Přehled ověřených výroků

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že Olga Richterová kritizuje „testování“ Centrálního rezervačního systému (CRS) na seniorech. Říká například (video, čas 35:53): „Já jenom jako připomenu, že celý ten plán jsme od začátku připomínkovali, že není možné zkoušet registrační systém, který bude pod obrovským náporem, na těch nejstarších lidech, kteří prostě jsou dohledatelní, a není možné jaksi soutěžit o ta omezená místa v téhle věkové skupině. Proto to jiné země dělají jinak. Proto prostě ten přístup k seniorům 80, 85 plus musí být odlišný, citlivější.“

Poslankyně Richterová tedy kritizuje komplikovanost rezervačního systému pro seniory. Výrok interpretujeme tak, že poukazuje na nutnost „dvoufázového“ přihlášení k systému a omezený počet očkovacích termínů.

Podle informací ČTK z 18. ledna bylo tehdy do rezervačního systému zaregistrováno zhruba 170 000 lidí. Zhruba jen 55 500 seniorů však získalo termín pro očkování první dávkou. To znamená, že k 18. lednu zhruba 114 500 seniorů starších 80 let čekalo, až se uvolní termín v jejich zvolené nemocnici nebo očkovacím centru. Tyto údaje byly průběžně aktualizovány, nejnovější dostupná data byla v den rozhovoru ta k 22. lednu, kdy se podle Ministerstva zdravotnictví zaregistrovalo 182 450 seniorů a termín jich získalo 77 725. Průběžná data byla zveřejněna také 19., 20. a 22. ledna (pro úplnost však dodejme, že ze zdrojů není zcela jasné, zda byly tyto údaje hlášeny vždy ve stejnou denní dobu).

Vývoj tohoto poměru ve dnech předcházejících rozhovoru je znázorněn v následujícím grafu. Počet seniorů, kteří po registraci čekají na svůj termín, se tedy ze 114 500 postupně zmenšil až na 104 725 k 22. lednu. Dodejme, že kromě hodnoty za 21. leden se ve dnech uvedených v grafu poslankyně Richterová s uvedenými 110 tisíci vešla do našeho 10% tolerančního pásma.

Senioři nad 80 let se mohli začít registrovat k očkování v pátek 15. ledna. Mohli tak učinit přes internet nebo telefonicky. V prvé řadě se museli registrovat v Centrálním rezervačním systému (CRS). Operátorovi nadiktovali, nebo v případě internetového přihlašování vyplnili své telefonní číslo, na které jim následně přišel první ověřovací PIN kód, který poté zadali ve druhém kroku. Ve třetím kroku vyplnili své základní kontaktní údaje (tj. jméno, příjmení, číslo pojištěnce, zdravotní pojišťovnu) a zaškrtli problémy týkající se jejich zdravotního stavu. Po úspěšném vyplnění těchto kroků si mohli rezervovat termín očkování společně s místem. K tomuto kroku se ale dostalo jen několik desítek tisíc seniorů. Zbytek registrovaných seniorů čeká na SMS zprávu s druhým PIN kódem, díky kterému si budou moci rezervovat očkovací termín.

Tito senioři se už ale nemusí registrovat do CRS znovu, pouze se přihlásí a vyplní do příslušné kolonky šestimístný PIN kód. Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách uvádí, že tento PIN kód nemusí přijít hned po registraci, ale také až za několik dní.

Doplňme, že na očkování druhou dávkou očkovací látky se již lidé odděleně přihlašovat nemusí. Systém by jim sám měl přiřadit termín očkování na shodném místě, kde dostali dávku první.

Na závěr tedy shrňme, že v týdnu, jenž předcházel ověřovanému rozhovoru, odpovídaly rozdíly mezi počtem lidí s registrací a počtem lidí, kteří již mají svůj termín očkování, zhruba 110 tisícům, které zmiňuje Olga Richterová. Jedinou výjimkou je 21. leden, kdy tento rozdíl neodpovídal naší 10% toleranci. Z uvedených důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

DOPLNĚNÍ: Výrok Olgy Richterové byl původně hodnocen jako neověřitelný, jelikož se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt žádné informace, které by jej potvrzovaly, či vyvracely. Proto jsme se s žádostí o objasnění obrátili na poslankyni Richterovou, která nás odkázala na tvrzení hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové. Ta na náš dotaz potvrdila, že takové případy, které popisuje Olga Richterová, ve Středočeském kraji opravdu zaznamenali.

Centrální rezervační systém čelí velké kritice z řad odborníků i veřejnosti. Z dostupných zdrojů lze snadno vyhledat některé chyby, které se projevily po spuštění rezervačního systému 15. ledna v 8 hodin.

Dle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která je z titulu své funkce zodpovědná za průběh očkování (str. 11) v kraji, také docházelo po startu Centrálního rezervačního systému k tomu, že lidé, kteří si chtěli zarezervovat očkovací termín ve FN u svaté Anny v Brně, byli místo toho zarezervováni na termín v nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově ve Středočeském kraji. "Řešili jsme několik registrací z Brna, které byly vytvořeny hned za sebou. Byly v Benešově v nemocnici Rudolfa a Stefanie a všichni tvrdili, že se registrovali do nemocnice U Svaté Anny v Brně. Jestli to byla v tu chvíli nějaké chyba centrálního systému nebo jestli se lidé překlikli sami, nemohu ověřit. Nicméně jich bylo poměrně hodně a všichni tvrdili, že zadávali Svatou Annu," uvedla na dotaz Demagog.cz hejtmanka.

Odborník na technické řešení a použitelnost webových stránek Tomáš Randus řekl České televizi toto: „Rezervační systém pro očkování vykazuje všechny typické neduhy aplikací veřejné správy. Je složitý, zdlouhavý, požaduje po občanech mnoho zbytečných údajů, včetně takových, které stát již má v základních registrech. Stránka není uzpůsobená pro nevidomé, vyžaduje vlastnictví mobilního telefonu a obsahuje dlouhé a složité texty. Stát neumí vytvářet přehledné a snadno použitelné weby, což je škoda.“

Kromě složitosti systému se objevil i problém, kdy následný den, tedy v sobotu 16. ledna, nemohly některé nemocnice kvůli chybě v systému začít očkovat. Například Fakultní nemocnice Ostrava neměla k dispozici seznam registrovaných lidí, podobné problémy měli i zdravotníci z pražské nemocnice Motol, kteří neměli k dispozici data o rezervacích.

Programátorovi Filipu Šedivému se podařilo najít v rezervačním systému chybu, díky které se dostal skrz registrační formulář i přesto, že mu nebylo více než 80 let. Podařilo se mu to díky nástroji, který má k dispozici každý ve svém prohlížeči. Tato chyba by už podle mluvčího Trnky měla být opravená.

Jedná se o jediný veřejně známý případ, kdy se skrz registrační formulář dostala osoba mladší 80 let. Podle vývojáře a programátora Filipa Šedivého bylo možné projít registračním formulářem a dostat oba ověřovací piny. Filip Šedivý na svém twitterovém účtu zveřejnil video, ve kterém se mu podařilo najít chybu a v němž pouze pomocí úpravy kódu webové stránky v běžném prohlížeči dokázal obejít Centrální rezervační systém.

Kromě této chyby je Centrální rezervační systém kritizován odborníky za zbytečnou složitost, zdlouhavost a také za to, že vyžaduje od registrujících příliš mnoho zbytečných údajů.

Bezpečnostním pochybením byl sběr rodných čísel registrovaných seniorů pomocí nástroje Google Analytics od společnosti Google. Vladimír Rohela, vedoucí sekce bezpečnosti ve státní agentuře NAKIT (Národní agentura pro komunikační a informační technologie), která měla vývoj rezervačního systému na starosti, prohlásil, že omylem sebraná data jsou již údajně zlikvidovaná.

V České republice bylo očkování zahájeno 27. prosince 2020. Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím svých webových stránek uvádí, že ke dni 24. ledna tohoto roku bylo naočkováno 195 280 lidí, přičemž více než 11 000 lidí obdrželo obě dvě dávky vakcíny. Míra proočkovanosti populace k tomuto dni tedy činila zhruba 1,8 procenta. Aktuální data Ministerstva zdravotnictví (ke dni 1. února) pak vykazují více než 280 066 očkovaných, což představuje proočkovanost zhruba 2,6 procenta populace. Co se týče jednotlivých krajů, nejvyšší míru podaných vakcín vykazuje Praha.

Německo zahájilo očkování ve stejné době jako Česká republika. Podle statistik Institutu Roberta Kocha bylo v Německu ke dni 24. ledna (.pdf, str. 1) tohoto roku naočkováno 1 469 353 občanů, což představuje zhruba 1,8 procenta populace. Obě dvě dávky vakcíny k tomuto datu obdrželo více než 163 000 lidí. Aktuální data k 1. únoru pak vykazují více než 1 935 000 (.pdf, str. 1) očkovaných, což představuje zhruba 2,3 procenta populace. Z jednotlivých spolkových zemí nejvyšší míru proočkovanosti vykazuje Meklenbursko-Přední Pomořansko, Porýní-Falc a Šlesvicko-Holštýnsko. 

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie. Aktuálně k datu rozhovoru (24. ledna 2021) byly v EU schváleny vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech a Moderna, později získala podmínečnou registraci také vakcína společnosti AstraZeneca.

EMA ruskému výrobci vakcíny Sputnik V poskytuje poradenství ohledně vakcíny. Výkonná ředitelka EMA Emer Cooke nicméně v úterý 26. ledna 2021 uvedla, že EMA od ruské strany neobdržela žádost o schválení vakcíny. Doplňme, že Maďarsko je k datu 28. ledna 2021 jediným členským státem EU, který vakcínu Sputnik V schválil.

Pro úplnost dodejme, že čínských vakcín ve fázi vývoje je vícero. Ani Čína však nepožádala Evropskou agenturu pro léčivé přípravky o registraci jedné ze svých vakcín v EU. K datu rozhovoru také nebyly čínské vakcíny uvedeny například na seznamu očkovacích látek, u nichž probíhá hodnocení ze strany Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) EMA. Ředitel italské lékové agentury Nicola Magrini nicméně v polovině ledna uvedl, že vakcína čínského výrobce Sinovac bude pravděpodobně brzy podrobena schvalovacímu procesu EMA.

Nejprve zasaďme tento výrok do kontextu předchozích slov Jana Hamáčka. Ministr vnitra mluví o silné pozici Evropské unie, která si díky společnému postupu dokázala vyjednat dodávky dostatečného množství vakcín proti covidu-19: „Evropská unie spojila síly a vyjednala si velmi solidní kontrakty se všemi těmi dodavateli, samozřejmě hodně to závisí na tom, že v době, kdy se to vyjednávalo, tak ještě nebylo jasné, jak bude rychle která vakcína certifikována, ale v globále těch vakcín je objednáno dost, takže společně máme zajištěno hodně vakcíny.“

Brazílie má v současné době připraveno k distribuci v příštích několika dnech jen 6 milionů dávek vakcíny CoronaVac od společnosti Sinovac a očekává příchod 2 milionů dávek vakcíny vyrobené společností AstraZeneca a partnerskou Oxfordskou univerzitou.

„To je dobrá zpráva pro Brazílii, ale 6 milionů dávek je stále velmi málo. Nebude stačit na to, aby celá ohrožená skupina byla plně imunizována, ani není jasné, jak rychle země získá více vakcín,“ uvedla epidemioložka Ethel Maciel z Federální univerzity v Espiritu Santo.

Podle brazilského ministra zdravotnictví Eduarda Pazuella Brazílie nasmlouvala již 354 milionů dávek vakcíny proti covidu-19. Pazuello uvedl, že země bude mít 254 milionů vakcíny AstraZeneca a Oxfordské univerzity a 100 milionů dávek vakcíny CoronaVac. Podle některých expertů však je i toto množství nedostatečné, vzhledem k více než dvousetmilionové brazilské populaci a potřebě dvou dávek pro každého člověka.

K porovnání, EU s cca dvojnásobnou populací oproti Brazílii nasmouvala téměř 2,3 miliardy dávek. Byly uzavřeny smlouvy s AstraZeneca (400 milionů dávek), Sanofi-GSK (300 milionů dávek), Johnson and Johnson (400 milionů dávek), BioNTech-Pfizer 600 milionů dávek, CureVac (405 miliónů dávek) a Moderna (160 milionů dávek).

Rada Asociace krajů České republiky zvolila 2. prosince 2020 Martina Kubu za svého předsedu a také za zástupce (.pdf, str. 2) Asociace krajů ČR v Ústředním krizovém štábu (ÚKŠ).

Starostové a nezávislí pak do ÚKŠ jako svého zástupce nominovali hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu.

Ministr vnitra Hamáček ve výroku mluví o otrávení Alexeje Navalného 20. srpna 2020 a událostech, které následovaly. 

Alexej Navalnyj je považován za jednu z vůdčích postav ruské opozice. Je také zakladatelem Protikorupční nadace, která se dlouhodobě zabývá odkrýváním korupce v Rusku. Alexej Navalnyj je obětí dlouhodobého pronásledování, opakovaného zatýkání či fyzického napadání.

Posledním takovým činem byl pokus o otravu v roce 2020. Alexej Navalnyj zkolaboval 20. srpna 2020 při letu z Tomsku do Moskvy. Následně byl po nouzovém přistání hospitalizován v omské nemocnici. Ruští lékaři oznámili, že v těle nebyly nalezeny žádné známky otravy a že kolaps mohl být zapříčiněn metabolickými problémy, konkrétně prudkým poklesem hladiny cukru v krvi. 

Pro Alexeje Navalného bylo 20. srpna vypraveno letadlo s týmem specialistů. Toto letadlo ho mělo přepravit k léčbě do Berlína. Letadlo v Omsku přistálo 21. srpna ráno. Z počátku ovšem ruští doktoři tvrdili, že jeho stav neumožňuje přepravu letadlem. Manželka Alexeje Navalného na tento fakt reagovala tím, že si je jistá, že tak činí, aby jed, kterým podle ní byl otráven, z krve zmizel.

Ještě týž den své rozhodnutí ruští doktoři změnili a v 16 hodin bylo oznámeno, že stav Alexeje Navalného je stabilizovaný, a je tedy možná jeho letecká přeprava do nemocnice v Berlíně. Alexej Navalnyj byl z Omsku do Berlína přepraven v sobotu 22. srpna. V Německu byl v jeho oběhovém systému nalezen jed ze skupiny novičoků. Ruská strana ovšem jakoukoliv participaci na otravě odmítá. 

Podle vyšetřování portálu Bellingcat, The Insider, CNN a Der Spiegel stála za otravou ruská zpravodajská služba FSB. Jed byl pravděpodobně nanesen na jeho oblečení. Samotnému Alexeji Navalnému se jeden z podezřelých po telefonu, v domnění, že mluví se svým nadřízeným, přiznal, že se na otravě podílel.

V berlínské nemocnici strávil opoziční předák 32 dní, poté se zotavoval mimo nemocnici. 

Do Ruska se Alexej Navalnyj vrátil 17. ledna 2021. Ani jeho návrat ovšem neproběhl hladce. Let z Berlína do Moskvy měl nejprve přistát na letišti Vnukovo, na kterém se sešli Navalného příznivci. Let byl ovšem odkloněn a k přistání nakonec došlo na druhém moskevském letišti Šeremeťjevo. Podle oficiálních zpráv k této změně došlo kvůli nepříznivému počasí, které znemožňovalo přistání na letišti Vnukovo.

Po přistání došlo během pasové kontroly k zatčení Alexeje Navalného. Jeho zatčení bylo odůvodněno porušením podmínečného odsouzení z roku 2014. Tehdy byl se svým bratrem odsouzen za zpronevěru. Bratři Navalní takto měli získat 30 milionů rublů. Evropský soud pro lidská práva tento rozsudek označil za nespravedlivý a k odsouzení podle něj došlo neprávem.

Po přistání byl Alexej Navalnyj zatknut, jelikož údajně porušil několik pravidel uložených trestem z roku 2014. Například prý řádně neoznámil svůj pobyt v Německu nebo se po propuštění z nemocnice nedostavil na schůzky ve věci jeho podmínečného trestu, jak mu uložily ruské úřady. Poté byl Alexej Navalnyj vzat na 30 dní do vazby.

Zatčení vyvolalo protesty po celé zemi. Protestující žádali jeho propuštění na svobodu. Při násilných střetech s policií bylo zadrženo přes 5 000 osob.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož Alexej Navalnyj je skutečně považován za vůdčí postavu ruské opozice. Došlo i k prodlevě mezi žádostí o možnost přepravit Alexeje Navalného a umožnění této přepravy. Jedním z důvodů, proč byl po návratu zatčen je skutečně i fakt, že řádně neoznámil svůj pobyt v Německu.

Olga Richterová předložila 26. ledna 2021 tři pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona (.pdf), kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Pozměňovací návrh č. 7296 (.docx) hovoří o navýšení náhrady mzdy, která se vyplácí v prvních 14 dnech nemoci v důsledku pracovní neschopnosti nebo karantény z důvodu onemocnění covidem-19, na 80 % průměrného výdělku (str. 2). „Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu (…) ze státního rozpočtu.“ (str. 3)

Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Dle § 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce se nynější náhrada mzdy pohybuje ve výši 60 % průměrného výdělku.

V návrhu č. 7297 (.docx) poslankyně Richterová navrhuje mimořádné nemocenské ve výši 80 % denního vyměřovacího základu (str. 3) pro osoby „uznané dočasně práce neschopné v důsledku onemocnění covid-19“ nebo kterým „byla nařízena izolace či karanténa v souvislosti s epidemií covid-19“ (str. 2).

Poslední předložený návrh č. 7299 (.docx) se týká jednorázového příspěvku ve výši 3 000 Kč osobám, které z důvodu karantény či izolace kvůli onemocnění covidem-19 přišly o schopnost vykonávat práci (str. 2).

Výrok hodnotíme jako pravdivý s tím upřesněním, že návrh na navýšení nemocenské se netýká všech onemocnění, ale pouze onemocnění covidem-19 či karantény v souvislosti s ním. V tomto kontextu však Richterová o svém návrhu také hovoří.

Jan Hamáček mluví o tzv. sociálních hospitalizacích. To jsou takové, kdy na lůžkách leží pacienti, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči. Jedná se hlavně o ty, kteří nemají příbuzné, kteří by si je mohli převzít do domácí péče. Nebo o ty, kteří rodinu mají, ale příbuzní si je odmítají převzít ze strachu z covidu-19. 

Týká se to také starších pacientů, zejména klientů domovů důchodců či pečovatelských domů, u kterých je potřebná už jen ošetřovatelská a sociální péče. Jenže vracet tyto stále ještě pozitivní klienty zpět do zařízení není možné, aby nenakazili ostatní klienty.

Ještě v říjnu se ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil, že přibližně 40 % pacientů hospitalizovaných kvůli covidu-19 je bezpříznakových a nemocniční péči nepotřebují.

Obdobně se v říjnu vyjádřil i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Při interpelacích v Poslanecké sněmovně prohlásil, že 42 % hospitalizovaných lidí nemá příznaky covidu-19 a v nemocnicích se nachází jen kvůli nedostatku lůžek následné péče. V rádiu Impuls řekl, že v nemocnicích jsou hospitalizováni lidé, „kteří nepotřebují péči a vlastně jen čekají na umístění do sociálních zařízení“.

S řešením, jak pacientům, kteří už nepotřebují akutní lékařskou péči, zajistit lůžka následné péče, přišla vláda až na podzim.

Dle usnesení vlády ČR č. 1117 ze dne 30. října 2020 vláda ukládá:

„1. hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy 

a) vyčlenit nebo zřídit s účinností ode dne 9. listopadu 2020 s odpovídajícím personálním zabezpečením na území každého kraje a hlavního města Prahy prostory s lůžkovou kapacitou pro izolaci osob, u kterých se prokázala nákaza koronavirem označovaného jako SARS CoV-2 a jejich zdravotní stav nevyžaduje poskytování zdravotní péče, alespoň v rozsahu 80 lůžek na 550 000 obyvatel kraje nebo hlavního města Prahy a nad 550 000 obyvatel dalších 80 lůžek.“

Ode dne 2. listopadu se zavedl také Národní dispečink lůžkové péče, který pomáhá nemocnicím s hledáním míst pro pacienty. Dispečink eviduje kapacity lůžek a může nařídit přijetí pacienta na volné lůžko. Z rozhovoru ČTK s národním koordinátorem intenzivní péče Vladimírem Černým vyplývá, že dispečink může v zařízeních následné péče, rehabilitačních ústavech, hotelech nebo v lázních umístit lidi s covidem-19 i bez něj. Například ty, kdo potřebují izolaci jako nakažení nebo karanténu po setkání s nakaženým.

Od března funguje podobné řízení kapacit, tzv. Dispečink intenzivní péče. Sleduje se v něm obsazenost lůžek na ARO a JIP nejen na centrální úrovni, ale i po krajích. Je však třeba zdůraznit, že Dispečink řeší výhradně kapacity intenzivní péče, nikoliv tzv. sociální hospitalizace.

Abychom to shrnuli, jelikož si ještě v říjnu 2020 ředitel FN Motol Ludvík i bývalý ministr zdravotnictví Prymula stěžovali na hospitalizaci lidí, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči, a vláda uložila hejtmanům zajistit kapacitu pro sociální hospitalizace až 30. října, hodnotíme výrok jako nepravdivý.