neboť i přes skutečnost, že skutečně získal násobně víc preferenčních hlasů než současný hejtman, kandidoval až na 10. místě kandidátky a budoucí hejtman stranu do voleb vedl a hejtmanem kraje se stává právě lídr vítězné kandidátky.
V krajských volbách 2008 kandidoval Vladimír Dryml za ČSSD v Královéhradeckém kraji na 10. místě kandidátky. Získal skutečně zhruba o 8 tisíc preferenčních hlasů více než současný hejtman Franc. Následně se stal současný senátor Dryml 1. náměstkem hejtmana (tedy vicehejtmanem), konkrétně se tak stalo na ustavujícím zastupitelstvu (.pdf) 12. listopadu 2008. Potud tedy má senátor Dryml pravdu. Nicméně Lubomír Franc kandidoval za ČSSD na 1. místě kandidátky, byl tedy vybrán v rámci krajské ČSSD na případný post hejtmana. Preferenční hlasy jsou jistě významným měřítkem voličských nálad, reálně však v praxi nejsou závazné v tom smyslu, že osoba s nejvyšším počtem těchto hlasů automaticky získává nejvyšší možný post.
Výrok senátora Drymla je tak zavádějící. Sice má pravdu, že získal ve volbách o cca 8 tisíc preferenčních hlasů víc než hejtman Franc a také v tom, že se stal vicehejtmanem, nicméně již není není pravdou, že by mu ziskem více preferenčních hlasů vznikal automaticky nárok na pozici hejtmana kraje. Tento post obsazuje (je to zvyk, také to není nezpochybnitelný fakt) lídr vítězné kandidátky.
Já tady opravdu nemohu zásadně souhlasit s konstatováním pana poslance Braného, že za poslední 4 roky se do sociální oblasti a nebo do škol neinvestovaly žádné peníze, opak je pravdou, opak je pravdou a byly to stamiliony peněz a tyto investice, kapitálové výdaje já pokládám za ty základní stěžejní, které by měly být.
Podle dostupných informací říkal Jiří Zimola o investicích kraje do škol a sociální oblasti pravdu.
Například podle Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2010/2011 (strana 64 - 65) byly krajské investiční výdaje do škol a školských zařízení (zřizovaných krajem) v roce 2009 celkem 50 779 000 Kč, v roce 2010 celkem 24 366 000 Kč. V roce 2008 byly krajské investice do školských zařízení zřizovaných krajem celkem ve výši 66 082 000 Kč (dle Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010, strana 61).
Podle Přílohy 5 k Závěrečnému účtu Jihočeského kraje za rok 2011 kraj poskytl na investice z Fondu rozvoje škol celkem 33 284 744 Kč, z Fondu rozvoje sociální oblasti celkově 34 829 590,58 Kč.
