Přehled ověřených výroků

Výrok Milana Chovance hodnotíme jako pravdivý na základě informací z rozpočtu a závěrečného účtu Plzeňského kraje.

V závěrečném účtu (.pdf) Plzeňského kraje za rok 2011 je na straně 16 podkapitola "Cizí zdroje". Tam se můžeme dočíst: "Plzeňský kraj za celou dobu své existence nepřijal žádný úvěr ani půjčku." Ani v rozpočtu na rok 2012 (.pdf) nenajdeme zmínku o financování z půjček nebo úvěrů. Stejně tak na webové stránce Transparentní kraj v grafu zadlužení (nutné kliknout na liště vlevo od grafu) můžeme vidět, že linka se drží na 0 Kč na obyvatele.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Pan Pavel Čížek má zřejmě na mysli Zákon o vyhlášení Národního parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyváženost nebo nevyváženost návrhu je příliš subjektivním pojmem a proto ji nehodnotíme.

Rozloha první zóny by měla být 26,53 %, nikoliv tedy „na hraně“ 20 %, jak tvrdí pan Čížek.

Co se týče současného počtu ploch, tak těch je pak po rozčlenění z r. 1994 135 a údaj 137 uvedený Pavlem Čížkem je tedy přibližně správný.

Dle Situační zprávy k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf) je podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) na emisích tuhých znečišťujících látek 42,4 % (str. 5).

Kraje jistě nemají nástroje na předcházení výrobě nelegálního alkoholu (nastavení norem pro výrobu, prodej a kontrola dodržování je v rukou státu, respektive celní správy), ale v průběhu nastalé krize se zapojit jistě mohou.

Několik krajů například zřídilo krizové telefonní linky (například Jihomoravský, Plzeňský nebo Moravskoslezský), krizové štáby (např. Jihomoravský nebo Moravskoslezský kraj) nebo speciální místa, kde si občané mohou nechat otestovat své domácí zásoby alkoholu (např. znovu kraj Jihomoravský).

Výrok Mariana Jurečka hodnotíme na základě Zprávy o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji jako pravdivý.

Dle zprávy (.pdf) krajské pobočky úřadu práce v Olomouci, která zpracovává aktuální data za srpen, činil celkový počet nezaměstnaných v Olomouckém kraji 34 567 osob. V tomto měsíci bylo evidováno 1 593 volných pracovních míst a 122 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Na jedno pracovní místo tak připadalo cca. 22 uchazečů. Na poslední straně je uvedeno, že v databázi volných pracovních míst bylo nejvíce pozic pro dělnické zpracovatelské profese a pomocné a nekvalifikované pracovníky.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.

Podle poslední výroční zprávy VZP (.pdf, str. 53) je v ČR (k 31.12. 2011) celkem 10 405 788 pojištěnců, z toho 6 247 532 je pojištěno u VZP, tyto počty tedy přibližně odpovídají výroku ministra Hegera. Co se týče aktuálních hospodářských výsledků zdravotních pojišťoven, nepodařilo se nám dohledat požadované informace, odkazujeme se alespoň na mediální zdroje. O Pravděpodobné propadu v hospodaření VZP informoval např. Ihned.cz nebo E15.cz. K situaci v zaměstnaneckých pojišťovnách se vyjádřil předseda Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček v prvně zmíněném článku tak, že tyto pojišťovny sice očekávají propad, nikoliv ale tak výrazný jako VZP.

Výrok Rudolfa Cogana na základě informací ze seznamu (.xls) škol, jejichž zřizovatelem je Královéhradecký kraj, hodnotíme jako nepravdivý.

Tento seznam je umístěn na webových stránkách kraje a lze v něm napočítat celkem 53 škol zřizovaných Královéhradeckým krajem. Údaje byly aktualizovány k 31. srpnu 2012.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle poslední statistiky Eurostatu z července 2012 má Česká republika opravdu šestou nejnižší nezaměstnanost v EU.

Podle aktualit z Jihočeského kraje se má o vedení ucházet celkem 18 stran. Strana Jihočeši 2012 do které patří i Luboš Průša ale nejsou jedinou stranou, která se o letišti ve svém volebním programu (.pdf; str. 7) zmiňuje.

Dále jsou to také strany TOP 09, Koalice (.pdf) SNK-ED a Soukromníků ČR, SPOZ a také Strana Zelených. U ostatních stran, které se o vedení Jihočeského kraje ucházejí se téma letiště výslovně ve volebních programech nevyskytuje.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, daňové zatížení (spotřební daň) u lahve alkoholu se bude lišit podle množství čistého alkoholu.

Dle Finance.cz se spotřební daň u různých druhů alkoholu liší podle procent obsaženého etanolu. U litru čistého alkoholu činí spotřební daň 285 Kč. Dále se u tvrdého alkoholu platí DPH ve výši 20 %.

Na stejném místě je uveden i praktický příklad. Pokud půllitrová lahev Becherovky (38 %) stojí 160 Kč, tak spotřební daň činí 54,15 Kč, DPH pak 26,67 Kč. Dohromady se na daních zaplatí 80,82 Kč, což je 50,5 % z celkové ceny.

Litrová lahev alkoholu bude zatížena spotřební daní podle procent čistého alkoholu, za jedno procento čistého alkoholu se platí spotřební daň 2,85 Kč. V tabulce jsou ceny, které tvoří spotřební daň z litrových lahví, podle množství čistého alkoholu.

alkohol

spotřební daň

20 %

57 Kč

25 %

71,25 Kč

30 %

85,50 Kč

35 %

99,75

40 %

114 Kč

Například u 40% vodky s cenou 300 Kč. Bude spotřební daň činit 114 Kč a DPH 50 Kč. Celkově se tedy na daních zaplatí 164 Kč, což je 54,67 %.

U ovocené vodky s obsahem alkoholu okolo 17 % s cenou 200 Kč za litr bude spotřební daň činit 48,45 Kč a DPH 33,33 Kč. Celkově budou daně činit 81,78 Kč, což je 40,89 %.

Kolik procent z ceny budou činit daně záleží na obsahu čistého alkoholu v lahvi. DPH zůstává stejné (20 %), důležité je množství alkoholu, ze kterého se počítá spotřební daň. Stejně tak je důležitá výsledná cena. Platí tedy, že daně mohou, ale nemusí, tvořit většinu ceny za lahev.