Přehled ověřených výroků

Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii schválila vláda 24. března 2014 a souhlas s ratifikací vydal 27. srpna také Senát.

Přesto zůstává smlouva stále neschválená, chybí ratifikace poslanci a také prezidentem. Koalice má v Poslanecké sněmovně většinu, smlouvu mohla schválit během celého volebního období. Prozatím prošel dokument pouze prvním čtením, které proběhlo již v roce 2014. Vláda měla tedy fakticky tři roky času prohlasovat smlouvu ve druhém čtení.

U mezinárodních smluv jsou v Poslanecké sněmovně pouze dvě čtení a čistě teoreticky je možné, že se smlouva stihne projednat ještě během září. Prozatím se tak ovšem nestalo, závazek tak hodnotíme jako nesplněný. Vláda sice danou smlouvu schválila, bez ratifikace jde ovšem pouze o deklaratorní postoj.

Účelem smlouvy je posílit hospodářský pilíř Hospodářské a měnové unie. K tomu má dojít prostřednictvím tří opatření: zpřísnění rozpočtové kázně, posílení koordinace hospodářských politik a zlepšení správy eurozóny. Jedná se například o zajištění vyrovnaného nebo přebytkového veřejného rozpočtu.

Fiskální pakt v současnosti znamená hlavně možnost České republiky účastnit se na vybraných jednáních summitů eurozóny. Závaznost plnit fiskální pakt však mají jenom státy platící eurem.

Andrej Babiš hovořil o svých představách týkajících se volebního systému a koaličního vládnutí například 2. 9. 2015 v rozhovoru pro rádio Impuls, kde uvedl (v čase 9:30): „Koaliční vládnutí je samozřejmě problém... Já si myslím, že by měl být většinový (volební, pozn. Demagog.cz) systém, to znamená měla by vládnout jedna strana.“ Dne 10. října letošního roku Babiš na svém facebookovém profilu napsal: „Ano, ve volbách chceme zvítězit natolik, že nebude možné sestavit vládu ostatních stran proti nám.“ Jak vyplývá z výše uvedeného, Andrej Babiš skutečně projevuje určité sympatie k modelu jednobarevné vlády, lze tedy předpokládat, že by takovou možnost upřednostnil. Pro úplnost je však třeba dodat, že hovoří i o konkrétních možnostech koaličního vládnutí po letošních říjnových parlamentních volbách.

Například v rozhovoru pro zpravodajský server ČTK České noviny uvedl, že by si dovedl představit spolupráci s Piráty nebo některými dalšími stranami.

Teze Michala Horáčka je v souladu s ústavním pořádkem. Podle Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod o vině a trestu při spáchání trestných činů rozhoduje pouze soud.

Shledán vinným může být pouze ten, jehož vina byla vyslovena odsuzujícím rozsudkem soudu.

Bartošova nejasná formulace časového úseku nám značně ztěžuje ověření výroku, nicméně předseda Pirátů má pravdu, že se postupně ve volebních modelech začali Piráti umisťovat nad pětiprocentní hranicí. Upozorňujeme však, že tento trend netrvá příliš dlouho, začal pouze ojediněle a až v posledních výzkumech jsou Piráti jasněji nad hranicí vstupu do Sněmovny podle všech důvěryhodných agentur.

Z prvních výzkumů s výsledkem nad 5 % uveďme ten od agentury Focus, v němž Piráti skočili s 5,2 %.

Pokud se podíváme na tři velké agentury (Median, CVVM, STEM), které zveřejňují pravidelně výsledky volebních výzkumů, vidíme, že se výsledky ještě v první polovině tohoto roku pohybovaly okolo hranice, případně spíše pod ní. Piráti překročili 5% hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny pouze ve třech případech: u agentur CVVM a MEDIAN získali Piráti hodnoty 6,7 % (CVVM) a 6 % (MEDIAN) ve volebních modelech za září 2017. V průzkumech agentury STEM překročili Piráti 5% hranici taktéž pouze jedenkrát, konkrétně ve volebním modelu z března 2017, kdy získali 5,5 %.

Výraznější úspěch Piráti zaznamenali až v posledních dvou nejnovějších exkluzivních průzkumech pro média. Oba pochází z října 2017. V exkluzivním volebním modelu agentur STEM a STEM/MARK pro TV NOVA zveřejněného zpravodajským portálem této televize dne 8.10. 2017 obdrželi Piráti 6,1 %. U uvedeného průzkumu se jedná o volební model.

V exkluzivním průzkumu stranických preferencí agentury STEM/MARK pro deník MF Dnes zveřejněným zpravodajským portálem téhož titulu ze dne 6. 10. získali piráti 7,4 %. V tomto případě jde o výzkum stranických preferencí. Výsledky výzkumů Medianu a CVVM můžete vidět v následujících grafech:

A zde jsou výsledky agentury STEM:

Agenturačasový úsekstranické preference (%)volební model (%)STEM leden 2017 44,1STEM březen 2017 4 5,5 STEM duben 2017 44,6STEM červen 2017 43,8

Jak je tedy vidět, příznivé volební preference měli Piráti v minulosti spíše ojediněle, pohybovali se spíše pod hranicí. Až v poslední době se jejich preference začaly dostávat nad pětiprocentní hranici.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť Jurečka podporuje snahy o zamezení dvojí kvality potravin, není v tomto snažení osamocen. Navíc je otázkou, zda a jak se konkrétně bude daný problém řešit, zde se postoje různých aktérů liší.

Začátkem roku 2017, po výsledcích testů porovnávajících potraviny z různých zemí EU, požádalo Slovensko o mimořádnou schůzi V4. Porovnávání potravin bylo inspirované průzkumem Vysoké školy chemicko-technologické. V minulosti však bylo vypracováno víc takových testů, které zkoumaly kvalitu potravin. Záměr opětovně testovat kvalitu potravin v zemích EU tehdy vyjádřil i ministr zemědělství Marian Jurečka.

Státy V4 se na summitu shodly, že otázka dvojí kvality potravin musí být v rámci společného evropského trhu odstraněna. Podle premiérů zemí V4 je tento problém dlouhodobě podceňovaný, proto ohlásili plán vytvoření společné pracovní skupiny.

V létě tohoto roku ministerstvo zemědělství zveřejnilo výsledky testu zatím největšího srovnání potravin a drogistických výrobků, který vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická. Tyto testy opětovně potvrdily rozdílnou kvalitu potravin, kterou jsou prodávány pod stejnou značkou ve stejných obalech.

Následně byl Robert Fico pověřen jednáním s Jean-Claude Junckerem za státy V4 o řešení problému dvojí kvality potravin, které jsou prodávány pod stejnou značkou a ve stejném obale, ovšem s rozdílným obsahem. Juncker po jednání připustil, že to není nevýznamný problém.

Zatím nebyly navrhnuty žádné legislativní kroky, jak by se dal tento problém řešit. Evropská unie však přislíbila uvolnit přibližně 1 mil. eur, který bude zemím poskytnut na další testování kvality potravin. Evropská komise zároveň vydala metodiku, jak bojovat proti dvojí kvalitě potravin podle momentálně účinné právní úpravy.

Zda bude vytvořena nová legislativa (úprava příslušné směrnice), je otázkou dalších jednání. Není to tak jasné, jak to Bělobrádek podává. Eurokomisařka Jourová na jednání v Bratislavě před několika dny uvedla, že preferuje využití současných pravidel. Uvedla:

„Myslím, že nekalé obchodní praktiky, kdy se různá kvalita zboží prodává pod stejnou značkou, se dají potírat na základě směrnice o nekalých obchodních praktikách.“

Juncker ve svém hodnotícím projevu v září během pasáže o kvalitě potravin mluvil o tom, že současná pravidla dvojí kvalitu zakazují.

„V Unii, kde jsou si všichni rovni, nejsou ani spotřebitelé druhé kategorie. Není pro mě přijatelné, aby občanům v některých částech Evropy, ve střední a východní Evropě, byly pod stejnou značkou a ve stejném balení prodávány potraviny nižší kvality než občanům v jiných zemích. Slováci si nezasluhují rybí prsty s nižším obsahem rybího masa. Maďaři pokrmy s nižším obsahem masa. Češi čokoládu s nižším obsahem kakaa. Právní předpisy EU již tyto praktiky zakazují. A my nyní musíme národním orgánům poskytnout více pravomocí, které jim umožní tyto nezákonné praktiky vymýtit, ať už se vyskytnou kdekoli.“

Komise připravila také jednoduchý factsheet, který ukazuje, jaká opatření se chystají v nejbližší době. Jde o vytvoření studií, metodiky, komunikaci mezi dotčenými subjekty nebo úpravu pokynů pro vnitrostátní subjekty.

Jiří Drahoš mluví o situaci z roku 2009, kdy Akademii věd (AV) hrozily zásadní rozpočtové škrty. Po řadě protestů, mediálních vyjádření i jednání k nim nedošlo, příčemž Drahoš byl přímým účastníkem těchto jednání. Oznámení o umenšení škrtů veřejně zaznělo po jeho schůzce s tehdejším předsedou vlády Fischerem – je tedy pravda, že jeho snaha o zmírnění škrtů byla úspěšná. Nehodnotíme však, zda škrty byly snahou o likvidaci Akademie – byly důsledkem ekonomické krize a reformy financování vědy; vědci o likvidaci mluvili, avšak tuto část nelze posoudit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný, neboť zda měla být Akademie věd zlikvidována, takový úmysl nejsme schopni doložit. Jde spíše o subjektivním dojem Drahoše.

V dané věci šlo o situaci ohledně rozpočtu pro vědu na rok 2010 (s výhledem na 2011 a 2012), za Fischerovy úřednické vlády, konkrétně po usnesení vlády z 29. července 2009. Příprava reformy ale začala již s Topolánkovou vládou: v průběhu ledna 2008 byla schválena východiska reformy a v březnu pak dokument o samotné reformě.

Na to pak navazovala první Metodika hodnocení výsledků výzkumu, která byla v souladu s touto reformou. Vláda Mirka Topolánka padla v březnu 2009 a nahradila ji Fischerova vláda.

Tato reforma provádí hodnocení výsledků (například publikací, patentů, článků, softwaru atd.) konkrétní instituce převodem na jednotnou numerickou škálu (jde tedy o kvantifikaci vědeckých výstupů). Reforma též zavedla Technologickou agenturu a část peněz měla být alokována do výzkumu pod ministerstvy, hlavně ministerstva průmyslu. Tuto metodiku považovali vědci za nesprávně postavenou, navíc zvýhodňující aplikovaný výzkum.

Akademie protestovala a tehdejší předseda Drahoš je označoval za likvidační. Proti návrhu rozpočtu se stavěly také další výzkumné organizace, jako Rada veřejných výzkumných institucí aplikovaného výzkumu nebo Učená společnost České republiky. Proti škrtům na vědu také probíhaly demonstrace. Vědci považovali reformu za likvidační pro základní výzkum, hlavně pro Akademii věd. Jiří Drahoš mluvil o krizi ve financování vědy například ve svém projevu na zasedání Akademického sněmu AV v roce 2010, z čehož je patrné, že situace trvala delší dobu a spíše eskalovala.

Původní plán rozpočtu z roku 2009 počítal s dvacetiprocentním poklesem rozpočtu Akademie věd. Zejména ale návrh počítal s dalším, postupným krácením výdajů pro AV. Z výdajů ve výši 5,8 miliardy, které AV měla rozpočtovány pro rok 2009, šlo o snížení až na 2,8 miliardy v roce 2012. To se nakonec nestalo.

Předseda Drahoš vedl jednání s premiérem Fischerem a dosáhl výrazně menšího snížení rozpočtu, než bylo v plánu, a vláda též upustila od návrhu snižovat rozpočet v dalších letech. Toto jednání se uskutečnilo 30. července 2009 a premiér Fischer po něm uvedl, že vláda škrt vůči AV sníží o půl miliardy korun oproti své původní představě. Pokud budeme sledovat, jak se v daných letech vyvíjel rozpočet AV (viz graf), je zjevné, že se sice snížil právě v daném roce a postupně mírně klesal, nedošlo ovšem k výraznému seškrtání rozpočtu až na polovinu, jak bylo původně zamýšleno.

Sociální demokraté v dubnu letošního roku v ústředním výboru strany rozhodli vykonat referendum, které určí jejich prezidentského kandidáta. To má proběhnout v listopadu po parlamentních volbách. V květnu pak ale předseda ČSSD Bohuslav Sobotka prohlásil, že by mohli kandidáta, kterého podpoří, vybrat už v létě. V tomto případě šlo spíše o veřejné deklarace, které nenahrazovaly rozhodnutí stranických orgánů z dubna.

Celou volbu chtěla ČSSD uspíšit dle slov premiéra Sobotky kvůli vládni krizi, která proběhla během května 2017. Od vedení sociálních demokratů od té doby zazněly jména jako Sobotka, Štěch nebo Zaorálek. V létě však podporu žádnému ze zatím známých prezidentských kandidátů nedeklarovala a ani nepřinesla žádného vlastního kandidáta.

Předně uveďme, že hodnotíme v rámci výroku jednotlivá navyšování, o nichž premiér mluví. Neřešíme, nakolik vedou k tlaku na platy. Ty ovlivňuje řada různých faktorů (včetně těch, na které kabinet nemá zásadní vliv) jako třeba růst ekonomiky, situace na trhu práce apod. Pokud však sledujeme vyjádření o různých navyšováních, jak o nich Sobotka mluví, tak ta jsou popisována korektně.

ODS za první a druhé vlády Mirka Topolánka od 4. září 2006 do 8. května 2009 a rovněž za vlády Petra Nečase od 13. července 2010 do 10. července 2013 minimální mzdu skutečně prakticky nezvýšila (o 50 korun v roce 2007), což vyplývá z oficiálních statistik ministerstva práce a sociálních věcí. Minimální mzdu následně pozvedla úřednická vláda Jiřího Rusnoka z 8 000 Kč na 8 500 Kč. Vláda Bohuslava Sobotky prozatím navýšila minimální mzdu třikrát – v letech 2015, 2016 a 2017.

K prvnímu nárůstu minimální mzdy vládou Bohuslava Sobotky došlo v lednu 2015, kdy byla zvýšena z původních 8 500 Kč na 9 200 Kč. Podíl minimální mzdy na průměrné se posunul z 33 % na 34,8 %. K dalšímu zvednutí došlo v lednu 2016, kdy byla minimální mzda navýšena na 9 900 Kč. Podíl na průměrné mzdě činil 35,9 %.

Třetí zvýšení proběhlo v lednu 2017, kdy se minimální mzda zvýšila na 11 000 Kč. Čtvrté navýšení minimální mzdy pocházející od Sobotkovy vlády proběhne začátkem roku 2018 a nejnižší zaručená mzda naroste na 12 200 Kč.

Co se týče průměrné mzdy, za rok 2014 činila tato suma 25 686 Kč. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 narostla průměrná mzda na 29 346 Kč, což znamená navýšení o 3 660 Kč.

Od 1. listopadu 2017 pak dojde k nárůstu tarifních platu učitelů o 15 %, na čemž se dohodla vláda 11. září. Je vhodné také dodat, že nehodnotíme vliv růstu mezd ve veřejném sektoru na mzdy v soukromé sféře.

Marek Hilšer v rámci Duelu Seznamu.cz dostal od Mirka Topolánka otázku, jak by se zachoval, kdyby na centrum Prahy letělo lidmi plně obsazené letadlo ovládané teroristy a bylo by zřejmé, že teroristé plánují letadlem zasáhnout vysoce obydlenou oblast. Marek Hilšer reagoval tak, že by konzultoval situaci s armádou a pokud by to bylo nutné, letadlo sestřelil.

Mirek Topolánek poznamenal, že ač se jedná o rozhodnutí kontrasignované, váha rozhodnutí by nakonec ležela na prezidentovi. Abychom zjistili, zda se skutečně jedná o kontrasignované rozhodnutí, musíme nahlédnout do Ústavy.

Všechna rozhodnutí prezidenta, která vyžadují kontrasignaci, jsou uvedena ve Čl. 63 Ústavy, a dle tohoto článku prezident republiky „je vrchním velitelem ozbrojených sil.“

Avšak pro uvedenou situaci existuje postup daný Usnesením vlády ČR ze dne 10. října 2001, č. 1044 k materiálu Použití vojenských prostředků k zamezení zneužití civilního letadla jako nástroje teroristického útoku.

Obecný postup při vychýlení podezřelého letadla z trasy je stanovený tak, že nejprve vystartují stíhací letouny Armády České republiky a pokusí se letoun identifikovat a navázat s ním spojení. Pokud nereaguje, pokusí se ho přinutit k přistání. Poslední a krajní variantou by bylo rozhodnutí „národní autority“ NGA o použití zbraní. Touto národní autoritou je však ministr obrany (.doc), nikoliv prezident republiky.

Rozhodnutí by neleželo na prezidentovi a tudíž se nelze bavit o kontrasignaci. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Hannig založil svůj transparentní účet spojený s prezidentskou kandidaturou dne 4. července 2017 u Fio banky. Na účet bylo připsáno několik darů v řádu stokorun a také několik haléřových položek, přičemž jedinými výdaji jsou právě tyto odmítnuté haléřové dary, které Petr Hannig zaslal zpět dárcům. V 27. listopadu 2017, kdy Petr Hannig uvedl stav svého účtu v diskuzi, byl zůstatek 3 200,15 Kč.