Přehled ověřených výroků

V rámci hodnocení tohoto výroku Petra Fialy nehodnotíme kvalitu schváleného zákona, jelikož se jedná o subjektivní hodnocení. Zkoumáme tedy pouze objektivně zjistitelný fakt, kdo pro tento zákon hlasoval.

V Poslanecké sněmovně 26. května 2021 hlasovalo pro schválení návrhu nového stavebního zákona hnutí ANO, SPD a tři poslanci z vládní ČSSD. Návrh zákona byl následně postoupen Senátu, ten ho ale 1. července 2021 jednomyslně zamítl. 

Dne 13. července 2021 však Senát přehlasovala Poslanecká sněmovna, která návrh nového stavebního zákona schválila 104 hlasy. Na rozdíl od prvního hlasování o tomto zákonu, které proběhlo na půdě dolní komory, se pro přijetí stavebního zákona vyslovili nejen tři nezařazení poslanci, ale i část členů KSČM, přičemž hlasy komunistů byly podle ministryně Dostálové pro uzákonění tohoto legislativního aktu rozhodující.

Návrh nového stavebního zákona tedy prošel legislativním procesem díky poslancům z hnutí ANO, SPD, většině hlasujících poslanců za KSČM, dvěma poslancům z ČSSD a třem nezařazeným poslancům. Nejvíce hlasů pro schválení stavebního zákona pocházelo právě od hnutí ANO, SPD a KSČM, kteří tento návrh podpořili dohromady 99 hlasy. Doplňme, že podle čl. 47 odst. 3 Ústavy je však pro přehlasování Senátu zapotřebí nadpoloviční většina všech poslanců, tj. 101 hlasů. Výrok Petra Fialy tedy sice hodnotíme jako pravdivý, protože největší část hlasů skutečně pocházela od ANO, SPD a KSČM, zároveň však musíme uvést, že by tyto hlasy samy o sobě na schválení nového stavebního zákona nestačily.

Miloš Zeman se k tomu, koho pověří sestavením nové vlády po volbách, vyjádřil například v Partii Terezie Tománkové (video, čas 22:12) na CNN Prima News 27. června 2021: „Moderátorka: Vy jste v lednu v Mladé frontě naznačil, že sestavením vlády pověříte předsedu vítězné strany, nikoliv lídra nějakého uskupení, nějaké koalice. Takto budete postupovat? Miloš Zeman: Ano, přesně tak.“ Další veřejná prohlášení prezidenta republiky k této věci se nepodařilo dohledat.

Podle koaliční smlouvy SPOLU (.pdf, str. 5) i koaliční smlouvy Pirátů a Starostů (.pdf, str. 25) budou mít jednotlivé strany v koalici samostatné poslanecké kluby. Vzhledem k tomu, že za „vítěznou stranu“ nebude Miloš Zeman považovat koalici, ale pouze stranu nebo hnutí, které se voleb účastnilo samostatně, bude rozhodující skutečně síla poslaneckých klubů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost dodejme, že koalice SPOLU nejprve podle koaliční smlouvy (.pdf, str. 5) plánuje své poslanecké kluby sdružit pod název SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a to pro účely ustavování orgánů Poslanecké sněmovny. V průběhu volebního období však již budou mít všechny strany kluby samostatné.

Volby do Poslanecké sněmovny se v roce 2006 konaly 2. a 3. června. Po sečtení hlasů došlo k volebnímu patu, kdy obě hlavní možné povolební koalice získaly po 100 poslancích. ČSSD s KSČM měly 100 křesel a ODS společně s KDU-ČSL a Stranou zelených také. Tento stav logicky zkomplikoval vyjednávání o vládě, protože pro získání důvěry ve Sněmovně je třeba nadpoloviční počet hlasů.

Prezident Klaus pověřil vyjednáváním o vládě předsedu vítězné strany Mirka Topolánka 5. června. V průběhu vyjednávání dál fungovala vláda Jiřího Paroubka, od 16. srpna pak v demisi. Topolánkovi se podařilo vyjednat vládu až na začátku září a prezident novou vládu jmenoval 4. září 2006.

Vláda Jiřího Paroubka tedy od voleb zůstala v úřadě déle než tři měsíce po volbách. Z toho demisi ale byla necelé tři týdny, jelikož demisi premiér Paroubek podal až po ustavující schůzi nové Poslanecké sněmovny, která proběhla 15. srpna 2006.

Vojtěch Filip zjevně používá špatnou terminologii, jelikož vláda nevládne po volbách v demisi do ustavení Poslanecké sněmovny, ale naopak až od ustanovení Sněmovny do jmenování vlády nové. Filip ale poukazuje na relativně dlouhou dobu mezi volbami a ustavením nové Sněmovny, respektive vlády, která byla zapříčiněna volebním patem. Tato doba pak skutečně odpovídá přibližně třem měsícům. Výrok Vojtěcha Filipa proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Rodičovská a přídavky na děti

Rodičovský příspěvek se na základě novely (.pdf) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zvýšil o 80 tisíc korun. Nově příspěvek činí 300 tisíc korun. Novela zákona byla navržena vládou, ale předkladatelem bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Pro její přijetí hlasovali všichni přihlášení poslanci za ČSSD, dva z celkového počtu jejich poslanců přihlášení nebyli. Z klubu KDU-ČSL hlasovalo pro přijetí šest poslanců a čtyři byli z hlasování omluveni. Z ODS hlasovali pro přijetí všichni přítomní poslanci a jeden byl omluven. Není tedy pravda, že by se ODS vyslovila proti návrhu ČSSD.

Přídavky se zvýšily další novelou zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, kterou předložila (.pdf, str. 1) ministryně práce a sociálních věcí Maláčová. Novelu Sněmovna ve třetím čtení schválila v dubnu 2021. ČSSD a KDU-ČSL hlasovaly pro přijetí novely, poslanecký klub ODS se zdržel. Protože je ale pro schválení zákona nutný určitý počet hlasů, má zdržení se hlasování stejný efekt jako hlasovat proti.

Senát však tuto novelu dolní komoře vrátil k projednání. Poslanecká sněmovna následně v červenci 2021 (.pdf) zákon přijala. Kromě nezařazeného Václava Klause hlasovali všichni poslanci (tedy včetně poslanců ODS) pro přijetí této novely, kterou se přídavky na děti zvýšily o 26 %.

Důchody

U zvyšování důchodů je nutné zmínit, že se zvedají dlouhodobě díky zákonné valorizaci, která kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. Kromě toho může vláda zvyšovat důchody i nad rámec zákonné valorizace, v letech 2019 a 2020 šlo o 300, respektive 151 Kč navíc. Na podzim minulého roku byl také přidán jednorázový příspěvek 5 000 Kč označovaný jako rouškovné.

V roce 2018 byla schválena novela zákona o důchodovém pojištění, kterou též připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Novelou se pevná část důchodů od 1. ledna 2019 zvýšila o jeden procentní bod na 10 % průměrné mzdy. Pro občany starší 85 let se důchod navíc zvyšuje o 1 000 Kč, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč.

Z ČSSD hlasovalo pro tento návrh pět poslanců, zbytek byl nepřihlášen či omluven. Z KDU-ČSL přijetí podpořilo všech pět přítomných poslanců a z ODS se pro přijetí vyslovilo 15 poslanců. Žádný člen uvedených stran nehlasoval proti přijetí této novely.

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění byl vládou předložen také v květnu 2021. Poslanecká sněmovna tuto novelu schválila 30. července 2021, a to díky hlasům poslanců vládního hnutí ANO a ČSSD, KSČM, SPD a rovněž díky šesti hlasům KDU-ČSL. Poslanci ODS hlasovali proti přijetí a jeden byl omluven. V důsledku přijetí této novely dojde v roce 2022 ke zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace o 300 Kč (.pdf, str. 3).

Závěr

V posledním hlasování o zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace poslanci ODS hlasovali proti. V hlasování v roce 2018 se však poslanecký klub ODS vyslovil pro přijetí novely zákona o důchodovém pojištění. Poslanci ODS rovněž hlasovali pro zvýšení rodičovského příspěvku a poté, co novelu zákona o státní sociální podpoře vrátil Senát, podpořili také zvýšení přídavku na děti. Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Průměrnou hodnotu starobního důchodu překračující 20 000 korun hnutí ANO skutečně zahrnuje do svého letošního programu. Částka byla zmíněna jak na začátku (video, čas 01:00) samotné Superdebaty v České televizi, tak v programu (.pdf, str. 16) hnutí. Podle volebního programu by se důchody nad tuto hranici měly dostat do roku 2025.

Nizozemská virtuální „burza“ (Dutch TTF) pro obchod se zemním plynem uvádí, že pro říjen by cena za tisíc kubických metrů zemního plynu měla skutečně být na hodnotě 950 euro.

Německo-ruský plynovod Nord Stream 2 vedoucí skrze Baltské moře byl dostavěn v první polovině září 2021. V současné době probíhají zkoušky a čeká se na certifikaci německých regulátorů, to by mohlo trvat až 4 měsíce.

Největší ruská energetická společnost Gazprom, která bude tento plyn dodávat, předpokládá, že by v říjnu mohla do Německa dodat první dodávky plynu. Očekávaná cena by měla být 300 dolarů, což by v přepočtu mělo vycházet na 260 euro za tisíc kubických metrů plynu.

Výrok však hodnotíme jako zavádějící, přestože Vojtěch Filip správně uvádí poměr mezi současnou cenou plynu na burze a cenou plynu z plynovodu Nord Stream 2. Ten totiž zatím není v provozu a jeho spuštění se očekává až za cca 4 měsíce. Do té doby se však může cena plynu výrazně změnit. Pro srovnání: 19. srpna 2021 byla cena plynu na Dutch TTF jen 40,4 eur za MWh, tedy cca 420 eur za tisíc metrů krychlových. Ostatně již navýšení dodávek plynu na evropský trh díky novému plynovodu by samo o sobě tržní cenu plynu mělo snížit.

Komunistická strana Rakouska (KPÖ) opravdu komunální volby na konci září 2021 v rakouském Grazu vyhrála s 28,9 % hlasů. Jedním z hlavních bodů jejich kampaně byl také dlouhotrvající zájem o problematiku bydlení v Grazu. 

Evropské emisní povolenky (EU ETS) jsou nástrojem ke snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím jejich zpoplatnění. Elektrárny, průmyslové továrny a firmy musí mít tedy na vypouštěné emise povolenky v příslušném rozsahu, který se během let snižuje. 

Cena emisních povolenek se v srpnu 2021 vyšplhala na 61 eur za tunu vypouštěného oxidu uhličitého, což představovalo růst o 77 % od začátku roku. 

Andrej Babiš se vyjádřil pro zastropování cen emisních povolenek, neboť dle něj mají vliv na cenu elektřiny. iRozhlas uvedl: „Premiér se chystá poslat dopis předsedovi Evropské rady a předsedkyni Evropské komise, cenu povolenek by chtěl začít řešit už na neformálním summitu začátkem října.“ 6. října na summitu EU ve Slovinsku jednal Andrej Babiš hned ráno se španělským premiérem o koordinaci postupu ohledně povolenek.

Česká republika a další 4 členské země EU již 5. října zveřejnily výzvu ohledně růstu cen emisních povolenek, reformy trhu s elektřinou a závislosti na dovozu energií.

Nejběžnější sazbou používanou v České republice je sazba D 02d. Jedná se o jednotarifovou sazbu pro střední spotřebu. Měsíční splátky se liší podle distributora (ČEZ, E.ON, PRE) i podle velikosti hlavního jističe. Částky se pohybují od 149,93 do 451,22 korun měsíčně. V rámci sazeb se pak rozlišují jednotlivé tarify, které se mohou lišit podmínkami či cenou silové elektřiny. 

Základní sazba energií u nejběžnější sazby D 02d za 1 kWh se pohybuje kolem 4,47 a 5,23 korun za kWh. Rozdíly jsou způsobeny různými cenami u distributorů.

Rapidní nárůsty cen energií jsou skutečně očekávány, na burze komodit (Power Exchange Central Europe, a. s.) se projevují už nyní. Od ledna letošního roku narostla cena elektřiny na burze o 208,12 %.

Zmiňme však také, že zvyšování cen na burze se většinou do cen pro domácnosti promítá až po nějakém čase. Například web Finance.cz uvádí: „Pokud se do konce letošního roku ceny elektřiny nakupované na rok 2022 významně nesníží, je víceméně jisté, že dodavatelé zdraží nejpozději od začátku příštího roku.“ Ke změnám ceníků totiž dochází zpravidla na začátku nového kalendářního roku. Zvyšování burzovní ceny elektřiny pak nutně nemusí znamenat zdražení pro koncové zákazníky – domácnosti – neboť dodavatelé elektřiny mohou mít elektřinu předkoupenou. Zároveň zde hraje velkou roli konkurenční boj. Celkově pak zdražení pro koncové zákazníky nekopíruje zdražování na burze, neboť i při významném zdražení na burze je zdražení pro domácnosti nižší.

Server Seznam Zprávy psal o zvýšení ročních účtů za elektřinu o cca 1000 Kč. Vzhledem k tomu, že roční účet za elektřinu se pohybuje okolo 10 000 Kč, neodpovídá toto zdražení ověřovanému výroku. I další zdroje mluví o zdražování elektřiny o desítky haléřů za kWh.

Pro kontext uveďme, že zvyšování ceny je způsobeno podle vyjádření expertů hlavně zvyšováním cen emisních povolenek.

Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý, neboť dle dostupných zdrojů můžeme očekávat zdražení elektřiny o přibližně desítky procent, nikoliv však téměř trojnásobně, jak Zuzana Majerová Zahradníková tvrdí.

Úpravy a sazby DPH předepisuje Zákon o dani z přidané hodnoty. Ten také stanovuje základní sazbu této daně ve výši 21 % a také dvě její snížené sazby, první ve výši 15 % a druhou ve výši 10 %. Dále tento zákon upravuje případy, kdy dochází k užití tzv. snížených sazeb. 

Zboží, u kterého je uplatněna 15% snížená sazba, je vyjmenováno v Příloze č. 3 tohoto zákona. Zde nalezneme zboží pod kódovými označeními 01–05, 07–23 a 25, které je tvořeno následujícími položkami: „Potraviny včetně nápojů s výjimkou alkoholických nápojů a krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin; voda.“

Například počáteční a kojenecká výživa, potraviny pro malé děti a pitná voda jsou dle přílohy č. 3a zdaňovány druhou sníženou sazbou ve výši 10 %. 

Běžné potraviny jsou ovšem v první kategorii a jsou tedy zdaňovány první sníženou sazbou daně.