Podle iniciativy Olomouc bez hazardu, která sběr podpisů organizuje, se již podepsalo téměř 9000 občanů Olomouce. Podle Magistrátu města Olomouc se jednalo o celkem 8 873 podpisů se všemi zákonem danými údaji.

Výrok Antonína Staňka hodnotíme jako pravdivý. Tramvaje v Olomouci jsou ve vozovně v Koželužské ulici, která zdaleka nedosahuje kapacity pro umístění všech tramvají.

Město Olomouc pořídilo nové tramvaje v roce 2013 v celkové hodnotě 370 milionů. Protože byly nakoupeny v rámci Regionálního operačního programu Střední Morava, byly ze 75 % financovány z dotací. Město tak zaplatilo 92,5 milionu korun.

Umístění tramvají je ve vozovně v Koželužské ulici, která funguje od roku 1899. Pro nevyhovující kapacitu bylo později vedle vozovny postaveno odstavné kolejiště Rubik. Dále jsou tramvaje odstavovány na ulici Sokolská a v Nové Ulici.

Tramvaje jsou tedy umísťovány buď do vozovny, nebo na odstavné koleje, kde jsou celoročně vystaveny vlivům počasí, navíc chybí prostory pro dostatečnou údržbu, diagnostiku a moderní myčka.

Není pravdou, že by Úsvit jako jediný kritizoval absenci zastropování příspěvků na bydlení. V předvolební debatě na Českém rozhlasu se např. na nutnosti zastropování příspěvků na bydlení shodli kandidáti napříč politickým spektrem (hosty byli Martin Komárek z ANO 2011, Jan Bartošek z KDU-ČSL, Soňa Marková z KSČM, Helena Langšádlová z TOP 09, Jaroslav Foldyna z ČSSD, Yvona Legierská ze SPOZ a Drahomíra Miklošová z ODS).

Na únorové schůzi Poslanecké sněmovny byl skutečně projednáván návrh na změnu zákona č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého by doplatek na bydlení bylo možné poskytnout jen „do takové výše, která odpovídá v místě a čase horní výši obvyklého bytového nájemného“.O tom, že tento doplatek bývá skutečně zneužíván, informovalo na svém webu i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento návrh byl skutečně zamítnut. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier při projednávání prohlásil: „Je to priorita a předpokládáme, že z resortu by to mělo jít do meziresortního připomínkového řízení nejpozději do dvou měsíců“.

Avšak tvrzení, že byli ministři přinuceni hnutím Úsvit, aby na mikrofon odpověděli, musíme hodnotit jako zavádějící. Jednalo se totiž o dotaz poslance ČSSD Jaroslava Foldyny, který řekl: „Chtěl bych tedy od paní ministryně slyšet, kdy předloží nová vláda, současná vláda, legislativní návrh svého řešení, kde budou zohledněny výtky, které tady zřejmě oprávněně byly vůči návrhu Úsvitu vzneseny. Pro mě je důležité slyšet, kdy se ty věci budou řešit, protože situace v mém volebním obvodu je už strašná“. Později se o slovo přihlásil Jiří Dienstbier, kterého předseda Poslanecké Sněmovny Jan Hamáček uvedl slovy: „Nyní má slovo pan ministr Dienstbier, který chtěl právě odpovědět formou faktické poznámky na dotaz pana poslance Foldyny. Prosím, pane ministře“. Na to Jiří Dienstbier odpověděl onou výše citovanou větou o dvou měsících.

Vládní návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi byl projednáván v prvním čtení 17. července, což je od 12. února bezmála pět měsíců a nikoliv čtyři, jak říká Tomio Okamura. Navíc vláda Bohuslava Sobotky dostala důvěru až 18. února. Mohla tedy jen stěží před tímto datem předkládat jakékoliv návrhy zákonů.

Na základě informací z internetového portálu hlavního města Prahy hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme, že Praha zveřejňuje v elektronické podobě všechny uzavírané smlouvy. Smlouvy nad 100 tisíc korun pak od roku 2013 podléhají schválení radou města.

Na základě analýzy volebních programů pro volby do Poslanecké sněmovny z roku 2013 hodnotíme výrok Tomia Okamury jako nepravdivý. Explicitně, více či méně konkrétněji, své závazky boje s lichvou zmiňuje ve svých programech většina stran a hnutí, které v PS v současné době působí.

Při analýze volebních programů vycházíme z programů stran, jež ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR překročily 5% klausuli a v současné době v Poslanecké sněmovně působí. Jsou to tyto politické subjekty: ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS, KDU-ČSL a Úsvit.

Hnutí Úsvit přímé demokracie skutečně ve svém programu pod bodem č. 6 uvádí: " Budeme prosazovat přijetí zákona proti lichvě a legislativně znemožníme spekulativní exekuce majetku občanů na základě lichvářských půjček. Nikdo nemůže být takto připraven o bydlení a důstojnost. Exekuce musí respektovat základní občanská práva ". Dále je v programu zmíněno předložení novely zákona o spotřebitelském úvěru, snaha o jasné stanovení " co je, a co není lichva " nebo zastropování lichvy " jako násobek lombardní sazby ČNB ".

Nicméně další, kdo boj proti lichvě přímo explicitně zmiňuje, je například strana ČSSD, která ve svém programu na webových stránkách pod bodem č. 9 uvádí: " Zpřísníme regulaci půjček tak, abychom znemožnili lichvu a zabránili předlužování domácností. Zajistíme přísný dozor státu nad exekutory, zabráníme jejich nezákonným praktikám a omezíme nemravné zisky z vymáhání pohledávek ".

Rovněž hnutí ANO ve svém zkráceném programu pro volby z roku 2013 zmiňuje závazek: " Omezíme hazard, zamezíme lichvě " i s podrobnějšími kroky (např. novela zákona o spotřebitelském úvěru, omezení neúměrných sankcí za nesplácení úvěru atp.).

Stejně tak strana KSČM deklaruje na straně 5 svého volebního programu (.pdf), že " hodnota dluhu by neměla nepřiměřeně narůstat o lichvářské úroky a nadměrné sankce ".

Strana TOP 09 ve svém volebním programu (.pdf, str. 23) uvádí: " V minulém období jsme prosadili řadu norem, které chrání spotřebitele proti spekulativnímu jednání na finančním trhu (zákon o spotřebitelském úvěru, směnárenský zákon, zákon o finančním arbitrovi). Rovněž v civilním právu proběhla zásadní rekodifikace spotřebitelského práva, která posiluje ochranu spotřebitelů před lichváři, před neférovým chováním mobilních operátorů a jiných dominantních korporací ".

Otázku existence většího dohledu nad exekutory a snahu, aby malé dluhy nepřerůstaly " do neřešitelných závazků " řeší ve svém programu (.pdf, str. 23) i strana ODS, ačkoliv na lichvářství konkrétně se program nesoustředí.

V neposlední řadě i strana KDU-ČSL do svého programu (.pdf, str. 5) zahrnuje explicitně boj s lichvou prohlášením: " Zvýšíme ochranu občanů před lichvou - zakážeme půjčky s úrokem nad 20 % RPSN ".

Výroční zpráva (.pdf, str. 18) potvrzuje zadlužení obce: "Město Olomouc vykázalo ke konci roku 2013 celkovou zadluženost bez úroků ve výši 1 991 206 779,00 Kč. Oproti […] roku 2012 se jedná o nárůst zadluženosti o cca 220,76 mil. Kč."

Z olomouckých veřejných zakázek, které někteří politici problematizovali, jsme již ověřovali prodloužení tramvajové trati na Nové sady,rekonstrukci Dolního náměstí, nákup tramvají, Aquapark a náhon kolem ulice Domovina.

Podle dostupných údajů roste průmyslová produkce v České republice už téměř rok a v letošním červnu dosáhl tento růst hodnoty 8,1 %.

Co se týče kondice české ekonomiky, HDP skutečně zaznamenalo v posledních dvou čtvrtletích růst (dodejme ale, že celkově česká ekonomika za rok 2013 zaznamenala :pokles o 0,9 %).

Období1. Q 20132. Q 20133. Q 20134. Q 20131. Q 2014HDP meziročně (%)-2,2-1,3-1,21,22,9*Zdroj dat: ČSÚ via Kurzy.cz; *předchozí odhad 2,5 % byl ČSÚ upraven

Podle informací ČSÚ také "výdaje domácností na konečnou spotřebu byly v uplynulém čtvrtletí meziročně vyšší o 1,5 %."

Všechny tři složky Sobotkova výroku tedy odpovídají realitě, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok byl označen jako pravdivý, protože Lázně Teplice v Čechách jsou skutečně jediným lázeňským městem v České republice, kde není vybírán lázeňský poplatek. Tento poplatek byl zrušen vyhláškou, která vstoupila v platnost 1. ledna 2010 a která rušila i další místní poplatky. To vše za účelem zmírnění dopadů ekonomické krize a učinění města Teplice přitažlivějším pro lázeňské hosty a turisty a příjemnějším pro jeho obyvatele.

V souvislosti se zákazem vydání vyhlášky zakazující zahalování obličeje, od které si zastupitelé slibovali eliminaci znečišťování města arabskými lázeňskými hosty, zastupitelstvo Teplic uvažuje o znovuzavedení lázeňského poplatku, který by pokryl zvýšené náklady na úklid města.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Praha má skutečně vypracovanou koncepci pro řešení problematiky bezdomovectví (.pdf) na léta 2013–2020. Tato koncepce byla publikována v roce 2012. Existuje také koncepce bytové politiky (.pdf). Ta pochází již z roku 2004.

V poslední době se objevila tvrzení prezidenta republiky Miloše Zemana, že věří ruskému ministrovi zahraničí Lavrovovi v otázce nepůsobení ruských vojáků ve východní části Ukrajiny. Prezident považuje konflikt za občanskou válku. Tento názor vyvolal v zemi různé reakce. Zeman samotný ovšem na summitu NATO ve Walesu následně svá slova popřel, když prohlásil, že "na východě Ukrajiny se vede hybridní válka a takzvaní 'dobrovolníci' na straně separatistů jsou ruští vojáci."

Článek k tématu vydal například server ihned.cz pátého září. Avšak přestože se objevují protichůdná tvrzení, přítomnost ruských vojáků na Krymu potvrdil sám Vladimir Putin. Ten podle agentury Reuters (článek v angličtině) oznámil v ruské stání televizní stanici Rossija státní vyznamenání některých ruských vojáků, kteří se na obsazení Krymu podíleli. Informaci převzal ze zpravodajských agentur například server Eurozpravy.cz.

Putin ve svém projevu již 19. března mluvil o posilování ruského kontingentu na území Krymu.

Co se týče příměří na Ukrajině, to je zatím velmi křehké a na trvalý mír to skutečně prozatím nevypadá.