Hnutí Úsvit bylo zaregistrováno Ministerstvem vnitra 19. června 2013, hnutí ANO 2011 11. května 2012. Nicméně již v listopadu 2011 se Andrej Babiš obrátil se svou výzvou na občany (tedy svým způsobem jde o delší období), formálně však hnutí ANO funguje pouze něco přes 2 roky.

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Základ financování kampaně Václava Hampla tvoří příspěvek KDU-ČSL ve výši 500 tisíc Kč. Výdaje placené z tohoto příspěvku lze dohledat na transparentním účtu KDU-ČSL. Bylo potvrzeno i spojení financování se SZ, která obdobně financovala kampaň Václava Lásky, jenž kandidoval za obvod č. 21. Dále se jistým dílem na financování kampaně podíleli i jednotliví přispěvatelé, jejichž seznam lze nalézt zde.

Podle Transparency International navíc Václav Hampl dostal nejlepší možné hodnocení, tedy známku 1.0 za průhlednost své kampaně.

Na základě dokumentu Evropské komise (anglicky, pdf, strana 3) má k 1. 7. 2014 dvě snížené sazby − resp. dvě a více snížených sazeb (nebo super snížených sazeb) − celkem 17 členských zemí EU. Jedná se tedy o většinu členských zemí, a proto hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý. Dvě snížené sazby má Belgie, Řecko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Finsko a Švédsko (celkem 12 zemí). Dvě snížené sazby plus jednu super sníženou sazbu DPH má Francie, Irsko a Lucembursko (celkem 3 země) a jednu sníženou a jednu super sníženou sazbu má Španělsko a Itálie (celkem 2 země).

Členská zeměSuper snížená sazbaSnížená sazbaZákladní sazbaMezisazba Belgie -6/122112Bulharsko-920-ČR-1521-Dánsko--25-Německo-719-Estonsko-920- Řecko -6,5/1323- Španělsko 41021- Francie 2,15,5/1020- Chorvatsko -5/1325- Irsko 4,89/13,52313,5 Itálie 41022- Kypr -5/919-Lotyšsko-1221- Litva -5/921- Lucembursko 36/121512 Maďarsko -5/1827- Malta -5/718-Nizozemsko-621-Rakousko-102012 Polsko

5/823- Portugalsko -6/132313 Rumunsko

5/924-Slovinsko-9,522-Slovensko-1020- Finsko -10/1424- Švédsko -6/1225-UK-520-

Úsvitem navrhovanou hmotnou, trestní a osobní odpovědnost politiků detailně rozebíráme v následujícím výroku. Zde se zaměříme na povinnost řádného hospodáře a pojem hmotné odpovědnosti samotný.

De facto identický výrok Tomia Okamury jsme již ověřovali v předchozí diskusi s výsledným hodnocením nepravda. Na tomto hodnocení trváme i tentokrát, níže naleznete naše odůvodnění.

Nejprve je nutné podívat se z hlediska práva na pojem "péče řádného hospodáře". Ten do českého práva poprvé " zavedl " (nikoliv přesně definoval) dnes již neúčinný obchodní zákoník, který byl nahrazenzákonem o obchodních korporacích (částečně samozřejmě také novým občanským zákoníkem).

V souhrnu můžeme říci, že dle původního obchodního zákoníku je pojem "péče řádného hospodáře" chápán (.pdf, str.10–11) jako:"základní míra péče, kterou musí členové představenstva akciové společnosti, jednatelé společností s ručením omezeným, komplementáři komanditní společnosti, členové dozorčích rad, společníci veřejné obchodní společnosti a likvidátoři vynaložit při výkonu svých funkcí, a to při plnění všech povinností vyplývajících pro ně ze zákona nebo zakládajících dokumentů" – definice převzata z diplomové práce PÉČE ŘÁDNÉHO HOSPODÁŘE (.pdf) Markéty Keilové z Masarykovy univerzity z roku 2007, pro srovnání předchozí odkaz na e.pravo.cz.

Přestože se pojem péče (a zásady) řádného hospodáře v posledních několika letech objevil i v jiných zákonech (viz dále), než je původní obchodní zákoník, zákonodárce nikde tento pojem nevymezuje (ani v předpisech na obchodní zákoník navazujících). Nalezení jeho obsahu tedy zůstává především na judikatuře, odborné veřejnosti (viz naše citace) a také na podnikatelské praxi samotné.

Nyní musíme konstatovat, že obecně se tedy "péče řádného hospodáře" vztahuje na všechny politiky (starosty, hejtmany, poslance, zastupitele, členy vlády atd.), kteří jsou za stát či územně samosprávný celek (ÚSC) účastni v kontrolních orgánech právnických subjektů (soukromoprávní subjekty s majetkovou účastí státu či ÚSC), jež jsou zřízeny na základě výše uvedených zákonů, ale i dalších zákonů (viz dále), které pracují se zásadami a znaky poměrně obtížně vymezeného pojmu "péče řádného hospodáře". Tomio Okamura se však zásadně mýlí, když tvrdí, že jsou z něho (ve výše nastíněném kontextu a vymezení pojmu) vyloučeni např. ministři či hejtmani.

Ve vztahu k (veřejnému) majetku veřejnoprávních korporací (nikoliv soukromoprávních osob s majetkovou účastí státu) – státu (protože ten je veřejnoprávní korporací) či ÚSC – je však vymezení pojmu a zásad odpovídajících "péči řádného hospodáře" často i daleko přísnější, nežli je tomu ve výše nastíněném případě (dnes účinného) zákona o obchodních korporacích či občanského zákoníku.

Obecně jsou zásady odpovídající pojmu "péče řádného hospodáře" v této oblasti vymezeny a rozprostřeny mezi několik zákonů. Typicky se jedná o zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, či tzv. velká rozpočtová pravidla (zákonč. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů), zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku atd. ve vztahu ke státnímu majetku. Dále tzv. "malá rozpočtová pravidla" (zákonč. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a zákony o krajích, obcích, či hl. města Prahy, ve vztahu k majetku ÚSC.

Více o celé materii hovoří stanovisko vlády ČR (.pdf). Ta posoudila návrh vydání zákona o péči řádného hospodáře u svěřeného majetku veřejnoprávních korporací, který předložila skupina poslanců hnutí Úsvit v čele s Tomiem Okamurou.

Naše odůvodnění však nekončí. Je nutné definovat i pojem hmotná odpovědnost, který předseda hnutí Úsvit používá naprosto bezprecendentně a nesprávně.

Hmotná odpovědnost je specifický právní statut, který upravuje vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (a to samozřejmě i státním zaměstnancem, nikoliv však zaměstnancem ÚSC, který má svoji vlastní úpravu) ve věci: ..."hospodaření s prostředky svěřenými zaměstnavatelem, povinnosti střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Odpovědností zaměstnavateli za škodu, kterou zaměstnaneczpůsobí zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním..." (viz předchozí odkaz) a je upraven zákoníkem práce (tzv. "dohoda o hmotné odpovědnosti" musí mít např. písemnou podobu, jinak je neplatná atd.).

S výše popsanými zásadami "péče řádného hospodáře" však takto definovaná a v českém právu zakotvená "hmotná odpovědnost" nemá – a ani nemůže (alespoň prozatím) – mít absolutně nic společného, neboť starostové, hejtmani, ministři atd. nejsou zaměstnanci státu či ÚSC a zodpovídají se pouze svým voličům.

Na závěr je tedy nutné konstatovat, že všichni politici jsou samozřejmě za "nevhodnou péči o veřejný majetek" odpovědní (nikoliv však "hmotněodpovědní", neboť hmotná odpovědnost je specifický právní vztah, jak jsme popsali výše) za porušení různě ve výše uvedených právních předpisech vymezených a specifikovaných "zásad péče řádného hospodáře", a to dle příslušných sankcí uvedených v těchto či v jiných zákonech (např. i v trestnímzákoně, protože ten samozřejmě obsahuje přečiny a zločiny proti majetku či hospodářské trestné činy).

Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako pravdivý na základě informací ohledně legislativního procesu daného návrhu ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. RPSN, tedy tzv. roční procentní sazba nákladů, je číslo zahrnující celkové náklady úvěru, tedy " úroky, provize, poplatky pro zprostředkovatele úvěru a jiné poplatky související s úvěrovou smlouvo u" vyjádřené formou ročního procenta z celkové výše úvěru. Podrobnější vysvětlení dále např. na této stránce.

Skupina poslanců za hnutí Úsvit skutečně dne 29. listopadu 2013 předložila návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, který stanovuje nejvyšší přípustnou míru RPSN, jak uvádí poslanec Okamura. Návrh prošel v legislativním procesu až do 3. čtení, v němž byl na 10. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. června 2014 zamítnut.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, 22. srpna 2012 byl Pirátskou stranou přijat tzv. předpis o lobbingu, který v § 4 uvádí, že:

(1) Představitelé strany mají povinnost zveřejňovat na systémech strany pro širokou veřejnost informace o svých lobbistických kontaktech, nestanoví-li tento předpis jinak (§ 5).
(2) Zveřejňují se následující informace o kontaktech:a) okamžik, původce, způsob a průběh kontaktu,
b) jména zúčastněných osob, zejména lobbistů a jejich klientů,
c) uvedení záležitosti, které se kontakt týkal,
d) popis zvláštního zájmu,
e) všechny poskytnuté nebo slíbené výhody a plnění.

Odkaz na evidenci lobbistických kontaktů Pirátské strany naleznete zde.

Sankce Evropské unie vůči Rusku jsou zaváděny postupně již od 5. března, kdy EU reagovala na dění na Krymu. Přehled dosud zavedených sankcí je k dispozici například na stránkách Ministerstva financí.

K dispozici jsou různé mapy, znázorňující, jak velká část ukrajiského území je pod kontrolou proruských jednotek, napříkad tato mapa stanice ABC, která porovnává stavy z června a srpna.

Porovnat situaci z března a srpna je možné také na blogu Geographic Travels.

Podle NATO na Ukrajině operují ruské jednotky. V posledních dnech také přinesl server LostArmour.info evidenci o tom (dostupné na Idnes.cz), že povstalci disponují tankovou technikou, kterou má ve výzbroji pouze armáda Ruské federace.

Kurdové (a nejen oni) skutečně používají zbraně, které jsou nazývány "Brno". Zmínku o nich lze nalézt v různých článcích. Pušky Brno např. kurdské Lidové obranné jednotky zabavily minulý rok při útoku na jednu z vesnic. Zmiňuje je však již novinový článek z roku 1980, ve kterém o kurdských bojovnících hovoří LeRoy Woodson, novinář National Geographic, který s Kurdy strávil devět týdnů. A říká: "Jsou to skvělí střelci. Jejich nejoblíbenější zbraní je puška Brno s dostřelem 800 yardů, což je v horách mnohem lepší než AK 47 s dostřelem 300 yardů, kterou používají Iráčané."

Kurdský filmový režisér Huner Saleem dokonce napsal knihu nazvanou "Otcova puška", ve které vzpomíná na své dětství v Kurdistánu, kdy jeho otec opakovaně odcházel do hor se starou "brněnskou puškou" a říkal: „Příští rok bude Kurdistán svobodný.“

Výrok Karla Schwarzenberga tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť je to skutečně u kurdských bojovníků obvyklá a oblíbená zbraň.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na informace NATO.

Podle stránek zpravodajství NATO (JISR, angl.) mají všechny státy Aliance vlastní zdroje a metody získávání zpravodajských informací.

Na schématu reakce na hrozby (pdf. angl. str. 30) lze pozorovat, že jako primární jsou zpravodajská pozorování jednotlivých národů, na které navazuje zhodnocení států Aliance. NATO tak vlastní zpravodajskou službu nemá, ale využívá zdrojů členských států.

Výbor, který je zodpovědný mimo jiné i za zpravodajské informace, je vojenský výbor (Military Committee), který zasedá každý týden. Jeho součástí je zpravodajský výbor (Intelligence Committee, pdf. angl. str. 31).

Neschází se tedy tak často, jak uvádí ministr zahraničí Zaorálek.

I přes tento drobný omyl považujeme výrok jako pravdivý.

Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který kontroluje stát, jenž hospodaří se státním majetkem a státním rozpočtem. Resortní program hnutí ANO pro předčasné volby 2013 do Poslanecké sněmovny se zmiňuje v bodě 1 o dosavadním špatném státním hospodářství. Jejich cílem bylo tuto situaci zlepšit. Zvýšení pravomocí NKÚ se dále projednávalo v Poslanecké sněmovně, přičemž mezi navrhovatele patřilo mimo jiné hnutí ANO. V současné době se novela projednává v Senátu. Snahu o zvýšení pravomocí NKÚ ze strany ANO zmiňují také mediální zprávy. Výrok je hodnocen jako pravdivý.