Podle dat Institutu pro studium války (Institute for the Study of War - ISW) se většina útoků Ruské federace skutečně soustředí na území držené rebely v severozápadní Sýrii. V citovaném dokumentu ISW shrnuje ruské útoky v Sýrii od 30. 9. do 16. října za pomoci syrských, ruských i západních vládních zdrojů a syrských aktivistů. ISW transparentně uvádí, které útoky má potvrzené z věrohodných zdrojů a které pouze ze sekundárních. Mapa útoků potvrzuje slova ministra Zaorálka, že ačkoli cíle tzv. Islámského státu byly několikrát zasaženy, primárním cílem ruských náletů je syrská opozice. Ke stejnému závěru nás vedou i data IHS conflict monitor, která cituje deník the New York Times.

Ministerstvo obrany RF na svých stránkách uvádí oblast útoků, která shodují s výše uvedenými daty, ale tvrdí, že cílem je výhradně Islámský stát (např. zde, zde). Nicméně z dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Sergeje Lavrova je zřejmé, že ruská identifikace cílů není příliš sofistikovaná ("Pokud to vypadá jako terorista, chová se to jako terorista, chodí to jako terorista, bojuje to jako terorista, pak je to jistě terorista, ne?"). Výrok ministra Zaorálka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zdroj: Institute fot the Study of War

Milan Chovanec se úřadu ministra vnitra chopil 29. ledna 2014. Vedení Policie ČR prodělalo mezi prosincem 2010 a únorem 2014 na pozici policejního prezidenta čtyři změny. Celý proces je poměrně komplikovaný, pojďme tedy historii na policejním prezidiu rozkrýt.

V prosinci 2010 skončil ve funkci Oldřich Martinů a o měsíc později se do čela Policie ČR poprvé dostává Petr Lessy. V srpnu 2012 je však tehdejším ministrem vnitra Janem Kubicem (nestr.) odvolán, důvodem je obvinění ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby a pomluvy. V návaznosti na tyto události byl Lessy propuštěn ze služebního poměru.

Do funkce byl na konci srpna 2012 jmenován Martin Červíček, ale ani on v křesle policejního prezidenta nevydržel dlouho.

Mezitím totiž Petr Lessy dovedl celý spor k soudu, ten mu dal na podzim 2013 za pravdu, zastavil jeho stíhání a odvolání z pozice policejního prezidenta označil za nesprávné.

Ministr vnitra v demisi Martin Pecina, který nahradil Jana Kubiceho, vrátil 3. prosince 2013 Petra Lessyho do funkce policejního prezidenta.

Dvojvládí na policejním prezidiu trvalo zhruba měsíc, 7. ledna 2014 oznámil Martin Pecina, že při jmenování Martina Červíčka v srpnu 2012 došlo k pochybení.

Pecina svoje rozhodnutí odůvodnil následovně:

"Martin Pecina upozornil, že při jmenování brig. gen. Martina Červíčka do funkce policejního prezidenta došlo k výraznému pochybení, proto mu poradní komise doporučila zrušit rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru č. 406/2012, kterým byl do funkce ustanoven brig gen. Martin Červíček."

„Tehdejší ministr vnitra Jan Kubice nezákonně odvolal brig. gen. Martina Červíčka z funkce náměstka policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování. Tuto pravomoc má pouze policejní prezident nebo jím pověřený policejní náměstek, nikoliv ministr vnitra. Proto bylo odvolání a následné jmenování brig. gen. Martina Červíčka policejním prezidentem nezákonné,“ dodal ministr vnitra."

Policejním prezidentem byl tedy opět Petr Lessy, nicméně schizma dvojvládí pokračovalo další měsíc. Milan Chovanec se po týdnu ve funkci chopil iniciativy a 5. února 2014 se s Petrem Lessym i Martinem Červíčkem dohodl na smíru.

"Ministr vnitra Chovanec se dohodl jak s policejním prezidentem Petrem Lessy, tak s jeho současným náměstkem Martinem Červíčkem na vyřešení dvojvládí v čele policejního sboru. Petr Lessy rezignuje k 28. únoru 2014 na funkci policejního prezidenta a bude se připravovat jako budoucí policejní atašé na své vyslání do Bratislavy. O návrat do čela policie nebude usilovat ani Martin Červíček."

Ve výběrovém řízení byl novým prezidentem vybrán Tomáš Tuhý, který byl do funkce jmenován 12. dubna 2014.

Dvojvládí na polici technicky skončilo již 7. ledna 2014, tedy tři týdny před nástupem Milana Chovance na ministerstvo vnitra, nicméně celý spor si se sebou nesl jistou pachuť, té se Policie ČR zbavila až v únoru 2014, kdy bylo pod Chovancovým vedením rozhodnuto, že si Červíček ani Lessy nebudou nárokovat post policejního prezidenta a místo toho vyhlásí ministerstvo vnitra standardní výběrové řízení.

Jak sám Tomio Okamura dále v rozhovoru prozrazuje, vycházel z textu na serveru Parlamentní listy. Patrně se jedná o komentář mediálního analytika Petra Žantovského:

"Nedávno jsem si udělal průzkum a zjistil jsem, že jen v Praze a ve větších českých městech působí, a to dlouhá léta, více než pětadvacet rozmanitých sdružení, která mají ve svém předmětu činnosti jakousi péči o migranty. Takže výkřiky o tom, že je naší mravní povinností začít konečně pro uprchlíky něco dělat, jsou lež jako věž, protože tato sdružení z veřejných prostředků, ať už státních, evropských, krajských či regionálních požírají ročně tři čtvrtě miliardy korun českých," cituje server Žantovského bez odkazu na zdroj této informace. Dále Žantovský píše, že "u většiny z těch sdružení končí v průměru osmdesát procent těch prostředků na osobních nákladech, tedy na mzdách zaměstnanců těchto tzv. neziskových sdružení".

Informace jsme ověřili v rejstříku ARES - Administrativní registr ekonomických subjektů, kde jsme prověřili největší neziskové organizace, které se zabývají pomocí uprchlíkům.

Zdaleka největším příjemcem veřejných peněz mezi nimi je Člověk v tísni, který od roku 2000 získal 942 milionů korun, z toho pak 170 milionů v roce 2014. Mezi aktivity Člověka v tísni však zdaleka nepatří jen pomoc uprchlíkům.

O struktuře nákladů této organizace vypovídá finanční zpráva, která je součástí výroční zprávy. Z celkových nákladů organizace, které činí více než miliardu korun, tvoří osobní náklady necelou čtvrtinu: 235 milionů (Výkaz zisku a ztráty, řádek A.III).

V tabulce přinášíme přehled deseti největších neziskovek (ty identifikoval časopis Ekonom v čísle 26/2015 z 25. června - online dostupné v placené verzi webu ihned.cz). Statistika se věnuje tomu, kolik dostaly v uplynulém roce ze státního rozpočtu, celkové náklady a kolik z toho tvoří osobní/mzdové náklady. Částky jsou v milionech korun.

OrganizaceIČOZe státního rozpočuNáklady celkemOsobní náklady Člověk v tísni 257552771701064236 Organizace pro pomoc uprchlíkům 45768676102214 Poradna pro integraci 67362621172113 InBáze 2654821692013 Centrum pro integraci cizinců 266319974126 Multikulturní centrum Praha 700980856105 META - Společnost pro příležitosti mladých migrantů 269826336138 Sdružení pro integraci a migraci 26612933685 MOST PRO 67441441143 Evropská kontaktní skupina *26600234675 *poslední dostupné údaje jsou za rok 2013

Tyto organizace dohromady dostaly v roce 2014 ze státního rozpočtu necelou čtvrt miliardu. Jde o největší neziskové organizace v této oblasti, dotace menším se tedy bude pohybovat maximálně v řádu jednotek milionů. Souhrnně pak celková dotace na tyto organizace ani zdaleka nedosahuje částky, kterou uvádí Tomio Okamura.

Jak je navíc z tabulky patrné, mzdové náklady tvoří u většiny těchto organizací mnohem méně než 80 %.

Dle posledních statistik Českého statistického úřadu (.pdf) dosahuje podíl cizinců na počtu obyvatel v České republice výše 4,1 % (data ke konci roku 2013). To odpovídá tvrzení ministra Chovance.

Ministr již ale neuvádí korektní data co se týče průměru EU, tudíž i jeho tvrzení o tom, že jsme " naprosto v tom evropském proudu ", není pravdivé.

Podle dat Eurostatu (.pdf - data 2011) je počet cizinců v EU v průměru 6,6 %, což je průměr o více než polovinu vyšší oproti ČR.

Eurostat uvádí i Chovancem zmíněné číslo 4,1 %, jde ovšem pouze o cizince z dalších členských států EU, kteří žijí na území jiného evropského státu. I zde by ovšem byl podíl cizinců v ČR podstatně menší, než jaký je průměr EU (konkrétně 2,7 % u ČR a 4,1 v EU27). Ministr zde tedy směšuje rozdílné statistiky.

Předmětné "navýšení odpočtu z daní" je součástí novely zákona o daních z příjmů, která je v současné chvíli projednávána ve výborech PSP ČR jako Sněmovní tisk 612 /0, přičemž vláda materiál předložila sněmovně dne 23. 9. 2015.

Dle důvodové zprávy novela mimo jiné: "V souladu s Programovým prohlášením vlády se navrhuje v roce 2016 další zvýšení daňového zvýhodnění, a to na druhé dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3 600 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 600 Kč měsíčně (tj. o 7 200 Kč ročně) oproti daňovému zvýhodnění na jedno dítě, které bylo uplatňováno do konce roku 2014. Pro rok 2016 se tedy navrhuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě ponechat beze změny u jednoho dítěte (aktuálně 13 404 Kč ročně) a zvýšit částku na druhé dítě ze stávajících 15 804 Kč ročně na 17 004 Kč ročně a zvýšit částku na třetí a každé další dítě ze stávajících 17 004 Kč na 20 604 Kč. Maximální výše daňového bonusu zůstává nezměněna. "

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace pak v kontextu předkládaných důsledků implementace zákona předpokládá následující: "Z hlediska ekonomické teorie uplatněné při zpracování studie je důležité oddělit náklady a transfery. Náklady dané akce jsou chápány jako částka, o kterou se sníží celkový skutečný blahobyt resp. bohatství společnosti. V podstatě to znamená, že měření společenských nákladů nespočívá v pouhém vyčíslení jednotlivých výdajů, ale spočívá spíše ve snaze o nalezení čistých nákladů pro společnost, tedy nákladů, které přímo snižují společenský blahobyt. Pokud jde tedy o situaci, kdy blaho jedněch je redukováno, ale blaho druhých ekvivalentně zvýšeno, pak nejde o sociální náklad, ale o transfer. Z tohoto hlediska jsou snížené příjmy (nebo zvýšené výdaje v případě daňového bonusu) veřejných rozpočtů a státního rozpočtu (redukce blaha) transferem, který zajišťuje příjem (zvýšení blaha) příjemců (rodin s dětmi)."

S ohledem na stav legislativního procesu a nastavení účinnosti k 1. 1. 2016, hrozí u sledované novely riziko nevčasného schválení popsané slevy na dani a tedy nemožnosti si ji nárokovat po celý rok. Podle vyjádření ministra financí Andreje Babiše však: " Součástí (novely pozn. aut.) bude přechodné ustanovení, které jasně určí, že zvýšenou slevu lze uplatnit za celý rok 2016. Poměrnou část za měsíce, které nastanou před přijetím zákona, dostane zaměstnanec při ročním zúčtování, takže nikdo o nic nepřijde."

Na základě výše uvedeného tedy můžeme výrok označit za pravdivý, neboť PSP ČR v současné chvíli projednává novelu zákona o daních z příjmů, který zavádí zvýšení daňového zvýhodnění pro druhé a třetí dítě, přičemž předpokládaným důsledkem legislativního návrhu má být "zvýšení" blaha příjemcům zvýhodnění (tedy rodin s dětmi).

Dle Minské dohody II (celý text na webu The Telegraph) platí od února 2015 v oblastech Doněcku a Luhansku oboustranný klid zbraní. Měla se vytvořit bezpečná 50 kilometrů široká zóna, ve které nebudou zbraně o ráži 100 mm a více. Klid zbraní měl být kontrolován zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE).

OSCE vydává každý den zprávy ze speciální monitorovací akce na Ukrajině, ty skutečně porušování dohod zmiňují.

Např. ve zprávě z 20. listopadu 2015 hovoří o narušení klidu zbraní mezi osmou a desátou ráno v Doněcké oblasti. Zároveň popisuje nalezení týden starého kráteru po výbuchu bomby asi 30 kilometrů západně od Doněcku.

Během listopadu zaznamenala (.pdf, str. 1) OSCE tři případy vystřelení rakety Grad ráže 122 mm a to jak z prostoru ovládaného vládou, tak i tzv. Doněckou lidovou republikou. Tyto rakety byly použity poprvé od konce srpna.

Evropská unie zveřejnila 18. listopadu návrh nové směrnice zpřísňující podmínky vlastnění palných zbraní (.pdf). Podle návrhu se zakazuje vlastnění samonabíjecích zbraní, pokud mají vzhled samočinných/automatických zbraní.

Zákaz tedy rozlišuje podle vzhledu a zákaz by se podle návrhu mohl týkat i poloautomatických zbraní (strana 17, návrh přidává do kategorie A - Zakázané střelné zbraně ke stávajícím i Civilní poloautomatické střelné zbraně, které mají vzhled zbraní s automatickým mechanismem.)

Vzhledem k tomu, že primární rozlišovacím prvekm pro zákaz zbraně je jeho vzhled, jsou zakázány i upravené samopaly (z automatických na poloautomatické nebo samonabíjející). Více o vlastnění poloautomatických samopalů a jejich úpravách pro možnosti vlastnění v ČR zde.

Automatické zbraně jsou takové zbraně, jejichž konstrukce jim umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště. Samonabíjející, označovány také jako poloautomatické zbraně, jsou zbraně umožňující pouze jeden výstřel na jedno stisknutí spouště.

Součástí návrhu je i sjednocení norem označování zbraní v rámci EU, povinné zdravotní prohlídky atd. Návrh měl být podle plánu projednáván v dubnu 2016, ale vzhledem k okolnostem se mu EU začala věnovat dříve.

Komisařka pro vnitřní trh, průmysl a malé a střední podniky Elžbieta Bieńkowská navrhuje úplný zákaz vlastnění samonabíjejích zbraní.

Debata o vlastnění zbraní je vedena i v ČR. Navrhuje se například vystavení platnosti zbrojního průkazu pouze na 5 let (novela zákona týkající se prodloužení platnosti zbrojního průkazu z 5 na 10 let začala platit v polovině roku 2014), zpřísnění zdravotních kontrol a zavedení psychotestů. Novela zákona reagující na útok v Uherském Brodě a také útoky v Paříži byla 7. prosince schválena vládou. Platnost zbrojního průkazu je znovu pouze 5 let a pro prodloužení bude muset být doložena zdravotní způsobilost. Psychotesty stále nejsou povinné a jsou prováděny pouze na doporučení lékaře. Snadnější by mělo podle novely být zabavení zbraně.

Poslanec Jan Volný se výrokem odkazuje na odpověď ministra financí Andreje Babiše, uvedenou pro Českou televizi.

Babiš na otázku ČT (v čase 31:14 - pozn. Demagog.cz), zda se bude elektronická evidence týkat i profesí, jako jsou kominíci, instalatéři apod., kteří nemají stálou kamennou provozovnu, odpověděl: "Nebude se jich to týkat. "

Je třeba uvést, že v předkládací zprávě návrhu zákona o evidenci tržeb z 5. 2. 2015 není explicitně uvedeno, že by živnostníci bez kamenné provozovny byli od zavedení elektronické evidence oproštěni. Na druhou stranu v předkládací zprávě je zanesena věta: " Výjimky z evidování tržeb se předpokládají pouze v případech, ve kterých s ohledem na model podnikání není evidování tržeb možné nebo účelné."

Na základě informací o misi působící v Mali hodnotíme výrok jako nepravdivý. Naše jednotky totiž v Mali pracují v rámci výcvikové mise EU (EU TM), nikoliv pod francouzským velením. Velitelství mise EU TM sídlí v Bamaku, jeho bezpečnost mají na starosti právě čeští vojáci.

EU TM vychází z principů Společné bezpečnostní a obranné politiky EU, operují zde vedle sebe jednotky více než dvaceti evropských států včetně Česka či zmíněné Francie, přičemž na celou EU TM v Mali od července dohlížíněmecký brigádní generál Franz Pfrengle.

Co se týče české pomoci, v Mali nyní od září 2015 operuje 6. jednotka AČR. „Úkolem jednotky je ochrana velitelství výcvikové mise EU TM (Training Mission) v Bamaku, provádění doprovodů velitele a štábu mise a částečně i výcvik malijské armády. Při plnění tohoto úkolu spolupracuje s francouzskými, německými a malijskými jednotkami,“ jak uvádí Ministerstvo obrany.

Bohužel se nám nepodařilo ověřit, jakou částku KDU-ČSL vyhradila pro volební kampaň Zdeňka Papouška. Požádali jsme však lidovce o vyjádření a v případě odpovědi hodnocení upravíme.

Z transparentního účtu KDU-ČSL je však zřejmé, že Zdeněk Papoušek na tento účet žádné peníze neposílal. Zda však doopravdy nic neinvestoval, je také neověřitelné.