Andrej Babiš
My máme dva ministry, kteří nejsou členy hnutí.
Tento výrok můžeme označit za pravdivý. Skutečně jsou ve vládě 2 členové, kteří nejsou členy hnutí ANO, a to Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj, a Dan Ťok, ministr dopravy.
JménoMinisterstvo
Strana
Karla Šlechtovámin. pro místní rozvojnestranička za ANODan Ťokmin. dopravynestraník za ANO Bohuslav Sobotka
předseda vlády
ČSSD
1. místopředseda vlády pro ekonomiku
ANO
Jiří Dientsbier
min. pro lidská práva
Kateřina Valachová
min. školství, mládeže a tělovýchovy
Daniel Herman
min. kultury
KDU - ČSL
Kateřina Marksová
min. práce a sociálních věcí
Svatopluk Němeček
min. zdravotnictví
Lubomír Zaorálek
min. zahraničí
Marian Jurečka
min. zemědělství
KDU-ČSL
Richard Brabec
min. životního prostředí
Jan Mládek
min. průmyslu a obchodu
Martin Stropnický
min. obrany
Robert Pelikán
min. spravedlnosti
Milan Chovanec
min. vnitra
Pavel Bělobrádek
místopředseda pro vědu a výzkum
Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě.
Dle aktuálních informací evropské statistické agentury Eurostat je míra nezaměstnanosti v ČR (4,1%) skutečně nejnižší z všech 28 členských států EU.
Bohuslav Sobotka
Vláda o problému sociálně vyloučených lokalit jednala opakovaně, ministři Dienstbier, Marksová i Chovanec opakovaně tyto lokality navštívili, předkládají materiály, kterými se vláda snažila a snaží tu situaci v sociálně vyloučených lokalitách změnit a zlepšit.
Ministryně Marksová a ministři Dienstbier a Chovanec byli navštívit například Šluknovsko (v roce 2014), Moravskoslezský kraj či Chomutov. V letošním roce zavítal Jiří Dienstbier do Českých Velenic. Spolu s velvyslancem USA Andrew Schapirem pak v dubnu tohoto roku navštívili také město Kadaň a tamější vyloučené lokality.
K předkládaným materiálům, kterými se vláda snaží zlepšit situaci v sociálně vyloučených lokalitách, patří například návrh Jiřího Dientsbiera týkající se problémů s bydlením v těchto oblastech. Tento materiál vláda schválila 27. července 2016. Dokument zpracovala Agentura pro sociální začleňování.
Jako aktuální problémy (.pdf) popisuje například „dluhy vůči majiteli domu, výskyt hmyzu a nevhodné hygienické podmínky, přelidnění v bytech a nevhodné technické podmínky nebo nadhodnocené nájemné“. MPSV má za úkol také „zajistit řešení situace, kdy pronajímatel neplní povinnosti při úhradě nákladů spojených s bydlením“ (.pdf, str. 9).
Další řešení je pak v gesci ministerstva zdravotnictví (stanovit hygienické normy, zpřesnit stávající podmínky) a dalších. Do konce října letošního roku je v plánu zpracování navržených způsobů řešení jednotlivými ministerstvy.
V současné době se v oblasti sociálního zabezpečení projednává novela (.pdf) o pomoci v hmotné nouzi, v níž se řeší mimo jiné podmínky nároku na doplatek na bydlení. V roce 2015 byla schválena nová koncepce o sociálním bydlení. Nyní se tento zákon připravuje. Bude ukládat obcím povinnost zajistit byty pro sociálně slabé.
Dalším dokumentem, který má přinést zlepšení situace v těchto oblastech, je například Strategie boje proti sociálnímu vyloučení pro roky 2016–2020 z února letošního roku, přičemž nahrazuje předchozí strategii stejného typu. Dokument se zaměřuje na na „řešení existence a předcházení vzniku sociálně vyloučených lokalit“. Cílem je mimo jiné minimalizovat dlouhodobé bydlení v ubytovnách nebo dalších nevhodných prostorech, v oblasti vzdělávání je pak problémem nízký počet dětí absolvující předškolní vzdělání.
První zpráva o průběžném stavu a dosažených výsledcích je naplánována na rok 2018.
Pavel Telička
V první debatě a v prvním hlasováním o kvótách pouze europoslanci za ODS a za ANO hlasovali proti. Taková byla realita.
První debata a hlasování o kvótách pro přerozdělování uprchlíků se v Evropském parlamentu odehrálo 29. dubna 2015. Jednalo se o schválení rezoluce Evropské rady, jejíž bod 9 (.pdf,str. 3) volá po povinných kvótách pro členské státy.
Proti kvótám hlasovali europoslanci Telička, Dlabajová, Charanzová a Ježek (všichni za ANO) a také Zahradil (ODS). Ostatní europoslanci hlasovali pro či se zdrželi hlasování.
Všechny 3 koaliční strany potvrdily na koaliční radě, že podpoří návrh zákona o zastropování věku pro odchod do důchodu.
Vládní koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL se ve středu 31. srpna 2016 dohodla na věkovém stropu pro odchod do důchodu, který má být v 65 letech.
Andrej Babiš se vyjádřil k této problematice takto: „Pokud dvě koaliční strany říkají 65 let, my se tomu samozřejmě přizpůsobíme.“
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek tvrdil, že „dodržujeme dohody z koaliční smlouvy“.
Tento výrok proto můžeme označit za pravdivý.
Jiří Pospíšil
pokračování předchozího výroku: A já nechápu, jak náš prezident může tvrdit (...) že tedy Číňané tyto podmínky splňují, když je nesplňují.
Výrok Jiřího Pospíšila je pravdivý, a to v obou dílčích aspektech hodnocení.
1. Čína skutečně nesplňuje podmínky EU pro to, aby mohla být označována za tržní ekonomiku. Podrobné zdůvodnění je možné nalézt v Demagogem ověřené debatě ministra Jana Mládka s ekonomem Luďkem Niedermeyerem ZDE.
2. Česká televize cituje vyjádření Jiřího Ovčáčka, podle kterého " pan prezident podporuje udělení statutu tržní ekonomiky Čínské lidové republice. Je třeba si uvědomit, že Čína v tuto chvíli tržní ekonomikou už fakticky je ".
Ačkoliv tedy prezident Zeman (pokud vyjádření jeho mluvčího budeme považovat za autentické vyjádření prezidentových názorů) nehovoří přímo o podmínkách EU, čínskou ekonomiku skutečně za tržní považuje.
Miloš Zeman
Když tady byl spor mezi ministry Babišem a Chovancem, tak jsem dělal vše pro to, aby ANO z vlády neodešlo a aby ta vláda zůstala.
Dle vyjádřeníministra Chovance byl pan prezident tím, který rovnal spor mezi oběma ministry. Prezident jim při jejich setkání na Hradě věnoval šachové hodiny, kterými chtěl zdůraznit vážnost nastalé situace. Babiš i Chovanec následně souhlasili se vznikem Finanční policie.
Zvýšení platů lékařů a sester bude příští rok stát přes 7 miliard korun, těch 3,6 miliard zvýšení plateb za státní pojištěnce je zhruba polovina, zbylou částku získáme díky vyšší zaměstnanosti a díky tomu, že se příští rok zvyšuje výběr zdravotního pojištění.
Zvýšení platů lékařů a sester o 10 % bude podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka stát navíc 7 miliard, podle ministra financí Babiše by mělo stačit 6 miliard.
Podle Andreje Babiše dojde v příštím roce k nárůstu výběru na pojistném v hodnotě 9 miliard. Vláda také navýší státní platby za pojištěnce, a to celkově o 3,6 miliard (tedy 920 korun za osobu).
Martin Půta
V Libereckém kraji za posledních 5 let klesl počet policistů. Vláda teď schválila navýšení počtu policistů obecně v celé zemi.
Výrok byl na základě nových informací doplněn a hodnocení změněno na pravdivé.
Prostřednictvím Oddělení tiskového a vnějších vztahů jsme získali informaci od Krajského ředitelství policie Libereckého kraje k poklesu počtu policistů za posledních 5 let v tomto kraji. Striktně viděno má Půta pravdu, že v porovnání s obdobím 5 a více let, je v kraji policistů méně, byť aktuální trend ukazuje jejich pozvolný nárůst.
Původní hodnocení:
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, dle dostupných zdrojů nelze zjistit počet policistů v Libereckém kraji. Informace se snažíme zjistit, napsali jsme žádost Krajskému ředitelství policie Libereckého kraje, údaje o počtu policistů potom doplníme.
Podle dokumentu (.pdf, str. 51-53) Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 by se měl počet policistů navýšit do roku 2020 o 4000 policistů, v Libereckém kraji konkrétně o 153 policistů. Schválení vládou ale dle dostupných informací nelze potvrdit.
Petr Fiala
Tady toto (reorganizace - pozn. Demagog.cz) je v kompetenci policejního prezidenta, který nedávno byl vládou dokonce navržen na povýšení a nevím, jestli hnutí ANO k němu mělo nedůvěru a bylo proti.
Vláda České republiky na svém jednání 18. dubna rozhodla, že navrhne prezidentu republiky k povýšení do hodnosti generálmajora policejního prezidenta Tomáše Tuhého.
Pro toto hlasovali všichni (.doc - usnesení 350, 24. bod jednání) přítomní členové vlády. Konkrétně jich bylo 12. Podle zápisu byli jednání přítomni i ministři za hnutí ANO - Babiš, Stropnický, Pelikán i Ťok. Vyplývá to z navržených a projednávaných bodů, které předkládali právě tito konkrétní ministři.
Podle zákona o Policii České republiky je kompetence ke zřizování jednotlivých celorepublikových útvarů skutečně v pravomoci policejního prezidenta.
