Dneska vlastně kontrolujeme (parlamentní výbory, pozn.) pouze BIS a Vojenské zpravodajství a není vůbec žádná kontrola nad rozvědkou.
Výrok poslance Bublana hodnotíme jako pravdivý, v České republice skutečně absentuje parlamentní kontrola nad civilní rozvědkou.
V České republice jsou v současnosti zřízeny 3 tajné služby dle zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky. Jsou jimi Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství (VZ) a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Poslanec Bublan ve svém výroku hovoří právě o ÚZSI, tedy o civilní rozvědce a její kontrole ze strany Parlamentu České republiky. V rámci poslanecké sněmovny jsou vytvořeny stálé komise pro kontrolu činnosti BIS a Vojenského zpravodajství, stejný orgán se vztahem k ÚZSI absentuje. Samotný Úřad pro zahraniční styky a informace na svých stránkách píše, že " stávající zákonná úprava nestanoví konkrétní způsob, jak se má uskutečňovat parlamentní kontrola ÚZSI." Dále sice uvádí možnost kontroly prostřednictvím interpelace poslanců na předsedu vlády a ministry (konkrétně na ministra vnitra, v jehož gesci daný úřad funguje), nicméně tato kontrola není a nemůže být příliš efektivní.
(Co mě nemile překvapilo byly dvě věci.) Za prvé neúčast v polovině našeho senátorského klubu. Druhé nemilé překvapení byla skutečnost, že ačkoliv na místě bylo přítomno velké množství senátorů z ODS, tak pouze dva z nich hlasovali pro návrh (zrušení doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců, pozn.).
Na základě výpisu hlasování Senátu (21. schůze, 39. hlasování) ze dne 26. dubna 2012 označujeme výrok za pravdivý.
Na hlasování nebylo 18 senátorů za ČSSD přítomno vůbec a dva se hlasování zdrželi, což lze považovat za polovinu senátorského klubu ČSSD, jehož celkový počet tvoří 41 senátorů. V senátorském klubu Občanské demokratické strany pak při tomto hlasování bylo přítomno 16 senátorů z celkových 24 a opravdu pouze dva podpořili Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, zabývající se zrušením doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců.
Poslanci ČSSD už několikrát navrhovali odstoupení VZP od projektu IZIP?
Výrok poslance Ratha je neověřitelný, neboť je postaven vágně a není tak možno přesně určit, zda a v jaké formě již poslanci ČSSD navrhovali odstoupení od projektu IZIP. Navíc odstoupení VZP od projektu IZIP může schválit pouze správní rada VZP a nikoli poslanci.
3. listopadu 2011 na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny při projednávání pořadu schůze vystoupil předseda ČSSD Sobotka a apeloval na vládu, aby umožnila projednávání problematiky IZIP. Konkrétně říkal (po kritice projektu): " Toto všechno jsou důvody, proč sociální demokracie žádá, aby na program dnešní schůze sněmovny byla tato věc zařazena, abychom se mohli o této věci pobavit, abychom slyšeli ministra zdravotnictví. Já bych vás chtěl požádat o schválení programu tohoto bodu s názvem Informace ministra zdravotnictví k projektu IZIP..." Předseda ČSSD tedy odstoupení VZP od projektu IZIP v tomto okamžiku nenavrhoval, chtěl být ministrem zdravotnictví informován o celém projektu.
Při jednání sněmovny 6. prosince 2011 pak vystoupil poslanec Rath sám, když kritizoval nejen projekt IZIP. Nicméně v jeho vystoupení i přes tvrdou kritiku projektu nezazněl návrh na odstoupení VZP od IZIPu.
V současné chvíli pak ČSSD chce navrhnout zřízení vyšetřovací komise sněmovny k projektu IZIP.
Tyto veřejně dohledatelné zdroje výrok poslance Ratha nepodporují, nicméně on sám je dlouhodobým kritikem zmíněného projektu. Díky nemožnosti postihnout návrhy (problém je také, že samotné navrhování není nijak konkretizováno, může tak jít o konkrétní podnět ke správní radě VZP, dále např. o přijetí usnesení sněmovny, či veřejný atak na projekt) všech poslanců ČSSD je pak Rathův výrok neověřitelný.
Ten velký schodek v květnu je zatím způsoben samozřejmě propadem příjmů a my jsme kvůli tomu vázali ty prostředky hned na začátku roku. Vláda vázala více než 20 miliard, protože počítala s nižšími příjmy.
Výrok je pravdivý. Záměr vázat prostředky přesahující 20 miliard vyplývá z tiskové konference konané po skončení porady ekonomických ministrů z 27. února 2012. Přehledněji o aspektech tohoto záměru pak ve stejný den informuje media server portálu vláda.cz.
O samotném schválení opatření k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu pro letošní rok (2012) informuje zpráva z tiskové konference po jednání vlády z 21. března 2012. Konkrétně vláda rozhodla o vázání 23,6 miliardy korun z letošního rozpočtu.
K propadu příjmů v první části roku také došlo. Například ve vběru DPH počítal státní rozpočet s meziročním nárůstem o 15 %, místo toho došlo k meziročnímu poklesu o 3 % - jak se můžeme dočíst v tiskové zprávě ministerstva financí o plnění státního rozpočtu.
Pardubický kraj je složen ze 451 obcí, z toho pouze 20 je měst nad 3,5 tisíce obyvatel.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle dat ČSÚ (xls.) z 1.ledna 2011 je v Pardubickém kraji 21 obcí nad 3,5 tisíce obyvatel, vid tabulka. Výrok sice není úplně přesný, ale hodnotíme jej jako pravdivý.
Obec
Počet obyvatel
Česká Třebová
16032
Heřmanúv Mestec
4926
Hlinsko
10143
Holice
6482
Choceň
9007
Chrudim
23240
Králiky
4559
Lanškroun
10123
Letohrad
6366
Litomyšl
10226
Moravská Třebová
10852
Pardubice
90401
Polička
8883
Přelouč
8757
Sezemice
3589
Skuteč
5254
Slaťinany
4106
Svitavy
16986
Ústí nad Orlicí
14499Vysoké Mýto
12558
Žamberk
6077
Server Bussinesinfo.cz pak uvádí, že v Pardubickém kraji je skutečně 451 obcí. Stejnou informaci obsahuje i výše umístěný odkaz na tabulku ČSÚ.
V Evropě jsou v podstatě jen dvě země, které jsou soběstačné, o kterých se dá mluvit jako o soběstačných v těch hlavních komoditách a to je Francie a Polsko.
Jelikož se nám nepodařilo dohledat relevantní statistické informace o potravinové soběstačnosti všech evropských zemí v hlavních komoditách, které nejsou nijak specifikovány, považujeme výrok spíše za osobní odhad Petra Bendla, který se mohl opírat o to, že Francie i Polsko patří mezi nejvýznamnější exportéry potravin v rámci EU. Problematické je zejména to, že většina dostupných statistik je zaměřena na jednotlivé potravinové produkty a jejich spotřebu. V tomto případě bychom navíc také sami museli vytvářet definici hlavních potravinových komodit, což nám nepřísluší. Potravinová soběstačnost v tomto případě tedy může být velmi relativní pojem. Pro informaci přikládáme aspoň statistické údaje o produkci potravin ve Francii a Polsku získane ze stránek FAO (je potřeba nastavit ve výběru zemi, po načtení stránky se zobrazují údaje pro Afgánistán).
Všechny ty operace (výběrového řízení na S-kartu, pozn.) jsou na webu ministerstva práce, to znamená, každý si může přečíst, podívat se, jak probíhala ta jednotlivá jednání, zadávací dokumentace, diskuse, otázky a odpovědi jednotlivých účastníků.
Všechny operace jsou skutečně uvedeny na webových stránkách MPSV v sekci Obchodní veřejná soutěž.
(Ministr financí nemá žádnou pravomoc tu sankci nějak zmírnit nebo upravit.) To je ve vrcholné pravomoci generálního ředitele finanční správy.
Tento výrok je pravdivý.
Problematika rozpočtové kázně organizačních složek státu je upravena Zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V souvislosti s novelizací Zákona č. 280/2009Sb., daňový řád, která nabyla své účinnosti k 1.1. 2011, byl rovněž upraven také výše zmíněný Zákon č. 218/2000 Sb. (v novele se jedná o ČÁST sedmou - Změna rozpočtových pravidel). Pro naše hodnocení je nejdůležitější změna úpravy v § 44a odst. 9, kde se slovo “Ministerstvo” nahrazuje slovy “Generální finanční ředitelství". Takto upravené znění Zákona č. 218/2000 Sb., tedy v § 44a odst. 9 konstatuje, že: "Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním."
Z uvedených informací tedy jednoznačně vyplývá, že možnost upravit či zmírnit sankci udělenou organizační složce státu (v tomto případě se jedná o krajský soud) má od 1.1. 2011 pouze Generální finanční ředitelství.
Speciálně v Pardubické krajské nemocnici a v některých dalších nemocnicích máme řadu takzvaných lukrativních oborů a to jsou obory, které jsou velmi výnosově významné pro tyto nemocnice, které nejsou pod kontrolou Pardubického kraje, ale dlouhodobě a to musím připomenout, že již před rokem 2008 byly uzavřeny smlouvy s řadou soukromých subjektů.
Na základě dohledaných příkladů některých nemocničních oddělení, která jdou nazvat jako lukrativní a současně nejsou pod kontrolou Pardubického kraje, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Příklady lukrativních oborů jmenuje Jaroslava Kunová, předsedkyně Asociace nemocnic a ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň ve svém rozhovoru z 24. listopadu 2011 pro server ihned.cz, ve kterém se můžete dočíst:“ OTÁZKA: HN: Nelukrativní znamená, že na ty obory nemocnice musí vyloženě doplácet?Ano. To jsou dětské nebo chirurgické obory, urologie a další. Naopak výnosné jsou kardiologie, kardiochirurgie, neurochirurchie či třeba dialýza. Teď sice nejsme placeni podle sazebníku, ale ze základu, který se kdysi vytvořil. ” Celý rozhovor je dostupný na zdravotnickém portálu medop.
Na stránkách Pardubické krajské nemocnice se pak uvádí, že 2. října 2008 společnost Fresenius Medical Care otevřela v Pardubické krajské nemocnici dialyzační středisko.
Dalším příkladem podílení se soukromého sektoru na lukrativních oborech je spolupráce Pardubické krajské nemocnice se společností Artur KOBLITZ, s.r.o. na obnovení Kardiovaskulárního centra.
V Chrudimské nemocnici od července 2007 fungují Radiodiagnostické oddělení a Oddělení nukleární medicíny provozované společností DIMED, s.r.o. I v této nemocnici provozuje společnost Fresenius Medical Care své dialyzační středisko.
Vy (Karle Schwarzenbergu, pozn.) jste nehlasoval pro vydání Čunka.
Lubomír Zaorálek má pravdu, jeho tvrzení potvrzuje dokument Senátu o tomto konkrétním hlasování.
Hlasování v Senátu o vydání Jiřího Čunka (KDU-ČSL) proběhlo 7. února 2007. Karel Schwarzenberg v tomto hlasování byl proti vydání, tudíž je výrok poslance Zaorálka pravdivý.
