Přehled ověřených výroků

Hnutí ANO se skutečně účastní krajských koalic napříč politickým spektrem. To však Andrej Babiš avizoval již před volbami s tím, že pro budoucí koalice jde o konkrétní osoby v různých regionech. Např. v domovském kraji europoslankyně Konečné (Moravskoslezském) předseda hnutí explicitně dopředu vyloučil koalici s ČSSD a jejím lídrem, bývalým hejtmanem Novákem. Důvody pro tvorbu neidentických koalic tedy nejsou z pohledu ANO programové, jak Konečná naznačuje, ale jde o otázky personální. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Andrej Babiš v období před volbami i po nich upozorňoval, že hnutí ANO jde v případě regionální politiky o charakter konkrétních lidí v politických stranách, tudíž není směrodatné, o kterou politickou stranu se jedná. V rozhovoru pro server iDNES.cz ze září 2016 pak Babiš uvedl:

Reportér: „Co se týče krajských voleb, když budete mít možnost podílet se na koalicích v krajích, jaký typ koalic byste preferoval?“

Babiš : „Čím méně stran, tím lépe. Nejlepší by byly dvojkoalice, ale se slušnými lidmi.“ Reportér: „Takže to záleží na lidech, ne na stranách?“

Babiš: „Samozřejmě. Přece nemůžeme někde sedět s Haškem, který je sedmilhář, nebo (Miroslavem) Novákem. To je gambler, má peníze, majetek, který nemůže nikdy prokázat. A panu premiérovi nevadí, že takovíto lidé tam sedí.“

Hnutí ANO se po krajských volbách 2016 stalo součástí devíti krajských koalic ze třinácti, přičemž spolupracuje s pravicovými i levicovými stranami. Nelze však říci, že kooperuje se všemi, protože nikde netvoří koalici například s KSČM. Hnutí ANO sice s KSČM koalici vyjednávalo poměrně dlouho v Ústeckém kraji, avšak nakonec vznikla koalice bez ANO. Dále hnutí nikde netvoří krajskou koalici s SPD-SPO.

Zatímco např. v Moravskoslezském a Zlínském kraji vládne mimo jiné s KDU-ČSL a ODS, naopak v mnoha dalších krajích - např. v Jihomoravském a Jihočeském - vládne s ČSSD. Jinde se na vedení podílejí dohromady strany ANO, ČSSD, ODS a další celostátní či regionální strany.

Kraj Složení koalice Středočeský ANO, ODS, STAN, TOP 09 Jihočeský ANO, ČSSD, Jihočeši 2012 Karlovarský ANO, ODS, Piráti, SPO, HNHRM Liberecký ANO, ODS, ČSSD, STAN Vysočina ČSSD, ANO, ODS, Starostové pro Vysočinu Moravskoslezský ANO, KDU-ČSL, ODS Olomoucký ANO, ČSSD, ODS Jihomoravský ANO, ČSSD, Starostové pro jižní Moravu,

TOP 09 Žít Brno Zlínský KDU-ČSL, ANO, STAN, ODS

Jaroslav Faltýnek sice nebyl členem ČSSD celých 20 let, ale pouze 18, ovšem s jistou tolerancí hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle dostupných informací vstoupil Jaroslav Faltýnek do politiky jako jeden ze zakladatelů Zemědělské strany v roce 1990. Poté v roce 1995 vstoupil do ČSSD, za kterou působil jako krajský zastupitel Olomouckého kraje a zastupitel města Prostějov. V roce 2011 pomáhá se vznikem strany ANO 2011, do níž následně roku 2012 přestoupil. Členem ČSSD byl tedy kratší dobu než 20 let, konkrétně 18.

Poslanec Okamura se nemýlí, když tvrdí, že zákon nezakazuje jmenovat premiérem člověka, který je trestně stíhán. Uveďme rovněž, že ani případné vydání Andreje Babiše poslanci ke stíhání, jakož i potenciální následné stíhání a obvinění neznamená samo o sobě, že by se Babiš dopustil trestného činu. Porušení zákona může konstatovat pouze nezávislý soud.

Ústava České republiky stanovuje, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády“. Ten pak prezidentovi navrhne jednotlivé členy rezortů a po jmenování nové vlády celý kabinet předstupuje před Poslaneckou sněmovnu, aby mu vyslovila nadpoloviční většinou přítomných poslanců důvěru.

Při nevyslovení důvěry se proces opakuje od jmenování nového premiéra. Pokud Poslanecká sněmovna vysloví nedůvěru podruhé, prezident republiky jmenuje nového premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Pokud sněmovna vysloví nedůvěru potřetí, může ji prezident rozpustit.

Výrok předsedy hnutí SPD se týká situace hned po volbách. Zde není, jak dokládá Ústava ČR (výše), prezident fakticky ničím vázán a může předsedou vlády jmenovat libovolnou osobu. Neexistuje tedy žádné zákonné omezení pro hlavu státu, koho jmenovat. V praxi se ovšem uplatňuje princip, že je jmenován předseda vítězné strany ve volbách. To je logické vzhledem k tomu, že má nejsilnější mandát voličů.

Předseda vítězné strany byl po volbách jmenován předsedou vlády vždy (postupně Klaus, Zeman, Špidla, Topolánek a Sobotka) s výjimkou roku 2010, kdy premiérské křeslo obsadil Petr Nečas (ODS), ač ve volbách těsně zvítězila ČSSD. Její předseda (Jiří Paroubek) ovšem v den voleb rezignoval, jeho nástupce Bohuslav Sobotka pro sebe žádal pokus o sestavení vlády, ovšem většinu pro vládnutí v té době již deklarovala budoucí koalice ODS, TOP 09 a VV.

Podmínkou pro člena vlády je nemožnost vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Tento článek Ústavy ČR provádí mimo jiné zákon o střetu zájmů. Veřejný funkcionář např. nesmí být provozovatelem ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. Za přestupky spojené se střety zájmů lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.

Mimo to prezident ústavou skutečně není omezen a trestní stíhání pro jmenování premiéra nepředstavuje de jure problém.

Kováčik správně uvádí, že § 90 jednacího řádu obecně pojednává o prvním čtení zákona. Tzv. zkrácené schvalovací řízení se děje podle § 90 odst. 2, kde se píše, že zákon může být z iniciativy navrhovatele schválen již v prvním čtení. Tento i běžný režim spadají pod § 90, Kováčik má tedy pravdu.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo z žádných veřejně dostupných zdrojů dohledat, že by za vydávání (dle auditu ministerstva financí nevýhodných dluhopisů z éry ministrování Bohuslava Sobotky) nesla odpovědnost jeho poradkyně.

Ministr financí Babiš má nejspíše na mysli bývalou poradkyni tehdejšího ministra financí a současného premiéra Sobotky Ivanu Krynesovou-Gage, která pro něj pracovala mezi lety 2002–2006. Předtím působila 12 let ve společnosti Morgan Stanley, jejíž součástí je i J.P. Morgan. Později byla například v dozorčích radách ČSA či Českého Telecomu.

V souvislosti s jejím působením na ministerstvu financí se nám podařilo najít obvinění bývalého ministra financí za ODS Vlastimila Tlustého z toho, že spolu s Bohuslavem Sobotkou nechala kompletně vymazat disky počítačů, jež mohly dokazovat ovlivňování vyšetřování v souvislosti s pádem IPB.

Když Andrej Babiš mluví o 14 miliardách nevýhodných dluhopisů, má pravděpodobně na mysli výsledky auditu ministerstva financí, který probíhal mezi lety 2014 a 2015. Celou kauzu důkladně rozebírá článek na serveru IHNED.cz z května loňského roku. Zde se uvádí, že Babiš díky výsledkům auditu věděl více než rok, že za ministrů financí Sobotky, Janoty a Kalouska stát přišel o miliardy kvůli vydávání zajišťovacích dluhopisů v cizích měnách. Babiš se bránil tím, že audit byl dokončen teprve ve chvíli, kdy na kauzu upozornili novináři z Hospodářských novin.

Podle Babišových slov by na celé kauze měla mít podíl Sobotkova bývalá poradkyně Ivana Krunesová-Gage, což je ovšem pouhou spekulací.

Případ by však měl být opravdu vyšetřován policií, neboť Babišův resort podal v této věci trestní oznámení.

Výrok je hodnocen jako pravdivý a to na základě výsledků šetření tří agentur, podle nichž TOP 09 mírně posiluje. Dodejme, že vyjma agentury Median ovšem jde buď o růst v podstatě zanedbatelný či jednorázový.

Pro hodnocení výroku vycházíme z volebních modelů agentur, které jsou členy SIMAR, což je Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění. Ty jsou vázány standardy výzkumu a kvalita jejich práce je kontrolována. Jde o agentury Median, STEM a TNS Aisa (resp. TNS Kantar). Kromě nich pracujeme ještě s volebním modelem CVVM, tedy oddělení Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

Na okraj uveďme, že volebním modelem se rozumí to, jak by volby dopadly v momentu sběru dat u občanů, kteří deklarují, že k volbám jednak půjdou a také si umí vybrat některou ze stran. Dodejme, že nehodnotíme přesnost modelů či správnost jejich postupů, výrok se primárně zabývá výsledky, které jednotlivé agentury nabízejí.

Aktuálními daty (za květen 2017) disponují Median, TNS a CVVM. STEM prozatím zveřejnil pouze dubnový model.

Podle výše uvedeného modelu agentury Median (str. 7) TOP 09 pozvolně roste zhruba od začátku roku 2017. Podrobnější metodologii svého výzkumu agentura popisuje na druhé straně zprávy.

Model CVVM (.pdf, str. 3) u TOP 09 sleduje pozvolný nárůst preferencí za poslední tři měsíce. Dlouhodobě se strana podle těchto čísel drží víceméně na svém (či spíše níže), v poslední době je však znatelný trend růstu. Ten ovšem dosahuje řádu 0,5 % – 1 %, což nemusí reálně růst značit, může jít o růst v rámci tzv. statistické chyby.

TNS Kantar, který pro Českou televizi zpracovává tzv. Trendy Česka, ukazuje u TOP 09 nárůst preferencí mezi dubnem a květnem. Je z něj tedy obtížné posuzovat, jestli jde o trend, či o jednorázový výkyv. Dlouhodobě podle tohoto modelu se strana drží na hodnotách kolem 6–7 %. Dodejme, že tento model u stran s nízkými zisky (mezi které se počítá i TOP 09) pracuje se statistickou chybou (.pdf, str. 3) ±0,9 procentního bodu.

Model agentury STEM, jak jsme již uvedli výše, má nejnovější šetření pro duben 2017. Nezohledňuje tedy proběhlou vládní krizi. Podle šetření této agentury činí zisk TOP 09 (v dubnu) 6,4 %, v předchozích měsících šlo o 6,7 % a 4,6 %. V posledním roce dle čísel této agentury strana osciluje kolem 5–8 %, aktuální čísla tedy žádný výrazný trend nedokládají.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože na lepším výběru DPH se podle Evropské komise podílela jak opatření Miroslava Kalouska, tak opatření Andreje Babiše.

Studie Evropské komise (.pdf str. 23) z roku 2016 ukázala, že mezera ve výběru daní se zmenšuje. Podle Evropské komise ke snižování této mezery dochází díky přijatým legislativním opatřením proti podvodům. Studie pracuje s rokem 2014. Konkrétně zavedení registru nespolehlivých plátců v roce 2014 a povinnost elektronického hlášení k DPH.

Institut nespolehlivého plátce (tzv. blacklist) a navazující ručení za nespolehlivého plátce bylo přijato a zavedeno v době (rok 2013), kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.

Povinnost elektronického hlášení však byla zavedena až vládou, ve které je ministrem financí Andrej Babiš. Studie však pracuje s rokem 2014 a v této době ještě Babišova opatření nevstoupila v platnost. Právě kontrolní hlášení funguje od 1. ledna 2016, EET, které má za cíl také omezit daňové úniky startuje ve 4. vlnách, z nichž se rozeběhly zatím dvě. Legislativní opatření, které studie popisuje, tak vycházejí ze zákonných nastavení, které byly přijaty předchozími vládami.

Dodejme, že je jistě možné, že další kroky, které jsou aktuálně zaváděny, dále úniky omezují. Pouze na toto tvrzení nejsou dostupná data instituce (Evropské komise), kterou Kalousek cituje.

Andrej Babiš popisuje korektně odhad výběru, jak o něm informovalo ministerstvo financí. Uveďme, že nejsme schopni predikovat, zda bude naplněn. Nakolik přesně se na zvýšení výběru DPH podílí konkrétně EET, nejsme schopni určit.

Původní odhad výběru daní díky EET byl 4,3 mld. Kč. „Na základě dosavadního vývoje odhadujeme, že skutečný celoroční rozpočtový dopad EET na konci roku dosáhne více než 5 mld. Kč,“ uvádí ministerstvo financí.

Podle informací Generálního finančního ředitelství ze serveru iRozhlas vzrostl do konce května 2017 meziroční výběr DPH o 5,8 mld. Kč, dalších 8 mld. Kč vybraných na DPH je přisuzováno vyšší spotřebě.

Ministerstvo financí ve svém aktuálním pokladním plnění uvedlo, že za období leden až srpen 2017 získal stát na dani z přidané hodnoty prostřednictvím EET 2,7 miliardy korun. Celkově pak výběr DPH vzrostl o cca 10 %. Nedokážeme však korektně popsat, jaký je přesný přínos EET na výběr DPH.

Výběr daní je ovlivněn výrazně ekonomickým růstem, který Česká republika zažívá, vláda také podniká opatření ke zvyšování daní. Např. u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celé DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celé DPH. Naše hodnocení v této věci je tedy neověřitelné, není možné z naší pozice korektně a autoritativně určit, zda (resp. jak velký) vliv EET na zvýšený výběr DPH skutečně je.

Dne 1. října 2017 byla zahájena tzv. Účtenkovka, soutěž pořádaná ministerstvem financí (MF). Důvod pro vyhlášení soutěže popisuje MF slovy ministra Pilného takto:

„Pomocí účtenkové loterie chceme posílit obecný názor, že vydávat a brát si účtenku je zcela normální a samozřejmé. Je to standard, na nějž jsou zvyklí obyvatelé mnoha evropských zemí, a já věřím, že se k nim brzy připojíme. Zákazníky se proto snažíme pozitivně motivovat především atraktivními výhrami a slušnou šancí na jejich získání.“

Ministerstvo financí pro soutěž vytvořilo samostatné stránky www.uctenkovka.cz, na kterých lze naleznout veškeré informace k soutěži, tedy i způsob registrace účtenky. V podstatě lze říct, že účastnit se je možné dvěma způsoby: buď skrze tyto stránky, nebo pomocí mobilní aplikace.

Postup je takový, že lidé do speciálního formuláře na stránkách nebo v aplikaci vyplní údaje z účtenky. Je potřeba vyplnit všechny žlutě zvýrazněné údaje, jak ukazuje následující obrázek.

Zdroj: www.uctenkovka.cz

Přesto, že aplikace umožňuje službu OCR (optické rozpoznávání znaků) a měla by tedy po vyfocení část údajů (FIK, BKP a DIČ) automaticky vyplnit, je tato funkce zatím dle recenzí uživatelů a médií problematická a neumí vyplnit veškeré potřebné údaje z účtenky (např. čas). Pro uvedené problémy výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť u Okamurou předložených návrhů, které jmenuje, hlasovali pro jejich zamítnutí vždy jen jeden z jmenovaných předsedů; v jednom případě dokonce hlasovala proti zamítnutí celá KDU-ČSL. Navíc co se týče přímé volby a odvolatelnosti politiků, zde se Okamura dopouští výrazného zveličování, neboť předložil návrh na přímou volbu starostů, ale již nepředložil návrh na jejich odvolatelnost. V neposlední řadě, co se týká hmotné odpovědnosti, tu již český právní řád zná.

Tomio Okamura v rámci končícího volebního období skutečně předložil do Poslanecké sněmovny návrhy zákonů, o nichž je řeč.

Návrh zákona o celostátním referendu předložila skupina poslanců (tehdejší poslanecký klub hnutí Úsvit) již v lednu 2014. V rámci prvního čtení se hlasovalo o zamítnutí návrhu – tedy o tom, že se návrh již dále nebude projednávat. Toto zamítnutí prošlo (hlasování ANO znamená v tomto případě být proti návrhu a naopak). Ze zmíněných předsedů pro danou věc hlasoval pouze Miroslav Kalousek, další předsedové se hlasování neúčastnili. Nicméně Okamura se nemýlí v tom, že poslanecké kluby zmíněných stran hlasovaly proti tomuto návrhu.

Co se týká přímé volby a odvolatelnosti politiků, je výrok předsedy SPD nepřesný. Hnutí Úsvit na začátku volebního období (tehdy pod Okamurovým vedením) předložilo novelu Ústavy České republiky. Tento návrh obsahoval institut přímé volby starostů, o dalších politicích již nebyla řeč. Ústava navíc procedurálně ani neupravuje, jak se starosta volí a odvolává – musela by být rovněž měněna další legislativa (zejména zákon o obcích), což však Okamura již nepředložil. Šlo tedy spíše o deklaratorní předložení návrhu.

Návrh tedy obsahoval pouze snahu o přímou volbu starostů, neřešil navíc i odvolatelnost. Pokud se podíváme na hlasování, tak návrh byl opět zamítnut v prvním čtení. Okamura ale nemá pravdu v tom, kdo hlasoval (hlasování ANO znamená v tomto případě být proti návrhu a naopak) proti návrhu. Pavel Bělobrádek hlasoval proti zamítnutí, ze strany KDU-ČSL se zachoval v intencích Okamurova výroku pouze jeden poslanec. Vyloženě pro zamítnutí byl ze zmíněných politiků pouze Miroslav Kalousek.

Posledním zmíněným návrhem je přímá a hmotná odpovědnost ministrů a hejtmanů. Tuto část výroku jsme u předsedy Okamury ověřovali opakovaně, a to konkrétně ve dvou debatách v roce 2014.

Tomio Okamura má patrně na mysli novelu zákona o majetku České republiky (.pdf), jejímž byl spolupředkladatelem a která byla poměrně jednoznačně zamítnuta (ze zmíněných předsedů byl tentokrát pro zamítnutí pouze Pavel Bělobrádek) 30. dubna 2014 v prvním čtení.

Byť předseda SPD uvádí korektně, že předložil návrh, je nezbytné se v tomto případě podívat i na obsah dané věci. Odkazujeme se v tomto případě na naše odůvodnění k dřívějšímu obdobnému výroku Tomia Okamury. Hmotná odpovědnost je jednak institutem využívaným v zaměstnaneckých vztazích, nikoliv ve vztahu k Okamurou jmenovaným funkcím; dále je pak nepopiratelným faktem, že osoby v těchto funkcích v současné době odpovědné jsou, a to nejen podle trestního zákoníku (zde například dle § 220 za porušení povinnosti při správě cizího majetku), ale i podle jiných právních předpisů. Typicky se jedná o zákon o majetku České republiky či tzv. velká rozpočtová pravidla (o rozpočtových pravidlech), zákon o státním podniku atd. Zde nejenže jsou uplatněny zásady péče řádného hospodáře, ale místy je úprava i přísnější.

Právě proto vyjádřila vláda nesouhlas s předloženým návrhem novely zákona o majetku České republiky. Úprava je podle ní nadbytečná a duplicitní, nevylepšuje ani nepřináší nic nového.