Francouzský prezident Hollande skutečně pro rozhlasovou stanici France Inter pronesl, že sankce vůči Rusku musejí nyní přestat, nastane-li ve vzájemných vztazích Ruska a Ukrajiny pokrok. Hned vzápětí ovšem dodal, že " pokud k žádnému pokroku nedojde, sankce zůstávají " (inkriminované vyjádření přibližně v čase 13:45 až 14:10, třetí video zleva, francouzsky). Hollande se v rozhovoru také vyjádřil, že ho prezident Putin ujistil v tom, že se nechystá k další anexi Ukrajiny.

O prohlášení informovaly z českých zdrojů i Novinky, ze zahraničních například The New York Times nebo Deutsche Welle.

Výrok ovšem hodnotíme jako zavádějící především kvůli podmínce zlepšení vztahů, kterou francouzská hlava státu se svým výrokem spojila a kterou Zeman opomíjí a vytrhává tak dané vyjádření z kontextu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Je pravdou, že Miloš Zeman proslul jako autor tvrzení o "podvodu století" a Viktoru Koženému sliboval pobyt za mřížemi, avšak nepovedlo se nám dohledat tvrzení spojené s Tomášem Baťou, které by pocházelo z devadesátých let.

Pokud je u termínu „podvod století“ uváděn jeho autor, vždy jím je Miloš Zeman. Např.:

"...jenže například už Miloš ZEMAN tenkrát nějak přišel na to, že jde o podvod století" (Český rozhlas, Jiří Ješ; 3. 4. 1999).

"Zeman už dlouho předtím prohlašoval kuponovou privatizaci za "podvod století", přes televizi sliboval kontroverznímu obchodníkovi Viktoru Koženému, že coby premiér ho dá hned zavřít" (Respekt, Jaroslav Spurný – Akce špinavé ruce; 15. 3. 1999).

"Já si dovolím poopravit s těmi generály po bitvě, že Miloš ZEMAN hned od začátku říkal, že to je největší podvod století" (Frekvence 1, Václav Moravec – Pressklub; 8. 10. 1998).

"Tedy otec projektu, pro který současný premiér Miloš Zeman razí už léta název podvod století" (Respekt, Jindřich Šídlo – Ježek v čokoládě; 1. 2. 1999).

"Téměř geniálním politickým tahem bylo, když v době všeobecné pravicové euforie na podzim 1992 pochopil poptávku jiné části společnosti po radikální opoziční rétorice ("jít vládě po krku", "kuponová privatizace jako podvod století")" (Lidové Noviny, Bohumil Pečinka – Nereformovatelný Miloš Zeman; 8. 11. 1996).

"Ponechme stranou fakt, že jeden z nejvášnivějších odpůrců kupónové privatizace (Miloš Zeman – pozn. Demagog.cz) zřejmě změnil názor a nepovažuje ji již za "podvod století" (jinak by její výsledky nemohl respektovat)..." (Respekt, Vladimír Mlynář – Tři sta dnů Miloše Zemana; 13. 12. 1993).

První srovnání Tomáše Bati a Viktora Koženého z úst Miloše Zemana se nám podařilo nalézt pouze z roku 2004:

"Vždycky jsem říkal, že potřebujeme více Baťů, nikoli Kožených," poznamenal (Zeman) (ČTK, Tomáš Baťa oslavil na Hradě devadesátiny; 18. 9. 2004).

Použití tohoto termínu na začátku 90. let jiným politikem se nám dohledat nepodařilo.

Miloš Zeman podrobil Viktora Koženého kritice na půdě Parlamentu v dubnu 1992, kdy hovořil o "značněneseriózních postupech". Avšak toto vystoupení neobsahuje srovnání s Tomášem Baťou, jak jej zmiňuje prezident nyní.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Po ukončení konfliktu v Libyi není bezpečnostní situace pod kontrolou státu a oblasti Libye jsou kontrolovány jinými skupinami, například skupinami organizovaného zločinu nebo jinými kriminálními skupinami (.pdf, str.7-10).

V Sýrii také není bezpečnostní situace stále pod kontrolou a přes území vedou ilegální stezky pro pašování zbraní. Zbraně jsou do oblasti dodávány jinými státy využívajícími situace s cílem podpořit jednotlivé strany konfliktu. Zbraně z Libye proudí také přímo do Sýrie.

Arabské jaro ovlivnilo stabilitu většího počtu států severní Afriky, jakoEgypt atd. Nestabilní prostředí v Sýrii je využíváno i skupinami, které zakládají výcvikové tábory pro islamisty. Jedná se většinou o podporu z jiných států, naopak v Libyi by se mělo podle zdrojů citujících amerického generála Davida Rodrigueze jednat o výcvikové tábory založené přímo Islámským státem. Zprávu přebrala i další média, např. The Telegraph nebo International Business Time.

Dalším důkazem existence výcvikových kempů v Libyi je vyhnání radikálních skupin z Mali během francouzské operace, jež se na výcviku podílejí.

Přestože Martin Konvička uvedl pravdivé údaje týkající se podpory projektu, v části výroku popisující samotnou náplň programu se dopustil nepravdivých tvrzení. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Projekt Muslimové.cz byl opravdu od ledna 2014 pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Je také pravda, že je financován z grantu americké ambasády.

Dále se však Martin Konvička dopustil jen nepravdivých tvrzení.

Za prvé, projekt Muslimové.cz je určen pro střední školy a gymnázia, nikoliv pro základní školy.

Dále, ačkoliv se projekt dotýká i – v České republice poměrně kontroverzního – tématu zahalování žen, není pravda, že by bylo studentům demonstrováno, jak se hidžáb váže – což potvrdila přímo koordinátorka projektu Muslimové.cz Klára Popovová. V rámci projektu jsou pouze představeny různé pohledy na zahalování a důvody, proč je některé ženy nosí. Můžeme uvést pomůcky, které se při této aktivitě využívají – sada kartiček s fotografiemi a texty, hrací kostka.

Projekt je cílen na rozvoj kritického myšlení studentů. Studenti jsou například seznámeni se specifiky bulvárních a seriózních textů. Co se muslimů v České republice týče, je kladen důraz na to, aby studenti pochopili, že v rámci muslimské komunity existuje názorová rozmanitost.

Z vyjádření koordinátorky projektu (stejně tak z nabídky pro střední školy, kterou má Demagog.cz k dispozici) citujme také vyjádření k tomu, že na školy přichází muslimky a mladí muslimové:

"Lektorky, které studentů představují jednotlivá témata v rámci interaktivního programu, nejsou muslimky. Debata s muslimem či muslimkou je v rámci projektu možná, ale pouze na výslovnou žádost školy, přičemž považuji za důležité zdůraznit, že ve většině případů si školy, zejména z časových důvodů, objednávají pouze interaktivní program bez následné debaty s muslimem či muslimkou. Muslimové jako lektoři se zapojují v seminářích a workshopech pro dospělé".

Pozn.: Při vyhodnocování výroku jsme pracovali nejen s informacemi dostupnými na stránce projektu muslimove.cz, ale i z nabídky pro střední školy, který nám zaslala koordinátorka projektu Klára Popovová.

Na webu projektu lze dohledat také vyjádření o projektu ze strany odborníků na problematiku islámu.

Výrok hodnotíme na základě důvodové zprávy k návrhu zákona o státním rozpočtu (.pdf, str. 37). V této zprávě je zdůvodněn nárůst prostředků na platy v jednotlivých organizacích, například navýšením počtu zaměstnanců. Tato zpráva počítá se 600 novými pracovníky pro posílení kontroly a vymáhání u Generálního finančního ředitelství v kapitole Ministerstva financí.

Posílení úřadů práce o 600 terénních pracovníků schválila vláda již v červenci letošního roku.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na vyvedení ruských diplomatů, kteří jsou podezřelí ze špionáže, ihned navázalo okamžité vykázání dvou českých diplomatů z Ruska.

Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila nejprve jednoho a posléze dva další ruské špiony. Ti po odhalení opustili ČR. Ruské ministerstvo zahraničí pak následně zamezilo přístup do Ruska dvěma českým diplomatům.

Podobná situace nastala již v roce 2009. Tehdy byli dva ruští diplomaté vypovězeni z ČR kvůli podezření ze špionáže. Na to zareagovala ruská strana a nařídila dvěma českým diplomatům opustit Moskvu.

Neobvyklý je taktéž počet zaměstnanců na ruské ambasádě v Praze. 125 zaměstnanců a z toho 80 diplomatů je značný nepoměr v poměru k pouhým 15 zaměstnancům na Velvyslanectví České republiky v Rusku.

Výrok předsedy Schwarzenberga tak hodnotíme jako pravdivý.

Už v půlce srpna se Milan Chovanec sešel s ministrem financí Andrejem Babišem a vyjednal navýšení rozpočtu svého rezortu o tři miliardy korun, z toho přes miliardu případně na řešení uprchlické krize.

V pátek 28. srpna se uskutečnila porada bezpečnostních složek (v souvislosti s tragickou událostí v Rakousku), po které ministr vnitra Milan Chovanec sdělil novinářům, že Česká republika nemá informace o tom, že by se blížila masivní vlna migrantů ze Srbska či Makedonie. Zároveň informoval, že pokud by taková situace nastala, vzniknou v Jihomoravském kraji ubytovací kapacity pro 300 lidí. Situaci pro českou policii v Maďarsku monitoruje pozorovatel, policie zároveň kooperuje v součinnosti s ostatními policejními sbory členských zemí (ČTK, iHNed).

Z noci 31. srpna na 1. září však policisté v Břeclavi zadrželi přes 200 migrantů, kteří cestovali ve vlacích z Rakouska a Maďarska. Policie příjezd uprchlíků v Břeclavi očekávala. Okolí nádraží hlídkovali strážníci a před budovou byly přistavené autobusy, které uprchlíky odvezly na příslušné úřady.

Ministr vnitra po zmíněné poradě (nekonala se den před "Břeclaví") neřekl, že by se nás uprchlická krize netýkala. Už samotné konání Na druhou stranu neočekával, že za tři dny dorazí na naše hranice přes 200 uprchlíků (je ovšem otázkou, zda jde 200 lidí považovat za masivní uprchlickou vlnu).

Trend snižování výdajů na obranu je zřetelný s jednou výjimkou od roku 2005. Za posledních 10 let se rozpočet Ministerstva obrany snížil o skoro 15 mld. Kč. V souladu s výrokem Marka Ženíška nelze označit roky 2009 a 2010 za "nejrazantnější propad" financování resortu (šlo ovšem o jeden z největších meziročních propadů), nicméně od roku 2010 dochází k pozvolnému snižování výdajů. Rozpočty Ministerstva obrany v letech 2005 až 2015 (tabulka č. 1)

Rok 20052006200720082009201020112012201320142015 Rozp. v mld. Kč 58,455,454,949,851,847,743,842,040,842,043,8

zdroj: Ministerstvo obrany České republiky

Pro úplnost přikládáme i tabulku výdajů na obranu v procentech hrubého domácího produktu.

Výdaje na obranu jako % hrubého domácího produktu v letech 2005 a 2015. (tabulka č. 2)

Rok 20052006200720082009201020112012201320142015 % 1,81,61,41,21,31,21,11,1*1,01,01,0*Materiály Severoatlantické aliance ukazují 1,1%, údaje Světové banky 1,0% zdroje: NATO, World Bank

Pravdu má Marek Ženíšek také v tom, že v roce 2014 a i v končícím roce 2015 se české ekonomice daří a roste. V roce 2014 šlo o 2% HDP, aktuální predikce Ministerstva financí pro rok 2015 je 4,5% HDP.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou, reálně se na obranu v % HDP vydává stejně jako za vlády Petra Nečase v době škrtů. Výhrada se týká toho, že meziroční pokles v letech 2009-2010 nebyl největší, byl "pouze" jedním z největších.

Podle současné zákonné úpravy jsou dividendy daněny dvakrát. Příjmy z kapitálového majetku jsou předmětem § 8 zákona č. 586/1992. Sb. K prvnímu zdanění dochází při vygenerování zisku, z něhož jsou následně vypláceny dividendy, a ty jsou zdaněny taktéž. Při vyplácení dividend platí pro fyzické i právnické osoby stejná 15% daň (§ 36).

Jak uvádí server měšec.cz, jednou z praxí, jak se vyhnout danění dividend, je přesunout firmu do země, kde je daň z dividend nulová, pak se dani vyhne a dividendu inkasuje v plné výši. Menší subjekty jsou pak nuceny jít cestou, že zisk ihned investují a k vyplacení dividend ani nedojde.

Poslední návrh na zrušení daně z dividend předložila Nečasova vláda. Senát ale v době vlády Jiřího Rusnoka balíček daňových zákonů v září 2013 zamítl a předloha zákona zanikla, protože Poslanecká sněmovna byla v tu dobu rozpuštěna.

ODS během volební kampaně představila svůj program, který zahrnoval tvrzení o tom, že ODS rovnou daň z příjmů a jednoduché a nízké daně (.pdf, str.18) a také " zabráníme zvýšení daní " (tamtéž - str. 20).

Zdroj: Volební program ODS

Zvýšení daní (DPH, solidární přirážka) bylo prosazeno zákonem o změně daňvých, pojistných a dalších zákonů v Poslanecké sněmovně. Při jednání dne 7. listopadu 2012 se hlasování účastnilo 51 členů ODS. Souhlas s návrhem vyslovilo 50 poslanců a 1 poslanec ODS se zdržel hlasování.

Zvyšování daní ODS během svého volebního období ekonomickou krizí a zodpovědností za státní rozpočet. Někteří členové ODS byli proti zvyšování daní a odsoudili tento krok.