Přehled ověřených výroků

Podle publikace OECD s názvem Education at a Glance 2017 je to ve skutečnosti ještě o něco méně. Publikace se zabývá komplexním porovnáváním vzdělávacích systémů v zemích OECD. Celá publikace je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, přičemž v každé kapitole je pozornost zaměřena na jiný aspekt školství.

Druhá kapitola mimo jiné ukazuje srovnání, kolik procent HDP dávají jednotlivé země do vzdělání. U České republiky je to dlouhodobě okolo 4 % HDP, což je jak pod evropským průměrem (4,8 % HDP), tak pod průměrem OECD (5,2 % HDP). V tabulce se staršími daty vidíme vývoj a srovnání výdajů na školství (str. 188):

Vidíme, že ze zemí OECD vynakládalo na školství v roce 2014 méně Lucembursko nebo Maďarsko. Nejvíce vydává Spojené království (6,6 %), přes 6 % HDP dává do školství taky Dánsko, Kanada, Island, Jižní Korea, Norsko, Nový Zéland a Spojené státy. Výdaje České republiky se stále pohybují kolem 4 %.

Doplňujeme, že předseda Bartoš v této části hovoří o mnohdy likvidační šikaně lidí, jakožto fyzických osob. (Ty nároky na člověka jsou enormní, když si vezmete třeba sčítání obyvatelstva. Neodevzdání dat o své osobě bylo pod pohrůžkou pokuty 20 tisíc korun. To je likvidační pro běžného člověka s platem třeba 14 tisíc.) Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 proběhlo k půlnoci z 25. na 26. března toho roku. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 Parlament České republiky vydal zákon č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu.

Co se týče dat povinně zveřejněných, jedná se například o rodinný stav, obor vzdělání nebo frekvenci dojížďky do místa pracoviště nebo školy. Dobrovolně zveřejnitelné údaje se pak týkaly národnosti a náboženské víry. Podle zákona o sčítání lidu jsou lidé v ČR podléhající sčítání povinni poskytnout tyto údaje a odevzdat sčítací formuláře komisaři, popřípadě je odeslat Českému statistickému úřadu do 20 kalendářních dnů po rozhodném okamžiku.

Za přestupek fyzické osoby týkající se například nevyplnění nebo neodevzdání sčítacího formuláře lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč. Nicméně za přestupek sčítacího komisaře, tedy například zcizení či poškození formulářů za jeho dozoru, je možné vyměřit pokutu až 100 000 Kč. Právnickou osobu lze za správní delikt potrestat pokutou až 10 000 Kč, v případě porušení povinnosti ve větším rozsahu až 20 000 Kč. Povinnosti právnické osoby plynou především z možného vlastnictví či správcovství domu, například neposkytnutí informací o domě.

Předseda Bartoš mluví právě o fyzických osobách v kontextu šikany občanů ze strany státu a mýlí se, když tvrdí, že neodevzdání informací o fyzické osobě může zapříčinit pokutu až 20 000 Kč. Ve skutečnosti se jedná o saknci maximálně poloviční. Dodejme pouze, že neposuzujeme přimeřenost či oprávněnost této výše, sledujeme pouze, zda Bartošem vyřčený údaj odpovídá možné reálné sankci z doby při sčítání lidu v roce 2011.

Tyto oblasti sice patřily mezi priority vlády, ale vláda ve své koaliční smlouvě neslibovala zásadní reformy nebo systémové změny v žádné z nich. Miroslav Kalousek jí tedy podsouvá něco, co nikdy nebylo jejím primárním záměrem.

V koaliční smlouvě Sobotkovy vlády je jako jedna z priorit uvedeno: „Rozvoj kvalitních a všeobecně dostupných veřejných služeb v oblasti školství, zdravotnictví, sociálního systému, dopravy a bezpečnosti. Všestranná podpora vzdělání, vědy, kultury a sportu.“ (str. 7)

1) Důchodový systém. V koaliční smlouvě se píše: „Dáme podnět k sestavení odborné komise v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, kterápřipraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017 tak, abychom zajistili výplaty důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu.“ (str. 17)

Vláda od ledna 2016 zrušila tzv. důchodové spoření ukotvené v druhém penzijním pilíři. Ten zavedl systém, kdy si lidé mohli dobrovolně spořit na důchod, po jeho zrušení jim ale peníze byly vráceny. Ač danou věc navrhovala rovněž zřízená komise, šlo primárně o závazek vyplývající z koaliční smlouvy.

Dále vešly v platnost návrhy komise týkající se třetího penzijního pilíře (3.1–3.5) neboli penzijního připojištění (také dobrovolné). Rozšířilo se osvobození od daně z příjmů na výplaty penzí, snížil se minimální věk pro účast v doplňkovém penzijním pojištění, zvýšil se limit pro investování do standardních fondů kolektivního investování, změnil se způsob správy doplňkových fondů, které pojištění kryjí, a změnily se pravomoci České národní banky k udělování povolení, pokud nejsou splněny zákonné požadavky.

Prošel i návrh změnit hranici důchodového věku, která do té doby neměla limit a počítala s automatickým zvyšováním podle zvyšující se hranice naděje na dožití. Konkrétní číslo jako hranici tato změna nenastavila, ale nastavila nové parametry pro výpočet hranice důchodového věku. Ten se může dále posouvat každých pět let, a to v závislosti na vzrůstajícím věku dožití. Vláda tedy důchodový věk nezastropovala zcela. Nové opatření bude navíc platit až od roku 2030, kdy se reálně důchodový věk dostane na 65 let. Jde tedy spíše o odložení rozhodnutí v této věci na další vlády.

V neposlední řadě komise upravila systém valorizace důchodů, který upravuje důchody tak, aby reagovaly na zvyšující se úroveň životních nákladů domácností a tím se omezil počet domácností důchodců, které žijí na hranici chudoby.

2)Zdravotní systém. V koaliční smlouvě najdeme: „Vytvoříme předvídatelný, stabilní a průměrným nákladům odpovídající systém úhrad pro všechny typy zdravotní péče.“ (str. 19)

Ve zdravotnictví však za této vlády také nedošlo k výraznějším systémovým změnám. Došlo třeba k navýšení vyměřovacího základu platby za státní pojištěnce: v červnu 2017 schválili poslanci novelu zákona č. 592/1992 Sb., která byla výsledkem dohody ministrů Ludvíka a Babiše. Tato novela znamenala zvýšení vyměřovacího základu a měsíční částky za státního pojištěnce pro roky 2019 a 2020. Stát bude v těchto letech dávat do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce přibližně 3,5 mld. Kč ročně navíc. Nejedná se o pravidelnou valorizaci platby vázanou na ekonomické parametry, jak původně plánovalo ministerstvo zdravotnictví a kterou odmítlo ministerstvo financí.

Co se týká platů ve zdravotnictví, vláda je několikrát zvyšovala, naposledy je svým usnesením (.pdf) zvýšila o 10 %, k 1. lednu 2017. Další navýšení bude v lednu 2018.

3) Vzdělávací systém. Z větších změn ve školství byl připraven kariérní řád učiteů, ten však neprošel, a to také kvůli neshodám v koalici o jeho podobě. Učitelé a nepedagogičtí pracovníci ve školství dostali přidáno, navíc od 1. listopadu 2017 dojde k navýšení platů o 15 %; vysoké školy pak dostanou o 3 miliardy navíc.

Podrobněji se můžete podívat na plnění slibů této vlády v naší speciální analýze.

O zavedení kvót nerozhodla Komise, nýbrž Rada. To jsou zástupci všech členských států Evropské unie (za nás v daném hlasování ministr vnitra). Česká republika hlasovala proti rozhodnutí, vzhledem k systému rozhodování kvalifikovanou většinou však byla přehlasována. Výrok poslance Babiše tak hodnotíme jako nepravdivý.

Problematika přistěhovalectví a azylu je jednou z politik, na kterých se Evropská unie podílí spolu s ostatními členskými státy. Právním základem pro tuto pravomoc je Smlouva o fungování Evropské unie, která umožňuje v případě, že se některý z členských států dostane do stavu nouze v důsledku migrační krize, přijmout dočasná opatření (.pdf, čl. 78(3)). O přijetí takových opatření rozhoduje Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou.

Nyní je třeba si objasnit, co za orgán vlastně Rada je. Rada je legislativním orgánem Evropské unie složeným z ministrů členských států, který v některých záležitostech rozhoduje společně s Evropským parlamentem a v jiných záležitostech sám po konzultaci s Evropským parlamentem. V Radě se může rozhodovat několika způsoby, přičemž obecným způsobem je rozhodování kvalifikovanou většinou (.pdf, čl. 16(3)). To znamená, že pro přijetí určitého opatření není třeba souhlasu všech členských států, nýbrž pouze určité většiny. Konkrétně musí pro přijetí rozhodnutí hlasovat alespoň 55 % členských států reprezentujících 65 % obyvatel EU (.pdf, čl. 238(3)).

Přesně taková situace nastala v létě roku 2015, kdy se ve stavu nouze v důsledku migrační krize ocitly Řecko a Itálie. Rada na situaci zareagovala přijetím dvou rozhodnutí o relokaci žadatelů o mezinárodní ochranu, nebo-li kvótách. Prvním z nich bylo rozhodnuto o přemístění 40 000 osob, druhé pak zvýšilo tento počet o dalších 120 000.

Co se týče role České republiky, ta se již v červenci 2015 usnesla (.pdf) na přijetí 1100 z původně 40 000 přemísťovaných osob. V případě rozhodnutí Rady o relokaci 120 000 osob hlasovala ČR prostřednictvím ministra vnitra Chovance proti jeho přijetí, avšak vzhledem k výše popsanému mechanismu hlasování kvalifikovanou většinou byla přehlasována. V červnu letošního roku pak vláda rozhodla (.pdf) o pozastavení provádění relokací osob, a to jak na základě svého vlastního usnesení, tak na základě rozhodnutí Rady.

Komise v celé záležitosti hraje několik rolí. Zaprvé sama navrhla rozhodnutí o kvótách, dále jako orgán dohlížející na dodržování práva EU vyzvala státy k provádění rozhodnutí o kvótách. Na základě šetření pak letos v červnu rozhodla o zahájení řízení o porušení povinnosti v důsledku nerespektování rozhodnutí o kvótách vůči třem členským státům, mezi které patří i Česká republika. Sama však rozhodnutí o kvótách nepřijala.

O kvótách rozhodla nikoliv Komise, nýbrž Rada, která se skládá ze zástupců všech členských států. Česká republika hlasovala proti kvótám, avšak byla přehlasována. Výrok poslance Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Vláda premiéra Bohuslava Sobotky, ve které jsou zastoupeny ČSSD, ANO a KDU-ČSL, opravdu zvyšovala platy státních zaměstnanců.

Poprvé se na navýšení platů dohodli představitelé uvedených stran v roce 2014. Všem zaměstnancům státní sféry byla zvýšena mzda o 3,5 procenta. Tento růst se netýkal doktorů, kteří přidáno dostali až od začátku roku 2015, jednalo se však o pětiprocentní zvýšení platu.

V roce 2015 došlo opět k navýšení platů státních zaměstnanců. Například policisté, hasiči či pracovníci v sociálních službách dostali přidáno o 3 procenta, učitelé 3,3 procenta a zdravotničtí pracovníci o pět procent.

V roce 2016 navýšila vláda státním zaměstnancům o 4 procenta, zdravotnickým pracovníkům se zvedl plat k 1. lednu 2017 o 10 procent. Ve školství se platy zvýšily již k 1. září 2016, a to celkem o 8 procent pro učitele a o 5 procent pro nepedagogické pracovníky.

V roce 2017 vláda zvýšila platy o 10 procent příslušníkům Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Výdělky v sociálních službách se mají v tomto roce zvýšit od července o 23 procent. Pracovníci v kultuře či v nepedagogických profesích ve školství si přilepší o 9,4 procenta. Přidáno dostanou i zdravotní sestry.

V roce 2016 byly platy zvýšeny i i zaměstnancům příspěvkových organizací jako jsou muzea, galerie, knihovny a některá divadla.

Vláda díky dohodě s dopravci, zástupci krajů a zaměstnaneckými odbory vyjednala v roce 2016 zvýšení platů řidičů autobusů, kteří pracují v soukromých firmách a nejsou státními zaměstnanci. Jejich plat se zvýšil k počátku nového roku ze 71,60 korun na hodinu na 98,10 korun za hodinu.

Před stávkou řidičů autobusů, která měla proběhnout 6. dubna 2017, vláda přislíbila 420 milionů korun, aby pomohla krajům a vlastníkům dopravních firem naplnit zvýšení platů řidičů.

Jde tedy primárně o kroky, které zvyšují platy ve veřejném sektoru. Vláda ovšem také třikrát zvýšila minimální mzdu, čímž jsou zaměstnavatelé povinni vyplácet více peněz svým zaměstnancům. První zvýšení provedla Sobotkova vláda v roce 2015, kdy došlo k navýšení o 700 Kč na 9200 Kč. O rok později činila minimální mzda 9900 Kč. V roce 2017 došlo k jejímu navýšení na 11 000 Kč. Tato rozhodnutí zvyšovala mzdy v soukromé sféře, byť poměrně malému počtu lidí, kteří ji pobírají (jde zhruba o 3 procenta zaměstnanců).

Nehodnotíme správnost využití instrumentu minimální mzdy či správnost návrhů pravicové ODS, která sází na snížení daňových sazeb pro fyzické osoby a snížení odvodů. To je věcí pravo-levého vidění. Hodnotíme pouze kroky vlády a to, zda zvyšuje platy pouze ve veřejném sektoru (jak Udženija uvádí). To skutečně dělá po celou dobu vládnutí, nicméně zvyšuje také minimální mzdu, čímž přilepšuje i lidem v soukromé sféře, byť jde o relativně malý počet lidí, jelikož ji pobírá pouze zlomek zaměstnanců. Kromě toho Sobotka jednal o platových podmínkách v Aholdu.

Výrok hodnotíme tedy jako zavádějící, protože Udženija naznačuje, že ČSSD zvyšovala platy výhradně ve veřejné sféře, což neplatí zcela. Navíc je otázkou, zda vláda jako taková disponuje instrumenty, jak mzdy v soukromé sféře zvýšit.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť Lubomír Zaorálek korektně popisuje rozdíl mezi sociálními demokraty a hnutím ANO ze září 2013 (pohledem 1 ze 4 relevantních agentur), nicméně při aplikaci na současný stav zcela pomíjí to, že tehdy vedoucí strana voliče ztrácela delší dobu a podle všech výzkumů. Dnes naproti tomu ztrácí voliče druhá nejsilnější strana, zatímco vedoucí ANO má podporu stabilně vysokou.

Snaží-li se tím Zaorálek se říct, že volby pro ČSSD nejsou prohrané, protože se průzkumy před čtyřmi roky mýlily, je to samozřejmě jeho názor a predikce, kterou fakticky nelze potvrdit ani vyvrátit. Lubomír Zaorálek zde vytahuje jedno statické číslo, jež nabídly agentury měsíc před volbami, ale pomíjí jakoukoli dynamiku, kterou měly preference u relevantních hráčů.

Podíváme-li se na měření relevantních agentur veřejného mínění měsíc před volbami 2013, zjistíme následující. V rámci volebních modelů (tj. výzkum, jenž říká, jak by volby dopadly v čase sběru dat u lidí, kteří jsou rozhodnuti, že k volbám půjdou) vedla poměrně výrazně sociální demokracie, hnutí ANO se pohybovalo mezi 7 a 14 %.

Nelze však opomíjet vývoj preferencí - ČSSD v tomto období, jak doložily všechny agentury, značně ztrácela důvěru voličů.

Výzkum 9/2013ČSSDANO CVVM 30,5 %14 % TNS AISA 28 %7 % Median 25,5 %13,5 % STEM **21,9 %5,2 %** Agentura STEM nezveřejňovala volební model, nýbrž stranické preference, což není srovnatelné měření. Data včetně grafu uvádíme z toho důvodu, že zachycují totožnou dynamiku ve srovnání s dalšími agenturami - a to zejména výrazné oslabování ČSSD v předvolebním období roku 2013.

V říjnových předčasných volbách v roce 2013 ČSSD získala 20,45 % hlasů, hnutí ANO pak 18,65 %. Ve srovnání s volebními modely ze září (měsíc před volbami) tedy ČSSD skutečně dosáhla výrazně nižších zisků a hnutí ANO zisků vyšších.

Ve výroku je však prostý rozpor mezi oběma situacemi, tedy zářím 2013 a výzkumy z května/června 2017. Aktuálně nejsilnější strana (hnutí ANO) se drží na úrovni okolo 30 % a nijak neztrácí, naopak podpora druhých sociálních demokratů stále klesá.

V roce 2013 byly trendy zcela odlišné, jak je vidět na následujícím modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM):

Zdroj: CVVM, září 2013

V rámci tohoto modelu je zcela zřejmé, že preference nejsilnějších sociálních demokratů poměrně výrazně před volbami padají. V září byly skutečně na 30 %, nicméně za pět měsíců ztratila ČSSD čtvrtinu své podpory, tedy 10 procentních bodů (na počátku roku 2013 se pohybovala na úrovni kolem 40 %).

Následující graf CVVM ukazuje aktuální situaci: ztrácí druhá nejsilnější strana, zatímco hnutí ANO jako nejpopulárnější subjekt si zachovává v podstatě konstantní podporu i přes proběhnuvší vládní krizi.

Zdroj: CVVM, květen 2017

Podobné trendy naznačují v letech 2013 a nyní také další agentury. Za všechny dodáváme volební modely od agentury Median: první graf ukazuje vývoj před volbami 2013, druhý aktuální situaci.

Zdroj: Median, září 2013

Volební model Median před volbami 2017:

Zdroj: Median, květen 2017

Nových kilometrů dálnic nebylo za poslední roky 12,7, ale 25 km. Konkrétně jde o úseky:

• D3: 0309/III Borek – Úsilné (zprovozněno 27. 9. 2017) - 3,2 km

• D4: Skalka - II/118 (zprovozněno 4. 10. 2017) - 4,8 km

• D8: 0805 Lovosice - Řehlovice (zprovozněno 17. 12 .2016) - 12,5 km

• D11: 1105-2 Osičky – Hradec Králové (zprovozněno 21. 8. 2017) - 4,4 km

Marek Pieter zřejmě vzal v úvahu pouze zprovoznění na D8, proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Místopředsedkyně Udženija směšuje počty státních zaměstnanců a úředníků. Je pravda, že například za vlády Petra Nečase (ODS, 2010 až 2013) byl počet státních zaměstnanců relativně stabilní. Nejedná se však jen o úředníky, ale o veškeré zaměstnance organizačních složek státu. Samostatná statistika pouze pro úředníky neexistuje. I proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Počet státních zaměstnanců naplánovaných ve státních rozpočtech v letech 2010 až 2017 znázorňuje následující graf:

Zdroj: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu za rok 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017

Jak je z grafu patrné, v letech 2011 až 2015 byl počet státních zaměstnanců poměrně stabilní s výjimkou roku 2012, kdy se snížil o 8 tisíc. V roce 2016 pak počet státních zaměstnanců narostl o 13 tisíc a pro rok 2017 je v rozpočtu plánovaný další nárůst o 7,6 tisíc.

Nejedná se však jen o úředníky, ale také o ústavní činitele, soudce, učitele na základních školách, vojáky, hasiče nebo policisty. Zároveň je potřeba přiznat, že minimálně částečně je nárůst v posledních letech způsoben počátkem účinnosti služebního zákona, kvůli kterému bylo nutné přijmout řadu úředníků.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť zmíněná investice sice skutečně není doprovázena striktním určením, že zaměstnanci mohou být pouze z České republiky, vláda ovšem nemá kompetenci, aby takové rozhodnutí učinila. Jelikož je Česká republika součástí volného pracovního trhu EU, je možnost takové regulace vyloučena, a je tudíž nekorektní přisuzovat danou věc vládě.

Jihokorejský výrobce pneumatik Nexen Tire Corporation působí v průmyslové zóně Triangle na Žatecku od 25. června 2014, kdy byla podepsána investiční smlouva mezi firmou Nexen na jedné straně a vládou ČR, ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), agenturou CzechInvest, Ústeckým krajem i městem Žatec na straně druhé. Objem peněz investovaných firmou Nexen činí v první fází 22,8 mld. korun, v další fázi by mohlo dojít k nárůstu investic až na 45 mld.

V Ústeckém kraji dojde k vytvoření až 2 300 nových pracovních míst, z nichž maximálně pro 1 500 vytvoří Česká republika investiční pobídky dle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Český stát se zavazuje podpořit vznik jednoho pracovního místa částkou 200 000 Kč – vynásobeno 1 500 místy vychází suma 300 mil. korun. Další investiční pobídky v hodnotě 3,5 mld. korun budou vynaloženy na slevy na dani, kompenzaci Ústeckému kraji nebo na hmotnou podporu v rámci strategické investiční akce. Návratnost investice ČR má však být podle tehdejšího ministra průmyslu Jana Mládka dvojnásobná.

Společnost Nexen se zavázala, že nová pracovní místa obsadí pouze „občany České republiky nebo státními příslušníky jiného členského státu Evropské unie nebo jejich rodinnými příslušníky.“ Již v roce 1968 bylo vydáno Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 (.pdf) o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství. To ve svém prvním článku (str. 3) obsahuje tvrzení, že „každý státní příslušník členského státu má právo (...) na přístup k zaměstnání a na jeho výkon na území jiného členského státu“ a „na území jiného členského státu požívá zejména stejné přednosti pro přístup k volnému zaměstnání, jakou mají státní příslušníci tohoto státu.“ To samé pak říká zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Na pracovníky ze zemí EU se tak musí nahlížet stejně jako na pracovníky z ČR a národnost nerozhoduje.

Andrej Babiš má na mysli vládní návrh zákona o dani z hazardních her, který měl za cíl zvýšit daňovou zátěž pro hazardní hry, a tím pádem zvýšit daňový příjem pro státní rozpočet. Avšak jeden z pozměňovacích návrhů snížil ministerstvem financí navrhované daňové sazby, a to tedy znamená znatelný pokles předpokládaných daňových příjmů z hazardu. Na rozpravě ve třetím čtení Babiš uvedl, že „je to minus 300 pro stát a minus 150 pro obce.“

Nejsme schopni posoudit, zda je tato kvantifikace zcela korektní. Babiš ji nedoložil žádným výpočtem, jde o jeho konstatování, které nelze brát jako fakt pro ověření výroku.

Konkrétně se jednalo o hlasování o pozměňovacím návrhu rozpočtového výboru pod písmenem A (.pdf, str. 3). V předmětném hlasování byly fakticky všechny politické strany vyjma ANO a Okamurovy SPD pro pozměňovací návrh.

Schválený pozměňovací návrh v zákoně o dani z hazardních her.

Původní návrh právní úpravy zákona o dani z hazardních her (.pdf, str. 2).

Doplňme tedy, že i přes toto hlasování se daně z hazardu zvýšily, a to i díky dalším stranám. Toto zvýšení zdanění bylo ovšem nižší, než si Babiš představoval.