Přehled ověřených výroků

Hlasování o nedůvěře proběhlo v květnu 2015 a vyvolaly ho strany TOP 09, ODS a hnutí Úsvit. Důvodem byl konflikt zájmů Andreje Babiše. Karla Šlechtová nastoupila do funkce 8. října 2014, takže hlasování o nedůvěře opravdu zažila.

Co se týče mandátu vlády, ještě nebyl stanoven termín voleb do Poslanecké sněmovny.

Podle čl. 17 od. 1 Ústavy se volby „... konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí“. Podle volebního zákona § 1 odst. 3 je vyhlašuje prezident, a to nejpozději do 90 dnů před jejich konáním. Minulé volby se konaly 25.–26. října 2013, vzhledem k čtyřletému volebnímu období se tedy dá předpokládat, že se následující volby budou konat přibližně za sedm měsíců.

ČSSD ve svém volebním programu (.pdf, str. 14) pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 deklarovala, že prosadí zvýšení minimální mzdy z tehdejších 8 500 Kč na 12 000 Kč do roku 2018.

V programovém prohlášení z roku 2014 se pak vláda zavázala zvýšit minimální mzdu tak, aby se její výše přiblížila 40 % průměrné mzdy. Vláda pak během svého funkčního období zvýšila minimální mzdu třikrát – v roce 2015 na 9 200 Kč, v roce 2016 na 9 900 Kč a v roce 2017 na 11 000 Kč.

Vláda také schválila další navýšení minimální mzdy od roku 2018, a to na 12 200 Kč, což by podle premiéra Sobotky mělo odpovídat 40,5 % průměrné mzdy. Pokud by se průměrná mzda držela stále na úrovni kolem 29 000 Kč, měl by se tento předpoklad vyplnit.

Toto přání sociální demokracie se tak skutečně plní, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vliv registru smluv na Budvar je v tomto ohledu spíše spekulativní. Konkrétní dopady na podnik ve smyslu jeho zániku není možné korektně posoudit, jde spíše o hodnocení ministra zemědělství. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Miloš Zeman je prvním prezidentem České republiky, který do Milevska zavítal na radnici a následné setkání s občany. Alespoň tak tvrdí starosta Milevska Radosta, podle jehož údajů navštívil Milevsko také prezident Klaus, avšak pouze lokální společnost ZVVZ, a.s. a hospodu U kohouta.

Rada vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst byla zřízena (.pdf) v lednu 2015. Její první zasedání (.pdf) proběhlo 20. března 2015. Byl odsouhlasen jak jednací řád, který například uvádí, že ke schůzi Rady dochází nejméně jednou za půl roku, tak účel vzniku Rady, který „byl iniciován rozdělením Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost“.

Jedná se o organizaci, která zaštiťuje spolupráci mimo jiné představených Rady, konkrétně vicepremiéra pro vědu a výzkum Bělobrádka, ministra průmyslu a obchodu a ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Druhé zasedání vlády je rovněž zdokumentováno (.pdf) a proběhlo 16. července 2015. Jedná se však o poslední volně dostupný zápis zasedání Rady, poslední zpráva o zasedání pochází z července 2016, kdy bylo schváleno rozšíření jejího vedení o třetího místopředsedu. Aktuální složení je dohledatelné zde.

Další činnost (resp. výsledky) Rady je ovšem nedohledatelná. Tedy nakolik podniká reálné kroky k vytěžení co nejvíce pro společný zájem, jak šéf lidovců uvádí, nevíme. Především proto pak výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Místopředseda vlády Bělobrádek dále mluví o programu Théta Technologické agentury České republiky, která např. (.pdf) „zabezpečuje přípravu a realizaci programů aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací včetně programů pro potřeby státní správy“. Ten byl schválen usnesením (.pdf) vlády České republiky č. 1173 ze dne 19. prosince 2016. Z přiloženého dokumentu (.pdf, str. 3, bod 8, odst. 1) lze vyčíst, že Technologická agentura, Ministerstvo průmyslu a Ministerstvo školství se společně podíleli na zajištění podpory projektu Théta.

Andrej Babiš byl v letech 1985–1991 v Maroku jako delegát několika podniků zahraničního obchodu. Tyto podniky fungovaly po roce 1948 pro zprostředkování obchodu s (kapitalistickou) cizinou a mohly vznikat přeměnou z dříve akciových společností. Byly nicméně pod kontrolou státu a také bezpečnostních a tajných služeb. Zaměstnání v nich bylo poměrně elitní záležitostí a mnoho bývalých zaměstnancůse po roce 1989 stalo velmi úspěšnými podnikateli.

Je také pravda, že podnikal. Vybudoval holding Agrofert a byl osobou samostatně výdělečně činnou. Konkrétně se jí stal v roce 1998 (v oblasti „poradenství v oblasti řízení“) a tento stav ukončil v roce 2008.

V květnu 2013 Jan Husák (TOP 09) předložil Sněmovně novelu zákona o elektronických komunikacích (Zk. 258/2014 Sb.), kde v § 63 písm. p (.pdf, str.6) upravuje podmínky pro spotřebitele při ukončení smlouvy s operátorem. Tím skutečně došlo k posílení pozice spotřebitelů.

p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo podnikatele nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek,

Tento pozměňovací návrh podpořilo 114 ze 155 přítomných poslanců a byl tedy přijat.

Nově se tak skutečně snížila hrazená částka za předčasné ukončení smlouvy, a to na 1/5, tedy 20 % z celé zbývající částky. Tehdy platný zákon obsahoval § 63, odst. 1 písm. p) (.pdf, str. 10) v následujícím znění: „... výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, včetně výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo uživateli k využívání služby poskytnuto.“

V tomto volebním období došlo ovšem k velké změně. Prošla novela stejného zákona, která postavení spotřebitele vrátila do bodu před schválením výše popsaného návrhu. Ve zkratce - návrh ztížil přenos čísla mezi operátory a zkomplikoval rovněž odstoupení od smlouvy. Nicméně v hlasování Petr Gazdík osobně podpořil jak pozměňovací návrhy (hlasování o kritizovaném pozměňováku), které v Otázkách Václava Moravce kritizoval, tak i celý zákon. To dokládá záznam z hlasování (pro celý návrh). Pro návrh hlasovali všichni napříč politickým spektrem, vina tedy neleží pouze na koalici, jak místopředseda sněmovny uvádí.

Určité snahy o oslabení či ovlivnění České televize (ČT) lze podle některých komentátorů, novinářů či tehdejších aktérů sledovat v období vlády stran tzv. opoziční smlouvy, tedy menšinové vlády ČSSD podporované ODS. V době této vlády došlo ke krizi v ČT, která měla být podle některých názorů politizována.

Spolupráce stran opoziční smlouvy byla utužena uzavřením dodatků k ní. Václav Havel tyto dodatky nazýval„toleranční patent“. V tomto dokumentu se strany dohodly například na změně volebního systému nebo umožnění schválení státního rozpočtu na rok 2000, v čemž ODS Sociální demokracii do té doby bránila. Tato dohoda vzbudila velkou vlnu kritiku a z funkce místopředsedkyně ČSSD odstoupila na protest Petra Buzková, což byl krok doprovázený značným zájmem médií.

Podle novináře Petra Holuba bylo v této době rozhodnuto o svázání České televize ze strany mocenského kartelu ČSSD - ODS, a to proto, že veřejnoprávní televize informovala o kauzách spojených s oběma velkými stranami (bakalářská práce, F. Zajíček, .pdf, str. 31–32).

Ve veřejných zdrojích nelze dohledat konkrétní důkazy, jak konkrétně jednotliví politici bojovali proti ČT, jak však uvádí Filip Zajíček (.pdf, str. 32), lze vysledovat snahy o politizaci krize v ČT.

Po odstoupení generálního ředitele ČT Jana Puchalského vybrala ČT jako jeho nástupce Dušana Chmelíčka. Po jeho nástupu do funkce však rezignovali tři členové Rady ČT a také její předseda Jan Jirák, který byl nahrazen Vladislavem Kučíkem.

V březnu 2000 pak Poslanecká sněmovna odvolala zbylých šest členů Rady ČT. Poslanecká sněmovna pak dvakrát během jedné schůze konstatovala, že ČT neplní své poslání uložené zákonem. Zajíček ve své bakalářské práci (.pdf, str. 33) odkazuje na kritická slova Jiřího Grygara, předsedy předchozí Rady ČT.

Ten označil výše popsané kroky PS PČR za nelegální, protože správně má ČT dostat po prvním usnesením PS PČR půlroční lhůtu na nápravu situace, a Rada ČT má být odvolána až po dané lhůtě druhým rozhodujícím usnesením. Grygar se domníval, že skutečnou motivací poslanců bylo to, že na post generálního ředitele ČT preferovali jiného kandidáta, než byl Chmelíček.

Dále Grygar píše: „...do III. rady ČT zvolila nejméně 7 osobností dle opoziční smlouvy, tj. byla porušena i litera stávajícího zákona, která zakazuje, aby členové Rady působili během výkonu funkce ve prospěch politické strany či hnutí. To je klíčový problém. Kdyby to byla tehdy veřejnost zaregistrovala, mohly přijít masové protesty právem již o 8 měsíců dříve, neboť to je pravá příčina následných chybných kroku Rady ČT.“

Kriticky se k návrhu usnesení Poslanecké sněmovny k ČT vyjádřil na 22. schůzi PS PČR dne 10. 3. 2000 tehdejší poslanec Unie svobody VladimírMlynář: „... budu proti němu(pozn. usnesení ) hlasovat, protože odvolávat Radu České televize, resp. spustit mechanismus jejího odvolání znamená do budoucna ohrozit její nezávislost. Znamená to závažný precedens. Znamená to, že příští rada, kterou snad Poslanecká sněmovna zvolí lépe než minulou, se bude ve svém příštím rozhodování ohlížet na aktuální většinový politický názor v této sněmovně“.

Jak konstatuje Zajíček ve své bakalářské práci (.pdf, str. 34), Rada ČT se stala dalším kontrolním orgánem, ve kterém se strany ODS a ČSSD, tedy strany opoziční smlouvy, rozdělily křesla.

Duální vzdělávání je propojení výuky na středních odborných školách s praxí ve firmách, kdy žák bývá zároveň zaměstnancem firmy. V Německu tento systém již existuje, podle srovnávací studie (.pdf, str. 6) Národního ústavu pro vzdělávání tam bylo v roce 2012 možné získat vzdělání v rámci duálního systému v 344 profesích.

CDU vstupuje do voleb s programem na roky 2017–2021, který nese název Pro Německo, ve kterém je dobré žít. V rámci sekce (.pdf, str. 10, německy) věnující se dobrým pracovním příležitostem pro všechny zmiňuje také duální vzdělávání. Přesně svou vizi formuluje takto: „V Německu má vzdělávání pro budoucí zaměstnání dvě části: První z nich je ve firmě tady se lidé naučí o své práci a druhá z nich ve škole, která učí zase jiným důležitým věcem. Tak je to správně, a tak by to také mělo zůstat.“

Kateřina Valachová hovoří o finančních prostředcích z dotačního Programu II, což je program (.pdf, str. 11) pro podporu talentované mládeže. V rozpočtu MŠMT (.pdf, str. 70) je uvedeno, že je určen na podporu přípravy sportovně talentované mládeže ve sportovních svazech, sportovníchorganizacích (sportovní příprava, soustředění, trenérské, zdravotní, metodické a servisnízabezpečení, vybavení sportovními potřebami neinvestičního charakteru, nájemnéprostor pro sportovní přípravu).

Nepodařilo se nám dohledat celkový alokovaný objem na jednotlivé sportovní svazy a ani to, zda již jednotlivé balíky peněz ze strany státu na účty těchto svazů odešly.

Valachová ve svém výroku také uvádí, že veřejnosti byla sdělena informace o ohrožení prostředků pro trenéry pro talentovanou mládež. V prohlášení hejtmanů a primátorů za hnutí ANO z 18. května, na které naráží, se uvádí:

„Čelíme ve svých regionech četným dotazům poškozených sportovních klubů a sportující veřejnosti, kteří vyjadřují obavy, jak to bude s další existencí sportovních spolků sdružujících z velké části děti a mládež. Pro ilustraci: tato situace se v celé České republice týká odhadem 150 000 dětí a přibližně stejného množství dospělých organizovaných v 5000 sportovních klubech. Je ohrožen provoz sportovních zařízení, jejich opravy a byly zastaveny též investice do nových veřejných sportovišť. Nemluvíme tady o profesionálních sportovcích, ale o lidech, kteří si jdou po škole nebo po práci zahrát třeba fotbal nebo tenis. Především u mládeže reálně hrozí, že odradíme stovky nadšených trenérů, kteří svůj volný čas věnují právě dětem.“

Nejde tedy přímo o ohrožení onoho dotačního programu, ale o peníze pro sport obecně. Valachová se zde vymezuje vůči znění prohlášení, které je ovšem koncipováno jinak a ne tak úzce, jak tvrdí. Ve stejný den (před publikováním prohlášení) již Valachová veřejně uvedla, že svazy dostanou zálohy v měsíci červnu (o týden později oznámila, že dostanou celou částku do konce června) a navíc se navýší podpora na sportující dítě.

Jelikož nejsme schopni potvrdit, zda již prostředky odešly na jednotlivé svazy, je výrok hodnocen jako neověřitelný.