Sociální exkluze (ang.) je problémem na celém světě i v Evropské unii. O tom svědčí existence speciální politiky zaměřené na boj proti chudobě a sociální exkluzi v rámci EU nebo studie popisující problematiku v rámci USA, v rámci Latinské Ameriky nebo Asie.

O plánované reformě zpravodajských služeb informoval již v roce 2007 web ePrávo.cz a v březnu následujícího roku se reformou zabývaly také týdeníky Respekt a Týden.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Jisté kroky k nastartování reformy zpravodajských služeb skutečně proběhly, jednalo se ovšem o dílčí změny a žádná komplexní reforma jako taková prozatím neproběhla.

Bezpečnostní rada státu 5. března 2008 schválila koncepci reformy tajných služeb, která měla mít za následek vznik rozvědky a kontrarozvědky namísto dosavadního Vojenského zpravodajství, Bezpečnostnía informační služby („kontrarozvědka“) a Úřadu pro zahraniční styky a informace („rozvědka“). ÚZSI je podřízen ministerstvu vnitra, VZ ministerstvu obrany. Po reformě by však všechny zpravodajské služby spadaly pod vládu a došlo by tak k propojení civilních a vojenských tajných služeb.

V dubnu 2008 jednání o reformě přerušili poslanci z bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Své výhrady vyslovila také armáda. Ministr vnitra Ivan Langer se tehdy rozhodl reformu odložit. Jako problematické bylo také hodnoceno to, že na rozdíl od BIS a VZ není ÚZSI nikým kontrolován. Od roku 2008 proběhlo 9 dílčích novel zákona o zpravodajských službách České republiky, žádná ale neměla charakter reformy.

O reformě se začalo znovu hovořit v červenci 2010, tedy nedlouho poté, co byla jmenována vláda Petra Nečase. Premiér Nečas změny v tajných službách podpořil, ale řekl také, že nepatří mezi priority jeho vlády. K reformě za jeho vlády nedošlo.

Situace se změnila po nástupu Sobotkovy vlády, která mezi svými prioritami v programovém prohlášení uvádí následující: „Posílení parlamentní kontroly zpravodajských služeb České republiky.“ Po půl roce jejího fungování se však začínají ozývat hlasy z koaličních lavic proti reformě.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť tvrzení, že Brno o peníze přišlo jen kvůli TOP 09 je zavádějící a ani uvedená částka nesouhlasí s propočty Ministerstva financí.

Změna rozpočtového určení se objevila v programovém prohlášení (.pdf) vlády Petra Nečase. Při projednávání vládou 23. května 2012 pro tuto novelu hlasovalo (.doc - záznam z jednání vlády - bod 19) všech 13 přítomných členů vlády. Není sice specifikováno, kteří členové vlády pro daný návrh hlasovali, nicméně na jednání své návrhy předkládali také ministři ODS (Martin Kuba, Petr Fiala, Petr Bendl, Pavel Blažek a předseda vlády Petr Nečas), kteří tedy také pravděpodobně hlasovali i pro změnu rozpočtového určení daní.

TOP 09 a především hnutí Starostové a nezávislí tuto změnu sice aktivně prosazovali a z řad ODS se ozývala kritika. Když však přišlo na hlasování v Poslanecké sněmovně, tak pro změnu hlasovalo 44 poslanců ODS a proti byli jen dva pražští poslanci tohoto klubu (David Vodrážka a Jan Florián). Pro novelu kromě TOP 09 a ODS hlasovala také většina klubů ČSSD, KSČM, VV i nezařazených poslanců.

Česká televize uvedla, že Brno přijde v důsledku rozpočtového určení daní o 203 milionů korun, avšak např. primátor Brna Roman Onderka ve svém rozhovoru pro Brněnský deník uvedl stejnou částku jako František Vižďa, tedy 250 milionů. Na internetu lze nalézt také web ObceLidem.cz, který spočítá, o kolik si obec díky novému rozpočtovému určení daní polepší či pohorší. V případě Brna uvádí ztrátu 208 139 000 Kč. Důležité je však v tomto případě podotknout, že je web provozován TOP 09 a STAN.

Stránka však vychází z propočtů Ministerstva financí, které u Brna shodně uvádí oněch 208 139 tis. Kč.

K zmražení civilně-vojenské spolupráce NATO a Ruské federace došlo 1. dubna v souvislosti s odmítnutím anexe Krymu a dalšího narušování státní suverenity Ukrajiny. V daném prohlášení se rovněž uvádí: "politický dialog v Radě NATO - Rusko může dále pokračovat, jak je to nutné na úrovni velvyslanců a výše, který nam umožní výměnu pohledů, především na tuto krizi." Tento postoj NATO opětovně deklarovalo i v oficiální deklaraci ze summitu ve Walesu (bod 22. a 23).

Ostravská univerzita v Ostravě vydala Metodickou příručku pro výkon terénní sociální práce, kde jsou role, kompetence, práva a povinnosti terénního pracovníka definovány (.pdf, str. 15–28). Dokument na straně 26–28 definuje spolupráci pracovníka s veřejnoprávními subjekty, neziskovými organizacemi a soukromými subjekty. Terénní sociální pracovník/terénní pracovník úřadům a institucím a místním neziskovým organizacím konkrétně nabízí:

• zprostředkování kontaktu mezi uživatelem služby a úřadem,
• poskytnutí sociálního a právního poradenství na základě znalosti terénu,
• vzájemné sdílení informací a zkušeností,
• pomoc s listinami, dopisy (vysvětlení obsahu úředních dopisů a dokumentů uživateli),
• pomoc uživateli se sepsáním dopisu, žádosti, vyplněním formuláře,
• pomoc uživateli zorientovat se v situaci, vysvětlit požadavky úřadu, instituce,
• podporu a motivaci uživatele v hledání vhodných řešení,
• doprovod na jednání,
• spolupráci na řešení problému (zakázky) uživatele služby,
• zprostředkování spolupráce s jinou organizací,
• doprovod uživatele apod.

Sociální práce jsou financovány ze státního, krajského či obecního rozpočtu, státních dotací, sponzorských darů, fondů či grantů. Teologická fakulta Jihočeské univerzity uvádí (str. 2), že sociální služba může být součástí veřejných služeb. Tzn. v případě, kdy sociální služby objednává obec, kraj nebo stát.

Studie Hazardní hraní v České republice a jeho dopady (.pdf) zařadila kvízomaty do nelegálního trhu s hazardními hrami (str. 12) a představila zároveň zároveň i mnohá doporučení pro řešení problémů souvisejících s hazardem (str. 8–10).

Členy širší pracovní skupiny studie přitom byli zástupci a zástupkyně Ministerstva financí i Matěj Hollan za občanské sdružení Brnění (str. 1–2). Ministerstvo se Sdružením tudíž opravdu spolupracovalo při řešení problému kvízomatů.

Zavedením tzv. kvízomatů mohou provozovatelé hracích přístrojů obcházet zákazy provozu hracích automatů (zprávu o tom podala např. ČT). Kvízomat nepracuje pouze na principu náhody, nýbrž hráči pokládá jednoduché otázky (např. “kolik je 1+1”). O snaze Ministerstva financí omezit provoz kvízomatů napsal Idnes.cz či Brněnský deník. Ministerstvo podle těchto zpráv na provozovatele automatů v Brně podalo několik žalob.

Brněnské zastupitelstvo schválilo 11. listopadu 2008 vyhlášku (.pdf) o regulaci provozu výherních hracích přístrojů, která zakazuje provozovat výherní automaty v místech vyjmenovaných v příloze (.doc). Mezi nimi však Onderkou jmenované ulice Cejl ani Bratislavská nejsou. Na mapě brněnských městských částí jde vidět, že ulice Cejl a Bratislavská spadají do MČ Brno-Sever. Příloha dané vyhlášky na poslední straně přitom explicitně říká, že "v této části není provozování výherních hracích přístrojů touto vyhláškou omezeno."

Matěj Hollan se opravdu podle svého vyjádření ze stejného pořadu (čas 12:00) 5 let hazardu věnuje.

Ohledně osm let staré schůzky jsme kontaktovali primátora s žádostí o doplňující informace.

Podle informací z Rekonstrukce státu se jednalo o soukromý rozhovor zástupce RS s ministrem, není z něj tedy žádný veřejně dostupný záznam.

"Pan Prachař se jednoznačně zavázal podpořit rozšíření pravomocí NKÚ a průhledné financování politických stran v parametrech navrhovaných Rekonstrukcí státu. Další zákony z principu podporuje, má výhrady k některým detailům. U Registru smluv se vyslovil pro jeho zřízení. Má drobné výhrady k okruhu zveřejňovaných informací u určitých typů smluv," sdělilo nám sdružení Rekonstrukce státu.

Antonín Prachař je jedním z 51 kandidátů do Senátu, kteří alespoň částečně podpořili návrhy Rekonstrukce státu.

V rozhovoru pro Mladou frontu mluví lídr Změny pro Plzeň obecně o kandidátkách a míní nimi kandidátky této formace na plzeňský magistrát a také do zastupitelstev městských částí 1–4. Prvních 7 kandidátů na těchto listinách by tedy nemělo mít "kandidátskou zkušenost". Pro potřeby hodnocení výroku jsme zúžili analýzu na volební obvody "na magistrát" a do zastupitelstva Plzně 1. Je patrné, že kandidáti Změny pro Plzeň (prvních 7) mají v řadě případů kandidátskou minulost, výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Zastupitelstvo statutárního města

Analýzou dat ze serveru Volby.cz jsme zjistili, že prvních 7 kandidátů na kandidátce Změny pro Plzeň (Renáta Zoubková, Monika Adéla Šindelářová, Štěpán Esterle, Martin Marek, Jiří Novotný, Petr Baierl a Zdeněk Jůza) v roce 1994, 1998, 2002, 2006 ani 2010 nekandidovali do zastupitelstva magistrátu města Plzně ani do zastupitelstev městských částí.

Ovšem s jednou výjimkou. Tou je Petr Baierl, který v roce 2010 kandidoval do zastupitelstva městské části Plzeň 3.

Podíváme-li se na další typy voleb (Marek nespecifikuje druh voleb, mluví o kandidatuře obecně), zjistíme, že kandidátskou minulost má (z předčasných parlamentních voleb 2013 v dresu hnutí Změna) sám lídr Marek, dále Zoubková, Šindelářová a opět Baierl.

V krajských volbách v roce 2012 pak do zastupitelstva Plzeňského kraje kandidoval za Stranu zelených opět Petr Baierl.

Plzeň 1 V první sedmičce kandidátů najdeme již zmíněnou Moniku Šindelářovou a opět Martina Marka, u nichž kandidatura reálně proběhla zhruba před rokem.

Dále pětka na kandidátce, Štěpánka Balcarová, kandidovala v roce 2012 v krajských volbách za Stranu zelených.

Vzhledem k nemožnosti zjistit, jak moc se jednotliví kandidáti znají nebo neznají, tuto část výroku nehodnotíme. Co se jádra výroku týče, není pravdou, že prvních sedm kandidátů nikdy nekandidovalo, proto je výrok nepravdivý.

Ve svém sobotním vyjádření pro novináře skutečně premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že se v případě dodržování příměří na Ukrajině nemusí nové sankce začít hned uplatňovat. Pravdivé je pak i konstatování, že kancléřka Angela Merkelová patří mezi politiky, kteří zastávají stanovisko, že Rusko se novým sankcím může vyhnout, pokud se viditelně zapojí do řešení krize na východní Ukrajině.