O návrhu tzv. Nového občanského zákoníka (NOZ) se skutečně jednalo i v době, kdy KDU-ČSL měla zastoupení v Senátu ČR, jak je uvedeno na stránkách vlády ČR věnovaných této tematice.

Projednávání finálního návrhu proběhlo v roce 2011, kdy došlo v únoru k vypořádání došlých připomínek, v dubnu byl návrh předložen Legislativnímu výboru vlády ČR a v květnu následně schválen vládou ČR a poté zaslán do Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk č. 362.

V této době byla KDU-ČSL zastoupena v Senátu ČR třemi senátory, Ing. Stanislavem Juránkem (mandát 23.10.2010 - 23.10.2016) a Ing. Petrem ŠIlarem (mandát 23.10.2010 - 23.10.2016) a Jiřím Čunkem (mandát 20.10.2012 - 20.10.2018).

Je také pravdou, že byly projednávány pozměňovací návrhy k NOZ zpracované jako tisk 362/3 ve druhém čtení.

V listopadu 2013 se také shodli lídři ČSSD, ANO a KDU-ČSL na tom, že je třeba podpořit přijetí zákonných opatření vlády v demisi k tomu, aby začal od ledna 2014 platit nový občanský zákoník.

Na základě dostupných informací proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve svém tiskovém prohlášení hnutí Úsvit říká, že oslovilo vládní strany ohledně jejich názoru na jednu z programových priorit hnutí, obecné referendum. Ze tří vládních stran jim na tento dotaz odpovědělo pouze ANO 2011, a proto se hnutí rozhodlo vládu nepodpořit.

Na základě vyjádření v tiskovém prohlášení vydaném hnutím Úsvit hodnotíme výrok jako pravdivý. V citovaném prohlášení je vyslovení důvěry vládě explicitně podmiňováno požadavkem na přijetí zákona o obecném referendu.

Funkční referendum je zde definováno jako takové,

„- jehož vyhlášení v praxi nebude znemožněno vysokým počtem podpisů potřebných pro iniciaci referenda nebo jinou formální kličkou
- jeho platnost, tak jako dnes u všech jiných typů voleb do Sněmovny, kraje, obce a Senátu nebude vázaná počtem voličů
- a otázky v referendu budou omezeny pouze jejich ústavností, kterou bude přezkoumávat Ústavní soud“.

Jelikož tedy Úsvit skutečně chce takové referendum, které bude platné bez ohledu na účast, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek hovořil s prezidentem Milošem Zemanem o řadě témat spojených s výkonem jeho nové funkce. Mezi ně patří i otázka jmenování nových velvyslanců. Byla vymezena kritéria pro výběr potenciálních kandidátů a ačkoli ministr Zaorálek uvedl, že je zvažován Jan Fischer na post velvyslance v Lucemburku, odmítl, že by na schůzce byla projednávána nějaká konkrétní jména.

Česká republika přijala svou pozici (.pdf) k návrhu směrnice Evropského parlamentu a rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků a souvisejících výrobků 21. ledna 2013.

Evropský parlament směrnici projednával v 1. čtení 8. října 2013. Je tedy pravdou, že Česká republika měla přijatou pozici, tak jak tvrdí Zuzana Roithová.

Ivan Bartoš se takto vyjádřil v rozhovoru publikovaném 1. února 2014 na webu Lidovky.cz.

Rámcově jsou programová témata zelených a některých dalších stran skutečně podobná. Nelze však spolehlivě doložit, zda se jiné strany inspirovaly programem zelených, nebo tomu bylo naopak, či zda proces tvorby programů probíhal zcela nezávisle. Podrobné programy danných stran se také samozřejmě v pozornosti věnované jednotlivým tématům a v konkrétních řešeních problémů liší. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Témata Strany zelených lze rozdělit do 10 okruhů, které jsme porovnali s programy jiných parlamentních stran.

1. ZDRAVÍ (kvalitní potraviny, přísnější kontrola kvality, podpora místních zemědělců)

Ve zkráceném programu ANO nalezneme oddíl týkající se zdravotně nezávadných, kvalitních a cenově dostupných potravin a také snahu o „...přímou podporu do živočišné výroby a intenzivních komodit rostlinné výroby, jako je například ovoce, zelenina a brambory.“

Program KDU-ČSL pak taktéž obsahuje téma kvalitní potraviny a potravinová soběstačnost.

2. DŮSTOJNÝ ŽIVOT (garantované místo ve školkách, dostupné bydlení pro mladé lidi a seniory, konec mzdového znevýhodnění žen)

Program ČSSD (podrobný program, oddíl Podpora seniorů a rodin s dětmi) obsahuje k tomuto tématu následující:

• S využitím evropských fondů a dotací ze státního rozpočtu poskytneme obcím prostředky na vytvoření dostatečné kapacity mateřských škol a jeslí.
• Prosadíme podporu zaměstnavatelů, kteří vytvoří pracovní místa pro matky a otce po rodičovské dovolené, a podporu služeb, které umožní lepší skloubení péče o dítě s pracovní aktivitou.
• Podpoříme výstavbu startovacích bytů pro mladé rodiny.

3. NIŽŠÍ ÚČTY ZA ENERGIE (snížení účtů domácností za energie a pokračování programu Zelená úsporám) ANO ve svém zkráceném programu (odstavec Zlevníme energie) počítá s omezením výdajů na energii snížením vývozu el. energie hlavně té vzniklé spalováním uhlí, která je nejvíce nákladná.

4. ČISTÉ PROSTŘEDÍ (ochrana krajiny, čistší vzduch, lepší využití surovin díky třídění odpadů)

V programu ČSSD je také oddíl (4. krajina) zabývající se ochranou krajiny a odpovědném hospodaření s lesy a půdou.

5. KVALITNÍ DOPRAVA (pohodlná a dostupná veřejná doprava, modernizace železnic)

Podobné téma lze nalézt v programu ČSSD (3. Regiony) věnující se efektivní dopravě.

6. EKONOMICKÉ OŽIVENÍ (nová pracovní místa, investice do šetrných technologií a školství)

Tento bod lze nalézt u všech výše zmíněných politických stran, např. i v programu ODS.
7. OCHRANA PŘED TĚŽAŘI A PLÝTVÁNÍM (ochrana obyvatel obcí před těžbou uhlí a uranu, nulová podpora investicí ČEZu)

V programu ODS (kapitola Energetika) lze vyčíst, že strana podporuje novelu horního zákona, který by nově definoval vztahy mezi občany a těžařskými společnostmi.

V tomto tématu však existuje rozdíl, který druh výroby elektřiny v budoucnu upřednostnit.

ČSSD (Zajištění energetických potřeb země) i ODS například podporují výstavbu dalších bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany a zároveň chtějí omezit dotace na fotovoltaickou výrobu energie. Strana zelených přitom upřednostňuje pravý opak (bod 12).

8. ZKROCENÍ EXEKUTORŮ A HAZARDU (zastavení nespravedlivého navyšování pokut, posílení práv spotřebitelů a maximální omezení hazardu)

Přesně toto stanovisko nalezneme v programu ANO.

9. KULTURU A VZDĚLANOST (1% státního rozpočtu na kulturu a veřejné vysoké školy bez školného, zaměření na předškolní vzdělávání)

V žádném z programů jiných stran nelze nalézt takto specifický výdajový cíl, ale například ČSSD uvádí (oddíl Kultura jako součást veřejné služby) , že chce zajistit zvýšení výdajů na kulturu z výnosu odvodu z provozování loteriií. ČSSD také nepřipouští školné na vysokých školách.

10. DŮVĚRYHODNÝ A SPOLEHLIVÝ STÁT (majetková přiznání politiků, transparentní účty stran, povinné zveřejňování smluv, posílení nezávislosti veřejné správy a justice)

Transparentní vedení stran a elektronické majetkové přiznání politiků má ve svém programu hnutí ANO.

ČSSD zase prosazuje (oddíl Demokratický právní stát ) „...zákon o státní službě v podobě, která zajistí plně transparentní, odpolitizovanou, profesionální, stabilní a efektivní státní správu. Zákonem omezíme dosavadní svévoli při udělování vysokých a neodůvodněných odměn na některých úřadech.“

Na základě provedeného srovnání lze tedy pozorovat podobnost témat Strany zelených a jiných politických stran. Mezi podrobnými verzemi stranických programů však rozdíly samozřejmě existují. V podrobném programu (.pdf) Strany zelených se dá oproti jiným stranám např. vysledovat větší důraz na obnovitelné zdroje (s. 12) nebo ochranu přírody (s. 9).

V rozhovoru z 23. ledna 2014 pro internetový server iDNES.cz Lubomír Zaorálek na otázku přijetí eura v České republice uvedl: " Přál bych si, aby to bylo předmětem koaličních debat a abychom dali co nejpřesnější formulaci do programového prohlášení vlády ". V tištěné podobě Mladé Fronty DNES se tento rozhovor neobjevil, přesto na základě blízkosti těchto dvou médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

Je veřejně dohledatelné, že strany jednající o vládní koalici - tedy KDU-ČSL, ČSSD a ANO se vymezovaly (ať už skrze vyjádření svých vrcholných představitelů nebo pomocí petičních archů) proti zásadním reformním krokům vlády Petra Nečase - jako například byla důchodová reforma, projekt S-karet a nebo proti vládě jako takové.

Zde uvádíme příklady takových projevů u všech zmíněných subjektů či jejich představitelů:

KDU-ČSL

V srpnu 2012 se před Ministerstvem práce a sociálních věcí uskutečnil happening pořádaný společně KDU-ČSL a Národní radou zdravotně postižených. Na akci aktivně vystupoval místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek a zasazoval se o zrušení S-karet.

Lidovci také iniciovali petici proti schválení důchodové reformy, kterou považovali za nesolidární a bezohlednou. Tuto petici předali zástupci KDU-ČSL poslancům v sprnu 2012.

ČSSD

Sociální demokraté patřili k největším kritikům pravicové vlády a už téměř po roce fungování kabinetu Petra Nečase začali sbírat podpisy pod petici, která žádala jeho odstoupení. V únoru letošního roku pak ČSSD připravila ústavní stížnost proti projektu S-karet. Několikrát také sociální demokraté vyvolali hlasování o vyslovení nedůvěry vládě - například na začátku roku 2012 nebo v lednu 2013.

ANO

Andrej Babiš jako předseda hnutí ANO kritizoval vzáří 2012například Petra Nečase za jeho údajnou servilitu ke kmotrům a nejednotnou zahraniční politiku. Ve svých projevech v roce 2013 pak nadále opakoval, že jsou to hlavně velké strany - tedy ODS a ČSSD, které můžou za nefunkční stát. Pro hnutí ANO se už také vžila charakteristika tzv. protestní strany.

K odchodům do důchodu je nutné hned na začátku poznamenat, že v České republice neexistuje jednotný věk, jehož dosažení umožňuje odchod do důchodu. V současnosti odchody do důchodu upravuje novelizovaný zákon č. 155/1995 Sb., k poslední úpravě důchodového věku došlo s účinností od 30.9.2011. Ani dříve nebyl důchodový věk stanoven jednotně - viz dřívější pravidla zde a zde.

Do důchodu se tedy chodí v nejrůznějším věku, není jasné, co měl Vojtěch Filip na mysli a výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

Průměrný věk odchodu do důchodu lze najít v databázi Eurostat, nejnovější dostupná data z roku 2010 hovoří o průměrném věku odchodu do důchodu 61,4 let.

Na základě čl. 48 Lisabonské smlouvy (Smlouvy o EU) hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve výše zmiňovaném článku (.pdf, str. 30), resp. jeho druhém odstavci, najdeme konkrétně: " Vláda kteréhokoli členského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou Radě předkládat návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách".

Možnost jisté formy přenosu pravomocí zpět na úroveň členských států lze najít i v druhé části Lisabonské smlouvy, ve Smlouvě o fungování EU (.pdf, sr.4), konkrétně v čl. 2, ods. 2: " Členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala. Členské státy opět vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém se Unie rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat". Tato varianta je o něco méně aktivní, záleží na EU, jestli se rozhodne pravomoci přestat vykonávat, nebo nikoli.