V dubnu roku 2010 byla zahájena výstavba plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn z Ruska pod hladinou Baltského moře do západní Evropy a obchází tak Ukrajinu. Dne 1. ledna 2013 byl zahájen zkušební provoz plynovodu Gazela, jenž zajišťuje napojení České republiky na plynovod Opal vedoucí přes Německo, který je dále napojen na plynovod Nord Stream. K oficiálnímu otevření tohoto plynovodu došlo dne 14. ledna 2013.

Dle nejnovějších zpráv je ČR na přerušení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu dobře připravena, na rozdíl od plynové krize z roku 2009, kdy v důsledku ukrajinsko-ruských sporů došlo k přerušení dodávek plynu a východoevropské země, včetně ČR, trpěly jeho nedostatkem. Dle Ministerstva průmyslu a obchodu by plynovody mířící do Německa dokázaly nahradit přepravu plynu z východu téměř třikrát. V případě zastavení dodávek plynu přes Ukrajinu zásobování plně pokryje obrácený tok plynu z Německa a ropovod IKL.

Vycházíme ovšem z předpokladu, že Ruská federace nezavře kohoutky do Evropské unie kompletně.

Na základě rozdělení křesel v Evorpském parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Současné rozdělení křesel v předsednictvu Evropského parlamentu je shrnuto v tabulce níže.

Lidovci (Skupina Evropské lidové strany, EPP), které Oldřich Vlasák staví "na jednu stranu", mají v předsednictvu EP 7 zástupců. "Na druhé straně" jsou středo-leví socialisti a liberálové - mezi tyto strany spadají obě levicová uskupení S&D (socialisté), Greens/EFA (zelení a Evropská svobodná aliance) a ALDE (liberálové). Tyto skupiny mají dohromady také 7 zástupců.

Pokud se Oldřich Vlasák staví mezi tyto bloky, může jeho hlas být opravdu jakýmsi jazýčkem na vahách.

EPP7

S&D4

ALDE2

ECR1

Green/EFFA1

Stanovy KSČM se ke zmíněnému vyjadřují následovně: bod 70, písmeno e) “ ÚV KSČM schvaluje kandidátní listiny a kandidáty do Parlamentu ČR a EP ”.

Bod 62, písmeno b) pak uvádí, že “ Krajská konference KSČM (...) sestavuje kandidátní listiny a navrhuje kandidáty do Parlamentu ČR a EP, které předkládá ÚV KSČM ke schválení.”

Filip tedy vykládá stanovy KSČM korektně a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť pro zmíněný návrh hlasovali mimo poslanců Úsvitu a KSČM také někteří poslanci ČSSD.

Zmíněný návrh byl projednáván v Poslanecké sněmovně 18. března. Šlo o návrh poslanců KSČM na vydání ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Tento návrh byl zamítnut v prvním čtení. Proti zamítnutí (tedy v logice výroku Okamury "pro referendum") hlasovalo celkem 56 poslanců a poslankyň. Z toho šlo o 32 členů klubu KSČM, 11 poslanců hnutí Úsvit a také 13 poslanců ČSSD.

Není tedy pravda, že by pro zmíněný návrh hlasovali pouze poslanci hnutí Úsvit a poslanci KSČM. Návrh byl podpořen také 13 zástupci ČSSD. Jediný klub, který hlasoval v této otázce jednotně proti zamítnutí, byl klub KSČM. V rámci hlasování byl mimo jiné i 1 poslanec hnutí Úsvit (Augustin Karel Andrle Sylor) pro zamítnutí tohoto návrhu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky OECD, webu aktualne.cz a informací uvedených v koaliční smlouvě.

Pravdou je, že se Miloš Zeman mnohokrát veřejně vyslovil pro progresivní zdanění, pro ilustraci zde uvedeme pouze několik odkazů na tato vyjádření (Lidovky.cz, Investujeme.cz, Aktualne.cz).

V souvislosti s možností změny výše zdanění je v koaliční smlouvě explicitně uvedeno následující: " Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výši zdanění v roce 2014."

Koalice se k možnému zavedení progresivní daně staví skutečně poměrně vágně. V koaliční smlouvě lze dohledat následující formulaci: " Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob) ".

Pravdou také je, že progresivní zdanění se v různé míře nachází u většiny vyspělých zemí (země OECD). Přehled míry zdanění některých zemí západní Evropy naleznete přehledně na webu aktualne.cz. Pro úplnost uvádíme také zprávu OECD zde (.xls), která obsahuje přehled daně z příjmu u fyzických osob v letech 1981–2012.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok Miloše Zemana jako pravdivý. Všechny části jeho výroku jsou korektní, sám se skutečně vyslovoval pro progresivní zdanění, což je běžné v zemích západní Evropy, a koalice jej v koaliční smlouvě nepopisuje nijak explicitně či podrobně.

Zákon č. 428/2012 Sb., často přezdívaný zákon o církevních restitucích, se oficiálně jmenuje Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, a jeho účel je jasně vymezen jak v preambuli, tak v § 1: „Tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem (…) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.“

Hlava III. pak stanovuje finanční náhradu jako odškodnění za majetek, který nemůže být vydán.

Výrok Petra Macha odpovídá údajům z britských i evropských médií. Na základě výzkumu veřejného mínění bylo zjištěno, že 56% Britů by hlasovalo pro vystoupení z EU, o této skutečnosti informoval 17.11.2012 TheGuardian.Obdobné informace uvádějí také servery Presseurope, Independent.co.uk a express.co.uk (z 5.6.2013).

Výrok Oldřicha Vlasáka je hodnocen jako pravdivý, neboť zhruba uprostřed českého předsednictví byla skutečně české vládě vyslovena nedůvěra.

Česká republika předsedala v Radě EU od ledna do června 2009.

Během tohoto období byla vyslovena nedůvěra vládě Mirka Topolánka, která byla následně nahrazena úřednickým kabinetem Jana Fischera.

Topolánkově vládě vyslovilo nedůvěru 101 poslanců na jednání Poslanecké sněmovny 24. března 2009, tedy zhruba uprostřed českého předsednictví.

Výrok předsedy Úsvitu je hodnocen jako nepravdivý, jelikož ČSSD tento slib v programu neměla – Okamura ji zaměňuje za KSČM.

Zmíněný návrh byl projednáván v Poslanecké sněmovně 18. března. Šlo o návrh poslanců KSČM na vydání ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Tento návrh byl zamítnut v prvním čtení. Proti zamítnutí (tedy v logice výroku Okamury "pro referendum") hlasovalo celkem 56 poslanců a poslankyň. Z toho šlo o 32 členů klubu KSČM, 11 poslanců hnutí Úsvit a také 13 poslanců ČSSD.

Co se týká části, kde Okamura mluví o "klíčovém bodu programu ČSSD", není pravdou, že by sociální demokraté před volbami slibovali referendum o církevních restitucích. Volební program strany obsahuje stran církevních restitucí následující formulace:

" Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví." a "Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí. "

Referendum o církevních restitucích slibovala ve svém volebním programu KSČM. V části III.BUDOUCNOST MLÁDÍ, JISTOTY STÁŘÍ strana uvádí: " Prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví".

Podle veřejně dostupných informací skutečně tehdejší ministr vnitra Radek John dal v prosinci 2010 podnět GIBS k prošetření jednání tehdejšího policejního prezidenta Oldřicha Martinů. Ten se měl sejít s tehdejším premiérem Petrem Nečasem a poskytnout mu informace ke kauze korupce na Státním fondu životního prostředí, ve které měl premiér Nečas vypovídat jako svědek. Informoval o tom například server ihned.cz nebo lidovky.cz.

Vyšetřování bylo ukončeno v únoru 2011 se závěrem „nezjistili jsme trestnou odpovědnost konkrétní osoby“.