Přehled ověřených výroků

Olga Richterová (Piráti) reaguje na své předřečníky Markétu Šichtařovou (kandidující za SPD), Karla Havlíčka (ANO) a Karla Dvořáka (STAN). V rámci diskuze o bydlení totiž byla řeč i o požadavku na výstavbu vyplývajícím ze znění stavební technické normy (.pdf, str. 16) a ze staršího znění vyhlášky, které upravují výstavbu obytných budov a mj. i toalet v bytě. Původní znění vyžadovalo, aby přímý vstup na toaletu nebyl z obytných místností, kuchyní nebo jídelen. To komplikovalo výstavbu zejména menších bytů, protože toaleta vyžadovala vlastní chodbu pro vstup.

V červenci 2024, kdy byl Ivan Bartoš předsedou Pirátů a ministrem pro místní rozvoj, začalo fungovat stavební řízení podle nových pravidel. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nicméně v květnu a červnu zveřejnilo související vyhlášky a jednou z nich byla i vyhláška (.pdf) o požadavcích na výstavbu. Tato vyhláška zjednodušuje nebo ruší některé požadavky, včetně nutnosti oddělování toalet chodbou nebo předsíní. Ačkoliv Ivan Bartoš v září 2025 přišel o ministerskou funkci, MMR vyhlášku připravilo (.pdf), projednalo a vydalo (.pdf) ještě v době, kdy byl ve funkci. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Hlavní město Praha spustilo projekt Městské nájemní agentury (MNA) jako testovací program v roce 2021. Agentura spojuje majitele bytů a potenciální nájemníky z řad lidí v bytové nouzi. Jejím cílem je pomoci zejména nízkopříjmovým pracujícím, rodinám s dětmi, samoživitelům a samoživitelkám, stejně jako seniorům a hendikepovaným. Agentura se snaží udržovat nájemné na úrovni 70–80 % ceny na trhu. Podle webu MNA byty nevlastní, ale zprostředkovává jejich pronájmy, opravy a potřebnou administrativu.

Agentura začala fungovat v červnu 2021, v srpnu se pak do jednoho z bytů nastěhovali první nájemníci. Na konci června 2023 měla už agentura ve správě 49 bytů, na konci roku 2024 jich bylo 47. Podle aktuálních statistik na webu MNA má v současné době k dispozici 53 bytů a v nich celkem 50 zabydlených domácností. Vzhledem k minimální odchylce tak hodnotíme výrok Borise Šťastného o tom, že městská nájemní kancelář pronajala za celou dobu své existence 51 nebo 52 bytů, jako pravdivý.

Boris Šťastný (Motoristé) reaguje na slova Olgy Richterové (Piráti), která mluvila o počtu bytů, jejichž výstavba se v Praze zahájila v roce 2021, kdy byl primátorem Zdeněk Hřib. Šťastný upozorňuje na to, že na počtu vydaných stavebních povolení nemá Hřib zásluhu, jelikož jejich vydávání není v kompetenci primátora.

Stavební povolení v České republice vydává příslušný stavební úřad na základě stavebního zákona. Většinou jde o příslušný obecní stavební úřad, tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo pověřený obecní úřad. O stavbách, u kterých se posuzuje vliv na životní prostředí, o silnicích I. třídy a o některých dalších velkých stavbách rozhoduje krajský stavební úřad. Starostu nebo primátora nový stavební zákon vůbec nezmiňuje. V Praze mají povolování staveb na starost (.docx, str. 16–17) stavební úřady příslušných městských částí (.docx, str. 6, § 4 odst. 1), Magistrát hlavního města Prahy funguje ve většině případů jako odvolací orgán.

Každého povolovacího řízení se účastní stavebník a obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn. Obec pak může například podávat námitky v rozsahu své samostatné působnosti. Vedení města vč. primátora může výstavbu ovlivnit řadou způsobů, např. úpravami územního plánu či investicemi do infrastruktury. Přímou roli ve stavebním řízení však nemá.

Rozhodnutí o povolení stavby je nicméně plně v kompetenci stavebního úřadu, který je samostatným správním orgánem. Stavební úřad rozhoduje podle stavebního zákona, v Praze tuto působnost vykonávají stavební úřady městských částí. Výrok Borise Šťastného proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle Property Indexu (.pdf) poradenské společnosti Deloitte je v Praze v roce 2025 na pořízení vlastního bytu potřeba 15 hrubých ročních mezd. Praha se tak stala třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě (.pdf, str. 16 z 44). Oproti minulému roku je na pořízení bytu potřeba o 1,7 mzdy více. Méně dostupné byty byly podle indexu už jen v Athénách a Amsterdamu (.pdf, str. 16 z 44).

Podle dat Indexu prosperity a finančního zdraví, která vyšla až po námi ověřované debatě, čelí celé Česko pátým nejhorším podmínkám pro bydlení v Evropské unii. Klíčovým problémem je nízká finanční dostupnost bydlení. Průměrný byt v ČR podle tohoto projektu vyjde na 13,6 průměrných ročních platů.

Předsedkyně SOCDEM a kandidátka Stačilo! Jana Maláčová říká, že by pro stát měla být prioritou dostupnost bydlení. Dle jejích slov se během působení Fialovy vlády ztrojnásobily výdaje na příspěvek na bydlení, což podle ní ještě více přispívá ke zdražování bydlení. Maláčová také tvrdí, že stát „v tuhle chvíli dává 22 miliard korun“ na příspěvky na bydlení.

Příspěvky na bydlení během působení Fialovy vlády

Stát v roce 2024 na příspěvcích na bydlení vydal 20,3 miliardy korun (.pdf, str. 11), což je přibližně o 13,7 miliardy korun více než v roce 2021 (.pdf, str. 11). Podle Českého statistického úřadu byly důvodem nárůstu v letech 2022 a 2023 legislativní změny, díky kterým na dávky dosáhlo více lidí. Zároveň také došlo k navýšení příspěvků samotných.

V následujícím grafu je vidět, že od roku 2021, na jehož konci byla jmenována vláda Petra Fialy, došlo do roku 2024 skutečně k 3,1násobnému navýšení výdajů na příspěvky na bydlení. Podle nejnovější zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí ze srpna bylo za rok 2025 zatím na příspěvcích na bydlení vyplaceno 15,3 miliardy korun (.pdf, str. 11). Za posledních 12 měsíců (.pdf, str. 11) se celkové výdaje na příspěvky na bydlení dostaly už na 22,15 mld. Kč.

Závěr

Během působení vlády Petra Fialy skutečně došlo k přibližně trojnásobnému navýšení výdajů na příspěvky na bydlení, konkrétně se částka zvedla z 6,62 miliardy Kč na 20,3 miliardy Kč v roce 2024. V letošním roce stát vydal na příspěvcích na bydlení do konce srpna 15,3 miliardy korun, za posledních 12 měsíců stát vyplatil už 22,15 mld. Kč. Výrok Jany Maláčové proto hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně SOCDEM a kandidátka hnutí Stačilo! Jana Maláčová zjevně odkazuje na Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), podle které je modulová a prefabrikovaná panelová výstavba levnější než klasický způsob výstavby. Podle přepočtu ČKAIT mohly města a obce počátkem roku 2025 byty prodávat za cenu 62 000 Kč za metr čtvereční. Vyšší koncové ceny mohou být podle komory způsobeny např. špatným řízením projektu, nevhodně zvolenou konstrukcí nebo neefektivním dispozičním řešením. 

Zdeněk Hřib byl primátorem hlavního města Prahy od 15. listopadu 2018 do 16. února 2023. V době jeho nástupu do úřadu (4. čtvrtletí roku 2018) odpovídala cena bytů podle Deloitte Real Indexu zhruba 77 400 Kč/m² (.pdf). Na konci působení Zdeňka Hřiba v čele Prahy (1. čtvrtletí 2023) byla cena prodaných bytů v Praze průměrně 116 800 Kč/m² (.pdf). To představuje nárůst o necelých 51 %. Výrok Jany Maláčové proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hřib byl primátorem hlavního města Prahy od 15. listopadu 2018 do 16. února 2023.

Data o bytové výstavbě v hlavním městě pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Přehledy ČSÚ obsahují informace (.xlsx) o počtu stavebních povolení, která získaly celé budovy (např. bytové domy), a také statistiku počtu tzv. zahájených bytů (.xlsx), jež ČSÚ definuje jako „byty v těch domech, jejichž výstavba byla ve sledovaném období povolena“. V rámci našeho ověření se proto zaměříme právě na tuto statistiku.

V případě Prahy šlo v prosinci 2018 (kdy už byl Zdeněk Hřib primátorem) o přibližně 800 bytů. Jak je vidět na následujícím grafu, počet zahájených bytů se během let, kdy byl Hřib primátorem, lišil. Nejvíce bytů bylo povoleno v roce 2021, a to cca 9,4 tisíce (.xlsx). Konečný výsledek za funkční období Zdeňka Hřiba přesahuje 29 tisíc zahájených bytů.

Číslo, o kterém Olga Richterová mluví a které ukazuje na grafu (video, čas 48:47), se ale blíží údaji, který některé zdroje uvádějí jako počet povolených bytů za rok 2021. Podle tiskové zprávy ČSÚ z února 2022 totiž v hlavním městě došlo v předcházejícím roce k zahájení stavby celkem 9 698 bytů. ČSÚ tento údaj prezentoval jako předběžný, podle pozdějších údajů bylo v roce 2021 zahájeno o něco méně bytů, a to 9 446 (.xlsx). Uváděný počet nicméně spadá do naší 10% tolerance u číselných údajů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Olga Richterová (Piráti) mluví o komplexní novele stavebního zákona, kterou v březnu 2023 jednomyslně schválila Poslanecká sněmovna a která přinesla zjednodušení v povolování staveb. Podle Richterové zhruba u třetiny staveb nově není třeba žádat o stavební povolení.

V tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z července 2024 se uvádí, že zákon sníží administrativní zátěž na malých stavebních úřadech o 30 až 40 %. Zákon například zvětšil maximální možnou zastavěnou plochu tzv. drobných staveb, u kterých není třeba žádat o stavební povolení, z původních 25 m² na 40 m².

Statistiky o počtu staveb, pro které nově není nutné žádat o stavební povolení, se nám nicméně ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Český statistický úřad neeviduje statistiky o výstavbě, které by byly dostatečně podrobné na to, aby bylo možné určit, kolika staveb se nyní stavební povolení netýkají. 

Obrátili jsme se s žádostí o data o těchto stavbách na Ministerstvo pro místní rozvoj, to nám odpovědělo, že resort „nedisponuje statistikou podílu staveb, které dle nového stavebního zákona již nevyžadují stavební povolení“. MMR dodalo, že pracuje pouze s odhadem toho, kolik práce ubyde stavebním úřadům díky přesunu staveb do tzv. volného režimu. Ani Olga Richterová nám na náš dotaz neposkytla žádné detailnější statistiky, ze kterých by vyplývalo, kolik staveb nově nepotřebuje stavební povolení. Olga Richterová prostřednictvím své asistentky pouze uvedla, že vycházela z expertního odhadu úředníků MMR. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pirátský návrh

Piráti v rámci své předvolební kampaně skutečně prosazují, aby se bydlení vyhlásilo za veřejný zájem (.pdf, str. 3 z 35). Všichni čtyři pirátští poslanci už v březnu 2025 předložili pozměňovací návrh (.docx), jehož cílem bylo do zákona o Státním fondu podpory investic doplnit větu, že výstavba a zajišťování dostupného nájemního bydlení je ve veřejném zájmu (.pdf, str. 16). Poslanecká sněmovna tento návrh neschválila, když pro jeho přijetí v dubnu hlasovali pouze pirátští poslanci a Jiří Havránek z ODS.

Další návrhy

V březnu 2025 obdobný návrh předložil také poslanec KDU-ČSL Jiří Horák, jehož cílem bylo ve stavebním zákoně zakotvit, že „povolování a výstavba staveb pro bydlení nebo souvisejících staveb veřejné infrastruktury (...) je veřejným zájmem“ (.docx). Ani tento návrh dolní komora neschválila. Takřka stejný návrh ke stavebnímu zákonu v dubnu předložil i poslanec ODS Karel Krejza, který doplnil, aby veřejným zájmem bylo povolování a výstavba staveb pro hromadné bydlení (.docx; .pdf, str. 26). O návrhu novely, ke které byl tento pozměňovací návrh připojen, ale Sněmovna ve třetím čtení nehlasovala, a nemohla jej tak přijmout ani zamítnout.

Závěr

Pirátští poslanci v březnu 2025 předložili pozměňovací návrh, kterým by se do zákona o Státním fondu podpory investic doplnila věta o tom, že je výstavba dostupného nájemního bydlení ve veřejném zájmu. Sněmovna jej ale nepodpořila a pro jeho přijetí zvedli ruku pouze zástupci Pirátů a Jiří Havránek z ODS. Výrok Olgy Richterové tak hodnotíme jako pravdivý.