Přehled ověřených výroků

Kraje získaly možnost vydávat integrovaná povolení v roce 2003. Tato integrovaná povolení nahradila dílčí povolení v oblasti ovzduší, vod nebo odpadů.

Výrok Petra Gazdíka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít relevantní informace (tj. týkající se návrhu státního rozpočtu pro rok 2013).

Pro úplnost ale připojujeme citaci ze Stanoviska NKÚ ke zprávě o plnění státního rozpočtu pro rok 2011 (.pdf), kde se uvádí: " Na růstu rozpočtovaných výdajů se podílejí zejména mandatorní výdaje, které by měly dosáhnout výše 679,6 mld. Kč, což je o 51,5 mld. Kč více oproti skutečnosti roku 2010. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích tak vzroste na 57,1 % (rozpočtovaný podíl v roce 2010 byl55,1 %, v roce 2009 činil 53,5 % a v roce 2008 dosáhl podíl 52,5 %). "

Výrok odpovídá z větší části skutečnosti, neboť Vláda ČR opravdu na jednání (pdf.) ze dne 12. září 2012 uložila ministru zdravotnictví, ministru průmyslu a obchodu, ministru financí, ministru vnitra a ministru zemědělství:

"4. zpracovat ve spolupráci se členy krizového štábu legislativní návrhy, které do budoucna sníží riziko obdobných událostí."

Úkol vypracovat návrhy preventivních opatření, tak byl sice uložen pouze čtyřem z pěti zmíněných ministrů, avšak výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.

Podle poslední dostupné Emisní bilance České republiky 2010 (publikované dne 31. července 2012 Českým hydrometeorologickým úřadem) hovoří David Sventek pravdu.

Vycházíme z údajů Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) v kategorii mobilní zdroje znečištění (č. 4). Zde je u Moravskoslezského kraje uvedeno ve sloupci Tuhé znečišťující látky (TZL) skutečně 2026,5 t/rok.

Senátor Dienstbier zřejmě poukazuje na Sváčkovo působení ve státních orgánech před listopadem 1989 a vazby na lobbisty, čemuž se (např. dle Ihned.cz) přisuzuje vina za jeho zmařenou nominaci. Její potvrzení ze strany horní komory, projednával Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (.doc) 11. ledna 2012, Ústavně-právní výbor (.doc) 1. února a Senát sám o týden později. Ani na jednom z těchto zasedání se ale některý ze senátorů (dle zápisu) o Sváčkově minulosti a vazbách nezmínil. Ve všech případech byla nominace projednána velmi rychle, téměř bez komentáře, pouze Sváček sám ke zmíněným věcem hovořil na půdě Senátu. Ve všech případech také senátoři přistoupili k tajnému hlasování. Senátoři se tak k důvodům svého hlasování ve většině nevyjádřili, ostatně ani nevíme, jak hlasovali. Výjimkou je právě Dienstbier, který pro Ihned.cz uvedl “Pan doktor Sváček na některé věci odpovídal vyhýbavě”. Tvrzení senátora Dienstbiera tedy není možné potvrdit ani vyvrátit.

Podle tiskové zprávy z webu Táni Fischerové podepsalo petice za kandidaturu Táni Fischerové 80 tisíc občanů, z nichž pak byly petičním výborem promazány neúplné či jinak potenciálně neplatné podpisy a na Ministerstvo vnitra tak bylo odesláno přes 72 tisíc podpisů.

Podle dohledaných informací má v případě volby prezidenta Nejvyšší správní soud určeny lhůty na svá rozhodnutí v různých případech v délce patnácti dní. Naopak v případě Ústavního soudu je zmíněna pouze 60 denní lhůta pro podání ústavní stížnosti. Lhůta pro rozhodnutí soudu v případě ústavní stížnosti není určena.

Ani v rozhodnutích předsedkyně sněmovny, usneseních Poslanecké sněmovny nebo v jednacím řádu Poslanecké sněmovny nelze najít ustanovení, o kterém hovoří poslanec Suchánek, a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Předmětný zákon, tedy zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, byl Senátem vrácen Poslanecké sněmovně, která toto veto Senátu přehlasovala 6. listopadu 2011, a to 346. hlasováním v poměru 109 hlasů pro zákon v nezměněné podobě a 70 hlasů proti. Postup schvalování zákona je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Po schválení Poslaneckou sněmovnou byl zákon doručen k podpisu Prezidentovi ČR, který zákon nepodepsal, ale ani jej Poslanecké sněmovně nevrátil. Tento postup není vetem, a proto byl zákon předložen předsedovi vlády k podpisu, čímž bylo završeno jeho přijetí.

Český právní řád rozlišuje platnost zákona a jeho účinnost. Zákon se stává platným dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy v tomto případě 28. prosince 2011 v částce 149 Sbírky zákonů pod číslem 426/2011. Nestanoví-li zákon jinak, platný zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po nabytí platnosti. Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení § 25 až § 29 a § 110, které nabývají účinnost 1. ledna 2012.

Základ druhého pilíře penzijní reformy je ale primárně upravován zákonem č. 426/2011 Sb. Podle informaci Ministerstva financí ČR je základem II. pilíře, to že " Občané, kteří budou účastníky II. pilíře, si budou moci na osobním účtu spořit prostředky tím, že odvedou část pojistného na důchodové pojištění (3 % z vyměřovacího základu) do II. pilíře (odvod do I. pilíře se jim tedy sníží). K této částce však budou muset přidat další 2 % z vlastních prostředků. Celkově tedy bude výše odvodu činit 5 % z vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že se sníží odvod těchto občanů do I. pilíře, bude jim adekvátně krácen státní důchod z I. pilíře. " (MFČR, Základní aspekty reformy penzijního systému ČR)

Vzhledem ke zjištěným informacím hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Výrok je na základě údajů rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 (.xls) s jistou mírou tolerance pravdivý.

Celkový objem výdajů rozpočtu sledovaného kraje pro rok 2012 je 16 329 790 tis. Kč. Z výroku se lze domnívat, že kandidát KSČM míní jako svůj argument číselnou hodnotu "půlka tisíciny" rozpočtu. Ta představuje částku 8 164,895 tis. Kč. Výdaje na tzv. Ostatní činnost ve zdravotnictví, kam rozpočet zahrnuje regulační poplatky je 7 000 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že si kandidát Jetenský svůj argument v podstatě pohoršuje, označujeme výrok za pravdivý.