Přehled ověřených výroků

OPRAVA (výrok byl původně hodnocen jako neověřitelný)

Výrok je hodnocen jako pravdivý, Česká republika má skutečně vyslány experty v zemích na vnější hranici EU, které jsou nejvíce dotčeny příchodem migrantů. Jde o Řecko a Itálii. Řecko bylo do zavření tzv. Balkánské trasy vstupní evropskou zemí pro uprchlíky, kteří dále mířili do středu Evropy. Aktuálně proudí lidé spíše do Itálie.

V obou zemích se nacházejí čeští experti, kteří se zde zabývají např. identifikací osob, které mohou žádat o mezinárodně-právní ochranu, zjišťují informace o uprchlících, kontrolují pravost jejich dokumentů, pracují na přesidlování atd.

PŮVODNÍ ODŮVODNĚNÍ

Ministři vnitra zemí Visegrádské čtyřky se na začátku roku 2016 dohodli na společné misi do Makedonie. Přizváni měli být také experti ze Srbska a Slovinska.

Do zahraničí jsou nicméně již od roku 2015 vysílání policisté, kteří pomáhají především s ochranou hranic. V letošním roce odjely do Makedonie již dvě skupiny policistů. První z nich 2. ledna: „Jedná se o první kontingent v tomto roce a již sedmý kontingent vyslaný do Makedonie v rámci bilaterální pomoci. V rámci tohoto kontingentu jsme vyslali do oblasti Gevgelija čtyřicet policistů, z toho třicet dva nováčků a jednoho psovoda se služebním psem,“ uvedl policejní prezident.

„V předešlých letech jsme naše policisty vysílali do zahraničí opakovaně, a to v rámci mezinárodní policejní spolupráce, ať už na základě bilaterálních dohod nebo při působení například v rámci agentury FRONTEX. Je mi ctí, že v souvislosti s migrační krizí můžeme našim zahraničním partnerům pomáhat i nadále. Tuto formu pomoci chápeme jako samozřejmost především v době, kdy naše země není migrační krizí přímo zasažena,“ doplnil policejní prezident genmjr. Tomáš Tuhý.

Druhá skupina policistů pak odjela 9. ledna: „Policisté, kteří odjíždějí do Srbska, budou součástí mezinárodního kontingentu, který pomáhá státům zasažených migrační krizí v rámci bilaterální spolupráce. Jejich primárním úkolem bude zejména ochrana srbsko-rumunsko-bulharské hranice, a tedy dohled nad veřejným pořádkem, provádění bezpečnostních prohlídek a kontrola dopravních prostředků,“ uvedl policejní prezident.

Policisté na misích také pomáhají při registrací uprchlíků.

V rámci toho kontingentu bylo vysláno 15 policistů, z toho 8 nováčků. Kontingent odjel působit do oblasti města Negotin, kde policisté zůstanou do 7. února 2017.

Zahraniční mise českých policistů začaly již v roce 2015, tedy hned v začátcích migrační vlny. Policisté působí v zemích na balkánské cestě.

Doposud se do zahraničních misí podle policejního prezidenta zapojilo přes 400 policistů, kteří působili na 14 misích v Makedonii, Maďarsku, Slovinsku, Srbsku a Řecku.

Chovanec však ve svém výroku mluví o expertech, kteří měli pomáhat se zvládnutím vlny uprchlíků jinak, např. s vyřizováním azylových záležitostí. Tito byli nabídnuti např. Řecku. Zda jsou experti přítomni i v dalších zemích, které mají se zvládáním uprchlíků problémy, se nám nepodařilo dohledat.

Oslovili jsme s žádostí o poskytnutí informací ministerstvo vnitra, do doby publikování výstupu jsme žádnou odpověď nezískali. Výrok tedy prozatím hodnotíme jako neověřitelný, na základě informací MV jej případně doplníme.

Dávky hmotné nouze se vypočítávají individuálně dle konkrétní situace žadatele, neexistují pevné částky, jak uvádí Bohuslav Sobotka. Navíc člověk, který by opakovaně odmítal práci, byť za minimální mzdu, by na dávku v hmotné nouzi pravděpodobně vůbec neměl nárok. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, je možné, že případy, jaké premiér zmiňuje, skutečně existují, ale nevztahuje se to zdaleka na všechny příjemce podpory.

Pomocí mzdové kalkulačky za rok 2014, kdy platila minimální mzda 8 500 korun, zjistíme, že čistá mzda by v takové situaci činila 8 681 Kč (uvažujeme poplatníka, který uplatňuje pouze základní slevu na dani a daňový bonus za jedno dítě).

V roce 2017, po zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc korun, bude podle kalkulačky čistá mzda 10 757 Kč (poplatník uplatňuje základní slevu na dani a bonus za jedno dítě).

Mezi dávky hmotné nouze patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Na dávky nemá nárok osoba, která „prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním“, osoby, které nejsou v evidenci úřadu práce nebo uchazeči, kteří nabídky úřadu práce bez vážných důvodů odmítají, a jiní.

Příspěvek na živobytí„je stanoven pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností“, jeho výše se odvíjí od existenčního a životního minima.

Doplatek na bydlení pak „řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory“. Je stanovena tak, aby „po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí“.

Obě tyto dávky hmotné nouze tedy nepatří k dávkám, kde by byla pevně stanovena částka pomoci, jejich výše se stanovuje individuálně dle konkrétní situace. Vyjdeme-li ale z životního minima, pak například pro domácnost dvou dospělých s jedním dítětem do 6 let činí životní minimum 8 290 Kč, tedy téměř stejně, jako by před zvyšováním minimální mzdy dostal člověk pracující za minimální mzdu. Pro jednotlivce ale životní minimum činí 3 410 Kč, to je podstatně méně, než čistý příjem s minimální mzdou.

Pokud by se Finanční správa rozhodla pro dodatečné zdanění úroků z dluhopisů a uznala emise dluhopisů za nezákonné, stát by skutečně ročně zbohatl asi o 30 milionů korun.

Ministr financí vlastní korunové dluhopisy Agrofertu v hodnotě 1,482 miliardy korun. S šestiprocentním úročením mu vynáší 88,92 milionů korun ročně, a pokud by ministr nevyužil daňové optimalizace a zdanil by tuto částku patnácti procenty, stát by získal asi 13,3 milionů korun.

Koncern si úrok, jenž ministru Babišovi vyplácí, započítává do firemních nákladů a snižuje si tak daňový základ. Pokud by Specializovaný finanční úřad uznal emisi dluhopisů Agrofertu za neodůvodněnou (nehodnotíme, na kolik je to pravděpodobné) a rozhodl by o dodatečném zdanění 19% sazbou, český stát by si přišel na zhruba 17 milionů korun.

Pokud by byly splněny obě zmíněné podmínky, každoročně by stát díky těmto krokům na daních skutečně vybral o více než 30 milionů více.

Europoslanec Niedermayer ve svém výroku popisuje měnící se klima v mezinárodní politice v posledních letech. Porušování dohod ze strany Ruska popisuje v kontextu anexe ukrajinského Krymu korektně. Jak dokazuje reakce mezinárodního společenství, kdy připojení Krymu přijalo jako legitimní jen minimum zemí - Afghánistán, Kuba, Venezuela, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea.

Připojení území Krymu k Ruské federaci například odmítlo Valné shromáždění OSN v březnu roku 2014 100 hlasy proti 11. Otázkou nelegitimity anexe se měla zabývat v březnu 2014 Rada bezpečnosti OSN, návrh s podporou 13 členů Rady byl ale vetován Ruskou federací.

V případě stavu Evropské unie je otázkou definice velkého konfliktu, pokud jde o problémy těch je několik. Mezi nejzásadnější jsou obecně považovány v této době tyto:

• Řecká dluhová krize
• Migrační a uprchlická krize
• Odchod Velké Británie z EU
• Hrozba Ruska
• Terorismus

Především odchod VB a problém s migrací vedl k otevření otázky budoucnosti EU. Například bývalý komisař G. Verheugen, se domnívá, že tu existuje jasné riziko až rozpadu EU. Na druhou stranu připomíná, že v současném světě mohou státy Evropy přežit jen společně.

Prozatím spíše prediktivní je poslední část tvrzení ohledně Trumpovy administrativy. Dle výroků prezidenta Trumpa je možné totiž očekávat cokoliv. Je sice pravdou, že Trump již stihl například zrušit probíhající mezinárodní dohody o volném obchodu (TPP), k podobné dohodě s EU (TTIP) se administrativa zatím vyjadřuje opatrně a je spíše stranou zájmu. Americký prezident má ovšem také záměry s dohodou NAFTA, kterou chce upravit více ve prospěch své země.

Trump ale zároveň prohlašuje, že bude dávat přednost spíše bilaterálním jednáním než hromadným dohodám. Na druhou stranu sice prohlásil, že NATO jako organizace je zastaralé, ale zároveň si přeje jeho pokračování.

Popisoval WTO jako katastrofu, ale zároveň zatím nic neukazuje na faktickou snahu o změnu postavení USA v této organizaci. Problematickou se také ukazuje budoucí podoba vztahů USA a společné Evropy, vzhledem například k tomu, jak se Trumpova administrativa vyjadřuje na adresu soudržnosti EU. Ale opět je potřeba říct, že i zde je patrné, že podoba se neustále mění a výsledky mohou být různé.

I přes určité výhrady je tedy možné tvrdit, že s Trumpovou administrativou je možné očekávat změny na světové scéně, i když se zatím jedná spíše o verbální náznaky než ucelenou faktickou politiku.

Sám ministr financí šetří na daních díky mezeře v zákoně skutečně asi 13,5 milionu korun.

Jelikož cesta k majetkovým přiznáním politiků není zrovna snadná, informace o Babišových příjmech čerpáme z přehledu MF Dnes.

Ministr financí nakoupil v roce 2013 korunové dluhopisy Agrofertu v hodnotě 1,252 miliardy Kč, rok na to další část za 230 milionů Kč – celkově tedy za 1,482 miliardy korun. S šestiprocentním úročením mu dluhopisy vynáší 88,92 milionů korun ročně a pokud by ministr nevyužil daňové optimalizace a zdanil by tuto částku patnácti procenty, stát by získal 13,338 milionů korun. Všechny přibližné údaje, které Babiš v diskuzi použil, považujeme za pravdivé.

Andrej Babiš v tomto výroku reagoval na tvrzení Luďka Niedermayera, že pokud by měla finanční správa v tomto případě výnosy z dluhopisů dodanit, pohybovala by se daň kolem 25 či 30 milionů za rok. Europoslanec po hodnoceném výroku vysvětlil, že v odhadu počítal nejen s dodaněním Babišových výnosů, nýbrž také s penězi, které by navíc zaplatil Agrofert – výdaje za úroky jsou totiž daňově uznatelným nákladem. Ministr financí s Niedermayerem v této věci souhlasil, odvětil ovšem, že Václav Moravec mluvil o něm. Moderátor sice skutečně reagoval na Babiše ve smyslu, že se díky novele z dílny Miroslava Kalouska obohatil, neuvedl však žádnou konkrétní částku.

Je pravdou, že pokud se finanční správa skutečně odhodlá k dodanění úroků z dluhopisů, sám Andrej Babiš by musel uhradit asi 13,5 milionů korun za každý rok, kdy úrok získal. Toto tvrzení tedy považujeme za pravdivé.

Reforma evropské směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní doposud nebyla schválena plenárním zasedáním Evropského parlamentu.

Evropská komise v listopadu 2015 navrhla změnu pravidel o kontrole nabývání a držení zbraní. Týká se například zákazu poloautomatických či deaktivovaných zbraní. Původní návrh komise byl přísnější, s Evropským parlamentem a Radou EU se však nakonec dohodla na kompromisu. Směrnici již schválil také Výbor stálých zástupců členských států (COREPER).

Návrh však musí ještě schválit Výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh, který směrnici projedná na svém dalším setkání 26. ledna. Následovat bude hlasování v plenárním zasedání Evropského parlamentu a formální schválení Rady ministrů členských států. Výrok Pavla Blažka proto hodnotíme jako pravdivý.

Většinový systém existuje v USA pro volby do nejvyšších ústavních orgánů po více než dvě staletí. Nehodnotíme, zda tento systém funguje úspěšně, ovšem je pravdou, že poslanci hnutí ANO zavedení jeho podoby v ČR doposud nenavrhli.

Většinový volební systém funguje ve volbách do nejvyšších ústavních orgánů USA (kromě Nejvyššího soudu) až na výjimky od přijetí ústavy. Většinově se volí členové Kongresu (tj. Sněmovny reprezentantů a Senátu) a prezident. Senátoři se volí přímo až od roku 1913, kdy byl schválen 17. dodatek ústavy. Do té doby volili senátory nepřímo členové nejvyšších státních orgánů.

Co se týče druhé části výroku, Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo vyjádřil podporu většinovému systému, který je dle jeho názoru pro ČR nejlepší. Při případné výhře hnutí ANO ve volbách by se jej možná pokusil prosadit. Návrh o změně volebního systému z pera poslanců ANO však zatím v Poslanecké sněmovně projednáván nebyl.

Spekulace o spolupráci mezi ODS a ANO se v médiích takřka nevyskytují, naposledy takovou úvahu nadnesl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v rozhovoru pro Aktuálně.cz: „Je to vidět třeba ze zdrženlivých postojů předsedy ODS Petra Fialy, který už panu Babišovi nadbíhá.“ Dodejme, že strana Milana Štěcha s ANO vládne na centrální úrovni tři roky. Naopak předseda ODS Petr Fiala považuje takové úvahy směšné. Když byl hostem Otázek Václava Moravce na začátku prosince, proti budoucí možné spolupráci se však jednoznačně nevymezil. Moderátorovi České televize na otázku, zda by na celostátní úrovni sestavoval vládu s Andrejem Babišem, odpověděl: „To je samozřejmě otázka do budoucnosti. My ještě ani nemáme takový mandát, abychom s někým sestavovali vládu. Já doufám, že my budeme tak silní, abychom vládu sestavovat mohli. Ale je to předčasná otázka. Já si to nedovedu představit. Já za sebe jako Petr Fiala teď říkám: toto si nedovedu představit.“

Stejné stanovisko v podstatě zopakoval v těchto Otázkách Václava Moravce, kdy podle něj nemá smysl o koalicích vůbec mluvit. Totéž uvedla v rozhovoru na Seznam zprávy (čas 10:00) i první místopředsedkyně strany Alexandra Udženija. Popsala, že se koalicemi bude ODS zabývat, až budou výsledky.

Zda někteří členové ODS vyjednávají budoucí vládní koalice mimo veřejná jednání, pochopitelně nevíme. Nicméně Fiala reaguje na výrok Valachové, která tvrdí, že takové informace jsou dostupné v médiích. Lze ovšem konstatovat, že takové zprávy uvádí zejména sociální demokraté, kteří s hnutím ANO sami tři roky vládnou.

Na základě doplňujících informací bylo změněno hodnocení výroku z původní hodnoty pravda.

Andrej Babiš zavádí, když tvrdí, že Kalousek vytvořil úpravu umožňující vydávat nedaněné jednokorunové dluhopisy. Ve skutečnosti tato možnost měla právní základ položen v 90. letech. Následně byla návrhem Kalouskova ministerstva financí ze zákona krátce vypuštěna, záhy vrácena zpět (opět MF pod Kalouskem) a nakonec opět vypuštěna (pozměňovacím návrhem hospodářského výboru.) V krátkém období, kdy byla možnost vrácena zpět do zákona, pak Kalousek vydal v několika vlnách sérii státních korunových dluhopisů, které v nastartovaly vlnu takových emisí. Z tohoto pohledu nejde de facto o to, že by Kalousek takovouto možnost nově vytvořil, nicméně takovou možnost "oživil" a výrazně se tak zasadil o boom korunových dluhopisů.

Pátráme-li po původu nedaněných korunových dluhopisů, dostaneme se až do 90. let. Nezdanění takových dluhopisů zakládá na dvou ustanoveních - zaprvé umožňujícího zdanění jednotlivých cenných papírů (nikoli v jejich souhrnu), zadruhé ustanovení zaokrouhlujícího takto určenou daň směrem dolů. Z korunového dluhopisu je pak daň zaokrouhlena na nulu.

Ustanovení o zdanění jednotlivých dluhopisů stejného emitenta najdeme v zákoně o daních z příjmů k počátku roku 1995 (bod 128, odst. 3). Ustanovení o zaokrouhlení má původ již v roce 1993, a to v novele zákona o správě daní a poplatků (bod 41). V této době však Kalousek působil jako náměstek na ministerstvu obrany, jejich tvorbu mu tak nelze připsat.

V roce 2009 (s účinností 2011) je zákon o správě daní a poplatků zrušen novým daňovým řádem, navrženým ministrem financí Kalouskem. "Zaokrouhlovací" ustavení pro zvláštní sazbu daně v něm tehdy nebylo obsaženo,daň na dluhopisy od účinnosti zákona dopadala podle obecnéhopravidla zaokrouhlování nahoru. S odůvodněním, že při této změně zákonů však došlo k vytvoření dvojího rozporného postupu, byla ovšem takto vybraná daň subjektům následně vrácena a novela zákona o daních z příjmů, předložená opět ministrem financí Kalouskem, zaokrouhlování dolů (ergo nedanění korunových dluhopisů) do daňového systému vrací.

Ne ovšem na dlouho. Tři měsíce po účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou ministerstvem průmyslu a obchodu. Opětovné zaokrouhlení nahoru (a prakticky tedy zdanění korunových dluhopisů) je pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, přičemž ovšem ze záznamu z jednání výboru nelze zjistit, kdo je jeho autorem.

V mezidobí, tedy od poloviny roku 2011 do poloviny roku 2012, Miroslav Kalousek vydal několik sérií nedaněných korunových dluhopisů. Podle serveru Kurzy.cz byl stát prvním emitentem takových papírů, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. To spustilo vlnu dalších emisí, zejména ze strany soukromých subjektů, vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6) výše zmíněným návrhem z pera MPO.

Z technického hlediska tedy Kalousek úpravu, která umožňuje korunové dluhopisy nedanit, nevymyslel, její základ byl položen již mnoho let zpět. Nicméně podílel se na oživení takového zákona a ač (alespoň dle vyjádření TOP 09) šlo o krátkou, provizorní úpravu, kdy bylo nedanění dočasně umožněno, vydal v tomto období několik sérií korunových dluhopisů, což povzbudilo další subjekty k témuž postupu.

Vicepremiér Bělobrádek mluví o tom, že předseda poslaneckého klubu hnutí ANO veřejně popisoval pozměňovací návrhy k zákonu o střetu zájmů jako nespravedlivé, a to proto, že se vztahují jen na členy vlády. Aktuálně poslanci přijali takový návrh (pocházející ze Senátu), který zmíněné návrhy rozšiřuje na všechny veřejné funkcionáře. I toto má Faltýnek kritizovat podle Bělobrádkových slov.

Předseda KDU-ČSL popisuje tento fakt korektně. Jaroslav Faltýnek z hnutí ANO skutečně veřejně hovořil v březnu o tom, že má v úmyslu podat pozměňovací návrh, který změny rozšíří z členů vlády na všechny „placené politiky“. Tento svůj veřejně deklarovaný záměr opustil po čtyřech dnech, když princip označil za protiústavní. Tento názor si již podržel.

Jaroslav Faltýnek 17. března 2016 k novele zákona o střetu zájmů (resp. k pozměňovacím návrhům - konkrétně poslance Chvojky) uvedl:

„Informoval jsem koaliční partnery, že připravuji pozměňovací návrh. Zatím je to moje iniciativa. Myslím si, že by bylo dobré navrhované změny rozšířit na všechny uvolněné placené politiky, tedy i například na starosty nebo hejtmany a primátory. "

Již o čtyři dny později, tedy 21. března, pak opět první místopředseda hnutí ANO veřejně komentoval původní návrh, který se má týkat pouze členů vlády, následovně:

„Jde o návrh, který je na hraně ústavy, která podle článku 11 zaručuje právo vlastnit majetek.“

Veřejně vysvětlil i tuto změnu postoje. Pro Aktuálně.cz řekl, že „ten návrh jsem nepředložil. Chtěl jsem jen demonstrativně ukázat tu absurditu, kdy je snaha zákonem omezit vlastnická práva nějaké skupině lidí.“

Během projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně po jeho vrácení Senátem Faltýnek označil za protiústavní obě diskutované možnosti. Tedy jak návrh, který zapovídá vlastnění konkrétně stanovených druhů médií, pobírání dotací a veřejných zakázek pro firmu člena vlády, tak i variantu, která totéž zavádí plošně pro všechny veřejné funkcionáře. Druhá možnost nakonec Parlamentem prošla. 29. listopadu v projevu předseda poslaneckého klubu ANO v Poslanecké sněmovně uvedl:

„Závěrem mi dovolte poslední větu, vyjádřit názor, že tento zákon, a je to většinový názor našeho poslaneckého klubu, ať už je to verze senátní, nebo sněmovní, je z našeho pohledu protiústavní, v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v neposlední řadě také, jak už jsem uvedl například u dotací, i v rozporu s pravidly společné zemědělské politiky Evropské unie.“