Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, jelikož řádně byl Zdeněk Ondráček zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS (Komise) pouze jednou. Ve druhém případě byla jeho volba prohlášena za zmatečnou.

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela Komise 2. března 2018. V tajné volbě obdržel 79 hlasů z celkového počtu 155, přičemž kvorum pro jeho zvolení bylo 78 hlasů.

První volba předsedy Komise se přitom konala již v prosinci 2017 a byla dvoukolová. Ondráček byl jediným kandidátem. V prvním kole nebyl zvolen kvůli nedostatečnému počtu hlasů, neboť získal 85 hlasů ze 186 hlasovacích lístků.

Ve druhém kole volby obdržel Ondráček 95 hlasů ze 179 hlasovacích lístků, volba však byla předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem prohlášena za zmatečnou kvůli nejasnostem týkajícím se kvóra. Pro volby bylo totiž vydáno 191 hlasovacích lístků, avšak 12 poslanců své hlasovací lístky k volbě předsedy Komise vrátilo.

Dodejme, že Ondráček několik dní po svém zvolení do čela Komise sám na tuto funkci rezignoval.

Zástupci politických stran jsou voleni do dozorčí rady VZP od roku 2006. Poslanecké sněmovna schválila novelu zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně došlo ke změně§ 21, podle kterého dozorčí radu tvoří

"a) 3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda,

b)10 členů volených a odvolávaných Poslaneckou sněmovnou Parlamentu; při obsazování funkcí členů Dozorčí rady se postupuje podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu."

Touto novelou získaly politické strany větší vliv a dohled nad dodržováním právních předpisů a vnitřních předpisů a celkovém hospodaření VZP.

V roce 2005 se VZP dostala do finančních problémů, které vedly k uvalení nucené správy nad VZP, odvolání ředitelky Musílkové, ustanovení poslanecké vyšetřovací komise a k finanční pomoci od státu. Již v roce 2006 ale zakončila VZP své hospodaření s přebytkem a s výjimkou let 2012 a 2013 dosahovala (dostupné jsou výroční zprávy do roku 2016) přebytkových výsledků hospodaření. I po zvolení zástupců politických stran do dozorčí rady ale VZP dosáhla deficitních výsledků hospodaření.

Účast a činnost zástupců politických stran v dozorčí radě je pouze jedním z faktorů, které ovlivňují hospodaření VZP. Dozorčí rada není na rozdíl od správní rady hlavním výkonným orgánem, který by měl přímý vliv na hospodaření. Vzhledem k mnoha jiným ekonomickým a politickým faktorům (míra ekonomické aktivity, ekonomický růst, rozpočtové určení prostředků ze státního rozpočtu, atd.) nelze tvrdit, že vyrovnané hospodaření VZP je zapříčiněno přítomností politiků v dozorčí radě.

Na billboardu hnutí ANO, který je ve výroku zmíněn stojí: „Makáme. 75% sleva jízdného pro důchodce a studenty.“

O tomto kroku bylo rozhodnuto dne 27. března 2018 na jednání vlády. Na tomto jednání bylo schváleno usnesení Vlády ČR č. 206, které zavádí nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty. Toto usnesení bylo vládou přijato jednomyslně (.doc, str. 5).

Dle § 21 zákona č. 2/1969 Sb. kompetenčního zákona řídí ministerstva veškerou svou činnost ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády.

Schválené usnesení vychází z materiálu (.zip, Materiál.pdf) připraveného Ministerstvem dopravy. Tento dokument se odvolává na programové prohlášení vlády a navrhuje zavést 75% slevu z jízdného pro děti, žáky a studenty od 6 do 26 let a pro seniory od 65 let.

Usnesení mj. ukládá ministryni financí vydat novelu Výměru Ministerstva financí v souladu s materiálem připraveným Ministerstvem dopravy. Dále pak ukládá dalším dotčeným ministrům a vedoucím ústředních orgánu předložit žádosti o rozpočtová opatření Ministerstvu financí podle schváleného usnesení. Na závěr pak ukládá ministrovi dopravy, aby zajistil kompenzování ztrát, které tímto rozhodnutím vzniknou dopravcům.

Pro úplnost je také nutné podotknout, že ačkoliv byly vládou podniknuty kroky pro zmíněnou slevu na jízdném pro důchodce a studenty, její zavedení bylo odsunuto a dosud ke snížení, které je uvedeno na billboardech, nedošlo. Podle vyjádření Andreje Babiše byl termín posunut na základě požadavků hejtmanů na 1. září 2018.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť investigativní novináři dříve působící ve vydavatelství MAFRA po odchodu odtud (v souvislosti se změnou majitele) svou investigativní činnost neopustili, věnují se jí v jiných redakcích.

Jiří Pospíšil mluví o roku 2013, kdy holding Agrofert Andreje Babiše koupil nakladatelství Mafra a s ním i dva přední české deníky Lidové noviny a Mladou frontu DNES. Kvůli osobě Andreje Babiše z obou deníků odešlo mnoho novinářů, jako třeba Václav Dolejší, Dalibor Balšínek nebo Jana Klímová. Z investigativních žurnalistů to byli postupně Jaroslav Kmenta, Sabina Slonková, Jiří Kubík a Janek Kroupa.

Nikdo z nich s investigativní žurnalistikou neskončil, Jaroslav Kmenta momentálně píše pro magazín Reportér, který založil bývalý šéfredaktor Mladé fronty Robert Čásenský. Janek Kroupa odešel do Českého rozhlasu a tam v práci investigativního novináře pokračuje. Sabina Slonková si založila vlastní magazín Neovlivní a od minulého roku má společně s Jiřím Kubíkem investigativní pořad na Seznam zprávách Zvláštní vyšestřování. Ani o jednom z nich se tak nedá tvrdit, že by s investigativní žurnalistkou kvůli vstupu Andreje Babiše do mediálního průmyslu skončili.

Je pravdou, že po volbách se bývalé strany koalice vyjádřily, že by se členy vlády mohly stát. ČSSD aktuálně s hnutím ANO jedná, lidovci slovy svého prvního místopředsedy tuto možnost také připustili, ovšem za podmínky, že by v čele nestál trestně stíhaný člověk. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pozice KDU-ČSL k otázce účasti na vládě byla veřejně reflektována několikrát. Ke spolupráci na vládě, která má trestně stíhaného předsedu, se KDU-ČSL stavěla negativně, ať už slovy svého předsedy (například pro Lidovky.cz, Echo24), či přímo na oficiálních stranických stránkách.

Marian Jurečka v únoru roku 2018 uvedl: „Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.“

KDU-ČSL však nedávno přišla i s vlastní variantou, navrhuje menšinovou vládu ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. „Odmítáme, že by existovaly jen dvě možnosti. Buďto vláda s premiérem Babišem, nebo předčasné volby,“ uvedl předseda strany Pavel Bělobrádek.

I při současném vyjednávání mezi ČSSD a ANO nový předseda ČSSD Jan Hamáček několikrát zopakoval, že zásadní podmínkou je sestavení vlády bez trestně stíhaného předsedy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Není pravdou, že by všechny strany s výjimkou SPD, ANO a KSČM řekly, že chtějí být v opozici. Stejně tak není pravdou, že by ostatní strany nespolupracovaly na programových otázkách a pro své návrhy nehledaly podporu. Například návrh zákona na úpravu EET předložilo pět stran včetně Okamurovy SPD.

Mluví-li Okamura o tom, že kromě ANO, SPD a KSČM ostatní strany řekly, že chtějí být v opozici, není to pravda. Zejména ČSSD aktuálně vyjednává s hnutím ANO o vstupu do možné koaliční vlády. V únoru se také veřejně vyjádřilo hnutí STAN, že by bylo ochotno jednat o podmínkách podpory pro vládu hnutí ANO. Předseda SPD sice korektně uvádí, že další strany nechtějí jednat s ním, to ovšem neznamená, že nejednají o vládě nebo o svých návrzích zákonů.

Před volbami zveřejnila ODS svou Vyšehradskou deklaraci, což byl seznam podmínek pro vstup do budoucí vlády. Stejně tak Piráti zveřejnili před volbami svou povolební strategii, která jim spolupráci s SPD nebo přímou účast ve vládě ANO zapovídala. Obě strany se tak drží svých předvolebních slibů. Nejde o vyčerpávající výčet stran, ale o nastínění motivace dalších subjektů.

Okamura se rovněž mýlí v tom, když uvádí, že další strany nespolupracují a nehledají podporu pro své návrhy zákonů. Dokladem toho jsou zákony, které strany mimo vznikající koalici předložily do Poslanecké sněmovny, a které jim již prošly do druhého čtení.

Za všechny jmenujme návrh hnutí STAN, aby kancléř prezidenta musel mít prověrku na stupeň „přísně tajné“, dále návrh napříč spektrem na výjimky ze systému EET. Druhý zmíněný návrh předložili poslanci STAN, ODS, Pirátů, TOP 09 a hnutí SPD – to vyvrací Okamurův výrok, že by na programových věcech s ním (vyjma ANO a KSČM) nikdo nespolupracoval. Dodejme, že jde pouze o příklady předložených zákonů, reálně je jich více.

Úřad, který Tomio Okamura zmiňuje, se nazývá Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSPH). Ten se zabývá kontrolou transparentnosti financování politických stran.

Hnutí SPD dostal o od úřadu v červnu 2018 nejvyšší možnou pokutu za čtyři přestupky, které souvisely s kampaní před sněmovními volbami v říjnu 2017 a doplňovacími volbami do senátu v lednu 2018.

Okamura má pravdu v tom, že pokuty se týkaly i jiných politických subjektů. Konkrétně ve zmiňovaných sněmovních volbách dostalo pokutu 18 politických stran a hnutí z různých důvodů, např. nezveřejnění dárců, kteří přispěli na volební kampaň.

Co se týče úniku informací, tento úřad své tiskové zprávy vždy zveřejňuje anonymně, s ohledem na neveřejnost řízení. Server Seznam Zprávy informoval jako první o tom, že se jedná o stranu SPD s odvoláním na „velmi důvěryhodný zdroj“. Server iROZHLAS k tomu poté dodal, že z kontextu zprávy je jasné, o jakou stranu se jedná, což je pravda. Tisková zpráva úřadu popisovala přestupek „hnutí, které je v Poslanecké sněmovně a má e-shop“. Takové je jen jedno.

Kdo přesně má být zdrojem médií v tomto případě ovšem není jasné. Ta mohla dovodit, o které hnutí jde, nicméně přísně vzato danou informaci úřad nepublikoval.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem ke skutečnosti, že v současné době došlo ke snížení počtu migrantů na všech hlavních trasách do Evropy (přes Řecko a Itálii). Dá se tedy říci, že alespoň částečně jsou snahy EU a členských států úspěšné. Z pozice Řecka je opravdu podstatné fungování dohody o migraci mezi Tureckem a EU, přesto dochází na základě snah států EU k omezení migrace i jinde.

Dne 18. března 2018 došlo ke vzájemné dohodě mezi EU a Tureckem týkající se zastavení nelegální migrace z Turecka do EU. Mezi významné body je možné zařadit dohodu na procesu vracení nelegálních migrantů zpět do Turecka a přijímání legálních syrských imigrantů z Turecka (bod 1 a 2). V rámci této dohody byla přislíbena suma 3 miliard euro v letech 2016–2017 a následována stejnou sumou do konce roku 2018. Finance procházejí skrze organizaci zřízenou EU - Zařízení pro uprchlíky v Turecku. Množství nelegálních migrantů do Řecka z Turecka se dle EU snížilo o 97 % v roce 2017.

Příkladu dohody Turecka a EU se pokusila využít za podpory EU i Itálie, která v únoru 2017 podepsala s představiteli Libye Memorandum o porozumění, jehož hlavním cílem mělo být zastavení migračních cest přes Libyi z ní. Následující lokální dohody vedly opravdu ke snížení množství migrantů směřujících do Itálie. Oproti dohodě s Tureckem je tato dohoda kritizována nejen OSN, ale i dalšími aktéry, a to především za svůj laxní postoj k lidským právům, nejasnostem ohledně financování a také obviněním ze spolupráce s kriminálními živly.

Jak dokazují grafy (. pdf, str. 6) Mezinárodní organizace pro uprchlíky (IOM), je zde patrný trend snižování počtu migrantů do EU v období po březnu 2016. Markantní je především pro Řecko a od října 2017 i pro Itálii.

Vzhledem ke skutečnosti, že problematika migrace do EU je vysoce komplikovaný a dlouhodobý proces, nedokážeme zcela předvídat, jak úspěšné současné snahy budou z dlouhodobého hlediska. Stejně tak je potřeba připomenout, že mnohé migrační politiky členských států EU jsou často kritizovány jak ze strany OSN, tak neziskových organizací s ohledem na problematiku základních lidských práv.

Tomuto tématu se věnovaly veřejně přístupné výzkumy agentury Median a Kantar. Z jejich výsledků vyplývá, že je pravděpodobné, že finální výsledek (výhru Miloše Zemana v druhém kole) ovlivnil jeden z předvolebních televizních duelů na televizi Prima nebo ČT. Zeman nejspíše právě zde přesvědčil větší množství nerozhodnutých voličů než Drahoš a přiklonil na svou stranu i některé další. Přesto ale samotnou volbu reálně mohlo ovlivnit více faktorů nebo témat.

Podle výzkumu (.pdf, str. 2) agentury Median došlo k posílení voličů Miloše Zemana až v druhé polovině týdne před volbami.

"Na začátku týdne (pondělí a úterý) byl mírným favoritem volby Drahoš. V jeho průběhu však došlo k posílení preferencí Zemana a snížení podílu těch, kteří se rozhodli nevolit. Zemanovi se podařilo získat více nerozhodnutých voličů, ale především aktivizovat část těch, kteří k volbám původně vůbec jít nezamýšleli. Naopak voličská jádra postoj neměnila."

Zároveň v té době došlo také k nárůstu pozitivních motivací vůči Miloši Zemanovi a negativních motivací vůči Jiřímu Drahošovi. Zejména u Drahoše kleslo jeho hodnocení v třech nejsilnějších charakteristikách (slušnost, reprezentace a důvěryhodnost).

V dalším z výzkumů (.pdf, str. 2) agentury Median, který mapoval televizní prezidentské debaty vyplývá, že za inklinaci k Miloši Zemanovi v druhé polovině týdne před druhým kolem voleb mohou právě televizní debaty. Diváci hodnotili Zemana jako jednoznačného vítěze obou debat (Prima 59%:13%, ČT 39%:31%). A Jiří Drahoš byl v debatě hodnocen jako agresivnější, než Zeman v debatě na Primě (Drahoš – ČT: 34%, Zeman – Prima: 27%).

„Po debatě Primy 16 % diváků deklarovalo příklon k Zemanovi a 9 % k Drahošovi. Po debatě ČT byl tento poměr vyrovnanější (15:10), ale také v prospěch Miloše Zemana.“

V obou debatách pak Miloš Zeman dokázal získat větší počet nevoličů.

Výzkum na toto téma prováděla také agentura Kantar. Ta ukázala podobné tendence. Podle ní těsně před finálem druhého kola získal Zeman 7,5 % voličů, Jiří Drahoš pouze 5,5 %.

„Už od prosince si Miloš Zeman a Jiří Drahoš drželi vyrovnaný podíl voličů. Oběma v průběhu času narůstal počet zcela rozhodnutých, ale ani v týdnu před volbami nikdo z nich nezískal nadpoloviční většinu. Zemanovi voliči v druhém kole měli častěji volbu jasnou už dlouho před prvním kolem. Značná část Drahošových voličů se zase rozhodla po oznámení výsledků prvního kola.V posledních dvou týdnech narostl elektorát o větší podíl Zemanovi než Drahošovi.“

I přesto, že výzkumy obou agentur ukázaly kdy a kde k získání přesily Miloše Zemana pravděpodobně došlo, neodpovídají na otázku, co bylo rozhodujícím důvodem. Mohl to být pocit diváků, že Jiří Drahoš byl v debatě ČT agresivnějším diskutujícím, ale chování voličů musela ovlivnit celá řada dalších proměnných. Ty tyto výzkumy nezachytily.

Patrik Nacher byl zvolen v primárních volbách, kdy členové hnutí ANO hlasovali od čtvrtka 19. dubna do soboty 21. dubna 2018, s volební účastí 63 %.

Krajský manažer hnutí ANO Martin Haushalter uvedl k volbám následující:

„V primárních volbách zvítězil Patrik Nacher. Stává se tak oficiálně zvoleným kandidátem na lídra pro podzimní komunální volby. Tohoto kandidáta ještě musí potvrdit krajský sněm a celostátní předsednictvo.“ Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož dle stanov hnutí ANO musí být kandidát schválen Výborem (.pdf, str. 9) a Předsednictvem (.pdf, str. 10); zároveň může mít vliv na schválení kandidáta i předseda (.pdf, str. 11):

„(6) Předseda je oprávněn ve výjimečných a odůvodněných případech i po schválení kandidátních listin Výborem dle čl. 11 odstavce (4) písm. f), g) a h) těchto stanov do schválených kandidátních listin zasáhnout (zejména vyškrtnout kandidáty a/nebo změnit pořadí jednotlivých kandidátů a/nebo doplnit kandidáty).“