Přehled ověřených výroků

Předmětný "blokační paragraf" je § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, který zní: "Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku." Podle vyjádření Pozemkového fondu ČR, který zablokovaný církevní majetek spravuje, je " pozastaveno převádění bývalého církevního majetku a lze ho jenom pronajímat." (Pozemkový fond ČR) Ustanovení § 29 bylo dokonce napadeno ústavní stížností podanou skupinou senátorů, Ústavní soud návrh zamítl nálezem sp. zn. Pl. ÚS 9/07.

Informace o počtu obcí, které jsou blokačním paragrafem významně postiženy, s nalézt nepodařilo. Pozemkový fond pouze uvádí, že se jedná o čtyřicet osm tisíc hektarů, které církvi patřily před rokem 1948. Z toho důvodu hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Jeroným Tejc zjevně mluví o vládní novele zákona o dani z přidané hodnoty, která byla sněmovně předložena 27. června 2012. Z aktuálního stavu projednávání jasně vyplývá, že v současné době je návrh ve stavu, kdy jej má projednávat Senát. Výrok je tak pravdivý, neboť poslanec Tejc přesně popisuje stav dané novely v Parlamentu.

Ústava ČR v čl. 66 stanovuje, jakým způsobem jsou rozděleny pravomoci prezidenta mezi předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny, případně předsedu Senátu. Tato situace nastala v roce 1992 po abdikaci prezidenta Havla, kdy jeho pravomoci v roli předsedy vlády přezval tehdejší předseda federální vlády Jan Stráský.

Z údajů které se nám podařilo dohledat z veřejných zdrojů dohledat, že domácnosti v ČR mají úspory ve srovnání s Evropou relativně nižší, Na druhou stranu se od roku 1993 úspory domácností zečtyřnásobily. Další průzkum zase ukazuje, že česká domácnost má průměrně naspořeno peníze na dva měsíce a devět dn ů, tento výzkum také ukazuje, že průměrná české domácnost si může dovolit ušetři pětinu svých příjmů. Žádný z těchto průzkumů ale neukazuje, že by většina domácností, či dokonce dvě třetiny domácností nebyly schopny ušetřit peníze ze svého příjmu. Ukazují pouze míru z jakou domácnosti šetří, nikoliv už, jestli některé domácnosti vůbec mají z čeho šetřit, proto ani nemůžeme určit, jestli skutečně dvě třetiny občanů nemají z čeho šetřit, ale pouze průměrnou hodnotu úspor české domácnosti.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako neověřitelný.

Jak uvádí měsíční zpráva čerpání na měsíc říjen: "... S příjemci bylo podepsáno 643 Smluv o poskytnutí dotace v celkové hodnotě 15,0 mld. Kč (88,8 % z celkové alokace). Ke stejnému datu bylo příjemcům na jejich účty proplaceno 8,4 mld. Kč (50 % z celkové alokace) a certifikovány byly výdaje ve výši 5,5 mld. Kč, hodnota tvoří 32,5 % z celkové alokace." (pdf. str. 111) Celková alokace tedy tvořila 16,89 mld. Kč. Proplaceny a cetrifikované údaje jsou dohromady ve výši 13,9 mld. Kč. Nevyčerpané prostředky jsou tedy ve výši až 2,9 mld. Kč. Zprávy a další informace k fondům lze najít na webu strukturální-fondy.cz.

Web Středočeského kraje uvedl 24. července, že mají být finanční prostředky odblokovány, nicméně není jasné, zda již ke zmíněnému došlo. Jelikož nelze přesně posoudit, jaký objem (či zda vůbec nějaký) peněz z EU je pozastaven, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Pro časový úsek roku a půl, který zmiňuje Miroslav Rovenský se nám nepodařilo nalézt relevantní data a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Podařilo se nám dohledat pouze celkové statistiky ostravského systému elektronických aukcí. Z nich vyplývá, že systém byl zaveden před pěti lety původně pro nákup elektrické energie a až v r. 2010 se prosadil i v dalších oblastech. Celková úspora města Ostravy za 5 let fungování díky systému elektronických aukcí činila do r. 2012 129,69 milionů korun.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý na základě zpráv v internetových médiích, např. idnes.cz či tyden.cz. Ministr práce a sociálních věcí slíbil, že: "Pokud by se hromadně přestaly plnit zákonné termíny výplat dávek, tak to je pro mne důvod k odchodu," (viz předešlý odkaz na idnes.cz).

Mluví-li Z. Roithová o neveřejné části (pravděpodobně zprávy) BIS, je toto konstatování z principu neověřitelné. BIS zveřejňuje některé informace - ovšem ve veřejné části zprávy. O tomto informovala například Česká televize 22. srpna 2012 v Událostech (reportáž Varování BIS: prorůstání organizovaného zločinu do státní správy a justice nebo rostoucí vliv ruských rozvědek).

Ve svém výroku se europoslankyně Roithová dopustila pravděpodobně přeřeknutí (pokud by mluvila o veřejné části, tak by byl výrok hodnocen jako pravdivý), nicméně výrok je hodnocen jako neověřitelný.

Zákon č. 298/1990 Sb. (Výčtový zákon) konkrétně uvádí v paragrafu 1, “ (1) Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona se prohlašuje ke dni účinnosti tohoto zákona za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací. ” Zmíněná příloha obsahuje výčet nemovitého majetku a příslušnou církev, která jej nově nabývá. Fischerová zcela přesně nepopisuje zmíněný rok, nicméně v pořadu také neurčitě hovoří o období “těsně po revoluci”, lze tedy považovat i časové vymezení za korektně uvedené.

Na oficiálních stránkách Zuzany Roithové se můžeme dozvědět, kdo všechno prezidentské kandidátce s kampaní pomáhá. Jak přesně však probíhal sběr podpisů nelze z této informace vyčíst. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.