Přehled ověřených výroků

Ministr Babiš ve výroku hovoří o svém platu, který měl jako zaměstnanec společnosti Agrofert. O tom, že tento plat řádně zdanil, jak ostatně potvrzují auditorské zprávy, které si nechal zpracovat, však pochybnosti nejsou. Jsou to jiné příjmy (například z prodeje firem, či z nákupu dluhopisů společnosti), u kterých jsou pochybnosti, zda se nejednalo o účelové transakce, kterými by si zajistil nedaněný příjem. Babiš tedy neprávem obviňuje premiéra z nepravdy a sám podává zavádějící zdůvodnění.

Premiér Bohuslav Sobotka uspořádal tiskovou konferenci, na které znovu upozornil, že očekává od ministra financí Babiše nejpozději do konce dubna vysvětlení jeho obchodních transakcí. Stále totiž trvají pochybnosti o zdrojích Babišových příjmů a jeho majetku.

Andrej Babiš si nechal na začátku roku 2017 prověřit své příjmy mezinárodními firmami EY a PWC. Ze zpráv vyplývá, že v letech 1996–2015 měl Andrej Babiš zdanitelné příjmy ve výši 1,861 miliardy korun. Celková daň z příjmu fyzických osob, kterou Babiš odvedl, se rovnala 311,5 milionům korun. Čisté příjmy Andreje Babiše za sledované období byly 1,5 miliardy korun. Ze zpráv je patrné, že od celkového základu daně byla sráženo pojistné.

Ze zprávy ovšem dál také vyplývá, že Babiš měl nezdaněné příjmy z prodeje společností Profrost a AFEED do holdingu Agrofert. Podezřelé okolnosti zejména v případě Profrostu, za který měl Babiš získat od Agrofertu 527 milionů korun, zmapoval v magazínu Reportér Jiří Štický.

Pochybnosti panují i okolo samotných korunových dluhopisů Agrofertu, které Andrej Babiš jako majitel společnosti nakoupil a zajistil si tak nedaněný příjem přibližně 90 milionů ročně.

Slova ministra financí potvrzují jeho zveřejněná daňová přiznání.

Česká republika se při privatizaci zavázala, že jednotlivým nabyvatelům uhradí ekologické škody z předešlých let do určité předem stanovené výše. ČR v průběhu let uzavřela 325 ekologických smluv s garancí 176 miliard korun. 75 miliard již bylo proinvestováno. Andrej Babiš jako ministr financí chce snížit zbývající cenu o třetinu, ze 101 miliard na 30 miliard korun.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí v letech 2002–2006. Ten v roce 2004 zadávání zakázek zastavil z důvodu přesměrování privatizačních příjmů do jiných oblastí. Alespoň to tvrdí sám Babiš na webu Ministerstva financí: „Například v letech 2004–2005 se na ekologické smlouvy v Moravskoslezském kraji proinvestovalo celkem necelých 750 mil. Kč, přestože jen v roce 2005 dosáhly příjmy privatizačního fondu 113 mld. Kč. Přednost před Ostravskem dostala například sanace zátěží ve Škodě Plzeň, kde bylo během dvou let proinvestováno 5 mld. Kč s průměrným tempem čerpání 100–350 mil. Kč měsíčně.“

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní výši, kterou měla Škoda Plzeň inkasovat. Martin Roman je bývalý generální ředitel ČEZu. Ve médiích (MF DNES) se také objevila informace, že je Roman jedním z lidí, který prostřednictvím provázaných společností ve skutečnosti účinkoval také ve Škodě Plzeň, které ČEZ zadával zakázky.

Pokorným míní Andrej Babiš Radka Pokorného. Jde o právníka Advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & Partneři a bývalého spolužáka Bohuslava Sobotky z gymnázia. Sobotka je s Pokorným často spojován. Česká televize ovšem upozorňuje, že Pokorný v roce 2010 zastupoval Babišův Agrofert při arbitráži s polským PKN Orlen kvůli Unipetrolu. Že Pokorný zastupoval Škodu Transportation, popisuje web Neovlivní.cz.

Nejsme bohužel schopni přesně kvantifikovat objem investic do ekologických zakázek, které podnik dostal. Také je otázkou, nakolik šlo v dané době o přímé rozhodnutí Sobotky. S ohledem na tyto nejasnosti je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Informace o údajných promlčených pohledávkách se nám nepodařilo ve veřejných zdrojích dohledat. Ministerstvo financí vykazuje roční souhrnné zprávy o stavu a vývoji zahraničních pohledávek až od roku 2007.

Dluh České republiky na konci roku 2016 činil 1 613,4 miliardy korun. Je to méně než v roce 2015 a o téměř 70 miliard méně než v době nástupu Andreje Babiše v lednu 2014.

Dodejme však, že zvýšení či snížení dluhu nikdy není zásluhou pouze konkrétního ministra financí, jak rozsáhleji popisujeme v jednom z našich výroků dne. Výši schodku a potažmo dluhu ovlivňuje celá vláda a do hospodaření zasahuje světová ekonomická situace a další vlivy. Tvrzení, že sám Andrej Babiš snížil dluh, proto hodnotíme jako zavádějící.

ANO opravdu neprosazovalo privatizaci nemocnic. Není však pravdou, že by hejtman Zimola v Jihočeském kraji nemocnice privatizoval.

Zadlužené nemocnice a řešení situace bylo jedním z témat před krajskými volbami. ČSSD se opravdu stavělado pozice strany, která je zárukou proti privatizaci nemocnic, protože mnoho podnikatelů by podle ní chtělo nemocnice koupit. Strana však explicitně nezmiňovala hnutí ANO ani Andreje Babiše.

Převádění nemocnic od státu do soukromých rukou Andrej Babiš nepodporovala v programupro krajské volby je přímo napsáno: „Jsme i nadále proti plošné privatizaci krajských a městských nemocnic a poliklinik. To neznamená, že bychom byli proti privátním zdravotnickým zařízením, ale podstatná zdravotní zařízení musejí zůstat v rukou státu, krajů, měst a obcí.“

Andrej Babiš má peníze ve fondu, který nakoupil zdravotnická zařízení (např. několik reprodukčních klinik), nicméně mělo jít o nákupy od soukromých lékařů. K věci se vyjádřil také v SuperdebatěČeské televize v předvečer krajských voleb.

Pokud jde o nemocnice v Jihočeském kraji, kde byl donedávna hejtmanem za ČSSD Jiří Zimola, působí zde holding osmi nemocnic s názvem Jihočeské nemocnice, který vlastní kraj. K žádné privatizaci zde za Zimoly nedošlo.

Zimola skončiljako hejtman v dubnu 2017 kvůli tomu, že předseda představenstva holdingu Martin Bláha staví Zimolovi a jeho náměstkovi domy na Lipně, přičemž za své působení v holdingu dostává Bláha měsíčně statisícové částky. Po této kauze se rozpadla koalice a jednou z priorit té novéje změna systému odměn v Jihočeských nemocnicích.

Výrok navazuje na další Babišovo prohlášení o znovuzdanění korunových dluhopisů, které podle něj blokoval Bohuslav Sobotka. To ovšem není pravda.

Zaokrouhlování vyměřené daně směrem nahoru přinesla novela zákona o dani z příjmu navržená Nečasovou vládou, respektive až pozměňovací návrh hospodářského výboru. Sobotka proto hlasoval ve třetím čtení v této věci dvakrát - nejprve musel být schválen pozměňovací návrh a posléze zákon jako celek.

Jak v hlasování o pozměňovacích návrzích (A22, bod č. 6), tak i ve finálním hlasování se Bohuslav Sobotka zdržel. I bez ohledu na Sobotkův hlas byl návrh těsně přijat, čímž byly korunové dluhopisy podrobeny zdanění. K oběma hlasováním kromě toho došlo nikoli 23., ale už 21. března.

Babišův výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Bohuslav Sobotka nemohl svým aktivním hlasováním pro návrh změnit jeho výsledky, a to v žádném směru. Zdanění korunových dluhopisů bylo navrženo vládou, konkurenční návrh poslance Sobotky by byl v této fázi rovněž bezpředmětný.

Během působení Bohuslava Sobotky na ministerstvu financí prohrál stát arbitráž s CME za 10,7 miliardy korun. Další 3,6 miliardy korun pak stálo narovnání arbitráže s japonskou skupinou Nomura. Zde však narovnání zabránilo mnohem větším výdajům státu. Přesto, že arbitráže spadají do působnosti ministerstva financí, není možné tvrdit, že případný výsledek arbitráže je čistě zásluhou konkrétního ministra. Tyto spory se obvykle táhnou dlouho a tak má konkrétní ministerstvo v době rozhodnutí na výsledku arbitráže jen částečný podíl.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí v letech 2002–2006. V tomto období byly proti České republice ukončeny tři arbitrážní spory; vítězný s firmou Nagel a prohraný se společností CME.

Arbitráž se společností CME vyšla český stát na 10,7 miliardy korun. Spor byl ukončen v březnu 2003. Jednalo se o znehodnocení investice do televize Nova. Arbitrážní spor začal v září 2001. Původ má už ale v roce 1999, kdy Vladimír Železný oddělil televizi Novu od amerických partnerů a zároveň došlo k majetkovým přesunům. Toto rozdělení potvrdila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, čímž se právě dopustila porušení mezinárodní smlouvy o ochraně investic. Česká republika byla žalována kvůli nedostatečné ochraně investice skupin CME právě do televize Nova. Podle tehdejšího premiéra Špidly je za prohranou arbitráž odpovědná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, radní v souvislosti s výsledkem arbitráže odvolal. Ochrana zahraničních investic a potažmo arbitráže jako takové ale spadají do kompetencí ministerstva financí.

V roce 2006 byl také rozhodnut spor se společností Saluka/Nomura, kde se jednalo o prodej banky IPB do rukou ČSOB. Ve věci byl 17. března 2006 vydán částečný rozhodčí nález, v listopadu pak byla uzavřena dohoda o narovnání. Podle později odtajněných dokumentů zaplatila Česká republika odškodné 3,6 miliardy korun, čímž se ale vyhnula placení mnohem vyšší kompenzace (až 20 mld. korun). Na přípravě dohody se podle tehdejšího ministra financí Tlustého podíleli hned tři ministři včetně Bohuslava Sobotky.

Podobný výrok jsme podrobně zpracovávali v našem textu, který se věnoval grafice Andreje Babiše. Zde konkrétně argumentujeme, proč je daný výrok zavádějící. Pomíjí totiž několik faktorů.

Prvním z nich je zejména hospodářská situace země. Porovnává roky (především u Kalouska), kdy došlo k celosvětové hospodářské krizi a následné recesi v eurozóně. Zcela tedy nepracuje s možnými vnějšími vlivy a je pak otázkou, co s nimi zmůže český ministr financí.

Pomíjí také politický kontext. Ministr financí není osobou, která připravuje rozpočet o své vůli, jde o vládní návrh, jenž promítá shodu všech tří stran. A jako není státní rozpočet pro tento rok rozpočtem Andreje Babiše, tak není rozpočet 2012 (např.) rozpočtem Miroslava Kalouska.

Podobný výrok Faltýnek použil v Otázkách Václava Moravce již dříve, nyní jej opět hodnotíme jako nepravdivý. Sociální demokraté skutečně zvyšovat některé daně chtěla, nešlo ovšem o veškeré daně, jak Faltýnek uvádí.

Ve svém volebním programu (.pdf, str. 17) pro parlamentní volby 2013 ČSSD definovala svou daňovou politiku jako „spravedlivou“. V jejím rámci se měla zvýšit daň z příjmů právnických osob o 1 – 2 %. Daň z příjmu fyzických osob měla být progresivní se dvěma sazbami (15 % a 27,5 %), oddělujícími v hrubé mzdě příjmy pod a nad 100 000 Kč. Zvýšen měl být podíl majetkových daní (mezi ně patří darovací, dědická, silniční, daň z nemovitých věcí).

K možné sektorové dani program ČSSD uváděl: „... bude zavedena druhá sazba ve výši 25–30 % pro velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru.“ Že právě hnutí ANO bylo proti zavádění těchto daní, popsal v Otázkách Václava Moravce v lednu 2017 premiér Sobotka.

Daň z hazardu měla být určena na 21 – 22 %, naopak neměla se zvyšovat daň z přidané hodnoty. Obecně tedy ČSSD skutečně chtěla řadu daní zvyšovat, není ovšem pravdou, že by chtěla zvýšit VEŠKERÉ daně.

Chtěla zachovat výši sazeb DPH, které tvoří v daňovém inkasu nejvyšší položku, a vytvořit druhou sníženou sazbu pro některé komodity.

K DPH pak ČSSD uvádí:

„Na rozdíl od pravicových stran nebudeme zvyšovat daň z přidané hodnoty, a zdražovat tak lidem život. Budeme hledat dohodu s Evropskou komisí buď pro vytvoření třetí sazby, nebo osvobození některých položek, především pak léků a knih, od této daně.“

Dále chtěla ČSSD měnit daně z příjmu fyzických osob tak, že by se prohloubila daňová progrese. Lidé se mzdou do 100 tisíc korun měsíčně by dále platili 15 % ze superhrubé mzdy, lidem s vyšším příjmem by se sazba měnila na 27,5 %. Zde by tedy k navýšení došlo jen u lidí s vyššími příjmy, plošné zvýšení ČSSD nenavrhovala.

Volební program (.pdf, str. 4) KDU-ČSL hovořil o obnově společného zdanění manželů a tvorbě tří sazeb daně z příjmu fyzických osob, a to 12 %, 20 % a 28 % z hrubé mzdy. Lidovci chtěli také snížit DPH.

Ve volebním programu ANO je napsáno, že „další zvyšování daní je nepřípustné“. U daní z příjmu právnických osob je cílem ponechat sazbu 19 %. Zásadním bodem pro ANO je nezvyšovat daňovou zátěž.

V koaliční smlouvě nynější vlády se píše: „Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výše zdanění v roce 2014.“ Dále koalice chtěla usilovat o obnovení slevy na dani pro pracující důchodce a také o zvýšení zdanění hazardu (str. 11).

Daně byly jedním z vážných témat koaliční smlouvy. Dle ČT24 si nakonec hnutí ANO „prosadilo, že se nebudou zvyšovat daně“. Také server Novinky.cz hovořil o hnutí ANO jako tom, kdo trval na nezvyšování daní, naopak ČSSD nárůst požadovala.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť sociální demokraté sice růst některých daní měli ve svém programu a prosazovali jej také po volbách, nešlo ovšem o veškeré daně, jak Faltýnek uvádí.