Přehled ověřených výroků

V médiích interpretuje takové rozdělení dotací jen samotný ministr Jurečka, výrok tedy považujeme za neověřitelný.

Duální vzdělávání, tedy propojení výuky na středních odborných školách s praxí ve firmách, bylo řízeno pod projektem POSPOLU – Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi. Projekty realizované pod tímto programem je možné najít zde. Ten trval od prosince 2012 do 31. 10. 2015 a byl financován z fondů EU. Od svého zakončení skutečně nebyl projekt obnoven nebo nahrazen projektem podobným. Výrok je tedy pravdivý – Petr Fiala byl ministrem školství od května 2012 do července 2013 a projekt Pospolu byl tudíž realizován v době, kdy ve vládě skutečně působil. Projekt byl pak ukončen v době vlády premiéra Sobotky, kdy úřadovala jako ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová (ČSSD).

Duální vzdělávání však bylo jednou z priorit MŠMT pro rok 2017, především v rámci spolupráce s okolními státy – například v rámci tzv. Slavkovské spolupráce mezi ČR, SR a Rakouskem. Ministerstvo si dalo za cíl definovat možnosti, jak propojit duální vzdělávání a spolupráci s firmami s výukou na odborných školách. Zároveň by pak mělo dojít k inovacím a modernizaci osnov tak, aby odpovídaly technologickému pokroku. K podpoře duálního vzdělání dochází také na regionální úrovni: například vedení Moravskoslezského kraje vyjádřilo souhlas s výukou v tomto systému.

Podle Pavla Teličky chybí školství absolventi technických škol a kvalifikovaní pracovníci. V otázce řešení se však odkazuje na ministryni školství Valachovou (ČSSD), která příslušné reformní kroky v Otázkách VM blíže neuvedla. S ohledem na omezený časový rámec pořadu je však nutné zohlednit, že příslušné argumenty Valachová prezentovala v řadě jiných mediích. Výrok Teličky proto hodnotíme jako zavádějící, neboť spojovat absenci reformních kroků s jedním pořadem, jehož dramaturgii host ani nenastavuje, je velmi zjednodušující.

Jedním z možných řešení nedostatku kvalifikovaných pedagogů je podle ministryně Valachové zaměstnání odborníků z praxe na plný úvazek, tedy bez pedagogické kvalifikace. Tento systém v současnosti funguje ve vysokém školství. Zvažuje se proto zavedení i na středních odborných školách.

Loni ministerstvo školství zjednodušilo způsob uznávání odborné kvalifikace pro cizince i uznání kvalifikace dosažené občany ČR v zahraničí.

Už v roce 2015 uvedla Kateřina Valachová pro Rozhlas, že chce „učinit legislativní změny, abychom zlepšili podmínky a počet učitelů odborných předmětů na středních odborných školách“. Tuto ambici se pokusila naplnit reformou tzv. kariérního řádu. Celkem poslal resort do Poslanecké sněmovny v tomto období 10 zákonů (u typu navrhovatele zaškrtnout „vláda“, do zástupce navrhovatele vepsat „školství“).

Řada regionů současně nabízí studentům technicky zaměřených škol stipendia.

Zdroj: OVM; Průzkum veřejného mínění Trendy ČeskaDiskuze mezi Valachovou (ČSSD) a Münichem (expert pro projekty EU, OECD apod.), na niž se Telička odkazuje, se zabývala především platovými podmínkami pedagogů.

Valachová v debatě mluvila (9:08–9:28) o tom, že nelze jednoznačně zaručit, jestli plánované reformy povedou ke zkvalitnění školství jako takového. Uvedla však několik faktorů, jež mají na kvalitu školství vliv:

• Optimalizace školství, o které se mluví od roku 2009, jež stojí na komunální spolupráci mezi obcemi.
• Zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky na středních školách s dvouletým rozložením.
• „Školský rejstřík“, který mapuje záměry dílčích škol, u nichž následně ministerstvo posuzuje, zda je nutné danou školu podpořit a udržet. Kritičtější správa tohoto rejstříku ze strany MŠMT je podle Valachové (5:50–6:15) jednou z cest ke zkvalitnění školství.

V otázce kvalifikované pracovní síly se diskuze krátce stočila na funkci ředitele. Ten je podle školského zákona (§ 166(2)) volen komisí tvořenou zastupiteli příslušné obce a současně je politicky odpovědný starostovi obce. Výsledek konkurzu ale není podle zk. 54/2005 Sb.o konkursních řízeních závazný. Má pouze doporučující charakter.

Otázce kvalifikace ředitelů (9:45–10:20) se chce Valachová ještě věnovat. V diskuzi ale neuvedla, jakým způsobem.

Kvalita pedagogů, jak plynulo z diskuze v Otázkách VM, je podle Valachové závislá především na finančním ohodnocení. To je jeden z reformních kroků, na němž Valachová skutečně pracuje.

Zdroj: OVM

Je nepochybné, že veřejná debata o školství je často tvořena diskuzí o platech. V oblasti školství se nicméně řeší i jiné návrhy, např. kariérní řád pro učitele, podpora technického vzdělávání či regionální školství. Spojit tedy absenci těchto témat s jedním pořadem ČT, v němž vystoupila ministryně Valachová, je zavádějící.

Po parlamentních volbách v roce 1998 došlo k ustavení menšinové vlády Miloše Zemana podporované ODS. Tato podoba vlády vešla ve známost jako vláda tzv. opoziční smlouvy - název je odvozen od kontroverzního dokumentu, který mezi sebou dvě jmenované strany uzavřely, a který nese název Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou. V jednom z dodatků této tzv. opoziční smlouvy se ČSSD a ODS dohodly na významné změně volebního systému.

Jak ve svém odborném článku v Politologickém časopise (.pdf, str. 90) uvádí Zdeněk Koudelka, politickým cílem zamýšlené změny bylo, aby nový volební systém umožňoval vznik většinové vlády složené z jedné velké (v té době ODS či ČSSD) a jedné menší politické strany.

Strany opoziční smlouvy plánovaly významně změnit volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny ve třech aspektech: změnit metodu přepočtu hlasů na mandáty z do té doby používané Hagenbach-Bischoffovy metody volební kvóty na modifikovanou d'Hondtovu metodu volebního dělitele. Tento volební dělitel byl modifikován tak, aby byl posílen jeho většinový účinek znevýhodňující malé strany (.pdf, str. 91). Další plánovanou změnou mělo být rozdělení země na velké množství volebních obvodů - 35 - i tento prvek vede ke znevýhodnění malých stran.

Třetí změna (Politologický časopis, Michal Klíma,.pdf, str. 338). se týkala zavedení sčítací uzavírací klauzule - tedy: aby se mohla přepočtu hlasu na mandáty účastnit jedna politická strana, musí překročit 5% klauzuli, volební koalice složená ze dvou politických stran musí překročit 10% klauzuli, tříčlenná volební koalice 15% klauzuli a čtyřčlenná či vícečlenná volební koalice 20% klauzuli.

O vládou navrhovaných změnách s však prezident Václav Havel domníval, že jsou neústavní. V článku 18 odst. 1 Ústavy ČR se totiž lze dočíst, že se volby do Poslanecké sněmovny konají dle zásad poměrného zastoupení.

Havel proto tento zákon nepodepsal a poslal ho k Ústavnímu soudu. Za problematické považoval tři výše zmíněné prvky navrhovaného volebního systému a také stanovení minimálního přídělu mandátů pro volební obvod na 4.

Ústavní soud pak dal svým nálezem č. 16/2001 Sbírky nálezů z ledna 2001 pak dal z velké části prezidentu Havlovi za pravdu: kromě jiného zrušil tři ze čtyř kritizovaných aspektů navrženého volebního systému. V platnosti ponechal zavedení sčítací klauzule.

Vzhledem k zásahu Ústavního soudu přistoupil v roce 2001 Parlament k novelizaci volebního zákona č. 204/2000 Sb., a to novelou č. 37/2002, která platí od 22. ledna 2002 dosud. Novela zavedla klasickou - tedy nikoliv ve prospěch velkých stran modifikovanou - d´Hondtovu metodu volebního dělitele.

Prezident republiky má dle čl. 64 odst. 2 Ústavy České republiky právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. Miloš Zeman se s odcházející ministryní Kateřinou Valachovou setkal 29. května v Brně v rámci návštěvy Jihomoravské kraje.

Z pěti návrhů změn zákona o významné tržní síle se do finálního rozhodování dostaly pouze dva, přičemž jediný neúspěšný návrh neprošel o 23 hlasů. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Zákon o významné tržní síle upravuje situaci při prodeji potravin, kdy má odběratel vůči dodavateli značně silnější postavení, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Samotná existence takto definované významné tržní síly je v pořádku, její zneužití je však zakázáno. Dozorem nad zneužíváním tržní síly disponuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Dva z pěti návrhů novel zákona o významné tržní síle byly projednávány ještě v předchozím volebním období. První z nich, pozměňovací návrh (.pdf, str. 4) poslance Skopala k zákonu o ochraně hospodářské soutěže, byl v hlasování zamítnut, přičemž by býval potřeboval dalších 23 hlasů ke schválení. Druhý pokus pak s koncem volebního období tzv. spadl pod stůl, neboli se nestihl projednat.

Zbylé tři návrhy pak byly předloženy v současném volebním období, avšak pouze první z nich (a to právě schválená novela) se dostal k závěrečnému hlasování, které bylo úspěšné. Zbývající dva pak zůstávají v prvním, respektive druhém čtení a čekají na další projednání. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

V květnu 2013 Jan Husák (TOP 09) předložil Sněmovně novelu zákona o elektronických komunikacích (Zk. 258/2014 Sb.), kde v § 63 písm. p (.pdf, str.6) upravuje podmínky pro spotřebitele při ukončení smlouvy s operátorem. Tím skutečně došlo k posílení pozice spotřebitelů.

p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo podnikatele nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek,

Tento pozměňovací návrh podpořilo 114 ze 155 přítomných poslanců a byl tedy přijat.

Nově se tak skutečně snížila hrazená částka za předčasné ukončení smlouvy, a to na 1/5, tedy 20 % z celé zbývající částky. Tehdy platný zákon obsahoval § 63, odst. 1 písm. p) (.pdf, str. 10) v následujícím znění: „... výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, včetně výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo uživateli k využívání služby poskytnuto.“

V tomto volebním období došlo ovšem k velké změně. Prošla novela stejného zákona, která postavení spotřebitele vrátila do bodu před schválením výše popsaného návrhu. Ve zkratce - návrh ztížil přenos čísla mezi operátory a zkomplikoval rovněž odstoupení od smlouvy. Nicméně v hlasování Petr Gazdík osobně podpořil jak pozměňovací návrhy (hlasování o kritizovaném pozměňováku), které v Otázkách Václava Moravce kritizoval, tak i celý zákon. To dokládá záznam z hlasování (pro celý návrh). Pro návrh hlasovali všichni napříč politickým spektrem, vina tedy neleží pouze na koalici, jak místopředseda sněmovny uvádí.

ODS ve svém volebním programu v roce 2006 slibovala „nižší a spravedlivé daně ve výši 15 procent pro každého“ a také „snížení DPH z 19 na 15 procent“.

V roce 2007 navrhla ODS změny v daňovém systému, v rámci kterých se ale zavedení daně ve výši 15 % objevilo jen v některých případech. ODS naopak navrhla zvýšení (.pdf, str. 68) snížené sazby z 5 % na 9 %. Sazba 19 % měla zůstat zachována (pdf., str. 70). ODS ale navrhla zavedení (.pdf, str. 77) superhrubé mzdy a zavedení jednotné sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 %.

Zavedení rovné daně ve výši 15 % se v zákoně (část čtvrtá) nakonec skutečně neobjevilo.

Ke snížení daně na 15 % došlo v roce 2016, ale pouze v oblasti stravovacích služeb. Narovnat daně na stejnou výši se tedy zatím nepodařilo.

Ministerstvo hospodářství bylo zřízeno v roce 1992 jako nástupce předchozího ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj. Do jeho kompetence spadala původně úprava malých a středních podniků, živností, cestovního ruchu, silniční a městské dopravy či pošty a telekomunikací.

První omezování kompetencí začalo již v roce 1992. Od prosince tohoto roku přešla působnost ve věcech silniční a městské dopravy, drah zvláštního určení, pozemních komunikací, vnitrozemské plavby, vodních cest a civilního letectví na ministerstvo dopravy.

V roce 1996 bylo rozhodnuto, že ministerstvo k 1. listopadu 1996 zanikne. Jeho dosavadní působnosti byly přeneseny na jiné resorty – ministerstvo dopravy a spojů, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí. Kompetence byly tedy přeneseny na pět ministerstev a dva ústřední orgány státní správy.

Počet úředníků na ministerstvech se opravdu zvyšuje. Na to nemělo vliv jen slučování ministerstev, ale také například vstup České republiky do Evropské unie. Data z roku 1995 se nepodařilo dohledat, ale například z dostupných dat od roku 2005 lze pozorovat nárůst pracovníků na ministerstvu obchodu a průmyslu, i když je nutné dodat, že tomu tak nebylo ve všech sledovaných letech a docházelo i k úbytku zaměstnanců.

RokPočet zaměstnanců2005 771 2006 781 2013 763 2014 795 2015 792

K nárůstu zaměstnanců dochází stále také například na ministerstvu pro místní rozvoj.

RokPočet zaměstnanců201363620146422015653

Nepodařilo se nám dohledat, zda v daných konkrétních agendách, které byly přesunuty na úřady z původního ministerstva, počet lidí rostl. Obecně lze konstatovat, že počet státních zaměstnanců roste. Za poslední čtyři roky jich přibylo cca 30 tisíc (např. vojáci, hasiči, učitelé, státní úředníci), výjimkou nebyl ani resort Ministerstva financí pod vedením Andreje Babiše. Nejsou ovšem dostupná souhrnná data od 90. let, na základě nichž bychom výrok mohli hodnotit a tudíž jej ponecháváme jako neověřitelný.

Doplnění (23. října 2017): Původní odůvodnění doplňujeme o informaci o celkové jaderné produkci, kontext a objasnění analytického postupu.

Stropnický byl moderátorem konkrétně dotázán, zda český průmysl potřebuje nový jaderný reaktor. Jeho zamítavá reakce staví na tom, že dnes se vyváží většina toho, co vyprodukuje Temelín. Nelze samozřejmě zjistit, zda energie určená na export je jaderného, tepelného či jiného původu, porovnáváme tedy množství vyrobené jaderné energie v poměru k vyvezené energii a zda lze říci, že objemově by množství té jaderné "pokrývalo" velkou většinu exportované.

Za rok 2016 bylo v Česku vyrobeno 83 302 GWh elektrické energie celkově, tedy všech druhů (.pdf, str. 7), z toho v jaderných elektrárnách je to 24 104 GWh (tamtéž, str. 5 ) a konkrétně v jaderné elektrárně Temelín pak 12 150 GWh. Na vývoz do zahraničí šlo celkově 24 791 GWh (.pdf, str. 26), tedy ještě o něco více, než je objem vyrobené jaderné energie. Jinak řečeno, jaderná energie objemově pokrývá velkou většinu vývozu energie z ČR. Tento trend, kdy export převyšuje množství vyrobené jaderné energie (tím spíše té vyrobené v Temelíně) je dlouhodobý.

Výrok označujeme jako pravdivý. Matěj Stropnický v rozhovoru poukazuje na to, že není nutná výstavba další jaderné elektrárny, protože export převyšuje výrobu elektrické energie v Temelíně.