Martin Komárek se ve svém výroku vyjadřoval k tomu, že neví, zda by případné propuštění Davida Ratha z vazby již před předčasnými volbami nějak ovlivnilo např. výsledek sociální demokracie. Mluví o tom, že jeho hnutí by kartu Davida Ratha v kampani nevytáhlo a poukazuje na to, že doposud se k této kauze ANO zdrželo komentářů. To však není pravda, neboť jak je patrné z následujícího výčtu, Davidem Rathem a jeho kauzou operují v mediálních výstupech zástupci ANO včetně předsedy Babiše již poměrně dlouhou dobu.

Milan Hulík, předseda Rozhodčí a smírčí komise hnutí ANO a garant programové sekce právo a spravedlnost, skrze blog na webových stránkách hnutí ANO opakovaně naráží na Davida Ratha a jeho kauzu, viz například „Rath sice zazářil svým krabicovým vínem, ale jeho litoměřická indispozice jej z tvrdé konkurence bavičů vyřadila, " či „...největšími bojovníky proti korupci jsou ti, kteří ji vyhlásili boj na život a smrt (Rath, Peake), než se zjistilo, že i pro ně platí to césarovské „I ty, Brute (Brutko)?“

Petr Havlíček, předseda hnutí pro Pardubický kraj, se přidává se svým prohlášením: „To by nedokázal ani Rath. Podívejte se na něj, jak to všechno zbabral, břídil jeden, už si ani neškrtne." Hnutí ANO prokazatelně kartu Rath využilo i prostřednictvím svého předsedy a zakladatele Andreje Babiše. Ten se ostře a poměrně rozsáhle ohradil proti srovnání s Davidem Rathem a definitivně kauzu odsoudil posledním odstavcem článku na svém blogu.

V rámci samotné kampaně pak Babiš použil kartu Rath minimálně na mítinku v Brně, referovaly o tom např. eurozprávy.cz, kdy prohlásil: " Jediný rozdíl mezi Rathem a některými dalšími politiky je ten, že Ratha chytili ".

Proto přinejmenším nelze říci, že o Davidu Rathovi a jeho kauze nikdy nemluvili.

Na druhou stranu dodáváme, že místopředsedkyně strany Věra Jourová se vyjádřila, že si „jako jedna z mála možná umí představit, jak mu (Rathovi, pozn. Demagoga) je a soucítí s ním." Sama totiž ve vazbě 33 dní strávila, než byla propuštěna.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože byla vybudována pouze výrobní hala v areálu Oráčov, žádný další projekt podobného rozsahu zbudován nebyl.

Jiří Pospíšil jako bývalý ministr spravedlnosti 28. června 2008 otevřel ve věznici Oráčov na Rakovnicku první výrobní zónu svého druhu v České republice, která ve své době obsahovala jednu výrobní halu. Během otvírání této zóny oznámil, že se plánuje otevření podobné zóny i v plzeňské věznici Bory. Projekt měl být připraven do roku 2010. Dle dostupných informací byly investice do rozšíření nových výrobních prostor v areálu věznice Bory zmraženy s ohledem na změnu ekonomické situace.

Podle dostupných informací byla tedy v roce 2008 otevřena výrobní hala ve věznici Oráčov, přislíbeno bylo otevření na Borech, ostatní výrobní haly byly pouze rekonstruovány jako například věznice Mírov v roce 2007, nebo v roce 2010 ve věznici Nové Sedlo.

Poslední výzkum, který se zabýval názorem veřejnosti na účast českých vojáků na zahraničních misích, se nám podařilo dohledat v roce 2009. Tento výzkum, který byl zpracován pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR, byl ovšem zaměřen pouze na působení českého provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru. V tomto výzkumu se projevilo rozdělení veřejnosti přibližně na dvě poloviny. (Na tento výzkum jsme byli upozorněni naším čtenářem, za což mu děkujeme.)

Výzkum, jenž se zabýval postojem veřejnosti ke všem zahraničním misím, proběhl o rok dříve v roce 2008, a to pro potřeby Ministerstva obrany. Zde 64,3 % dotazovaných považovalo nasazení vojáků do zahraničních misí za správné. Z toho se dá vyvodit, že zbylých zhruba 35 % respondentů účast českých vojáků na zahraničních misích za správné nepovažovalo.

Na základě těchto byť již starších výzkumů, můžeme tento výrok zhodnotit jako nepravdivý, jelikož se zde nedá hovořit o "podstatné části veřejnosti".

Dostupné informace potvrzují tvrzení M. Peciny . Národní centrum kybernetické bezpečnosti: "Dne 19. října 2011 přijala vláda České republiky usnesení č. 781 o ustavení Národního bezpečnostního úřadu gestorem problematiky kybernetické bezpečnosti a zároveň národní autoritou pro tuto oblast."

Eurobarometr provedl v červnu roku 2013 průzkum veřejného mínění s názvem "Rok před volbami do Evropského parlamentu (EP) 2014". Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit znalosti občanů Evropské unie (EU) starších patnácti let o EP. Průzkum byl proveden ve všech členských státech EU. Průzkum byl rozdělen na 5 částí, z nichž právě čtvrtá se zabývá "znalostmi o EP" a obsahuje 7 znalostních otázek.

Níže uvádíme otázky, z nichž se průzkum skládal, a následně pořadové umístění České republiky a Slovenské republiky z celkového počtu členských států (28) dle správnosti odpovědí.

1) Kdy se budou konat evropské volby ve vaší zemi? ČR se umístila na 10. místě, SR na 16. místě.

2) Členové EP (MEPs) sedí v Parlamentu dle: (a. politické příslušnosti, b. dle národnosti, c. neví) ČR se umístila na 27. místě, SR na 28. místě.

3) Rozhodnutí EP jsou přijímána především dle: (a. politické příslušnosti MEPs, b. dle zájmů členských států, ze kterých MEPs pochází, c. obojí, d. neví) ČR se umístila na 26. místě, SR na 27. místě.

odpovědi ano/ne

4) Právo na evropské úrovni musí být schváleno EP společně s členskými státy. ČR se umístila na 4. místě, SR na 6. místě.

5) O rozpočtu EU rozhoduje EP a členské státy. ČR se umístila na 10. místě, SR na 7. místě.

6) MEPs jsou voleni občany v každém členském státě. ČR se umístila na 19. místě, SR na 10. místě.

7) Každý členský stát má stejný počet MEPs v EP. ČR se umístila na 16. místě, SR na 21. místě.

Z daných pořadových umístění ČR a SR nelze vyvodit, zda se obyvatelé těchto států málo vyznají ve fungování Evropského parlamentu nebo jaké je procento těch, kteří se v něm neorientují, a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož byl potvrzen dr. Cícerem v rozhovoru pro média.

JUDr. Milan Cícer v rozhovoru pro Lidovky.cz potvrdil, že 10. února 2014 nastupuje do Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a tím pádem, že končí ve vedení Finančního analytického útvaru, a to na základě dohody s ministrem Babišem. Důvod této změny nebyl uveden. (Lidovky.cz, 2. 2. 2014)

Jak Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tak Finanční analytický útvar patří do struktury Ministerstva financí ČR.

Výrok Oldřicha Vlasáka je hodnocen jako pravdivý, neboť zhruba uprostřed českého předsednictví byla skutečně české vládě vyslovena nedůvěra.

Česká republika předsedala v Radě EU od ledna do června 2009.

Během tohoto období byla vyslovena nedůvěra vládě Mirka Topolánka, která byla následně nahrazena úřednickým kabinetem Jana Fischera.

Topolánkově vládě vyslovilo nedůvěru 101 poslanců na jednání Poslanecké sněmovny 24. března 2009, tedy zhruba uprostřed českého předsednictví.

Jaromír Drábek ve výroku z lednové Partie roku 2012 reagoval na pochybnosti nad novým systémem na výplatu dávek, jenž právě zavedl. Kritici mu vytýkali, že na něj nebylo vypsáno výběrové řízení, a že nefunguje správně.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť žádná výběrová řízení na systém pro výplatu dávek v průběhu roku 2011 neproběhla a nemohou být tedy ani dostupná na webu Ministerstva práce.

Zhruba dva měsíce po vyslovení výroku Drábkovo ministerstvo vysvětlení zcela změnilo: „Na nový systém ministerstvo práce nevyhlásilo[nové, pozn. Demagog.cz]výběrové řízení. Připojilo se podle své mluvčí Viktorie Plívové k rámcové smlouvě s firmou Fujitsu, kterou Česko má od roku 2008,“ uvádí ČT24.cz.

Úřad tudíž sám popřel výrok svého ministra o výběrových řízení.

Vedení KSČM (VV ÚV KSČM) se skutečně v roce 2003 vyjádřilo proti vstupu ČR do EU. Cit. " Nemůžeme brát zodpovědnost za to, jakým způsobem vyjednala současná koaliční vláda podmínky vstupu do EU," řekl v pátek Právu předseda KSČM Miroslav Grebeníček.” Doporučující stanovisko následně potvrdil i ÚV strany.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Dle dat z Ministerstva financí byl veřejný dluh před sedmi lety, tedy v roce 2006/2007, okolo 25 % HDP.

Na základě dat z Eurostatu byl veřejný dluh ČR na konci 2. poloviny roku 2013 46,5 % HDP, nikoliv tedy 48 %, údaj však považujeme v toleranci k údaji “kolem 48%”.

Pravdou je, že bychom neměli překročit hranici 60 %, neboť by to znamenalo neplnění Maastrichtských kritérií, která musí členský stát splňovat před přijetím eura.