Přehled ověřených výroků

Poslanec Fiala se s nejvyšší pravděpodobností odkazuje na prohlášení Hospodářské komory ČR z 2. prosince 2015, v které se uvádí následující:

" S ohledem na diskusi, která se dnes rozvinula v souvislosti s podáním ústavní stížnosti skupiny 21 senátorů proti zákonu o kontrolním hlášení k DPH, připomínáme, že začátek účinnosti tohoto zákona se rapidně blíží, přičemž je zřejmé, že povědomí většiny podnikatelů o této novince je velmi nízké.

Ukázal to mj. průzkum HK ČR na vzorku podnikatelů z kraje Vysočina, z nějž vyplynulo, že si pouze 18 % firem myslí, že je na novou administrativní povinnost připraveno. Stejné poznatky přinášejí i odborné semináře, které se na téma kontrolní hlášení k DPH od letošního léta konají v různých částech ČR a na jejichž pořádání se v řadě případů podílí i Hospodářská komora ČR. "

Jelikož konkrétní hodnota uváděných 18% se odvíjí od jednoho průzkumu provedeného v jednom kraji ČR, považujeme extrapolaci této hodnoty na zbytek českého podnikatelského trhu za zavádějící.

Ministr vnitra zde reaguje na předchozí tvrzení předsedy Strany zelených. Jak uvádíme výše, kauza Čapí hnízdo skutečně nabrala sílu po zveřejnění informace na serveru Neovlivní.cz, který uvedl, že Evropský úřad proti podvodům zahájil vyšetřování případu, kdy společnost Agrofert získala na dotacích 54 milionů pro výstavbu farmy Čapí hnízdo. Agrofert je prošetřován kvůli dotačnímu podvodu. Text byl vydán 2. března a diskuze byla vysílána 13. března, tedy necelé 2 týdny poté.

Od vydání textu na serveru Neovlivní.cz kauza opravdu akcelerovala, média přináší zprávy téměř na denní bázi. (čtvrtek 3. března, pátek 4. března, neděle 6. března, středa 9. března, čtvrtek 10. března, pátek 11. března). To se nedá říct o době před vydáním článku serverem Neovlivní.cz.

Milan Chovanec tedy korektně uvádí, že kauza trvá asi týden a v posledních dnech výrazně akcelerovala.

Skutečnost, že přístup k výuce českého jazyka pro cizince je komplikovaný, dokládá analýza Ministerstva vnitra z listopadu 2015. Jde o dokumentAnalýza aktuální situace v oblasti integraci cizinců na území České republiky. Ten na straně 13 uvádí:

" V některých regionech zájem o kurzy češtiny stagnuje, naopak v hl. m. Praze (kde žije téměř polovina cizinců na území ČR) zájem cizinců o návštěvu jazykových kurzů vysoce přesahuje nabídku.(...)Je naprosto nezbytné výrazně posílit kapacitu kurzů češtiny pro dospělé na všech úrovních
pokročilosti, zajistit jejich kvalifikovanou úroveň, možnost návaznosti jednotlivých kurzů
dle úrovně znalostí češtiny a nabídku nástrojů pro samostudium češtiny."

Dále informoval server Echo24 o skutečnosti, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od 1. ledna 2016 pozastavilo výuku češtiny pro cizince, kterým byl v ČR udělen azyl. K pozastavení došlo kvůli tomu, že MŠMT doposud nevybralo vítěze výběrového řízení na tuto zakázku.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť samo Ministrerstvo vnitra uvádí, že kapacity na výuku češtiny pro cizince jsou nedostatečné, navíc byla výuka na začátku roku pozastavena kvůli chybějícímu výběrovému řízení.

TOP 09 ve čtvrtek 21.1. na svém webu zveřejnila stanovisko, vyjadřující se především k migrační krizi. Vyzývá v něm ke svolání mimořádného summitu Evropské unie a ke společnému, evropskému řešení problémů s krizí spojených - konkrétně je zmiňováno dodržování zákonů a pravidel, potlačování organizovaného zločinu, vytvoření pohraniční a pobřežní stráže EU s dostatečnou kapacitou a vytváření tzv. hotspotů.

Místopředseda strany Marek Ženíšek ve stanovisku zároveň upozorňuje na to, že je v zájmu České republiky zabránit zhroucení schengenského prostoru, po jehož pádu by migrační krizi nahradila krize hospodářská.

Zmíněná dohoda o majetkovém vyrovnání mezi Pražským hradem a katolickou církví byla podepsána v pátek 4. března 2016.

Na základě dohody stát římskokatolické církvi přiznává klášter sv. Jiří, budova Nového proboštství a kostel Všech svatých, přičemž církev se současně vzdává dalších nároků na Pražském hradě. Užívání některých budov v areálu jak státem, tak církví pak bude sdílené. Římskokatolická církev se v dohodě taktéž zavázala, že dva ze tří objektů, které převzala do pěti let opraví.

Právě tento aspekt předmětné dohody kritizoval v červenci 2015 v rámci jejího projednávání kardinál Miloslav Vlk. Je ovšem výraznou nadsázkou, že by jednání Hradu popsal jako vydírání. Přesto není pochyb o tom, že s dohodou hluboce nesouhlasí a považuje ji dokonce za protizákonnou.

Kardinál Vlk řekl následující: "Já mám na mysli to, že zákon o restitucích nestanoví žádné takové podmínky, jako že nabyvatel musí objekt opravit, nebo že nesmí žádat další objekt, na který má ze zákona právo. Takové podmínky jsou protizákonné, protiústavní a hrubě porušují demokratické principy."

Před tuto nezanedbatelnou nepřesnost však výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť vyjádření kardinála Vlka je skutečně negativní.

Výzva Děkujeme, odcházíme veřejně vystoupila na jaře roku 2010 v době vlády Jana Fischera. Obecným cílem iniciativy mělo být zlepšení pracovních podmínek, zejména platového ohodnocení a povinného dalšího vzdělávání lékařů, ale i boj s korupcí ve zdravotnictví. Po volbách na konci května 2010 se novým ministrem zdravotnictví stal Leoš Heger. Hlavním nátlakovým prostředkem, namířeným zejména proti ministerstvu zdravotnictví, bylo dobrovolné podání výpovědí, které měly vstoupit v platnost k 1. březnu 2011. V reakci na tuto skutečnost nový ministr zdravotnictví plánoval několik dílčích opatření. Následně proběhlo několik vyjednávacích schůzek, které však výsledek nepřinesly. Na konci března však vláda na základě dohodnutého memoranda schválila nové platové tarify. Toto navýšení však i přes slib ministra Hegera nezasáhlo všechny skupiny lékařů.

Výrok na základě výše uvedeného označujeme za pravdivý. Výzva Děkujeme, odcházíme vznikla již za vlády Jana Fischera. Ministr Heger pak v jednání s lékařskými odbory přijal kompromisní řešení navýšení tarifních platů.

Statistiky OECD ukazují, že Česká republika se v počtu tzv. akutních lůžek skutečně umisťuje v horních částech tabulky - z evropských zemí mají více lůžek na 1000 obyvatel pouze Německo, Rakousko a Litva:

(K datům z této tabulky se ve statistikách dostanete tak, že v nabídce "Customise" zvolíte "Selection" a zatímco v kategorii "Variable" označíte pouze "Curative (acute) care beds", v sekci "Measure" zvolíte "Per 1000 population".)

ZeměPočet akutních lůžek na 1000 obyvatel v roce 2013 (celkový počet) Japonsko7,92 (1 008 064)Korea6,18 (310 181)Rakousko5,35 (45 373)Německo5,34 (430 618)Litva5,3 (15 682) Česká republika 4,37 (45 935)Polsko4,31 (163 825)

Průměr 23 členských států Evropské unie, dostupných z výše zmíněné statistiky, pak je přibližně 3,36 - i přesto, že statistika nezahrnuje všechny členské státy, lze říci, že počet akutních lůžek České republiky se opravdu nachází nad evropským průměrem.

Zároveň je pravdou, že Česká republika má nedostatek tzv. následných lůžek, tedy těch, která jsou poskytována pacientům, u nichž došlo ke stabilizaci zdravotního stavu, a také závislým na podpoře základních životních funkcí. Statistiky OECD uvádějí takovéto pořadí:

(K datům se dostanete stejně jako v předchozím případě, pouze v nabídce "Variable" zvolíte "Other hospital beds".)

ZeměPočet následných lůžek na 1000 obyvatel v roce 2013 (celkový počet) Německo2,07 (166 889)Polsko1,63 (62 045)Francie1,57 (103 434)Rakousko1,26 (10 724)Maďarsko0,95 (9 420)Švýcarsko0,86 (6 919)Litva0,55 (1 635) Česká republika 0,41 (4 347)Norsko0,41 (2 075)

Ministerstvo zdravotnictví proto přišlo s plánem, jak část aktivních lůžek přeměnit na lůžka následná, realizace plánu je však značně problematická - například roku 2013 zmizelo z nemocnic přibližně 2500 aktivních lůžek, zatímco těch následných přibylo necelých 200.

Ministerstvo školství uvádí: „Nikdy nebylo záměrem rušení speciálních škol a přeřazování všech handicapovaných do běžných škol.“ V aktuálním znění školského zákona v §16 (9) jsou speciální školy upraveny. Zákon uvádí:

" Pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny. Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze dítě, žáka nebo studenta uvedené ve větě první, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření podle odstavce 2 nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta."

Tomio Okamura ve svém výroku navazuje na svou argumentaci, že po případném vystoupení z EU neutrpí český obchod se zbývajícími členskými státy. Argumentuje, že Čína jako nečlenský stát nemá v oblasti obchodu s Unií žádný problém.

Čína není členem Evropské unie a opravdu se významně podílí na mezinárodním obchodu. Evropská komise uvádí, že Čína je druhým největším obchodním partnerem Evropské unie hned za Spojenými státy a EU je pro Čínu zcela největším obchodním partnerem.Takovýto obchod však vyžaduje mnohé politické dohody a vzájemné smlouvy jakou je například " EU-China Strategic 2020 Agenda "(.pdf).

Česká republika v současnosti těží z toho, že je součástí jednotného trhu EU, zatímco obchod s Čínou je postaven zejména na její schopnosti levnější produkce nejrůznějších artiklů. Případné vystoupení ČR z EU a tedy v jistém smyslu srovnání postavení ČR a Číny by ovšem vedlo k tomu, že by Česko ztratilo možnost být součástí jednotného trhu, mohlo by vést k uvalení cel na české výrobky a tedy k jisté ztrátě konkurenceschopnosti. Z tohoto pohledu je výrok hodnocen jako zavádějící, neboť případnou neúčastí na evropském projektu by ČR zhoršila svou obchodní pozici, zatímco Čína tento problém kompenzuje jinak.

Íránská islámská republika již desítky let čelí rozsáhlému mezinárodnímu sankčnímu režimu. První ze sankcí nastaly již v roce islámské revoluce ájjatoláha Chomejního, v roce 1979, kdy americký prezident Jimmy Carter v reakci na zajateckou krizi na americké ambasádě v Teheránu vydal příkaz k zmrazení všech íránských prostředků v USA. USA postupně rozšířily sankce proti Íránu i do oblasti mezinárodního obchodu, zásadního omezení vývozu ropy.

Když Mezinárodní komise pro atomovou energie v roce 2005 shledala Írán vinným z závažného porušování závazků Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, přidala se k sankčnímu režimu také OSN, která komisi zřizuje. Od roku 2005 tak Rada bezpečnosti OSN schválila čtyři rezoluce (číslo 1737, 1747, 1803 a 1835), které zavádějí sankce proti Íránu. Omezení se týkají především mezinárodního obchodu s materiály, které by mohly být využity ke konstrukci jaderných zbraní v Íránu. Rezoluce 1835 nadto po americkém vzoru zásadně omezila přístup íránských finančních institucí na mezinárodní finanční trhy.

V roce 2007 se k sankčnímu režimu připojila i EU, která implementovala omezení vycházející z již existujících amerických sankcí.

Agregovaný dopad všech těchto sankcí na íránskou ekonomiku byl a je dosti masivní - americký ministr financí Jacob Lew odhadl, že jen mezi lety 2012-2015 bylo íránské HDP díky mezinárodním sankcím o 15-20 % nižší. Nadto se uvádí, že kolem 100 milard amerických dolarů íránských finančních prostředků je zmražených a nedostupných v zemích, které se účastní sankcí.

Tato drastická omezení íránské ekonomiky, spolu s celosvětovým poklesem cen ropy, hrála velkou roli v rozhodnutí íránského prezidenta Hassana Rouháního uzavřít s západními státy průlomovou dohodu o omezení íránského jaderného programu výměnou za částečné uvolnění těchto sankcí. Tato dohoda byla po dlouhých a komplikovaných jednáních podepsána ve Vídni 14. července 2015.

Protože významné sankce byly na Írán uvaleny nepřetržitě od roku 1979 a protože jejich důsledky na íránskou ekonomiku hrály zásadní roli v uzavření oné "dohody s ostatními mocnostmi," hodnotíme výrok poslance Schwarzenberga jako pravdivý.