Přehled ověřených výroků

„Není pravda, že by naši zdravotníci neměli respirátory. Tak mi řekněte kde a já jim to dnes osobně rozvezu,“ popíral Andrej Babiš nedostatek ochranných pomůcek na tiskové konferenci 14. března.

Po této tiskové konferenci si však lékaři přesto stěžovali na sociálních sítích i v médiích, že nemají dostatek ochranných pomůcek.

Například 20. března popisoval lékař Čestmír Vybíhal: „Zdravotní personál této nemocnice (ve Šternberku, pozn. Demagog.cz) nemá vůbec respirátory.” O čtyři dny později uvedl další lékař David Dezort: „Vybavení v Litomyšlské nemocnici a záchrance je stále nedostatečné. Zaskočilo mne, že během mé služby na záchranné službě měli zdravotníci na obličeji plátěné darované roušky. Já osobně si z ordinace přinesl vlastní nanoroušku, kterou mi poskytl známý z vesnice, jinak bych na puse jako lékař také nosil ruční práci úžasných spoluobčanů.“ O nedostatku ochranných pomůcek napsala také prezidentka Komory zubních techniků ČR Alexandra Seidlová v otevřeném dopisu ministru zdravotnictví a vládě ČR.

Hejtman Vysočiny pověřený řízením Asociace krajů Jiří Běhounek si stěžoval na systém nákupů a distribuce ochranných pomůcek a žádal o jeho centralizaci Ministerstvem vnitra. Množství, které do regionů plyne, je podle něj stále nedostatečné, odkázal přitom i na nákazu koronavirem v domovech pro seniory.

Asociace i zdravotnické odbory už začátkem března žádaly o ochranné pomůcky pro pracovníky sociálních služeb. Přesto na konci března průzkum Asociace poskytovatelů sociálních služeb zjistil, že celkem 90 procent domovů pro seniory a dalších zařízení sociálních služeb nemá vůbec žádné respirátory nejvyšší třídy (FFP3). Každý dvanáctý poskytovatel péče nemá ani respirátory s nižší ochranou či roušky. Sedm z deseti poskytovatelů pak hlásilo, že nemá k dispozici žádný jednorázový ochranný oblek a dvě třetiny zařízení si stěžovaly na to, že nemají vůbec žádné ochranné brýle.

Poslanec Bartoš hovoří o záručním programu COVID II, což je program určený na ekonomickou pomoc živnostníkům, malým a středním podnikatelům, kteří jsou v důsledku vládních opatření souvisejících s nákazou koronaviru omezeni ve své podnikatelské činnosti. Žádosti se podávají od 2. dubna 2020 (.pdf, str. 1), přičemž mají podnikatelé možnost žádat o částku v rozmezí 10 tis. až 15 mil. korun. Finance mohou být využity na náklady na mzdy a energie, platby za nájemné, úhrady dodavatelsko-odběratelských faktur, předfinancování pohledávek či pořízení materiálu, zásob a dalšího drobného majetku.

Program COVID II navazuje na COVID I, který byl taktéž určen jako ekonomická pomoc malým a středním podnikatelům. Příjem žádostí do COVID I byl pozastaven k 20. březnu 2020.

Prostředky na záruční program COVID II budou čerpány ze strukturálních fondů EU, konkrétně z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který byl utvořen pro programové období 2014–2020.

Pro efektivní alokaci finančních prostředků ze strukturálních fondů EU se využívá systém územního členění NUTS, v němž se každý členský stát EU dělí do úrovní regionů podle počtu obyvatel:

• NUTS 1 = území (v ČR celé území),
• NUTS 2 = regiony soudržnosti,
• NUTS 3 = kraje,

přičemž pro rozdělování finančních prostředků je klíčová výše HDP na obyvatele územního celku NUTS 2 v porovnání s průměrným HDP na obyvatele EU-27. Podle výše tohoto HDP se regiony dále dělí na:

• méně rozvinuté regiony (HDP na obyvatele < 75 % průměru HDP EU-27),
• přechodné regiony (HDP na obyvatele v rozmezí 75–90 % průměru HDP EU-27),
• a rozvinutější regiony (HDP na obyvatele ˃  90 % HDP EU-27).

Fondy jsou určené především pro méně rozvinuté regiony, Praha však dlouhodobě spadá do kategorie rozvinutějších regionů (viz mapa níže, podle posledních dat Eurostatu za rok 2018 skončila dokonce na 6. místě v žebříčku nejbohatších regionů EU se 192 % HDP na obyvatele EU-27), na tyto prostředky tedy nedosahuje.

Jiří Jirásek, šéf Českomoravské záruční a rozvojové banky však dodává, že finanční prostředky pro Prahu řešeny budou: „To není chyba, ale strategie. Chtěli jsme, aby program začal fungovat co nejdříve a byli jsme schopni sehnat zdroje, které pomůžou pokrýt potřeby podnikatelů téměř na celém území republiky, a v další fázi budeme řešit Prahu.“

Stav legislativní nouze byl na návrh předsedy vlády (.pdf) vyhlášen (.pdf) předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem 19. března, jak je upraveno v zákoně č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Stav legislativní nouze byl vyhlášen do doby skončení nouzového stavu, který byl vyhlášen vládou 12. března 2020 na 30 dnů.

Poté co je vyhlášena legislativní nouze, mohou být jednotlivé návrhy zákonů projednávané v zrychleném režimu. To například znamená, že odpadá první čtení a omezit je možné i řečnickou dobu jednotlivých poslanců. Více o tom, jak probíhá legislativní proces ve stavu legislativní nouze, se můžete dočíst v jednom z našich komentářů. Zároveň ale platí, že v zrychleném režimu je možné projednat pouze vládní návrhy zákonů. Jednotliví poslanci však stále mohou předkládat i zákony vlastní, ostatně za dobu trvání současného stavu legislativní nouze poslanci předložili Sněmovně několik návrhů zákonů. Ty jen nemohou být projednány ve zmíněném zrychleném režimu.

Program na podporu zaměstnanosti „Antivirus“ vláda schválila dne 31. března 2020. Cílem programu je ochrana zaměstnanosti a pracovních míst kompenzováním náhrad mezd. Kompenzace začnou vyřizovat na dálku úřady práce od 6. dubna 2020 a jejich výše bude záviset na důvodech, pro které musely firmy nechat zaměstnance doma v tzv. režimu překážky na straně zaměstnavatele.

Program poběží ve dvou režimech a 5 „kategoriích“:

Režim A – druh překážky:

• v případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku (program uhradí zaměstnavateli 100 % náhrad mezd),
• v případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu ve výši 100 % mzdy (program uhradí 80 % náhrad mezd).

Režim B – druh překážky:

• překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více) – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku (program uhradí 80 % náhrad mezd),
• omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku (program uhradí 50 % náhrad mezd),
• omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku (program uhradí 50 % náhrad mezd).

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo přehlednou tabulku možných situací.

Ivan Bartoš ve svém výroku zřejmě poukazuje na veřejný dopis Tomáše Martínka České bankovní asociaci. Tomáš Martínek se ve Sněmovně angažuje jako místopředseda Podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy. 

Obsahem je žádost o zmírnění pravidel ohledně hypoték a jiných úvěrů vzhledem k opatřením ke koronavirové nákaze. Poslanec pak konkrétně uvádí:

„Chci Vás požádat o přijetí takových opatření, která dočasně pomohou tuto složitou situaci překlenout. Chtěl bych Vás tímto požádat o to, abyste klienty, kteří jinak řádně plní své povinnosti, v příštích minimálně třech měsících nepenalizovali za opožděné splátky hypoték nebo jiných úvěrů, případně rovnou vyhlásili ‚hypoteční volno‘, aby domácnosti a malé firmy, které se potýkají s ekonomickými potížemi v souvislosti s epidemií koronaviru, nemusely své půjčky dočasně splácet.“

V závěru dopisu pak apeluje na rozumný přístup.

Dopis byl uveřejněn na Twitteru 11. března 2020:

Pirátský poslanec @TomasMartinekCZ žádá v otevřeném dopise členy České bankovní asociace ke zmírnění pravidel splácení hypoték a jiných úvěrů kvůli opatřením ke koronavirové nákaze. pic.twitter.com/9PZFmasOH4

— Piráti (@PiratskaStrana) March 11, 2020

Odpověď na něj byla na Twitteru Tomášem Martínkem zveřejněna stejný den zveřejněním kopie dopisu České bankovní asociace:

Děkuji ČBA za rychlou povzbuzující odpověď pic.twitter.com/gbCtS82azR

— Tomáš Martínek (@TomasMartinekCZ) March 11, 2020

V dopise podepsaném výkonným ředitelem České bankovní asociace Pavlem Štěpánkem s datem 11. 3. 2020 je vyjádřena nutnost přijmutí mimořádných opatření v době epidemie koronaviru. Výkonný ředitel dále garantuje spolupráci na mimořádných opatřeních se státní správou a dalšími organizacemi. 

Vláda pak k podobným opatřením, ke kterým vybízel Tomáš Martínek, přistoupila až 1. dubna 2020, kdy schválila z důvodu negativních dopadů pandemie odklad splatnosti úvěrů a hypoték. Dlužníci budou moci splácení přerušit na dobu tří nebo šesti měsíců. Opatření vstoupí v platnost po jeho schválení Poslaneckou sněmovnou. 

Pro úplnost uvádíme, že nouzový stav na území ČR byl vyhlášen (.pdf) 12. března 2020 od 14:00. Mimořádná opatření, jako je uzavření škol nebo zrušení sportovních a společenských akcí, však byla zavedena již 10. března 2020. O státních náhradách za způsobené ztráty způsobené koronavirou infekcí vláda jednala již 9. 3. 2020 a navrhla je řešit v rámci úvěrového programu COVID. O samotném vyhlášení nouzového stavu se ovšem veřejně debatovalo minimálně již od začátku března 2020. 

Senáte, díky! Téměř 1 milion živnostníků na hlavní i vedlejší výdělečnou činnost bude mít na půl roku odpuštěné povinné odvody na důchodové pojištění. #spolutozvladneme @CSSD @SenatCZ

— Jana Maláčová (@JMalacova) March 25, 2020

Ministryně Maláčová hovoří o zákonu o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Jednalo se o vládní návrh zákona, který vláda předložila 23. března 2020. Ve stavu legislativní nouze byl návrh projednáván na 42. schůzi Poslanecké sněmovny PČR 24. března 2020 a následně byl i schválen (pro hlasovalo 99 poslanců z 99 přítomných).

O den později (tedy v den zveřejnění twitterového příspěvku ministryně Maláčové) byl projednáván v Senátu PČR, kde byl schválen (pro hlasovalo 47 senátorů ze 47 přítomných). Pro další upřesnění můžeme uvést, že 26. března 2020 byl zákon podepsán prezidentem a 27. března 2020 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 136/2020 Sb., zákon tak vstoupil v platnost.

Daný zákon stanoví:

„§ 1 

(1) Osoby samostatně výdělečně činné nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „záloha na pojistné“) za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020. Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020. 

(2) Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 se snižuje za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období uvedeném v odstavci 1 samostatná výdělečná činnost, o částku   

a) 2 544 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,   

b) 1 018 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. 

§ 2 

(1) Pro účely § 11 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se zálohy uvedené v § 1 odst. 1 považují za zaplacené. 

(2) Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u osob samostatně výdělečně činných vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020, za které nebyly povinny platit zálohy na pojistné podle § 1 odst. 1, za vyloučenou dobu.“ 

Pro OSVČ platí, že odvádí státu zálohy na důchodovém pojištění. Z daného zákona vyplývá, že tato povinnost za měsíce březen až srpen tedy odpadá. Nicméně pokud někomu za celý kalendářní rok 2020 po podání Přehledu o příjmech a výdajích vyjde nedoplatek pojistného vyšší, než je sleva stanovená novelou zákona na šest měsíců (15 264 Kč, resp. 6 108 Kč pro vedlejší činnost), bude muset tento rozdíl doplatit.

Povinné odvody tak nejsou odpuštěny zcela, rozdíly se budou doplácet v termínu podání daňového přiznání za kalendářní rok 2020, odpuštěny jsou pouze minimální zálohy za měsíce březen až srpen. Obdobně změnu popisuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své tiskové zprávě: „OSVČ tak od března do srpna nebudou muset platit předepsané zálohy a v ročním vyúčtování se jim tak sníží celkové pojistné o částku odpovídající minimálním zálohám na důchodové pojištění za půl roku.“

Jak je vysvětleno výše, opatření v souvislosti s odvody pojistného na důchodové pojištění jsou v zásadě dvě. První z nich odpouští živnostníkům povinnost platit zálohy. Druhé z nich pak odpouští živnostníkům povinné odvody, a to ve výši minimálního odvodu. Kolika živnostníkům pak budou odvody skutečně odpuštěny a kolika pouze sníženy, přitom závisí na jejich budoucích výdělcích. Bohužel v důvodové zprávě k citovanému zákonu ani v jiných veřejných zdrojích nejsou obsaženy žádné odhady, zda se odpuštění povinných odvodů na důchodové pojištění bude týkat skutečně téměř milionu živnostníků tak, jak ministryně Maláčová tvrdí (podle dat ČSSZ je v ČR celkem 1,031 mil. živnostníků). Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Každá OSVČ, která alespoň část roku vykonávala samostatně výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) přehled o svých příjmech a výdajích. Nejzazší termín pro podání přehledu za rok 2019 byl původně stanoven na 4. května 2020.

„OSVČ bude také umožněno podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 bez sankcí až do 3. 8. 2020. Pokud OSVČ zároveň k tomuto datu uhradí i doplatek pojistného, bude mu prominuto penále, které by jinak musel platit za opožděnou platbu,“ tak zní tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí. Penále tak budou odpuštěny pouze OSVČ, která do 3. srpna zároveň s podáním přehledu o příjmech a výdajích uhradí doplatek pojistného. Pokud nedojde k úhradě doplatku pojistného, OSVČ může být udělena pokuta dle zákona až ve výši 50 000 Kč.

Tyto změny má na svědomí zákon č. 134/2020 Sb., který vešel v platnost 25. března 2020 a který výše uvedenou lhůtu pro podání přehledu o příjmech a výdajích posouvá právě až na 3. srpen 2020. Penále za pojistné pak podle zákona č. 134/2020 Sb. vzniká nejdříve 22. září.

Pro ověření výroku je pro nás klíčové uchopení výrazu „fiskální prostor“, který lze v kontextu výroku interpretovat jako prostor pro fiskální diskreci vlády. Se zvyšujícím se podílem mandatorních výdajů se zmenšuje fiskální prostor, což následně snižuje schopnost vlády volně nakládat s prostředky obsaženými ve státním rozpočtu.

Kritiku hospodaření vlády směřující právě k navyšování mandatorních výdajů státu lze dlouhodobě zaznamenat nejen ze strany opozice (například kromě ověřovaného Jana Skopečka i z úst Miroslava Kalouska), ale i ze strany státních orgánů, jako je například Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

NKÚ se vyjádřil (.pdf, str. 19) již ke státnímu závěrečnému účtu pro rok 2014 následovně:

„V roce 2014 tvořily mandatorní výdaje 60,4 % celkových příjmů a 56,5 % celkových výdajů SR. Spolu s quasi mandatorními výdaji čerpají tyto rostoucí výdaje převážnou část SR, čímž se snižuje prostor pro opatření vlády na stabilizaci a podporu ekonomiky.“

V roce 2018 pak NKÚ ve své zprávě shledával snižování odolnosti státního rozpočtu proti budoucímu ekonomickému ochlazení. Zásadní nedostatky viděl v příjmech státu, které jsou čím dál více závislé na přímých daních včetně sociálního pojištění, což může být v případě ochlazení ekonomiky rizikové. Podobně negativně hodnotil i růst mandatorních stálých výdajů. Ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2018 (.pdf., str. 12) shrnul NKÚ „zdraví“ rozpočtu  takto:

„V důsledku stále se zvyšujících mandatorních a kvazimandatorních výdajů a vlivem silné závislosti na plnění daňových příjmů, které reagují velmi citlivě na případné zpomalení ekonomického růstu, je státní rozpočet na případnou recesi připraven ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety.“

Dalším rizikovým trendem, na který NKÚ již řadu let upozorňuje, jsou ale například také nároky z nespotřebovaných výdajů.

„Nároky z nespotřebovaných výdajů vznikají, když organizační složky státu nevyčerpají svůj rozpočet na daný rok a hypotetickou úsporu evidují právě jako nárok z nespotřebovaných výdajů. Tyto nároky nejsou finančně kryty, a pokud je chce daná organizační složka státu (OSS) uplatnit, musí na ně Ministerstvo financí (MF) zajistit prostředky. (...) Hlavní problém spojený s kumulací nároků z nespotřebovaných výdajů NKÚ spatřuje v riziku růstu státního dluhu a problémů spojených s likviditou státní pokladny,“ uvádí NKÚ v tiskové zprávě ke kontrolní akci č. 16/09.

NKÚ také dlouhodobě upozorňuje na nedostatečné investiční plnění. V roce 2013 činily kapitálové výdaje státu 8,7 % (tj. 102,3 mld., .pdf, str. 21, tabulka č. 5). V roce 2014 představovaly dle NKÚ 9,2 % (.pdf, str. 21). V roce 2017 pak klesly kapitálové výdaje až k hranici 6,4 % (.pdf str. 9), což – jak ostatně konstatuje ve svém stanovisku i NKÚ (.pdf, str. 18) – byly nižší hodnoty než v dobách ekonomické krize.

Pro kontext uvádíme plánované hospodaření vlády pro období 2014–2020 vyjádřené v podobě plánovaných deficitních rozpočtů. V grafu jsou zachyceny plánované a reálné schodky státních rozpočtů ve vymezeném období.

Následující grafické znázornění ukazuje ekonomický růst vyjádřený nárůstem hrubého domácího produktu v období 2014–2020 v procentech. Pro rok 2020 je uvedena predikce.

Zdroj: ČSÚ (.xlsx), MF

Jak vidíme, období hospodářského růstu se skutečně kryje s obdobím, během kterého dochází ke zvyšování mandatorních a kvazimandatorních výdajů, na které upozorňuje NKÚ. Během stejného období rovněž dochází k plánování deficitních rozpočtů, schodky se však postupně snižují. Reálné výsledky hospodaření státu pak ukazují místy přebytkové státní rozpočty, což ovšem nic nemění na faktu zvyšujících se mandatorních výdajů, které dle vyjádření NKÚ snižují akceschopnost státu ovlivňovat ekonomiku v případě krize.

Fond národního majetku byl fond zřízený 24. května 1991 k technické realizaci privatizačních rozhodnutí. K 1. lednu 2006 byl fond zrušen, působnost přešla pod Ministerstvo financí. S finančními prostředky tedy hospodaří MF na zvláštních (tzv. privatizačních) účtech, které nejsou součástí státního rozpočtu. Příjmy vzniklého privatizačního účtu se skládají z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisků z účasti státu v obchodních společnostech. V roce 2012 byla uzákoněna novela, která umožnila rezervy z účtu převádět do státního rozpočtu. Jedinou podmínkou, která k tomuto převodu musí být splněna, je záporné saldo důchodového systému. V roce 2018 byla schválena novela zákona č. 178/2005 Sb. s platností od 1. ledna 2019, která umožnila převádět peníze do rozpočtu bez omezení a podmínek.

V roce 2017 bylo ke krytí deficitů systému důchodového pojištění převedeno 5,8 mld. V roce 2018 bylo saldo důchodového systému kladné a k žádným převodům nedošlo (.pdf, str. 5). V roce 2016 byl proveden převod ve výši 8,7 mld. (.pdf, str. 10). V roce 2015 to bylo 10,7 mld. (.pdf, str. 4). V roce předchozím to bylo o 400 mil. Kč méně (.pdf, str. 9).

V dubnu 2019, po schválení poslední novely zákona o zrušení Fondu národního majetku, bylo převedeno do státního rozpočtu z privatizačního účtu 18 mld. Kč.

Závěrem dodejme, že uvedené období mezi lety 2014 a 2019 opravdu lze hodnotit jako „dobré časy“. Po celé období český HDP rostl meziročně alespoň o 2,4 %.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Výše převodu z privatizačního účtu do státního rozpočtu byla v roce 2019 nejvyšší za posledních šest let.

Dle oficiálních statistik se německý státní rozpočet za poslední roky pohybuje v přebytku (tedy příjmy přesahují výdaje). Na konci roku 2019 dosáhlo Německo přebytku rozpočtu ve výši 13,5 mld. eur, čímž převýšilo přebytkový rozpočet z roku 2015, který dosáhl výše 12,1 mld. eur. Podle vyjádření německého ministra financí Olafa Scholze mohly za přebytek v roce 2019 především vyšší výnosy z daně z příjmu a nižší úrokové sazby. Německo je však za tvoření takovýchto rozpočtů také kritizováno, podle některých neputuje německý rozpočet na infrastrukturu a další projekty.

Pro porovnání můžeme uvést vývoj českého státního rozpočtu, který byl ve srovnávaném období přebytkový pouze v letech 2016 a 2018. 

O stavu německého rozpočtu také vypovídají data OECD o státním deficitu v jednotlivých zemích EU za období 2010–2018. V této statistice si Německo uchovává prvenství, neboť deficitními rozpočty nedisponuje (viz graf státních rozpočtů zemí EU).

Bilance německého státního rozpočtu v mld. eur (2010–2019)

Zdroj: Trading Economics

Bilance německého státního rozpočtu v % HDP (2010–2019)

Zdroj: Trading Economics

Deficity státních rozpočtů zemí EU v % HDP (2010–2018)