12. června 2012 koalice ODS–TOP 09 schválila usnesení (.pdf) o záměru odkoupit menšinový podíl v Pražských službách od společnosti Soranus limited.

Česká pozice informovala o tom, že zhruba o půl roku dříve vznikl samotný záměr města odkoupit daný menšinový podíl, což je také zhruba období, kdy se na pražské radnici střídaly koalice ODS–ČSSD a ODS–TOP 09. Zmíněná společnost Soranus limited ovšem fungovala jako tzv. "kastlíková firma" a její ovládnutí před valnou hromadou v roce 2012 oznámila společnost Natland.

Dále v prosinci 2012 došlo k prodeji tohoto podílu Pražských služeb společnosti Northward Holding Limited (dále NHL). Město Praha usilovalo o zisk podílu a tedy o ovládnutí Pražských služeb i nadále. Žaloby dalších drobných akcionářů ale neumožnily společnosti NHL odkup akcií těchto akcionářů.

Z tohoto důvodu padla možnost zapůjčení akcií NHL městu Praha, což by otevřelo magistrátu cestu k ovládnutí Pražských služeb.

Původní poslanecký návrh novely služebního zákona se skutečně výrazně změnil. První čtení proběhlo 22. ledna 2014, aktuální verze projednávaná v Poslanecké sněmovně je skutečně pozměňovacím návrhem.

To, zda-li je aktuální pozměňovací návrh "úplně jiný zákon", nejsme schopni posoudit. Faktem je, že oproti původnímu návrhu nedošlo ke shodě například v penalizaci za kárné provinění (novela zachovává 15 % oproti navrhovaným 25 %, bod 46) či v podmínkách pro funkci generálního ředitele (návrh v bodě 35 žádá šest let praxe, novele postačuje věk a zkušenost s nižšími pozicemi ve státní službě). Návrh dále v bodech 40 a 43 žádá přiznání podílů na právnických osobách a cenných papírů uchazeči o místo ve státní službě či skončení pracovního poměru za určitých podmínek již při spáchání přestupku, což ale novela zcela vypustila. Texty se notně rozcházejí také v otázce vzdělávání státních zaměstnanců, příplatků a odměn obecně.

Dáváme tedy ke srovnání původní návrh, aktuální pozměňovací návrh a nynější znění služebního zákona a ohledně pravdivostní hodnoty označujeme výrok jako neověřitelný.

Zda se Okamura v životě setkal s Milanem Jančíkem, popř. s ním mluvil, nejsme samozřejmě schopni potvrdit ani vyvrátit. Nicméně z otevřených zdrojů lze potvrdit, že Jančík nebude kandidovat v podzimních komunálních a senátních volbách za hnutí Úsvit. Server Idnes.cz informoval, že Jančík bude kandidátem Konzervativní aliance 2014, a to v obou volbách.

Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který kontroluje stát, jenž hospodaří se státním majetkem a státním rozpočtem. Resortní program hnutí ANO pro předčasné volby 2013 do Poslanecké sněmovny se zmiňuje v bodě 1 o dosavadním špatném státním hospodářství. Jejich cílem bylo tuto situaci zlepšit. Zvýšení pravomocí NKÚ se dále projednávalo v Poslanecké sněmovně, přičemž mezi navrhovatele patřilo mimo jiné hnutí ANO. V současné době se novela projednává v Senátu. Snahu o zvýšení pravomocí NKÚ ze strany ANO zmiňují také mediální zprávy. Výrok je hodnocen jako pravdivý.

Olomouc skutečně již řadu let podrobuje své finance kontrole agentury Standard & Poor’s (podle magistrátu již od roku 1997, web S&P uvádí rok 1998). Aktuální rating je A- pro dlouhodobé závazky (třetí nejvyšší možné hodnocení, .pdf, en; znamená, že subjekt je velmi pravděpodobně schopný dostát svým závazkům, je však více ohrožen případnými nepříznivými změnami například v ekonomickém prostředí než subjekty s vyšším hodnocením AA či AAA) a A-2 pro krátkodobé závazky (druhé nejvyšší možné hodnocení; definice stejná jako výše). Toto hodnocení platí pro závazky jak v domácí, tak cizí měně. Městu byl navíc udělen pozitivní výhled do budoucna, což znamená, že hodnocení se může ještě zlepšit.

V doprovodné zprávě (.pdf, en) z května 2014, kde agentura potvrdila stávající hodnocení, pak S&P konstatuje, že ačkoliv vývoj hospodaření je poněkud horší, než se očekávalo v roce 2013, dá se stále pro roky 2014–2016 počítat se zlepšením. Zpráva hodnotí dluh i likviditu města jako přiměřené, kritizuje však například nedostatky v dlouhodobém plánování, kdy je rozpočet upravován několikrát během fiskálního roku.

I přes výše zmíněné výtky si město drží tento rating od roku 2012, kdy byl výhled zlepšen z hodnoty "stabilní" na "pozitivní". V roce 2006 bylo hodnocení pro závazky v lokální měně ještě o stupeň lepší než nyní.

Na webu města Brna nelze dohledat v tuto chvíli (25. září) zápis z jednání Rady města Brna. Poslední zveřejněný zápis pochází z jednání 10. září. V navrženém programu pro jednání, o němž Roman Onderka mluví, tento bod absentuje také.

Nicméně v tiskové zprávě po jednání Rady města Brna je zmíněn na závěr bod " RMB souhlasí s úplným zákazem provozování loterií a jiných podobných her na území statutárního města Brna ". TZ tento bod uvádí číslem 165, program jednání obsahoval pouze 164 bodů. Je tedy zřejmé, že oproti plánovanému programu byl bod na jednání Rady navržen až při samotném jednání.

Zda Rada odsouhlasila zmíněný bod jednomyslně a to na návrh Romana Onderky, není možné doložit, neboť ze samotného jednání není dohledatelný žádný zápis.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny kandidovali za hnutí Úsvit (to postavilo 6 kandidátů celostátně) mimo toto hnutí zástupci dalších 7 politických stran a také nestraníci. U těchto subjektů lze tvrdit, že to byly strany prosazující přímou demokracii (či alespoň některé její prvky – po prozkoumání dostupných programových dokumentů).

Byť šlo v rámci dalších stran na kandidátkách Úsvitu o pouhé jednotlivce, je faktem, že prostor na nich dostalo celkem 7 dalších stran.

Konkrétně šlo o tyto subjekty (v závorce počet kandidátů za hnutí Úsvit pro sněmovní volby celostátně):

– Moravané (10) – Věci veřejné (8) – Občané 2011 (5) – ČSSD (2) – NESPOKOJENÍ OBČANÉ! (2) – KSČM (1) – Balbínova poetická strana (1)

Koaliční smlouva (.pdf – bod 9.1, str. 24) mezi vládními stranami obsahující závazek k přijetí zákona byla podepsána 6. ledna 2014, tedy ještě předtím, než byl 29. ledna podán návrh hnutí Úsvit. K zamítnutí návrhu hlasováním Poslanecké sněmovny pak došlo až 25. března 2014. Tudíž na tom, že se téma všeobecného referenda dostalo do koaličního prohlášení, resp. koaliční smlouvy, nemůže Okamura a Úsvit nést podíl.

Je pravdou, že vláda po Okamurově neúspěšném návrhu (s nímž vyslovila nesouhlas jak vláda (.pdf), tak následně Poslanecká sněmovna) předložila jasný termín přijetí vlastního návrhu zákona do konce tohoto roku. Vláda ale v tomto případě postupuje na základě předcházejících dohod koaličních stran, na nichž se hnutí Úsvit nepodílí (pozn. – při hlasování o důvěře vládě poslanci Úsvitu opustili jednací sál právě s odkazem na to, že vládní koalice nepodpořila daný návrh zákona).

Vláda ve zmiňovaném návrhu počítá se zavedením přísnějších podmínek, které budou muset být splněny pro vypsání referenda a jeho platnost. Dále by měl být zúžen okruh možných otázek, o nichž bude možno v referendu rozhodovat. Z vyjádření hnutí Úsvit vyplývá, že i za těchto okolností budou jeho poslanci hlasovat pro vládní návrh daného zákona.

Není také pravdou, že by byl Sobotkův kabinet prvním, který má ve svém programovém prohlášení zakotven příslib prosazení zákona o obecném referendu.

Prosazení zákona o obecném referendu se objevilo v rámci programových prohlášení hned několika minulých vlád (ČSSD). Konkrétně u vlády Miloše Zemana (.pdf – čl. 4), Vladimíra Špidly (.pdf – čl. 3.1), Stanislava Grosse (.pdf – čl. 7.1) a Jiřího Paroubka (.pdf – čl. 7.1). Vlády Mirka Topolánka (druhá) a Petra Nečase měly ve svých programových prohlášeních také zmínku o referendu, nicméně oba kabinety jej chápaly omezeněji.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť obě jeho části jsou problematické – v minulosti již obsahovaly vládní programy závazky o obecném referendu a vláda Bohuslava Sobotky připravuje svůj návrh bez ohledu na legislativní pokus hnutí Úsvit.

Výroční zpráva (.pdf, str. 18) potvrzuje zadlužení obce: "Město Olomouc vykázalo ke konci roku 2013 celkovou zadluženost bez úroků ve výši 1 991 206 779,00 Kč. Oproti […] roku 2012 se jedná o nárůst zadluženosti o cca 220,76 mil. Kč."

Z olomouckých veřejných zakázek, které někteří politici problematizovali, jsme již ověřovali prodloužení tramvajové trati na Nové sady,rekonstrukci Dolního náměstí, nákup tramvají, Aquapark a náhon kolem ulice Domovina.

Výrok Martina Štěpánka je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně popisuje nastavení programu sociální inkluze včetně tzv. sociální smlouvy a povinností, jež z ní vyplývají.

Principy zmíněné sociální smlouvy uvádí město Ostrava na svém webu.

" Vybraným rodinám, které mají trvalé bydliště ve vyloučené lokalitě v jednom z těchto obvodů (Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Vítkovice, Radvanice a Bartovice), bude nabídnut podpis tzv. sociální smlouvy, která klientovi zajistí podporu města při řešení jeho pracovního uplatnění, získání dostatečné kvalifikace pro výkon povolání a řešení bytové problematiky. Principy sociální smlouvy, resp. povinnosti klienta lze shrnout v bodech následovně:1) Dodržení všech podmínek uvedených ve Smlouvě o podnájmu (poskytnutí bytu třetí osobě, dodržování veřejného pořádku, neohrožování veřejného zdraví, péče o společné prostory v místě bydliště a veřejná prostranství v bezprostřední blízkosti místa bydliště, apod.);
2) Intenzivní spolupráce s neziskovými organizacemi, které působí v rámci programu a účast na všech aktivitách směřujících k integraci a zlepšení kvality života;
3) Participace na aktivitách směřujících ke zlepšení pozice klienta i osob žijících s ním ve společné domácnosti na trhu práce, aktivní hledání pracovního uplatnění a svědomité plnění pracovních povinností v případě získání zaměstnání;
4) Zajištění pravidelné školní docházky dětí, participace rodičů na procesu vzdělávání jejich dětí (spolupráce rodičů se vzdělávacími institucemi, domácí příprava, apod.);
5) Dodržování harmonogramu povinných očkování u svých nezletilých dětí.
Nedodržení výše uvedeného je podnětem ke zrušení přidělení bytu a k zániku podnájmu. " Média již v minulosti informovala o tom, že byly z programu inkluze škrtnuty některé rodiny (resp. jednotlivci - přišli o byt), a to právě z důvodu, že v rozporu se smlouvou odmítly přijmout práci, která jim byla nabízena. Informovaly o tom jednak Novinky.cz (listopad 2013), jednak Moravskoslezský deník (červenec 2013).