Přehled ověřených výroků

V oficiálním programovém prohlášení vlády takovou dohodu nenajdeme. Mohlo k ní však dojít během jednání vlády za dobu jejího fungování. S žádostí o vyjádření jsme proto kontaktovali zbylé dvě koaliční strany − ANO 2011 a KDU-ČSL − a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Do doby, než obdržíme vyjádření oslovených stran, můžeme konstatovat pouze následující: Ani v programovém prohlášení, ani v přiložené koaliční smlouvě není bod věnující se privatizaci státních a polostátních společností, který by byl zobecnitelný na všechny státní a polostátní společnosti nebo konkrétně Letiště Praha. Dodejme ale, že privatizace pražského letiště je de facto zapovězena předpisem č. 69/2010 Sb.

Jediná zmínka k tomuto tématu je v koaliční smlouvě (.pdf), která je jako příloha vládního programového prohlášení. Na straně 32 nalezneme bod: "Nebudeme privatizovat státní lesy."

Miroslav Kalousek na brífinku (video v článku) po jednání o služebním zákonu řekl: „U běžných zákonů, se kterými nebudeme souhlasit, svedeme poctivý souboj argumentů, poctivý parlamentní zápas, ale rozhodně se neodhodláme k tomu, abychom ten proces zablokovali.“ V rozhovoru pro Právo navíc řekl: „Tento postup je obhajitelný pouze pro situaci, kdy máme pocit, že je ohrožen demokratický systém a demokratická správa země. U zákonů týkajících se daní či rozpočtu blokaci využívat nebudou. Tento nástroj lze použít na každý zákon, ale morálně je to neobhajitelné,“ dodal.

První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová v Událostech, komentářích uvedla, že si opoziční poslanci podali ruku s Bohuslavem Sobotkou na to, že opozice nebude zneužívat možnosti tzv. obstrukcí a použije je skutečně pouze tam, kde je ohrožen demokratický systém naší země.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože obě strany, které obstrukcemi hrozily, se této taktiky veřejně zřekly.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data uváděná Petrem Fialou odpovídají skutečnosti.

Ústavně právní výbor Sněmovny se novelou služebního zákona zabýval hned několikrát, naposled na své 13. schůzi (.doc) 27. června 2014, kde byl hlasy koalice schválen komplexní pozměňující návrh. Ten byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 71/8 3. července 2014. O čtyři dny později, 7. července, pak předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček svolal (.pdf) mimořádnou schůzi na 15. července, na kterou je novela služebního zákona zařazena jako bod 6. Poslanci tak mají 12 dní (od 3. do 15. července) na to, aby se s návrhem, který má 83 stran, seznámili.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Daný dokument sice neobsahuje jednoznačnou formulaci v tom smyslu, že by Roman Onderka chtěl hazard do města vracet, následující vývoj událostí ovšem k změkčení původní striktně zákazové vyhlášky skutečně směřoval.

Tento zápis (.docx) byl zveřejněn na stránkách Žít Brno. Datovaný je ke dni 5. března 2013, popisuje však jednání z 28. února 2013. Podepsán Ing. Radimem Jüttnerem.

V roce 2013 platila vyhláška zakazující hazard s výjimkou kasinových či živých her na území centrálních městských části jako je Brno-střed či Brno-Sever a Brno-Královo pole.

Zmiňovaný zápis tento stav komentuje slovy "Primátor si vyslechl problémy s dopady zákazové vyhlášky, na které upozornil dopis, a konstatoval, že je ochoten situaci vyřešit do konce června 2013. " či " Komise připraví návrh nové regulační OZV, která bude předložena ke schválení na červnové schůzi zastupitelstva. Je si jistý, že dokáže zajistit schválení." Dále nová vyhláška měla obsahovat "standardy (podobné obsahu Deklarací v jiných městech), přesně definovanou vizuální stránku vnějšího pláště provozoven, ale také jednoznačný zákaz provozu v konkrétních místech (centrum města, ulice se zvýšeným bezpečnostním rizikem-sociálně vyloučené skupiny obyvatelstva). Stále tvrdí, že mu nevadí kasina a překvapivě rychle pochopil, že pro udržení a zvýšení kvality jakýchkoliv provozoven potřebujeme co nejdelší investiční jistotu. Bližší podmínky primátor zatím nestanovil." Připomeňme ale, že s ohledem na platnou vyhlášku zmiňovanou výše, ale zákaz hazardu v sociálně vyloučených lokalitách (jsou na Brně-střed, Brně-sever, Králově poli) a v centru města (Brno-střed) platil.

Dále Matěj Hollan poskytl Demagog.CZ s odkazem na důvěrný zdroj další vyjádření Radima Juttnera ke zmiňované schůzce. V tom Juttner uvádí: "Na této schůzce (28. 2.) jsem primátorovi věci objasnil tak , jak jsem všem napsal včetně popisu jeho reakce. Výsledku – obnovení jednání s branží za účelem změny vyhlášky bylo dosaženo a rovněž se podařilo získat souhlas k vytvoření komise." Dále vyjádření obsahuje následující kroky hazardních zástupců: "Přítomní se shodli, že místo dosavadního vyjednávání bez výsledku by měl nastoupit tvrdší postup, který zahrnuje právní kroky vůči městu Brnu a konec sponzoringu brněnských sportovních či neziskových aktivit.. Sdružení SPELOS přislíbilo, že během následujícího týdne pošle ostatním asociacím právní dokument resp. dopis pro město Brno, který odstartuje tvrdší komunikaci." Na podzim roku 2013 pak brněnský magistrát skutečně jednání o hazardu znovu otevřel, informoval o tom např. Idnes. Libor Šťástka, starosta Brno-střed, k tomu uvedl: "Dle mého názoru je současný stav neúnosný a hazard musí být v co nejkratší době na území města, především v městské části Brno-střed, zcela zásadně omezen a zregulován - a to nejen 'na papíře'". Opět ovšem připomeňme, že vzhledem ke stávající vyhlášce by omezení na úkor úplného zákazu znamenal de facto změkčení postupu vůči hernám.

Rozhodnout o dalším postupu měli starostové jednotlivých městských částí. Ti se však ve většině části vyslovili pro zachování zákazu, který byl dokonce rozšířen. Pouze zmiňovaný Libor Šťástka požadoval zachování devíti kasin v MČ Brno-Střed. Podle zjištění české televize ale provozovny proklamované za kasina žádné živé hry vůbec neobsahovaly.Konečná vyhláška nakonec umožnila fungování dvou kasin.

Upozorňujeme, že vzhledem k neoficiální povaze dokumentu nemůžeme říci, zda schůzka skutečně proběhla tak, jak je popisována. Toto v komunikaci s Demagog.CZ přiznává i sám Hollan.

Hodnocení bylo změněno z původní hodnoty "zavádějící" na základě doplňujícíh informací, které Demagog.CZ dodal Matěj Hollan.

Podle dat z ÚAMK (aktualizace k 30. 7. 2014) stojí jeden litr nafty v České republice 36,120 Kč. Po přepočtu na koruny je cena nafty v Rakousku 35,926 Kč, v Polsku pak 35,415 Kč. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok se vztahuje k Milanovi Bajgarovi, bývalému členovi dozorčí rady ČEZ, kterého Andrej Babiš označil za "léčitele tmou".

Bajgar je skutečně lékař a stojí vedle toho v čele rehabilitačního centra Čeladná v Beskydech. To se na svém vlastním webu označuje za "odborný léčebný ústav" s vysokou "úrovní rehabilitace a zdravotní péče". Do roku 2000 zde byla oblastní nemocnice s porodnicí, po restrukturalizaci vznikl dnešní odborný ústav se specializací na léčebnou rehabilitaci.

Podle rejstříku firem je předmět činnosti podnikání veden jako"nestátní zdravotnické zařízení: lůžková a ambulantní péče v oboru rehabilitační a fyzikální medicína, vnitřní lékařství, radiologie a zobrazovací metody, fyzioterapeut, ergoterapeut, nutriční terapeut, všeobecná sestra, radiologický asistent, masér".

Fakta tak odpovídají výroku exministra Kalouska.

Z výroční zprávy za rok 2013 (.pdf, str. 23) vyplývají tyto údaje o přepravených osobách:

201320122011celkem přepravených osob (tis.)351 454352 274354 566

Jedná se o souhrnné číslo pro cestující využívající tramvajovou, trolejbusovou, autobusovou a lodní městskou hromadnou dopravu.

Trend poklesu cestujících je tedy zřejmý. Zlevnění roční předplatní jízdenky na MHD je prvním bodem předvolebního programu Zelených v Brně. Ve zvláštní sekci pak obšírněji vysvětlují své pohnutky k tomuto kroku.

Zda tento krok povede přímo k změně trendu poklesu cestujících, nelze předem zcela odhadnout, nicméně fakta obsažená v obou částech výroku (popis trendu a to, že Zelení navrhují konkrétní opatření) odpovídají skutečnosti.

Jitka Seitlová je kandidátkou KDU-ČSL a Strany zelených. Dne 10. 7. 2014 obdržela na svůj účet 200 000 Kč od Strany zelených na senátní kampaň a 20 000 Kč na volební kauci. Na tomto účtu, jehož vlastníkem je Strana zelených, se sama Seitlová na kampani nepodílela.

Informace o druhém účtu, jehož vlastníkem je KDU-ČSL, nejsou v tento moment k dispozici. Na naši žádost se na oficiálních stránkách objevil dokument, v němž jsou uvedeny výdajové položky z tohoto účtu. Jedná se však o měnitelný dokument, který nemůžeme považovat za oficiální zdroj.

Výrok tedy může být pravdivý, prozatím jej však hodnotíme jako neověřitelný.

Do České republiky v loňském roce zavítalo 7 309 856 zahraničních turistů (.xls), což je nárůst o téměř 150 tisíc. Z toho (.xls) největší podíl zaujímají hosté z Německa, následovaní hosty z Ruska a Slovenska. Z mimoevropských zemí se na pátém místě umístili američtí turisté a na desátém čínští turisté.

Český statistický úřad (.xls) rovněž poskytuje informace o návštěvnosti lázeňských ubytovacích zařízení. V loňském roce je navštívilo 3 121 851 cizinců, což bylo o necelých 70 000 více než v roce předcházejícím. Z toho 80 550 navštívilo Ústecký kraj, který zaznamenal jeden z největších nárůstů, přesně o 47,5 %.

Statistiky hostů z arabských zemí se nám bohužel nepodařilo nalézt, proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Výrok byl označen jako nepravdivý, protože město Hradec Králové se umístilo na první pozici v žebříčku nezávislé studie (MasterCard česká centra rozvoje) měst podle kvality života poprvé v roce 2010. Oldřich Vlasák byl primátorem v Hradci Králové od 28. 11. 1998 do 26. 10. 2004. Město tedy tuto soutěž vyhrálo v době, kdy byl primátorem Otakar Divíšek a Oldřich Vlasák byl pouze členem zastupitelstva města, v němž působí od roku 1990 dodnes.

Poprvé zmiňovaná studie vyšla v roce 2008 a v době založení byla první svého druhu. Město Hradec Králové se nikdy dříve než v roce 2010 neumístilo na prvním místě v jakékoli jiné soutěži, jež by hodnotila kvalitu života ve městě.