Přehled ověřených výroků

ODS několikrát ústy své předsedy Petra Fialy skutečně zmínila záměr zabránit vzniku levicových krajských koalic ve složení ČSSD a KSČM a také kopírování vládní koalice na krajské úrovni.

Oba cíle Fiala zmínil při zahájení závěrečné fáze předvolební kampaně pro letošní krajské volby v září 2016, kdy uvedl: „Chceme současně přesvědčit občany, že je třeba vyvážit moc současné vlády a prezidenta. Na krajích vládne levice, která má společně s populisty většinu i v Poslanecké sněmovně a Senátu. Na Hradě sedí kandidát vládní koalice. Je čas na vyvážení sil. Současný stav, kdy jedna skupina ovládá celý politický systém, není zdravý.“ V několika rozhovorech pro média - například pro iDNES.cz, Novinky nebo Echo24.cz - pak Fiala hovořil zejména o nutnosti zabránit vzniku koalic ČSSD a KSČM na krajské úrovni. Jako stěžejní důvody uváděl potřebu vyvažovat moc levice a stagnaci krajů, v nichž v minulosti vládly koalice složené z ČSSD a KSČM.

Například v rozhovoru pro iDNES krátce po krajských a senátních volbách Fiala řekl:„Říkali jsme, že chceme zabránit pokračování levicových koalic ČSSD a komunistů, které vládly ve většině krajů, a že také nechceme, aby se na krajské (pozn.: v článku je uvedeno vládní - překlep redakce iDNES.cz) úrovni zopakovala vládní koalice“ .

Ministerstvo vnitra navrhuje změnu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Tato změna by měla umožnit držitelům zbraní použít tuto zbraň k zajištění bezpečnosti země. „Víceméně jde o to, aby lidé mohli použít zbraň pro osobní ochranu v principu ústavního zákona,“ říká Chovanec.

Jedná se o doplnění nového odstavce do zákona o bezpečnosti (.doc, čl. 3, odst. 3). „(3) Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo za účelem ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot a podílet se tak na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů České republiky. Podmínky a podrobnosti stanoví zákon.“

Doposud je nakládání se zbraněmi upraveno v zákonu 119/2002 Sb., o střelných zbraních. Tento zákon umožňuje použít zbraně k ochraně života, zdraví a majetku. Předkládací zpráva (.doc) uvádí, že nově by mělo být ústavně zakotveno užívání zbraně k zajištění bezpečnosti země. Podmínky by měly být blíže upraveny v novele zákona o zbraních, jejímž cílem je mimo jiné vyvinout vyšší nároky na držitele zbraní.

Co se týká práv držitelů zbraní, důvodová zpráva (.doc,str. 4) uvádí: „Navrhuje se v ústavním zákoně zakotvit právo občanů nakládat se zbraněmi a střelivem v rozsahu odpovídajícím ochraně života, zdraví a majetku. Avšak toto nakládání se zbraněmi, které je již dnes pevnou součástí českého právního řádu, má být napříště zahrnuto do širšího rámce zajišťování bezpečnosti České republiky, a to včetně jejích základů v podobě ochrany svrchovanosti, územní celistvosti a demokratických základů České republiky.“

Mýtný systém od roku 2006 provozovala s desetiletou smlouvou firma Kapsch. Do roku 2016 tedy mělo dojít k výběru nového provozovatele. Termíny připravovaného výběrového řízení se ale stále odsouvaly. Otevřené výběrové řízení dosud nebylo vypsáno a ministerstvo muselo nakonec přistoupit ke krizové variantě, v níž byla o tři roky prodloužena smlouva s firmou Kapsch.

Ministr Prachař chtěl připravit tendr pro výběr nového provozovatele mýtného systému, což uvedl již v roce 2014. Už v prosinci 2014 ale nastoupil na post ministra dopravy Dan Ťok a další jednání o mýtném bylo jeho úkolem.

Cílem ministra Ťoka bylo vypsat otevřené výběrové řízení. Ministerstvo dopravy se přípravou na toto řízení zabývalo delší dobu. Veřejné přísliby ministra jsou shrnuty v Otázkách Václava Moravce (čas 11:20).

Celý proces však doprovázela řada komplikací, např. z technických důvodů může systém mýtného provozovat pouze firma Kapsch. Problematickým byl i výběr poradce pro přípravu zakázky. Ťok slíbil vytvoření soutěže původně do konce roku 2015. Tento termín ale nestihl.

V listopadu 2015 vláda schválila časový harmonogram, který předpokládal realizaci (.doc, str. 2) výběrového řízení v březnu až září 2016. K realizaci tedy nedošlo ani ve slibovaném termínu v roce 2015, ani později v roce 2016. Protože k výběrovému řízení nakonec nedošlo, byla stávající smlouva s firmou Kapsch prodloužena o další tři roky, a to skrze vypsání výběrového řízení bez uveřejnění. V novém časovém harmonogramu plánuje ministerstvo dopravy realizaci výběrového řízení v roce 2018 (.doc, str. 17).

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože ministerstvo dopravy pod vedením Antonína Prachaře a následně i Dana Ťoka skutečně mělo za úkol připravit otevřené výběrové řízení. Ministr Ťok ohlásil, že k tomuto řízení dojde na jaře roku 2016, což se však nestalo.

Martin Stropnický nastoupil jako ministr obrany na začátku roku 2014. Rozpočet resortu (.pdf) byl pro tento rok schválen ve výši 41,99 mld. korun. Současností míní Stropnický rozpočtovanou částku na rok 2017. Ta je nyní jako součást návrhu zákona o státním rozpočtu projednávána Poslaneckou sněmovou.

Pro ministerstvo obrany je počítáno s výdaji ve výši 52,35 mld. korun. Pokud tedy porovnáme rozpočet z roku 2014, kdy Stropnický do úřadu nastoupil, s aktuálně navrhovanými výdaji, jde o zvýšení o 24,67 %.

Výrok ministra obrany hodnotíme tedy jako pravdivý, rozpočet se skutečně zvýšil o čtvrtinu.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek debatoval s Vojtěchem Filipem o církevních restitucí 6. června 2016 v pořadu Partie na TV Prima. Z přepisu diskuse jasně vyplývá, že podle Pavla Bělobrádka církevní restituce darem nejsou.

Vojtěch FILIP, místopředseda PS, předseda strany /KSČM/

--------------------

Protože to nejsou restituce. To je dar státu církvím za to, že budou souhlasit s odlukou církví od státu. To je poměrně jednoduché. Druhý důvod je a každé, každý dar je zdaňován, to je evidentní, ať už jde o darování mezi občany...

....

Pavel BĚLOBRÁDEK, vicepremiér, předseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tak s jediným, s čím souhlasím s panem předsedou, je, že se nejedná o restituce. To s ním souhlasím, tomu se tak říká, ale v podstatě to restituce nejsou. Dar to samozřejmě není.

Pavel Bělobrádek se k církevním restitucím podobně vyjádřil i v roce 2013 v online diskusi se čtenáři iHned.

Není dohledatelný žádný televizní pořad, v němž by předseda KDU-ČSL pojmenoval tzv. církevní restituce jako "dar církvím". Naopak ve svých mediálních vystoupeních opakuje, že se o žádný dar nejedná a že jde o nápravu křivd.

První část z výroku předsedy poslaneckého klubu ANO Faltýnka se nám bohužel nepodařilo ověřit, záznamy z jednání poslaneckých klubů totiž ve veřejných zdrojích k nalezení nejsou.

Výstupem z jednání předsednictva je příspěvek na facebookových stránkách hnutí, ve kterém se jeho vedení od zmiňovaného návrhu distancuje. O odmítavém stanovisku předsednictva informovala také ČTK.

Nepodařilo se nám také naleznout, jaký postoj zaujalo hnutí k poslancům, kteří zákon podepsali. Svůj podpis po prohlášení předsednictva však podle České televize stáhl poslanec ANO Stanislav Pfléger, plánuje jej také odvolat jeho souputník Bronislav Schwarz a o stejném kroku uvažuje i Vlastimil Vozka.

Je tedy pravdou, že předsednictvo hnutí ANO s návrhem na obnovení trestného činu hanobení prezidenta republiky nesouhlasí, další části Faltýnkova výroku však nelze ověřit.

Nepodařilo se nám dohledat veškerá data k hodnocení tohoto výroku, oslovili jsme tedy ministerstvo financí s žádostí o poskytnutí zdrojů, ze kterých Andrej Babiš čerpal. Prozatím výrok necháváme jako neověřitelný.

Předmětem hodnocení není to, zda byl exministr Kalousek schopen zabezpečit státní finance. Také je třeba upozornit, že ministr měl na mysli 73 tisíc vlastníků dluhopisů. Emitent je naopak subjekt, který dluhopisy vydal.

Miroslav Kalousek byl ministrem od 13. července 2010 do 10. července 2013, poslední přibližně měsíc pak v demisi. V tomto období došlo ke čtyřem emisním vlnám, v nichž byly vydány korunové dluhopisy (jejich detailní rozpis najdete pod označením zde). Podle agregátní statistiky (str. 6) mělo korunové, tzv. spořicí státní dluhopisy, v této době v držení 82 481 osob, z toho 81 837 bylo osob fyzických tuzemských, nikoli tedy cizinců či firem. Fyzické osoby v červenci 2013 držely celkem 66,3 miliardy korunových dluhopisů.

Dohromady jich však bylo v oběhu 73,7 miliard. V pilotní vlně (11. listopadu 2011) korunových dluhopisů bylo vydáno 20,4 mld. kusů dluhopisů. V následující jarní vlně (12. června 2012) to bylo 15,3 mld. kusů dluhopisů, ve vánoční vlně (5. prosince 2012) pak téměř 30 mld. a v další jarní (str. 21) vlně (13. května 2013) nakonec 17,5 mld. dluhopisů.

Co se týče nekorunových dluhopisů vydaných za působení ministra Kalouska, ten měl na kontě vydání celkem 280 183 496 kusů dluhopisů v různé nominální hodnotě:

61. emise - 91 946 693

62. emise - 25 000 000

63. emise - 8 700 000

67. emise - 4 807 000

76. emise - 46 293 761

77. emise - 15 135 996

78. emise - 88 300 046 Nebylo tedy vydáno 230 miliard kusů dluhopisů, podívali jsme se proto na jejich hodnotu pro případ, že měl ministr na mysli „dluhopisy v hodnotě přes 230 miliard“. rok hodnota vydaných nekorunovaných dluhopisů 2010 184,7 mld. Kč 2011 191,1 mld. Kč 2012 48 mld. Kč 2013 366,3 mld. Kč Jde o souhrnnou nominální hodnotu všech nekorunových dluhopisů vydaných v daný rok ministrem Kalouskem. V souhrnu jde asi o 790 mld. Kč, ani zde tedy nenacházíme Babišem uváděné číslo. Atraktivní byly zejména korunové dluhopisy, a to díky skutečnosti, že mezi lety 2011 až 2013 nebyly příjmy z nich plynoucí předmětem daně z příjmu. Novela z roku 2012 pak zabránila do té doby běžné praxi, kdy se úroky z korunových dluhopisů nedanily, neboť byly tak nízké, že po zaokrouhlení směrem dolů nedávaly celé číslo.

S žádostí o poskytnutí informací a zdrojů, ze kterých čerpal ministr Babiš, jsme se obrátili na tiskové oddělení ministerstva financí. Do doby publikování výstupu žádná odpověď nedorazila. V návaznosti na možnou budoucí odpověď bude výrok upraven.

Předseda ODS Petr Fiala s největší pravděpodobností narážel na obchodní vztahy nejen mezi Spojenými státy a Čínou. Ve svém předvolebním programu Donald Trump tuto otázku opravdu řeší.

Konkrétně v sekci „Obchod“ se píše, že použije všechny zákonné prostředky, které mu prezidentský úřad umožňuje, k nápravě obchodních nesrovnalostí, pokud Čína neukončí nelegální aktivity, a to formou zavedení obchodních cel v souladu s článkem 201 a 301 obchodní úmluvy z roku 1974.

Dalším z jeho bodů v této agendě je vyjednávání nových podmínek v rámci partnerství v NAFTA (North American Free Trade Agreement) s cílem získat lepší podmínky pro americké pracovníky. Pokud na to nebudou strany ochotné přistoupit, je Trump připraven z tohoto partnerství odejít a zrušit pro Mexičany výhodné podmínky, které znemožňují Američanům získat práci.

Dalším předvolebním slibem je odstoupení od Transpacifického partnerství (Trans-Pacific Partnership), které bylo vyjednáno Obamovou administrativou. Jeho cílem mělo být prohloubení ekonomických vztahů mezi jednotlivými členy, například snížením celních poplatků.

Zavedení cel v případě obchodu s Čínou lze vnímat jako ochranu především vlastního trhu a podporu amerických výrobků. Na druhou stranu to snižuje konkurenci a omezuje svobodné podnikání ekonomických subjektů na území cizího státu.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Není pravdou, že by ministerstvo obrany nebylo schopno vyčerpávat každoročně svůj vládou navýšený rozpočet, výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Na základě údajů ze zákona o státním rozpočtu na roky 2015 (příloha č. 3), 2016 (příloha č. 3), ale i z návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017 (.pdf) můžeme říct, že se rozpočet ministerstva obrany opravdu postupně navyšuje. V roce 2015 ovšem bylo navýšení oproti roku 2014 (příloha č. 3) pouze o cca 2 mld. Přičemž během roku 2014 i 2015 došlo k úpravám (.pdf, str. 42) externími rozpočtovými opatřeními. V roce 2014 bylo do rozpočtu ministerstva obrany přidáno cca 800 mil. korun, v roce 2015 se jednalo o zhruba stejnou částku.

V roce 2016 pak došlo k navýšení oproti roku 2015 o 4 mld.

Na rok 2017 se plánuje navýšit rozpočet ministerstva obrany o 5 mld.

Co se týká druhé části výroku, tedy, že ministerstvo obrany není schopno finance utratit, jedná se o částečnou nepravdu. Ministerstvo obrany totiž podle závěrečného účtu (.pdf,str. 42) v roce 2014 nevyčerpalo cca 1,8 mld. korun. Za rok 2015 naopak ministerstvo obrany utratilo o 2,8 mld. korun více, než s kolika se původně počítalo.

Smlouvu s rakouskou firmou Kapsch podepsal v roce 2006 dřívější ministr dopravy Milan Šimonovský, který působil ve vládě Jiřího Paroubka společně se současným premiérem Bohuslavem Sobotkou.

Kontrakt mezi ministerstvem a Kapschem má dlouhou historii obohacenou o několik smluvních dodatků. Jak vyplynulo z lednových slov ministra Ťoka, ten, kdo dodatky smluv uzavíral, vůbec nepočítal s tím, že by firma Kapsch mohla být v budoucnu nahrazena jiným dodavatelem. Posudky, které si resort nechal vypracovat, ukázaly, že jediná firma, která je technicky schopna spravovat, je právě rakouský Kapsch. Kontroverze vzbudily i ostatní dodatky.

Jedním z nich se v roce 2007 zabýval i antimonopolní úřad. Závěry šetření úřadu zjistily, že uzavření tohoto dodatku nebylo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Zadavatel, tedy Ministerstvo dopravy ČR, se tak dopustil porušení tohoto zákona.

U dalšího z dodatků uzavřeného v prosinci 2007 ministerstvo zveřejnilo jen část dohody. Reportéři ČT později zjistili, že ta část dohody, která Kapschi přináší částku 4 mld. Kč, zůstala nezveřejněná.

Dodejme, že nelze postihnout, zda hnutí ANO, které prostřednictvím dvou ministrů kontroluje od vzniku koalice ministerstvo dopravy, vědělo o této situaci. Hodnotíme to, kdo a kdy danou smlouvu podepsal.