Nalezené výsledky
Richard Falbr
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014Merkel se schází pravidelně se svými evropskými poslanci.
Tento výrok hodnotíme na základě níže uvedených informací jako pravdivý s výhradou.
Dle dostupných údajů se kancléřka Angela Merkelová s německými europoslanci schází, tyto schůzky však nejsou pravidelné. Například za rok 2013 nebyly nalezeny žádné údaje potvrzující schůzku Angely Merkelové s členy Evropského parlamentu.
O schůzkách s kancléřkou píší nejčastěji členové Evropského parlamentu, například Reimer Bȍge na svých webových stránkách, dále například europoslankyně Birgit Collin-Langer nebo poslanec Burkhard Balz.
Tomio Okamura
Hyde Park ČT24, 4. listopadu 2013Je to také švýcarská ústava, kde jsou vlastně, řeknu to hodně jednoduše, dvě věci v ústavě. Že, že výdaje státu nesmí překročit příjmy a druhá věta je, že pakliže ty výdaje státu v době krize překročí příjmy, tak v následujících letech má vláda povinnost to uvést do souladu.
Rozpočtu se ve švýcarské ústavě týká článek 126. Podle něj má federální vláda udržovat rozpočet v rovnováze. Maximální možné výdaje v předpokládaném rozpočtu závisí na ekonomické situaci a na předpokládaných příjmech. Pokud je třeba, může být rozpočet navýšen. Pokud výdaje přesáhnou maximální možnou částku, musí být výdaje kompenzovány v následujících letech.
Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.
Štefan Füle
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených MMF a médii. Doplňujeme však, že nehodnotíme část výroku, která odkazuje na ústřednost pomoci MMF, neboť se jedná o velmi obecné tvrzení, které nelze ověřit na základě konkrétních indikátorů. Server Finance.cz v souvislosti s pomocí MMF uvedl následující: " MMF začátkem roku 2011 zmrazil úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15 miliard dolarů (zhruba 300 miliard Kč), protože Kyjev odmítl uskutečnit některé reformy, včetně zvýšení cen plynu pro domácnosti. Představitelé MMF uvedli, že případný nový úvěrový program pro Ukrajinu by měl být podmíněn hospodářskými reformami. Měl by mít i menší objem, než předchozích 15 miliard dolarů ".
Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová, prohlásila, že MMF je připraven poskytnout Kyjevu pomoc, jakmile o to bude požádán. " Ukrajina je členem fondu. Pokud požádá o hospodářskou nebo finanční pomoc, jsme připraveni ji poskytnout...Je ale třeba, aby na Ukrajině byl někdo, s kým je možné jednat... "
(Původní zprávy MMF naleznete zde.)
Andrej Babiš
Zmiňovaná studie (.pdf, aj) skutečně uvádí v souvislosti s korupcí ve zdravotnictví jména Marka Šnajdra a Petra Bendla.
Na str. 84–85 (Box. 3.17) je Marek Šnajdr popisován jako "Richelieu českého zdravotnictví", který byl v letech 2007–2009, za vlády Mirka Topolánka, vůdčí osobností a hybatelem ("mastermind and moving force") českého zdravotnictví. Zpráva zmiňuje jeho angažmá na Ministerstvu zdravotnictví a v orgánech VZP. Díky tomuto propojení bylo dle zprávy možné krýt korupční aktivity. Zpráva dále zmiňuje ochranu Marka Šnajdra před policejním vyšetřováním ze strany Mirka Topolánka.
V další pasáži hovoří zpráva o privatizaci několika nemocnic ve Středočeském kraji za vlády Petra Bendla a o nejasných vlastnických strukturách těchto privatizovaných nemocnic. Konkrétně pak je zde zmínka o nemocnici v Hořovicích, která dle zprávy neprosperovala, a proto pro ni byly prostřednictvím Marka Šnajdra vyjednány výhodné podmínky u VZP. Tato nemocnice poté podepsala smlouvu na 30 milionů korun za vzdělávání se soukromou firmou, u níž nebyla známa vlastnická struktura. Tato firma však dle zprávy dlouhodobě přispívala regionální buňce ODS. Zpráva také uvádí, že dle některých informací má v této firmě majoritní podíl Marek Šnajdr.
Před jednáním Evropské rady v říjnu 2011 Senát ČR odhlasoval na návrh senátorů ČSSD usnesení, kde vyzývá vládu, aby odstoupila od požadavku sjednat Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice. Žádné další hlasování o této výjimce v Parlamentu ČR zatím neproběhlo, s ohledem na výše zmíněné usnesení však výrok hodnotíme jako pravdivý.
Jiří Dienstbier
Otázky Václava Moravce, 30. března 2014Pan Okamura předloží návrh zákona, kterým chce zavést údajně odpovědnost komunálních politiků, krajských a lokálních...
Skupina poslanců hnutí Úsvit předložila návrh, který novelizuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Do obou zákonů vkládá paragraf, který stanoví, že "zástupce státu/zástupce územního samosprávného celku jedná se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře". Z důvodové zprávy vyplývá, že snahou je posílit odpovědné chování zástupců státu i ÚSC.
Návrh byl vzat zpět ještě před projednáním v prvním čtení.
Oldřich Vlasák
Výrok Oldřicha Vlasáka je hodnocen jako pravdivý, neboť zhruba uprostřed českého předsednictví byla skutečně české vládě vyslovena nedůvěra.
Česká republika předsedala v Radě EU od ledna do června 2009.
Během tohoto období byla vyslovena nedůvěra vládě Mirka Topolánka, která byla následně nahrazena úřednickým kabinetem Jana Fischera.
Topolánkově vládě vyslovilo nedůvěru 101 poslanců na jednání Poslanecké sněmovny 24. března 2009, tedy zhruba uprostřed českého předsednictví.
Pavel Bělobrádek
Zákon č. 428/2012 Sb., často přezdívaný zákon o církevních restitucích, se oficiálně jmenuje Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, a jeho účel je jasně vymezen jak v preambuli, tak v § 1: „Tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem (…) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.“
Hlava III. pak stanovuje finanční náhradu jako odškodnění za majetek, který nemůže být vydán.
Petr Fiala
Interview Daniely Drtinové, 10. prosince 2013Občanská demokratická strana má jeden, jednu obrovskou výhodu, kterou nazývám politickým pokladem a to je 20 tisíc členů. To má málokterá strana v České republice.
ODS se řadí mezi čtveřici stran, které mají výrazně větší členskou základnu než zbytek politického spektra v České republice.
Aktuální počet členů ODS je 21 504.
V následující tabulce jsou sestupně uvedeny počty členů současných sněmovních stran z května tohoto roku:
StranaPočet členů
KSČM
53500
KDU-ČSL
29976
ČSSD
22881
ODS
21578
TOP 09
3810
ANO 2011
720Úsvit
9
U Úsvitu přímé demokracie se pak do její členské základny řadí pouhých devět osob, což je paradoxně méně, než kolik má strana poslanců.
Co se týče ostatních politických stran, v posledních parlamentních volbách jich kandidovalo celkově dvacet tři (jedno uskupení bylo vyškrtnuto). Jejich členská základna se pak pohybuje v řádu stovek u středně velkých ne-sněmovních politických stran, u těch menších se bude vší pravděpodobností jednat ještě o nižší číslo.
Kateřina Konečná
Hyde Park ČT24, 6. listopadu 2013My samozřejmě jsme jedinou parlamentní stranou, která navýšila počet mandátů, to znamená, jsme o 7 víc, já za to voličům moc děkuju.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť KSČM jako jediná strana navýšila počet svých zástupců v Poslanecké sněmovně ČR po předčasných volbách v roce 2013.
V roce 2010 měla KSČM 26 poslanců a nyní jich má 33, což je skutečně o 7 více.
Rozdíl v počtu povolebních mandátů mezi roky 2010 a 2013 pro jednotlivé strany je následující:
Strana
2010
2013Rozdíl
ČSSD56
50
- 6
KSČM
26
33
+ 7
ODS
53
16
- 37
TOP 09
41
26
- 15
VV24
0
- 24