Přehled ověřených výroků

Volební program ČSSD pro parlamentní volby 2013 (.pdf, str. 8, 10, 11) obsahuje ve vztahu k vyjmenovaným krokům vlády následující závazky:

“Zrušíme Julínkovy poplatky ve zdravotnictví. Zachováme pouze příspěvek na stravu v nemocnici ve výši 60 korun, který bude placen nejdéle 30 dní v roce. ”

“Zastavíme vyvádění peněz z průběžného pilíře důchodového systému, druhý pilíř zrušíme a budeme motivovat občany a jejich zaměstnavatele ke zvyšování částek spořených ve třetím pilíři.”

“Pracující rodiny podpoříme zvýšením daňové slevy na dítě.”

V rámci Koaliční smlouvy (.pdf. str. 9, 15, 17) došlo k mírnému posunu závazků v oblasti poplatků ve zdravotnictví: “Od roku 2015 postupné zvyšování slevy na dani na druhé a další dítě s cílem podstatně zvýšit slevu na dani na druhé a další dítě do konce volebního období.”

“Zrušíme poplatky ve výši 30 Kč v ambulancích praktických lékařů, specialistů a lékárnách. Poplatek za pohotovost zůstane ve výši 90 Kč, a to bez ohledu na způsob dopravy do zdravotnického zařízení. Nebudeme znovu zavádět poplatek za pobyt v nemocnici.”

“Sloučíme II. a III. pilíř. Zastavíme vyvádění prostředků z průběžného důchodového pilíře.“

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou byly zrušeny poplatky ve výčtu uvedeném v koaliční smlouvě (nikoliv však ve volebním program ČSSD), byla ve třetím čtení PSP ČR podpořena poslanci všech tří koaličních stran.

Rušení 2. pilíře vláda realizovala dvěma zákony - č. 376/2015 Sb. a č. 377/2015 Sb., které ve třetím čtení PSP ČR podpořili (první a druhý zákon) poslanci všech tří koaličních stran.

Novela zákona o daních z příjmů, kterou byla zavedeno zvýšení slevy na dani na druhé, třetí a každé další dítě byla provedena zákonemč. 267/2014 Sb. pro kterou ve třetím čtení v PSP ČR hlasovali poslance všech tří koaličních stran.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s mírnou výhradou ve věci zrušení poplatků ve zdravotnictví, jehož schválená verze zcela neodpovídá volebním závazkům vyplývajícím z volebního programu sociální demokracie. Všechny schválené návrhy pak byly přijaty standardní většinou poslanců všech tří koaličních stran.

Z usnesení pátečního jednání předsednictva plyne, že předsednictvo ČSSD doporučuje poslancům ČSSD podpořit při hlasování pozměňující návrh poslance Jana Chvojky k novele zákona o střetu zájmů.Tento návrh v souladu s programem ČSSD zajišťuje důsledné oddělení politické, ekonomické a mediální moci.

Návrh poslance Chvojky není v tuto chvíli veřejně dostupný, nelze tedy s jistotou říci, jak přesně upravuje a zda opravdu zpřísňuje zákon o střetu zájmů. V jistém směru však o jeho obsahu vypovídají dostupné mediální zprávy. S touto výhradou tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nález Ústavního soudu označil stokorunové poplatky za hospitalizaci jako protiústavní z důvodu přílišné finanční náročnosti, nicméně nestavil se proti snížení poplatků na dřívějších 60 Kč. Pokud by poplatky reflektovaly výši příjmů pacienta, nebyly by dle ÚS protiústavní, a mohly by tak i nadále být účtovány.

Zrušení ambulantních poplatků v lékárnách a při návštěvě lékaře (s výjimkou poplatku na pohotovosti) schválené vládou dne 2.7.2014 (Vláda ČR), vychází z šestého bodu programových priorit vlády: "Rozvoj kvalitních a všeobecně dostupných veřejných služeb v oblasti školství, zdravotnictví, sociálního systému, dopravy a bezpečnosti. Všestrannou podporu vzdělání, vědy, kultury a sportu.", které jsou výsledkem společného jednání všech tří koaličních stran (ČSSD, ANO, KDU-ČSL), v čemž má nicméně Němeček pravdu.

Poslanecká sněmovna schválila v květnu roku 2014 vládní návrh novely zákona o zdravotním pojištění, která navyšuje platby státu za státní pojištěnce a určuje pojišťovnám povinnost platit poskytovatelům hospitalizačních zdravotnických služeb (vč. lázeňské péče) kompenzační částku ve výši zrušených hospitalizačních poplatků. Dle odhadů v samotném návrhu tyto poplatky do zdravotnického systému navrátí do konce roku 2016 až 10,5 mld. Kč, tedy o něco více, než ministr Němeček odhadoval.

kompenzační částka (PSPČR)20142,1 mld. Kč20154,2 mld. Kč20164,2 mld. Kčcelkem10,5 mld. Kč

Regionální potravina je produkt určený ke konzumaci konečnému spotřebiteli, který je vyroben v příslušném regionu a pochází zejména z tuzemských surovin. Soutěž o značku Regionální potravina probíhá každým rokem v každém kraji. Celkem má 9 kategorií potravin podle Metodiky (pdf, str. 3). V současné době je celkem 575 oceněných produktů.

V rámci krajských značek drží označení Vím, co jím 317 výrobků dle Seznamu potravin (pdf). Logem Zdravá potravina se může pyšnit 596 potravin. Logo Český výrobek má 1976 výrobků z toho 515 potravin. Krajská označení jsou sice schopna pokrýt vice výrobků, pokud splní daná kritéria, ale ve skutečnosti podle dostupných dat, nese tato označení přibližně stejný počet výrobků jako označení Regionální potravina.

Od ratifikace asociační dohody Evropským parlamentem a ratifikací všemi jednotlivými členskými zeměmi uběhlo zhruba 18 měsíců. V tiskové zprávě Evropského parlamentu bylo uvedeno, že samotná ratifikace v členských zemích EU může trvat i několik let. Z tohoto pohledu bylo schválení 27 zeměmi poměrně rychlé.

Evropský parlament ratifikoval asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou 16. září 2014 a dohoda vstoupila prozatímně v platnost. K tomuto datu byla ratifikována zatím v šesti členských státech. ČR schválila asociační dohodu 17. září 2015 a prezident Zeman jí podepsal 4. listopadu 2015. V listopadu 2015 ratifikaci ještě nedokončila Belgie, Řecko, Kypr a Nizozemsko. V době nizozemského referenda o asociační dohodě (6. dubna 2016) dohodu již ratifikovalo 27 zemí EU. Zbývalo pouze Nizozemsko, které v referendu asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou odmítlo.

Ministerstvo školství uvádí: „Nikdy nebylo záměrem rušení speciálních škol a přeřazování všech handicapovaných do běžných škol.“ V aktuálním znění školského zákona v §16 (9) jsou speciální školy upraveny. Zákon uvádí:

" Pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny. Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze dítě, žáka nebo studenta uvedené ve větě první, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření podle odstavce 2 nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta."

Nepodařilo se nám dohledat informaci, že by Stanjura nějak preferoval možnost převádění majetku mezi manželi v případě nastavení příslušné legislativy v oblasti střetu zájmů. Sám Stanjura to také v reakci na Faltýnka v pořadu odmítl. Kromě toho návrhy zákona neříkají, že by politik měl svůj majetek na kohokoli převádět. Z toho důvodu spadá výrok do kategorie zavádějících.

Co se týká návrhů, které procházejí Poslaneckou sněmovnou, tak Faltýnek má zřejmě na mysli pozměňovací návrh k zákonu o zadávání veřejných zakázek poslance Plíška a také aktuální návrhy poslanců Chvojky a Plíška k zákonu o střetu zájmů.

Zmíněný Plíškův návrh (.pdf - str. 3) u zákona o zadávání veřejných zakázek počítal s tím, že firmy členů vlády (resp. veřejných funkcionářů podle §2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů) se nebudou moci účastnit na veřejných zakázkách. Na tento návrh reagoval ministr financí tak, že případný zákaz by obešel tím, že by se oženil se svou partnerkou Monikou a na ni svůj holding převedl.

Jedny z návrhů omezující podnikání veřejných funkcionářů jsou návrhy (.pdf) poslanců Chvojky (str. 7-10) a Plíška (str. 10-19) jsou obsaženy v zápisu z jednání sněmovního ústavně-právního výboru z 30. března. Chvojkův návrh například uvádí, že "Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nesmí být ovládající osobou obchodní korporace." (str. 8). Zmiňovaným funkcionářem je podle zákona o střetu zájmů právě člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy Plíškův návrh pak vkládá ustanovení omezující možnosti obchodní společnosti na získání veřejné zakázky, má-li v ní veřejný činitel či osoba jím ovládaná podíl alespoň 25 % účasti (str. 11).

Jaroslav Faltýnek tedy zavádí, když tvrdí, že převod majetku je prosazován Zbyňkem Stanjurou i sněmovními návrhy. Není tomu tak ani v jednom případě, přestože návrhy zákona takovýto postup patrně umožňují.

V září 2015 světová média informovala o tom, že Světový potravinový fond snížil potravinové dávky v uprchlických táborech.

O snižování dávek informoval Fond již v červenci 2015. Nedostatek financí se přitom týkal zemí Blízkého východu, konkrétně uprchlických táborů v Libanonu, Jordánsku, Egyptě, Turecku a Iráku.

Více informací o této Sobotkou pojmenované zářijové události najdete rozpracované ve výroku Milana Chovance, který jsme ověřovali na podzim minulého roku.

V první části odůvodnění se zaměříme na zdravotní sestry. V současné době se jejich vzdělávání řídízákonem o nelékařských zdravotnických pracovnících. V§ 5 jsou stanoveny podmínky pro výkon povolání všeobecné zdravotní sestry. Dleodstavce 1 je vždy podmínkou vyšší nebo vysoká škola, s výjimkou studií zahájených nejpozději ve školním roce 2003/2004. V současné chvíli jsou v projednávání dvě novely, žádná z nich se však nedotýká vzdělávání zdravotních sester. O jeho reformě se sice již dlouhou dobu mluví (viz napříkladčlánek České televize z října 2015,) přesto však v současné době není takový návrh ani předložen. Předložení vládě ke schválení bylo bylo ministrem Němečkem anoncováno na březen 2016. Poslední novela proběhla v roce2011.

Co se lékařůtýče, podmínky jejich vzdělání jsou stanoveny zákonem o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Změny jsou obsaženy ve vládním návrhu, který byl 8. února 2016 schválen vládou. Nyní je předložen v Poslanecké sněmovně.

Oba zákony jsou tedy v procesu novelizace, a to právě v těch aspektech, ve kterých Sobotka naznačuje. Tak bylo ostatně stanoveno i v dlouhodobém plánu (.pdf, s. 27) vlády.

Deník Právo informoval o tom, že českému styčnému imigračnímu důstojníkovi byl v únoru odepřen přístup do registračních středisek (takzvaných hotspotů) v Řecku.

Ministr Chovanec pro Právo tuto informaci potvrdil: "Mohu potvrdit, že náš styčný důstojník pro relokaci už několik týdnů nedostal od Řecka povolení k návštěvě hotspotů. Toto jednání považujeme za projev nedůvěry, který rozhodně budu s řeckým kolegou při první možné příležitosti řešit,"
Deník Právo taktéž píše, že podle jejich zdrojů, se jedná o problém čistě pro Českou republiku, zástupcům ostatních zemí prý přístup byl poskytnut. "Řekové v lednu vydali překvapivé rozhodnutí, že do hotspotů umístěných na jejich ostrovech mohou pozorovatelé z jiných zemí už jen se souhlasem vlády, respektive ministerstva zahraničí. Jenže zatímco u ostatních členských států EU problémy s návštěvou jejich zástupců údajně nejsou, Česko narazilo. Podle zdrojů Práva z bezpečnostních složek se totiž zákaz vstupu týká zřejmě právě jen České republiky."

Dále píší o možném důvodu neposkytnutí povolení: "Nabízí se varianta, že jde o následek opakovaných údajně ostrých výměn názorů mezi řeckým ministrem pro migraci Janisem Muzalasem a českým ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD)."
Server Echo.cz zase zmiňuje nedávný diplomatický incident mezi ČR a Řeckem: "Již v prosinci povolalo Řecko svého velvyslance z Prahy na konzultace poté, co prezident Miloš Zeman zpochybnil účast Řecka v eurozóně."
Nemůžeme potvrdit, že by důvodem neudělení vstupu doopravdy byly komplikované diplomatické vztahy, dostupné jsou pouze spekulace českých deníků.