Já vnímám ten význam z pohledu toho, že řada evropských měst již získala tento titul, zvládla i naplnit to, co uvedla vždycky do přihlášky v rámci této evropské prestižní kulturní soutěže, že to tak řeknu.
Výrok Bohuslava Borovanského je hodnocen jako neověřitelný, neboť je poměrně obecně formulován a neuvádí konkrétní města, o kterých politik mluví.
Podařilo se nám dohledat konkrétní případ, který výrok Bohuslava Borovanského vyvrací.
Pokud budeme vycházet z analýzy připravené pro Komisi v roce 2004 (Palmer / Rae), zjistíme, že například Soluň (.pdf) (Evropské město kultury 1997) dokázala infrastrukturní projekty dokončit až v letech následujících po průběhu vlastního kulturního programu města a bylo tedy nutné hledat provizorní prostory pro pořádané akce - například orchestr z milánské La Scaly byl nucen místo koncertního sálu účinkovat v prostorách univerzitní auly.
Plzeňský kraj každoročně pracuje s rozpočtem, který příjmově nepřesahuje 3,5 miliardy z hlediska daňové výnosnosti.
Výrok Karla Šidla, že daňové příjmy kraje nepřesahují 3,5 miliardy korun, hodnotíme na základě dat zveřejněných krajským úřadem Plzeňského kraje jako pravdivý.
Na stránkách Plzeňského kraje je ke stažení Schválený rozpočet na rok 2012 (.pdf), který obsahuje i data pro roky předešlé. V roce 2010 činily skutečné daňové příjmy 3 360 198 120 Kč, pro rok 2011 byly schváleny daňové příjmy 3 434 265 000 Kč a pro rok 2012 byly schváleny daňové příjmy ve výši 3 430 000 000 Kč.
Já jsem měl jednání s rakouskou hospodářskou komorou, která řekla zcela jednoznačně: my tady máme 4 tisíce firem, pokud nezlepšíte školský systém, my budeme muset tady odsud odejít, protože nemáme odborníky, které potřebujeme pro naše firmy.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu z programu jednán í(.doc) Senátu Čr. V tomto programu jednání je na druhé straně uvedeno, že ve středu 1.srpna 2012 vznikla na půdě Senátu pracovní skupina Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva v níž má své zástupce také česká pobočka Rakouské hospodářské komory. Tato pracovní skupina se primárně zabývá problematikou učňovského školství, jehož prestiž v rámci celé České republiky klesá, a tím pádem klesá i dostatek kvalifikovaných pracovníků. Zástupkyně Rakouské hospodářské komory Martina Honsová se v tomto ohledu vyjádřila následovně: „Oslovovali jsme různé subjekty s tím, že by bylo zapotřebí něco s učňovským školstvím v ČR udělat, reformovat, ale naše snahy zůstaly a nedostává se jim kvalifikované síly. My můžeme nabídnout zkušenosti a cenné „know how“, ale i stáže a výměny pracovníků. Pokud se situace nezmění, budou muset rakouské firmy svoje investorské aktivity přesouvat jinam.“ Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pokud ŘSD Plzeňského kraje v současné době, v současné době má na jeden kilometr svých silnic 700 tisíc korun na jeden rok a Plzeňský kraj dostal do vínku v roce 2004 50 tisíc na jeden kilometr...
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat údaje, které by mohly potvrdit či vyvrátit správnost částek uváděných panem Chovancem. Částku, kterou má Plzeňský kraj k dispozici na jeden kilometr svých silnic, se nám nepodařilo dohledat v rozpočtu kraje pro rok 2012 ani na webu Správa a údržba silnic Plzeňského kraje.
...za těch posledních devět let, kdy kraje mají pravomoc vydávat integrovaná povolení, se množství prachu v průmyslu snížilo o 2 000 tun.
Výrok náměstka Nováka hodnotíme na základě dohledaných informacích o prachových emisích od roku 2003 jako pravdivý.
Integrovaná povolení mají kraje pravomoc vydávat skutečně od roku 2003, a to na základě zákona 76/2002 Sb.
Dle poslední vydané (aktuálnější zprávu se nepodařilo dohledat) Situační zprávy (.pdf - str. 6) k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010 jsou údaje o množství prachu v průmyslu následující (jde o údaje o TZL - tuhé znečišťující látky u REZZO 1 - velké zdroje znečišťování):
Rok20032004200520062007200820092010Míra znečištění4,994,83,863,844,323,352,592,84
I přes skutečnost, že jsme nedohledali údaje za rok 2011, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý, neboť snížení o 2 tisíce tun u daného druhu a zdroje znečištění bylo dosaženo již v roce předchozím.
Je tady politika územního rozvoje schválená vládou České republiky a ta jednoznačně, jednoznačně říká, že dálniční spojení Brna a Vídně jde přes Pohořelice a Mikulov a musím říct, že na to také existuje mezivládní dohoda podepsaná za Topolánkovy vlády
Dokument Politika územního rozvoje České republiky (.pdf - str.54) z roku 2008 schválený (.pdf) Vládou České republiky skutečně obsahuje ve své části Koridory kapacitních silnic záměr vybudování silnice R52 na trase Pohořelice – Mikulov– Drasenhofen / Rakousko (E 461). Jako důvod jeho vymezení je uvedeno: Zkvalitnění silničního spojení Brno–Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť.
Také zmíněná mezinárodní smlouva z 23. ledna 2009 o propojení české rychlostní silnice R52 a rakouské dálnice A 5 je stvrzeno, že k propojení má dojít na česko-rakouské hranici mezi městy Mikulov a Drasenhofen.
Momentálně v tom ekonomickém poklesu jsou i tak vyspělé ekonomiky, jako je Velká Británie, jako je Dánsko, jako je Nizozemsko.
Dle tabulky eurostatu ve druhém čtvrtletí roku 2012 hrubý domácí produkt zmíněných zemí opravdu klesal (oproti druhému čtvrtletí předchozího roku). Ve Velké Británii a Nizozemsku o 0,5% a v Dánsku o 0,9 %.
My jsme první vláda, která nezvyšuje výdaje státního rozpočtu, která je buďto drží nebo je dokonce snižuje.
Podle stastistik dostupných na webu Eurostat (databáze obsahuje údaje od roku 1995) skutečně dochází od nástupu Nečasovy vlády v roce 2010 k poklesu vládních výdajů.
Přesto však výrok nemůžeme hodnotit jako pravdivý, protože k meziročnímu snížení výdajů došlo již v roce 1996 za vlády Václava Klause a v roce 2004 za socialistických vlád V. Špidly a S. Grosse.
Naše hnutí to má v programu, že věc podpoří, pokud tam obstojí posuzování této věci z hlediska právních předpisů. (jedná se o případnou výstavbu lanovky na Hochficht)
Hnutí Jihočeši 2012 ve svém volebním programu na straně 20 skutečně uvádí:
" Nejsme proti lanovce na Hochficht, pokud se prokáže, že neškodí přírodě a že lze negativní vlivy jejího provozu kompenzovat jinými přírodě příznivými opatřeními."
Na rozpuštění Poslanecké sněmovny stačí 120 hlasů poslanců v Poslanecké sněmovně.
Podle Ústavy ČR (čl.35, odst.2) prezident rozpustí Sněmovnu, pokud mu minimálně dvě třetiny poslanců (tedy 120) předloží příslušné usnesení.
