Přehled ověřených výroků

Poslankyně Richterová naráží na nedostatek podpory pro tu část pracujících, kteří pracují na dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP). V souvislosti s koronavirovou pandemií vydala vláda v minulých týdnech řadu opatření, které měly zabránit dalšímu šíření viru, což se dotklo i omezení pracovního trhu. Ztráty na příjmové straně byly částečně kompenzovány vládními programy, které byly postupně uváděny vchod. Přímá finanční podpora byla představena v následujících programech:

– program podpory zaměstnanosti Antivirus, spuštěný 6. dubna 2020,

– a kompenzační bonus pro OSVČ, tzv. Pětadvacítka, spuštěná 9. dubna 2020.

Tyto spuštěné finanční podpory se však týkají zejména zaměstnavatelů/OSVČ a zaměstnanců pracujících na HPP, nikoliv na DPČ nebo DPP.

Na tento nedostatek poukazoval např. Výbor pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života, který patří pod Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády České republiky. Tento Výbor již 14. dubna doporučil vládě zahrnout do programu Antivirus také kompenzaci odměn z dohod mimo pracovní poměr (tedy DPČ a DPP), ze kterých jsou odváděny odvody na sociální a zdravotní pojištění. Poukazoval přitom na vysoký počet osob, které na tyto dohody každoročně pracují (zhruba 1 mil. na DPP a 350 tis. na DPČ) a varoval před negativními dopady na ohrožené skupiny obyvatelstva (např. matky samoživitelky či matky vracející se po rodičovské na trh práce) (.pdf).

22. dubna opoziční poslanci ve Sněmovně předložili pozměňovací návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve kterém představili rozšíření kompenzačního bonusu o zaměstnance na DPP a DPČ (.docx). Návrh byl však zamítnut, poslanci za STAN, TOP 09, KDU-ČSL, SPD, Piráty a ODS hlasovali pro, poslanci za ANO, ČSSD a KSČM buď hlasovali proti, nebo se zdrželi hlasování.

Ještě pár dní před jednáním Sněmovny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na svém facebookovém profilu prohlásila, že pomoc pro osoby pracující na DPP a DPČ již existuje, a to v podobě tzv. mimořádné okamžité pomoci, ta však nesměřuje výlučně na tyto osoby, ale jedná se o plošnou pomoc.

Zde dodejme, že při žádosti o nárok na tzv. mimořádnou okamžitou pomoc se přihlíží ke stavu bankovního konta žadatele. Překračuje-li tato částka dvojnásobek životního minima a nákladů na bydlení, nemá žadatel na mimořádnou okamžitou pomoc nárok. Z řad tzv. dohodářů se proto ozývá kritika – někteří mají na svých kontech např. rodičovské příspěvky, které limit logicky překračují, ale které se však nyní staly jejich jediným zdrojem příjmů. Další možnost finanční podpory mají dohodáři v případě, pokud jsou současně s uzavřenou DPP nebo DPČ také OSVČ na vedlejší činnosti. Na kompenzační bonus tzv. Pětadvacítky dosahují, pokud jejich příjmy nepřekročí určitý limit (do 10 tis./měs. u DPP a do 3 tis./měs. u DPČ).

Systémová podpora, která by finančně pomohla lidem pracujícím na DPČ nebo DPP, však zatím neexistuje, proto hodnotíme výrok poslankyně Richterové jako pravdivý.

Olga Richterová hovoří o návrhu, aby zákon č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 poskytoval pomoc i osobám pracujících na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Takové rozšíření pomoci by se mělo týkat osob, které odvádějí pojistné.

V Poslanecké sněmovně Piráti v čele s Mikulášem Ferjenčíkem skutečně třikrát navrhli změnu zákona tak, aby byl kompenzační bonus poskytován i osobám s DPP a DPČ. Všechny návrhy ale byly odmítnuty a zákon zatím zůstává v původním znění, kde podle § 2 „Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, přičemž se jedná o výkon zaměstnání v jiných činnostech než v činnosti pedagogické.“

Poprvé Piráti přišli s pozměňovacím návrhem 6. dubna při prvním projednávání daného zákona na 44. schůzi Poslanecké sněmovny. Podle jejich návrhu (.doc, str. 2) by měl být poskytován kompenzační bonus osobám pracujícím na DPP nebo DPČ ve výši 300 korun (osoby samostatně výdělečně činné získávají kompenzaci 500 korun) za každý kalendářní den bonusového období. Ve 30. hlasování 44. schůze tento návrh ale Sněmovna odmítla – většina poslanců za ANO, ČSSD i KSČM hlasovala proti.

Podruhé prakticky stejný pozměňovací návrh (.doc) Piráti vypracovali při projednávání návrhu novely zákona o kompenzačním bonusu 22. dubna. Návrh opět nebyl v 98. hlasování 45. schůze Sněmovny přijat. Většina poslanců vládní koalice a KSČM se buď zdržela, nebo byla proti.

Naposledy se Piráti s podobným návrhem (.doc) pokoušeli uspět 6. května při vytváření další novely zákona o kompenzačním bonusu. Tentokrát požadovali ale kompenzační bonus ve výši 350 korun za každý kalendářní den bonusového období. Ani ve 232. hlasování 45. schůze vládní koalice návrh neschválila. Tato novela nyní čeká na projednání a schválení Senátem.

Senát probíral první návrh zákona na 19. schůzi 9. dubna, kde se pirátský senátor Lukáš Wagenknecht vyjadřoval o nutnosti podpory osob pracujících na DPP a DPČ. Nepodával ještě žádný pozměňovací návrh, ale apeloval na ministryni financí Alenu Schillerovou, aby tuto skupinu v dalších krocích zohlednila. Senát schválil zákon v původním znění.

První novelu zákona pak Senát řešil na 21. schůzi 29. dubna a měl k ní větší výhrady. Do Sněmovny ji Senát vrátil s dvěma pozměňovacími návrhy. První z nich, navrhovaný senátory Tomášem Goláněm a Martinem Červíčkem, rozšiřoval okruh osob, kterým by měl být poskytován kompenzační bonus, o osoby, jejichž příjem nepřekročí v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč (tedy tzv. „dohodáře“). Ve Sněmovně koalice tento návrh ale opět přehlasovala a novela tak byla přijata v původním znění.

Senátor Goláň však není členem Pirátské strany. Je pravdou, že Tomáš Goláň je členem stejného senátorského klubu jako pirátští senátoři, avšak jedná se o společný klub více subjektů (Klub pro liberální demokracii - SENÁTOR 21). Sám Goláň přitom kandidoval za hnutí SENÁTOR 21. Piráti Tomáše Goláně sice podpořili ve volbách, avšak až ve druhém kole, poté, co jejich vlastní kandidát neuspěl. Uveden pak není ani v záložce „Naši lidé" na oficiálních stránkách Pirátů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící, neboť i přesto, že Piráti mají zjevně s Tomášem Goláněm blízké vztahy, není členem jejich strany, za Piráty nekandidoval a je členem pouze společného senátorského klubu.

„Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou.“ Tak definuje rizikové skupiny Vláda ČR.

V ČR je nejvíce nakažených nemocí COVID-19 ve středním věku. S rostoucím věkem celkový počet nakažených klesá, ale naopak se zvyšuje smrtnost.

„Senioři patří k nejohroženějším skupinám, smrtnost u lidí nad 60 let je totiž asi čtyřprocentní, a u lidí nad 80 let dokonce patnáctiprocentní (oproti smrtnosti 0,4 procenta u lidí do padesáti let)“ uvádí Ministerstvo zdravotnictví. Potvrzují to i údaje Ministerstva zdravotnictví platné ke dni 14. května, kdy nakažení ve věkové skupině 65+ představují 20,9 % z celkového počtu nakažených. Co se týče počtu úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID-19, je však procentuální zastoupení mnohem větší. Zde věková skupina 65+ představuje 89,7 % z celkového počtu úmrtí.

Dalším důvodem jsou minimální nebo dokonce i chybějící příznaky nákazy nemoci především u občanů starších 80 let. Lidé s chronickými nemocemi a oslabenou imunitou jsou navíc vystaveni větší hrozbě nákazy než zdraví lidé. Varování přináší i zprávy ze zahraničí, kde se právě v domovech pro seniory nachází nejvíce obětí. 

V tuzemsku se první nákaza koronavirem v domě pro seniory objevila už na přelomu února a března v Břevnici u Havlíčkova Brodu. Následovaly domovy v Litoměřicích, Michli a další.

Z důvodu vysokého počtu seniorů na jednom uzavřeném místě jsou tak domovy pro seniory považovány za jednu z nejrizikovějších skupin.

Piráti ve svém plánu „Budoucnost řešíme teď“, který se věnuje opatřením v koronavirové krizi, navrhují zvýšit testování v populaci i navýšení testovací kapacity laboratoří. Tento krok je konkretizován v jejich tiskové zprávě, podle které „pro zvládnutí epidemie požadují Piráti zvýšit do podzimu 2020 kapacitu testů na alespoň na 30 až 50 tisíc denně“. Kromě požadavku na navýšení testů obsahuje tento plán další epidemiologické i ekonomické kroky.

Aktuálně se počet provedených testů pohybuje kolem 3–9 tisíc denně. Testovací kapacita ČR je v současnosti 10 tisíc vzorků.

Podle některých studií může sociální izolace a osamělost negativně ovlivnit duševní i tělesné zdraví seniorů i lidí obecně. Může vést například k vyššímu riziku srdečních chorob, artritidy, cukrovky II. typu, depresí nebo také demence. Tuto část výroku Olgy Richterové lze tedy považovat za pravdivou. 

To platí i pro její slova o tom, že ve venkovním prostředí je riziko nákazy koronavirem menší než vevnitř, jak dokládají vyjádření odborníků. Například podle profesora Harvardovy univerzity Rogera Shapira se kapénky viru ve větru rozptýlí velmi rychle a nepředstavují tak vážné nebezpečí nákazy, samozřejmě pokud lidé zrovna nestojí blízko sebe.

Nepodařilo se nám však ověřit hlavní část výroku, tedy zdali Pirátská strana někdy navrhovala zavést postupné uvolňování restrikcí, které se týkají návštěv v domovech seniorů. Tato informace se neobjevuje ani na oficiálním webu Pirátů, na jejich speciálních stránkách o koronavirové krizi nebo na veřejně přístupném pirátském internetovém fóru. Zmínku o takovém návrhu se nám nepodařilo nalézt ani na facebookovém účtu Pirátské strany či na účtu samotné Olgy Richterové. Nelze však vyloučit, že postupné povolování návštěv domovů seniorů ve venkovních prostorách navrhovali Piráti například při jednání s dalšími politickými stranami.

Terénní pečovatelská služba je forma sociální služby osobám s mentálním/zdravotním/tělesným postižením a také seniorům. Tato služba je poskytována v přirozeném prostředí klientů, tedy u nich doma, a jedná se např. o pomoc při osobní hygieně, poskytnutí stravy nebo zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Legislativně je tato forma služby vymezena Zákonem o sociálních službách (Zákon č. 108/2006 Sb.) v části třetí – Sociální služby.

Pirátská strana terénní pečovatelskou službu zmiňuje ve svých programech:

Program pro krajské volby 2012: „Současný přístup zdravotnických a sociálních zařízení ke klientům je v některých případech neosobní. V řadě případů stav klienta umožňuje, aby nebyl zavřený v nemocnici nebo v domově důchodců, ale není k dispozici podpora pro takovou péči. Prosazujeme tedy, aby se při plánování krajské zdravotní a sociální péče brala v úvahu vedle klasických porodnic také centra aktivního porodu, vedle domovů důchodců pomocné pečovatelské služby a vedle nemocniční péče i domácí ošetřování, kdykoliv mají lidé o takové služby zájem.“

Program pro komunální volby 2014: Stejné znění jako v programu pro krajské volby 2012.

Program pro krajské volby 2016: Stejné znění jako v programu pro krajské volby 2012.

Program pro volby do PSP 2017: „Sociální služby v přirozeném prostředí – místo ústavů terénní a ambulantní péče. Podpora domácí péče a pro pečující rodiny.“

Program pro komunální volby 2018 (.pdf, s. 6): Stejné znění jako v programu pro krajské volby 2012.

Dlouhodobý program: „Je úkolem státu pomoci lidem v obtížné sociální situaci. Zejména jde o zajištění potřeb občanů s postižením, nemocných, seniorů, rodin s dětmi či dětí bez rodičů a vytvoření systému sociálního bydlení. Konkrétní sociální služby stát nutně zajišťovat nemusí. Mohou být zajištěny v domácí péči, sociálními zařízeními, církvemi, charitou nebo komunitními aktivitami.“

V Pirátské straně se problematice sociálních služeb věnuje zejména právě Olga Richterová, která je místopředsedkyní Výboru pro sociální politiku PSP.

Poslankyně Richterová zmiňuje tzv. létající týmy – speciální zdravotnické týmy, které mají vypomáhat v různých zařízeních, jejichž kapacity jsou omezené či vytížené kvůli koronavirové pandemii. Takový létající tým vznikl např. v Praze ve spolupráci s městskou poliklinikou a záchrannou službou a funguje od 4. května. Úkolem týmu bude zajišťovat běžnou ošetřovatelskou péči, testování na COVID-19, dezinfekci prostor či nastavování karanténních opatření (.pdf).

K utvoření tohoto týmu se vyjádřila např. pražská radní Milena Johnová (Praha sobě):

„Létající krizový tým poskytne zařízením sociální péče potřebnou zdravotnickou, personální a psychologickou podporu. Výhodou je, že tým lékařů a sester je mobilní a umí operativně reagovat na potřeby každého zařízení.“

Již záhy po jeho spuštění radní Johnová fungování krizového týmu okomentovala velmi pozitivně:

„O podporu ze strany létajícího krizového týmu je velký zájem, už teď máme pořadník na dva týdny. Jsem ráda, že zařízení vnímají tým ne jako kontrolu, ale skutečně partnerskou podporu. Velmi si vážím nasazení sociálních pracovníků a jsem ráda, že jim tímto můžeme poskytnout pomoc se zdravotnickými otázkami, které současná mimořádná situace přináší.“ 

Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu pravidelně aktualizuje informace týkající se sociálních služeb a vydává doporučení pro poskytovatele sociálních služeb v souvislosti s epidemií COVID-19, nicméně o létajících týmech, které by podpořily např. domovy seniorů, se v nich nepíše. Stejně tak Ministerstvo zdravotnictví na svém webu poskytuje souhrnné informace o koronaviru, ale o létajících týmech se nezmiňuje.

Informace o kvalitě fungování terénní pečovatelské a odlehčovací služby se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt, a to ani pro samotný Pardubický kraj, ani pro celou republiku.

Je nicméně pravda, že v roce 2018 získalo Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim, ležící v Pardubickém kraji, Cenu kvality v sociální péči v kategorii Poskytovatelé sociálních služeb pro seniory – terénní služby (.pdf, str. 5). Nelze tak vyvrátit, že v některých případech se dá v rámci Pardubického kraje mluvit o „dobré praxi“ v poskytování terénní pečovatelské služby. Nevypovídá to však o fungování těchto služeb v celém kraji.

Nepodařilo se nám dohledat ani údaje o počtu uživatelů terénní pečovatelské a odlehčovací služby v jednotlivých krajích. Český statistický úřad sice nabízí informace o počtu klientů vybraných „terénních a ambulantních sociálních služeb“, data čistě pro terénní formu těchto služeb však dostupná nejsou. Pro doplnění kontextu uvádíme alespoň tabulku počtu uživatelů terénní a ambulantní pečovatelské i odlehčovací služby za rok 2018. Zde se Pardubický kraj v případě pečovatelské služby nachází na 10. místě ze 14, v případě odlehčovací služby pak na 7. příčce.

Na závěr dodejme, že co se týče dostupnosti odlehčovacích služeb, řadí se Pardubický kraj spíše na konec žebříčku. Atlas dlouhodobé péče ČR, který v roce 2019 vydal Institut pro sociální politiku a výzkum, například uvádí (.pdf, str. 35), že v „Pardubickém kraji lze hodnotit dostupnost odlehčovacích služeb jako velmi špatnou“. 

Výrok jsme doplnili na základě zaslaných zdrojů od MPSV. Z původně neověřitelného hodnocení měníme díky dodatečně zaslaným zdrojům hodnocení na pravdivé. 

Pro kontext aktualizujeme i statistiky týkající se onemocnění koronavirem. K 9. červnu 2020 se v Ústeckém kraji potvrdilo celkem 567 osob nakažených koronavirem, z toho 390 osob se z nemoci vyléčilo, 22 zemřelo. V přepočtu na počet nakažených osob na 100 000 obyvatel měl pak Ústecký kraj od začátku pandemie 69,1 nakažených. Nejvyšší poměr měla Praha – 170,62 osob na 100 000 obyvatel, nejméně Jihočeský kraj – 29,65. Dodejme, že aktuální statistiky uvádíme pro kontext k 9. červnu, rozhovor s Olgou Richterovou proběhl o měsíc dříve, je tedy třeba vzít v úvahu, jaká čísla tehdy měla poslankyně Richterová k dispozici. 

Už na začátku března některé domovy na Ústecku kvůli šíření koronaviru zakazovaly nebo omezovaly v jejich domovech návštěvy, učinily tak například lounský Domov pro seniory U Pramene nebo některé domovy na Teplicku, později pak například i Domov pro seniory v Žatci. Na začátku dubna pak některé domovy seniorů přestaly přijímat nové klienty, aby měly dostatek místa na případnou nutnou izolaci klientů s koronavirem, některé další domovy se dobrovolně uzavíraly do karantény.

V Domově U Trati v Litoměřicích bylo na konci března 52 nakažených seniorů a také několik nakažených zaměstnanců, někteří z nich potřebovali i lékařskou pomoc. Z tohoto důvodu byl domov uzavřen do karantény. Další domovy na Litoměřicku v té době zavedla přísná opatření, aby seniory i zaměstnance domovů ochránila. Litoměřicko je také nejzasaženějším okresem Ústeckého kraje a zúčastnilo se plošného testování v Česku, ve kterém se zjistilo, že imunizace společnosti je zde pod 0,6 procenty.

Nepodařilo se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat žádné informace, které by potvrzovaly toto tvrzení. Kontaktovali jsme poslankyni Richterovou a ta nás odkázala na jednání Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny. V zápisech z jednání, ani ve zvukových záznamech se nám však také nepodařilo toto tvrzení najít. Kontaktovali jsme tak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které nám data poskytlo začátkem června. Na základě ministerstvem poskytnutých dat je zřejmé, že procentuální zastoupení počtu příjemců příspěvku na péči I. a II. stupně závislosti, tedy lehké a středně těžké závislosti, v domovech pro seniory apod. je v Ústeckém kraji nejvyšší.

Podle dat Českého statistického úřadu (.pdf, str. 1) měl k 1. lednu 2019 Ústecký kraj 820 789 obyvatel, tedy je 5. nejlidnatějším krajem v ČR. Porovnáme-li absolutní počty příjemců příspěvku na péči v jednotlivých krajích, je Ústecký kraj na 4. místě. Poměrem počtu příjemců ku počtu obyvatel v kraji je Ústecký kraj na místě druhém. Jak je zřejmé z dat MPSV, podíl příjemců příspěvků na péči I. a II. stupně ku celkovému počtu příjemců příspěvku na péči bydlících v domovech pro seniory apod. je 44,2 %, tedy v Ústeckém kraji je tento poměr nejvyšší. I počet příjemců příspěvků na péči I. a II. stupně ku celkovému počtu obyvatel v Ústeckém kraji je nejvyšší ze všech krajů ČR - 0,33 %.

Potom, co si členové sněmovního zdravotního výboru stěžovali, že je ministerstvo zdravotnictví nedostatečně informuje v souvislosti s pandemií COVID, vydal ministr zdravotnictví Vojtěch souhrnné informace o činnosti odborných skupin MZ vzniklých v souvislosti s řešením epidemie COVID-19.

Na ministerstvu zdravotnictví momentálně působí sedm expertních skupin v souvislosti s pandemií COVID:

• PS pro řízené uvolňování karantény
• Klinická skupina COVID
• Laboratorní skupina COVID
• Pracovní skupina Epidemiologie
• Finanční skupina COVID Ministerstva zdravotnictví
• Skupina pro koordinaci informačních kanálů COVID-19
• Skupina pro zajištění péče o pacienty s NCD v době COVID

Že o epidemiologickém modelu nezveřejňují úřady dostatek informací, je pravda. Jak uvádí iROZHLAS.cz, Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který sestavuje oficiální model, kterým se řídí vláda, zveřejňuje k nákaze pouze základní data.

Přesto, že přesná data nejsou dostupná, existují iniciativy, které sestavují vlastní modely šíření. Jedna z nich vznikla na platformě IDEA institutu CERGE-EI. Vedoucím projektu je Daniel Münich, který kritizoval nedostupnost dat pro vědecké a analytické účely. Kvůli této kritice byl dokonce vykázán z jednání laboratorní skupiny náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou. 

Podobnou kritiku o „utajování“ dat sepsal pro iROZHLAS.cz i psycholog a statistik Hynek Cígler: „Naši čelní představitelé necítí potřebu svá rozhodnutí racionálně zdůvodňovat. Kvalitu rozhodnutí naší vlády nelze přezkoumat, když neznáme podklady, na jejichž základě k těmto rozhodnutím dochází.“ 

Dalším, kdo je nespokojený s utajováním dat, je expertní platforma KoroNERV-20, která na svých stránkách vyzývá vládu slovy: „Přestaňte tajit data o Covid-19, lékaři, vědci i ekonomové je potřebují.“

Na žádost předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka o poskytnutí epidemiologického modelu, kterým se vláda řídí, mu byl poslán dokument, který obsahuje i popis modelu, který ÚZIS využívá.

Je tedy pravdou, že nedostatek dat kritizovaly jak instituce – zejména Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny a think tank IDEA, resp. jeho vedoucí představitel –, tak i řada vědců a odborníků, sdružených především do platformy KoroNERV-20.