Přehled ověřených výroků

Na základě porovnání programů ČSSD a ODS hodnotíme výrok jako pravdivý, Alexandra Udženija správně popisuje rozdíl v přístupu obou stran ke snaze o zvýšení mezd v České republice. Dodejme, že nehodnotíme správnost jednoho či druhého přístupu ani to, zda je levici a odborům jedno, „kde na to zaměstnavatelé vezmou“, jelikož jde spíše o vyjádření názoru než o faktické tvrzení.

ČSSD má ve svém dlouhodobém programu jako jednu z priorit právě zvyšování minimální mzdy (.pdf). Sociální demokracie má v plánu prosazovat minimální mzdu ve výši 40 % průměrného měsíčního výdělku dané země nebo 60 % mediánového příjmu (str. 11). Významným bodem je i progresivní zdanění a zavedení majetkových daní, což ČSSD považuje za svůj klíčový nástroj pro udržení fungování sociální a solidární politiky (str. 22).

ČSSD již představila svůj návrh progresivního zdanění. Počítá se čtyřmi daňovými sazbami, nejvyšší sazbou 32 % by se měly danit příjmy od 50 000 Kč výše. Právě progresivní zdanění v kombinaci se zvýšenou minimální mzdou může zásadně navýšit náklady práce a zejména pro vysokopříjmové zaměstnance může vést k nepřiměřenému daňovému zatížení (mzda by se podle stávajícího návrhu snížila až o desítky tisíc korun). Dodejme, že návrh, který sociální demokraté představili, mají podle jejich vlastních slov ještě upravovat, jelikož se setkal u veřejnosti i v rámci strany se silným odmítnutím.

S nárůstem výše minimální mzdy souhlasí i odbory, od roku 2018 žádají tuto mzdu ve výši alespoň 12 500 Kč. Na tom se však tripartita nedohodla a podle vlády se má zvýšit na 12 200 Kč. Odbory také vyráží do boje s heslem #KonecLevnePrace.

Oproti tomu ODS odmítá progresivní zdanění. Podle jejich programu by strana chtěla prosadit zvýšení čistých mezd zaměstnanců zavedením 15% sazby z hrubé mzdy a prosazení nižších povinných odvodů ze mzdy hrazené zaměstnavateli o dva procentní body za účelem snížení nákladů práce. Tyto změny v daňovém systému by způsobily jednorázové okamžité zvýšení mzdy všem zaměstnancům o několik procent. Právě v tomto bodě lze rozpoznat rozdíl mezi tradičně levicovějšími přístupy a pravicovějším přístupem ODS. Zatímco ODS chce jít cestou snižování daní a tím snižování nákladů práce, což by teoreticky mohlo vést ke zvyšování mezd, ČSSD se snaží tlačit na zvýšení mezd v ekonomice zvyšováním minimální mzdy a prosazuje daňovou progresi, která sníží daně lidem s nízkými až mírně nadprůměrnými příjmy. Výpadek v příjmech by pak kompenzovali vysokopříjmoví zaměstnanci, kteří by byli zdaněni více. Tento koncept v České republice fungoval do roku 2007.

Andrej Babiš v červnu 2014 na zasedání Rady ministrů financí ECOFIN přednesl návrh, který se týkal tzv. reverse charge - u DPH by se přenesla daňová povinnost z dodavatelů na odběratele, a to u veškerého zboží a služeb. DPH tak nepřiznává dodavatel (prodejce), ale je povinností odběratele daň přiznat. Podle Babiše bylo účelem tohoto opatření bojovat proti daňovým podvodům v rámci EU. Už dříve ale Evropská komise řešila reverse charge zdanění, týkalo se však pouze některých položek. Evropská unie se podobnými mechanismy zabýváuž od roku 2009.

DPH patří v rámci EU k harmonizovaným daním, u nichž dochází ke sblížení daňových legislativ v jednotlivých státech a pravidla pro jejich výběr jsou určována EU. Babiš však prosazuje, aby reverse charge u DPH závisel na rozhodnutí vlády jednotlivého státu.

V září 2015 kritizoval exministr financí Evropskou komisi kvůli tomu, že se nedostatečně věnuje problémům s daňovými úniky. Babiš již delší dobu na evropské úrovni prosazuje, aby státy mohly samostatně určovat, jaké zboží a služby budou podléhat přenesené daňové povinnosti, tzv. reverse charge.Žádal výjimku, aby ČR mohla zavést přenesenou daňovou povinnost u všech služeb v hodnotě nad 10 tisíc eur (cca 2,7 milionů korun). Evropská komise ale tuto žádost zamítla už v říjnu 2015.

Babiš to ale nevzdal. Evropská komise svolila k vypracování analýzy dopadů přenesené daňové povinnosti a Česká republika získala podporu i u ostatních zemí. V prosinci 2016 komise představila svůj návrh. Návrh neumožňuje použít obecný reverse charge na plnění nad 10 000 euro přímo, ale až na základě povolení ze strany komise.Pro ČR jsou podmínky návrhu přísné a Babiš se proti tomu vymezil. Aktuální stav je takový, že stále není daný návrh ani schválen, jak vyplývá z vyjádření ministerstva financí, které mapuje jednání Ivana Pilného na ECOFINu.

Ministr Babiš ale není prvním českým politikem, kterému se podařilo v EU vymoci projednávání nějakého legislativního návrhu. Např. v červenci 2016 na návrh českého premiéra Sobotky představila komise na základě české iniciativy balíček podpůrných opatření na pomoc stabilizace trhu s mlékem a vepřovým masem.

Podobný výrok Faltýnek použil v Otázkách Václava Moravce již dříve, nyní jej opět hodnotíme jako nepravdivý. Sociální demokraté skutečně zvyšovat některé daně chtěla, nešlo ovšem o veškeré daně, jak Faltýnek uvádí.

Ve svém volebním programu (.pdf, str. 17) pro parlamentní volby 2013 ČSSD definovala svou daňovou politiku jako „spravedlivou“. V jejím rámci se měla zvýšit daň z příjmů právnických osob o 1 – 2 %. Daň z příjmu fyzických osob měla být progresivní se dvěma sazbami (15 % a 27,5 %), oddělujícími v hrubé mzdě příjmy pod a nad 100 000 Kč. Zvýšen měl být podíl majetkových daní (mezi ně patří darovací, dědická, silniční, daň z nemovitých věcí).

K možné sektorové dani program ČSSD uváděl: „... bude zavedena druhá sazba ve výši 25–30 % pro velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru.“ Že právě hnutí ANO bylo proti zavádění těchto daní, popsal v Otázkách Václava Moravce v lednu 2017 premiér Sobotka.

Daň z hazardu měla být určena na 21 – 22 %, naopak neměla se zvyšovat daň z přidané hodnoty. Obecně tedy ČSSD skutečně chtěla řadu daní zvyšovat, není ovšem pravdou, že by chtěla zvýšit VEŠKERÉ daně.

Chtěla zachovat výši sazeb DPH, které tvoří v daňovém inkasu nejvyšší položku, a vytvořit druhou sníženou sazbu pro některé komodity.

K DPH pak ČSSD uvádí:

„Na rozdíl od pravicových stran nebudeme zvyšovat daň z přidané hodnoty, a zdražovat tak lidem život. Budeme hledat dohodu s Evropskou komisí buď pro vytvoření třetí sazby, nebo osvobození některých položek, především pak léků a knih, od této daně.“

Dále chtěla ČSSD měnit daně z příjmu fyzických osob tak, že by se prohloubila daňová progrese. Lidé se mzdou do 100 tisíc korun měsíčně by dále platili 15 % ze superhrubé mzdy, lidem s vyšším příjmem by se sazba měnila na 27,5 %. Zde by tedy k navýšení došlo jen u lidí s vyššími příjmy, plošné zvýšení ČSSD nenavrhovala.

Volební program (.pdf, str. 4) KDU-ČSL hovořil o obnově společného zdanění manželů a tvorbě tří sazeb daně z příjmu fyzických osob, a to 12 %, 20 % a 28 % z hrubé mzdy. Lidovci chtěli také snížit DPH.

Ve volebním programu ANO je napsáno, že „další zvyšování daní je nepřípustné“. U daní z příjmu právnických osob je cílem ponechat sazbu 19 %. Zásadním bodem pro ANO je nezvyšovat daňovou zátěž.

V koaliční smlouvě nynější vlády se píše: „Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výše zdanění v roce 2014.“ Dále koalice chtěla usilovat o obnovení slevy na dani pro pracující důchodce a také o zvýšení zdanění hazardu (str. 11).

Daně byly jedním z vážných témat koaliční smlouvy. Dle ČT24 si nakonec hnutí ANO „prosadilo, že se nebudou zvyšovat daně“. Také server Novinky.cz hovořil o hnutí ANO jako tom, kdo trval na nezvyšování daní, naopak ČSSD nárůst požadovala.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť sociální demokraté sice růst některých daní měli ve svém programu a prosazovali jej také po volbách, nešlo ovšem o veškeré daně, jak Faltýnek uvádí.

Slova ministra financí potvrzují jeho zveřejněná daňová přiznání.

Ve volebním programu ODS pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 je hned na začátku uveden seznam 15 hlavních priorit. Mezi ně patří mimo jiné bod pojmenovaný jako „Jednoduché a nízké daně“.

Konkrétně se u něj píše: „Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony. To povede k transparentnosti výběru daní a sníží míru daňových podvodů. Zároveň udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění.“ (.pdf, str. 18)

Vláda Petra Nečase, v níž byly zastoupeny ODS i TOP 09, v květnu 2012 představila daňové změny, které měly vstoupit v účinnost od roku 2013. Mezi schválená opatření patřila například: omezení výdajových paušálů u daně z příjmů fyzických osob, zvýšení daně z převodu nemovitosti (ze 3 % na 4 %), zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce, zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty (základní z 20 % na 21 %, snížená nejdříve z 10 % na 14 % a následně na 15 %) nebo solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši 7 % z tzv. nadlimitního příjmu. Předseda tehdejší vlády tyto kroky ospravedlňoval snahou zabránit růstu schodku státního rozpočtu.

Tady šla skutečně ODS proti svému volebnímu programu. Ovšem výrok, že by ODS zvedala během své vlády (dodejme, že nevládla osm let, neboť zde byly mezitím dvě úřednické vlády) všechny daně, není pravdivý. Daně z příjmů právnických osob se nejenže nezvyšovaly, naopak se za vlády pravice snížily (z 24 % při nástupu v roce 2006 na současných 19 %).

Co se změn daně z příjmů fyzických osob týče, vláda vedená ODS provedla komplexní změnu od roku 2008, kdy byla zrušena daňová progrese a byla nahrazena jednou sazbou z tzv. superhrubé mzdy. Tato změna měla na jednotlivé příjmové skupiny různý dopad. Zatímco vysokopříjmové skupiny si polepšily, lidé s nízkými příjmy si mohli pohoršit. Oproti tomu při zavedení výše zmíněné solidární přirážky si lidé s vysokými příjmy pohoršili. Sazba daně zůstala od té doby stejná, upravovaly se pouze další parametry (slevy na dani a možnost jejich využití, odpočet na děti). Dodejme, že nehodnotíme konkrétní dopady na jednotlivce - ani to není možné.

Byť vládní ODS v minulém volebním období skutečně zvýšila některé daně, ač v programu slibovala opak, je výrok hodnocen jako nepravdivý. Nešlo totiž o všechny daně, jak Faltýnek tvrdí. Připomeňme ještě, že současná vládní koalice, jíž je Faltýnek členem, tyto zvýšené daně opětovně nesnížila na původní hodnoty.

Výrok první místopředsedkyně ODS je hodnocen jako nepravdivý, protože vláda sice přijala 31 000 nových státních zaměstnanců, ale to zdaleka nejsou jen úředníci. Jedná se např. i o vojáky nebo policisty.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“ je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 000.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT. V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

• 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
• Nově má vzniknout 2001 vojáků.
• Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
• 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
• Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců. Přibývá úředníků (v tisících), ovšem není pravda, že by jich nabrala 31 000. Udženija pracuje s číslem nárůstu státních zaměstnanců, což ovšem automaticky nejsou úředníci. Patří sem i vojáci, policisté, hasiči nebo učitelé. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Ministerstvo informatiky fungovalo v České republice v letech 2003–2007. Zrušeno bylo skutečně za vlády ODS, konkrétně za druhé vlády Mirka Topolánka v roce 2007. Od té doby již další ministerstvo nevzniklo a ani nezaniklo.

Někteří členové vlády zastávají své pozice, aniž by přímo kontrolovali nějaký resort. Za vlády Mirka Topolánka to byl např. vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. V současné vládě jde o Pavla Bělobrádka a Jana Chvojku. Pokud ale přihlížíme k ministerstvu jako čistě ústřednímu orgánu státní správy, má Udženija pravdu. Jako jediné fakticky zaniklo ministerstvo informatiky.

Připomeňme ovšem zánik, vznik či úpravu kompetencí ministerstev v 90. letech. To bylo však spojeno s transformací země a šlo o výjimečnou situaci, tudíž k ní v hodnocení nepřihlížíme. Pouze pro informaci uveďme, že existovalo např. ještě v době první vlády Václava Klause (1992–1996) ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nebo ministerstvo státní kontroly. Ta však byla v průběhu těchto období zrušena.

Mezi zmíněnými ministerstvy existuje skutečně řada oblastí, v nichž se aktivity jednotlivých resortů prolínají. Výrok Karly Šlechtové (nestr. za ANO) tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle ministryně se aktivity některých ministerstev kryjí, a proto by bylo vhodné jednotlivé agendy sjednotit. Jmenovala zejména ministerstva životního prostředí a zemědělství.

Tabulku, o niž se ministryně v OVM opírá, k dispozici nemáme. Pro představu jsme proto vytvořili vlastní s dostupnými informacemi, které slova Šlechtové potvrzují.

Ministerstvo pro místní rozvoj (.pdf) se společně s MŽP zabývá otázkou vlivu staveb na životní prostředí (EIA) a otázkou zkvalitnění ovzduší. Ochranou přírody, konkrétně chráněných krajinných oblastí a národních parků, se zabývají všechny tři resorty (MZe, MŽP, MMR). Podobně je na tom i problematika ochrany lesů a boj proti suchu.

Jednotlivé agendy mezi MZe a MŽP se úzce prolínají, v některých oblastech se ale setkávají i s MMR. Výrok Šlechtové je tedy pravdivý.

Jaroslav Faltýnek sice nebyl členem ČSSD celých 20 let, ale pouze 18, ovšem s jistou tolerancí hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle dostupných informací vstoupil Jaroslav Faltýnek do politiky jako jeden ze zakladatelů Zemědělské strany v roce 1990. Poté v roce 1995 vstoupil do ČSSD, za kterou působil jako krajský zastupitel Olomouckého kraje a zastupitel města Prostějov. V roce 2011 pomáhá se vznikem strany ANO 2011, do níž následně roku 2012 přestoupil. Členem ČSSD byl tedy kratší dobu než 20 let, konkrétně 18.

Pokud jde o názor ministerstva pro místní rozvoj k institutu tzv. expresního vyvlastnění, lze vycházet jen z toho, že v jím předkládané verzi novely zákona 183/2006 Sb. se tento institut nevyskytuje. Pokusy o pozměňovací návrh ve prospěch předběžné držby zmínila ministryně Šlechtová ve své úvodní řeči ke druhému čtení (. pdf, str. 3) za „nepodařené“. I samotné MMR k pozměňovacím návrhům pro hospodářský výbor Poslanecké sněmovny uvedlo, že přijetí institutu předběžné držby je zcela nekoncepční (. pdf, str. 130). Podobně negativní stanovisko má i k návrhu zrušení odkladného účinku případných žalob k vyvlastnění (tamtéž, str. 143–144). Celkový názor MMR na předběžnou držbu pak shrnuje vyjádření takto:

„Požadavek na zavedení nového institutu předběžného uvedení v držbu v rámci vyvlastňovacího řízení znamená zásadní změnu stávajícího procesu vyvlastnění. Danou záležitost nelze řešit PN, je třeba projednat s Ministerstvem spravedlnosti s vazbou na celý právní řád ČR. Vzhledem k dotčení koncepce vyvlastnění je žádoucí danou problematiku řešit při přípravě věcného záměru nového zákona o vyvlastnění.“(tamtéž, str. 145)

Podobně složité je obecně odkazovat, že se jedná o návrh koalice. Je ale pravdou, že v roce 2015 bylo pro tento institut ministerstvo dopravy pod vedením ministra Ťoka (ANO 2011) i ministerstvo zemědělství pod ministrem Jurečkou (KDU-ČSL) a svou podporu přislíbilo i ministerstvo průmyslu s ministrem Mládkem (ČSSD). Tedy ministerstva pod vedením většiny vládní koalice.

Vzhledem k negativnímu stanovisku MMR k institutu expresního vyvlastnění čili předběžné držby výrok hodnotíme jako pravdivý.