Přehled ověřených výroků

Výrok první místopředsedkyně ODS je hodnocen jako nepravdivý, protože vláda sice přijala 31 000 nových státních zaměstnanců, ale to zdaleka nejsou jen úředníci. Jedná se např. i o vojáky nebo policisty.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“ je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 000.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT. V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

• 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
• Nově má vzniknout 2001 vojáků.
• Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
• 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
• Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců. Přibývá úředníků (v tisících), ovšem není pravda, že by jich nabrala 31 000. Udženija pracuje s číslem nárůstu státních zaměstnanců, což ovšem automaticky nejsou úředníci. Patří sem i vojáci, policisté, hasiči nebo učitelé. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Mezi zmíněnými ministerstvy existuje skutečně řada oblastí, v nichž se aktivity jednotlivých resortů prolínají. Výrok Karly Šlechtové (nestr. za ANO) tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle ministryně se aktivity některých ministerstev kryjí, a proto by bylo vhodné jednotlivé agendy sjednotit. Jmenovala zejména ministerstva životního prostředí a zemědělství.

Tabulku, o niž se ministryně v OVM opírá, k dispozici nemáme. Pro představu jsme proto vytvořili vlastní s dostupnými informacemi, které slova Šlechtové potvrzují.

Ministerstvo pro místní rozvoj (.pdf) se společně s MŽP zabývá otázkou vlivu staveb na životní prostředí (EIA) a otázkou zkvalitnění ovzduší. Ochranou přírody, konkrétně chráněných krajinných oblastí a národních parků, se zabývají všechny tři resorty (MZe, MŽP, MMR). Podobně je na tom i problematika ochrany lesů a boj proti suchu.

Jednotlivé agendy mezi MZe a MŽP se úzce prolínají, v některých oblastech se ale setkávají i s MMR. Výrok Šlechtové je tedy pravdivý.

Při hodnocení výroku se zaměříme zejména na DPH, která tvoří 40 % daňových příjmů a přibližně pětinu celkových příjmů rozpočtu. V České republice se v posledních letech daří snižovat tzv. VAT gap, mezeru mezi skutečně vybranou a potenciální DPH. Vyplývá to ze studie (str. 23) Evropské komise z roku 2016, která hodnotí stav v období 2010–2014. Na zlepšení výběru v těchto letech ještě neměly vliv nástroje zavedené současnou vládou, které začínaly platit až později. Podílela se na něm ale opatření předchozích ministrů včetně zmíněného Miroslava Kalouska.

Během svého funkčního období v letech 2010–2013 prosadil Miroslav Kalousek řadu opatření pro zlepšení výběru daní, zejména DPH. Jedná se například o institut nespolehlivého plátce a na něj navazující ručení za daň, platné od 1. ledna 2013. Stát vede veřejně dostupný seznam plátců, kteří závažným způsobem porušují povinnosti při správě DPH. Podnikatel, který obchoduje s plátci, uvedenými na tomto seznamu, pak ručí za to, že tento plátce odvede daň z uskutečněného plnění. V opačném případě musí počítat s tím, že finanční správa může tuto daň vymáhat od něj.

Tato vláda také zavedla tzv. tuzemský reverse charge, tedy přenesení daňové povinnosti z dodavatele na příjemce plnění, u stavebních a montážních prací. Režim se pak rozšiřoval i na další položky, po posledním rozšíření (říjen 2016) podléhají reverse charge také telekomunikační služby. Režim přenesené daňové povinnosti zabraňuje takzvaným karuselovým podvodům díky tomu, že povinnost přiznat a zaplatit daň má příjemce plnění.

Ke zvýšení efektivity výběru daní měl vést i projekt Jednotného inkasního místa (JIM), který měl být spuštěn od 1. ledna 2014. Zákon, který ho měl uvést do praxe, však současná vláda odložila na neurčito. V rámci zavádění JIM mělo dojít k harmonizaci daní a odvodů, ale také sjednocení procesní legislativy a snadnější kontroly a tím pádem snadnější identifikování daňových podvodů a zabránění jim.

Pokud jde o názor ministerstva pro místní rozvoj k institutu tzv. expresního vyvlastnění, lze vycházet jen z toho, že v jím předkládané verzi novely zákona 183/2006 Sb. se tento institut nevyskytuje. Pokusy o pozměňovací návrh ve prospěch předběžné držby zmínila ministryně Šlechtová ve své úvodní řeči ke druhému čtení (. pdf, str. 3) za „nepodařené“. I samotné MMR k pozměňovacím návrhům pro hospodářský výbor Poslanecké sněmovny uvedlo, že přijetí institutu předběžné držby je zcela nekoncepční (. pdf, str. 130). Podobně negativní stanovisko má i k návrhu zrušení odkladného účinku případných žalob k vyvlastnění (tamtéž, str. 143–144). Celkový názor MMR na předběžnou držbu pak shrnuje vyjádření takto:

„Požadavek na zavedení nového institutu předběžného uvedení v držbu v rámci vyvlastňovacího řízení znamená zásadní změnu stávajícího procesu vyvlastnění. Danou záležitost nelze řešit PN, je třeba projednat s Ministerstvem spravedlnosti s vazbou na celý právní řád ČR. Vzhledem k dotčení koncepce vyvlastnění je žádoucí danou problematiku řešit při přípravě věcného záměru nového zákona o vyvlastnění.“(tamtéž, str. 145)

Podobně složité je obecně odkazovat, že se jedná o návrh koalice. Je ale pravdou, že v roce 2015 bylo pro tento institut ministerstvo dopravy pod vedením ministra Ťoka (ANO 2011) i ministerstvo zemědělství pod ministrem Jurečkou (KDU-ČSL) a svou podporu přislíbilo i ministerstvo průmyslu s ministrem Mládkem (ČSSD). Tedy ministerstva pod vedením většiny vládní koalice.

Vzhledem k negativnímu stanovisku MMR k institutu expresního vyvlastnění čili předběžné držby výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vláda Bohuslava Sobotky skutečně investuje. V období jejího mandátu došlo také ke zvýšení důchodů, minimální mzdy i platů státních zaměstnanců.

Ministr Babiš správně informuje o investicích této vlády. Jak je vidět v grafu, výše investic v roce 2014 odpovídala průměru z minulých let. V následujícím roce kapitálové výdaje vlády výrazně narostly především kvůli snaze dočerpat finance z evropských fondů z programového období 2007–2013. V roce 2016 bylo oproti tomu množství proinvestovaných peněz nejmenší od roku 2005. I přes výkyvy ve výši kapitálových výdajů konstatujeme, že tato vláda investuje podobně jako ty předchozí.

Zdroj: Kapitálové výdaje rozpočtu, 2000–2016 skutečnost, 2017 rozpočet

Ke zvyšování důchodů dochází pravidelně po celou dobu vládnutí koalice. Přiložený graf demonstruje, že od v letech 2014–2016 vzrostly penze žen asi o 350 Kč, muži obdrželi průměrně ještě 50 Kč navíc.

Zdroj: web ČT24

Vláda může přímo ovlivnit jen výši minimální mzdy a platů státních zaměstnanců. Minimální mzda vzrostla od roku 2014 téměř o 30 %, ze zaměstnanců státu si na víc přišli učitelé, úředníci či lékaři.

Zdroj: Facebook Bohuslava Sobotky

Ustanovení koaliční smlouvy, na něž ministr Jurečka odkazuje, uvádí (.pdf, str. 12):

„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a‚účtenkovou loterii'. Všechna opatření budou založena na principu, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský sektor.Na toto opatření bude navázán pokles snížené sazby DPH.“

Společně se zavedením elektronické evidence tržeb parlament schválil doprovodnou změnu zákona o daních z příjmů v podobě ust. § 35bc. Každý poplatník daně má možnost uplatnit slevu ve výši 5 000 Kč poté, co provede první platbu v rámci EET. Tato výhoda je ale zároveň omezena:

„Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.“

V případě, že by daň z příjmu byla „minusová“, není možné si nechat zbytek daňové slevy vyplatit, jak je tomu např. u daňové slevy na dítě. U EET se proto nejedná o „daňový bonus“, ale pouze o čistou slevu na dani. Je tedy reálně možné, že pokud má podnikatel daň z příjmu nižší než 24 840 Kč (základní sleva na poplatníka), neobdrží žádnou náhradu za zavedení EET.

Koalice se zavázala, že náklady na zavedení EET ponese stát. Máme proto za to, že se o porušení koaliční smlouvy jedná, neboť se mohou vyskytnout podnikatelé, kteří nebudou mít od státu žádnou kompenzaci za zavedení systému.

V květnu 2013 Jan Husák (TOP 09) předložil Sněmovně novelu zákona o elektronických komunikacích (Zk. 258/2014 Sb.), kde v § 63 písm. p (.pdf, str.6) upravuje podmínky pro spotřebitele při ukončení smlouvy s operátorem. Tím skutečně došlo k posílení pozice spotřebitelů.

p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo podnikatele nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek,

Tento pozměňovací návrh podpořilo 114 ze 155 přítomných poslanců a byl tedy přijat.

Nově se tak skutečně snížila hrazená částka za předčasné ukončení smlouvy, a to na 1/5, tedy 20 % z celé zbývající částky. Tehdy platný zákon obsahoval § 63, odst. 1 písm. p) (.pdf, str. 10) v následujícím znění: „... výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, včetně výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo uživateli k využívání služby poskytnuto.“

V tomto volebním období došlo ovšem k velké změně. Prošla novela stejného zákona, která postavení spotřebitele vrátila do bodu před schválením výše popsaného návrhu. Ve zkratce - návrh ztížil přenos čísla mezi operátory a zkomplikoval rovněž odstoupení od smlouvy. Nicméně v hlasování Petr Gazdík osobně podpořil jak pozměňovací návrhy (hlasování o kritizovaném pozměňováku), které v Otázkách Václava Moravce kritizoval, tak i celý zákon. To dokládá záznam z hlasování (pro celý návrh). Pro návrh hlasovali všichni napříč politickým spektrem, vina tedy neleží pouze na koalici, jak místopředseda sněmovny uvádí.

S Václavem Havlem se Andrej Babiš mohl setkat, bohužel přímý doklad oněch minimálně dvou setkání na soukromém obědě není k nalezení. Andrej Babiš poprvé veřejně přiznal osobní setkání s Václavem Havlem v rozhovoru z roku 2014 pro Parlamentní listy:

„Potkal jsem se i s Václavem Havlem, který se mi snažil pomoci u Adama Michnika v Polsku v rámci vymyšlené aféry PKN ORLEN. Schůzku mi zorganizoval můj přítel, známý fyzioterapeut prof. Pavel Kolář a byli jsme spolu na obědě.“ Zmíněnou schůzku podporuje i tvrzení prof. Koláře, který se velice dobře znal s oběma muži.

Otázkou zůstává, zda předmětem setkání byla i problematika Unipetrolu. Zde můžeme jen podotknout, že Václav Havel byl dlouholetým přítelem šéfredaktora Gazety Wyborcza Adama Michnika, jak ukazuje například jeho vzpomínka na Václava Havla v době jeho odchodu z funkce prezidenta v roce 2003.

I když je pravděpodobné, že minimálně jednou se Václav Havel a Andrej Babiš společně sešli soukromě na obědě, vše ostatní - dopis a problematika Unipetrolu, je bohužel neověřitelné.

Podle vládního návrhu zákona (.pdf, str. 78) se vodní díla řeší v rámci zvláštního zákona v samostatném vodoprávní řízení. Z tohoto návrhu vyplývá, že je zde možnost (nikoliv povinnost) rozhodovat o vodních dílech i jinak než prostřednictvím vodoprávního úřadu. Na základě pozměňovacích návrhů podaných výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj (.pdf, str. 7) došlo ke změně, kdy pokud je vodní dílo součástí souboru staveb, může podle zvláštního zákona vodoprávní úřad vydat společné povolení. Pozměňovací návrh tedy přidává možnost úplně obejít vodoprávní úřad, pokud je vodní dílo součástí stavby. V takovém případě vodoprávní úřad dává pouze závazné stanovisko.

Poslanec Faltýnek hovoří o jednání, které mělo proběhnout, ovšem zápisy z takového jednání nejsou dohledatelné. Faltýnek však již dříve uvedl, že na sloučení řízení trvá.

Zároveň jednání koaliční rady vlády je neveřejné. Údajný postoj ministra Jurečky ale nekritizuje pouze poslanec Faltýnek, ale také ministryně Šlechtová. „Pan ministr zemědělství sdělil, že pokud budou vodní díla, o kterých se vede diskuze 2,5 roku, součástí společného řízení, pak bude debatovat na poslaneckém klubu, zda lidovci novelu podpoří,“ uvedla Šlechtová.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože ač Valachová popisuje korektně to, co měl Březina údajně dle úřadu dělat, jeho reálné aktivity nelze nijak doložit.

Karel Březina se stal poradcem ministryně Valachové v červenci 2016. Petr Hulínský z postu náměstka na MŠMT odešel 30. června 2016. Přesídlil na Ministerstvo vnitra, kde působí v roli politického náměstka ministra Chovance.

Rolí Karla Březiny v resortu školství, alespoň soudě dle vyjádření ministerstva pro server Aktuálně.cz, mělo být následující:

„Pan Březina bude externí poradce, součást politického kabinetu paní ministryně. Jeho agenda bude komunikace s regiony.“

Je ovšem otázkou, co přesně Karel Březina v rámci své činnosti na ministerstvu reálně dělal. Zejména sám při nástupu uvedl:

„Budu poradce pro celou agendu ministerstva školství, ve které je i sport. Patří tam samozřejmě také regiony, protože mám zkušenosti z největšího regionu v Česku, hlavního města Prahy.“

Český rozhlas na začátku května požadoval od úřadu Valachové, aby doložil konkrétní práci, kterou Březina vykonával. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neposkytlo nic s odůvodněním, že Březina poskytoval své služby formou ústní konzultace a neexistuje tedy žádný dokument, který by jeho práci dokládal.