Oslovili jsme o potvrzení tvrzení poslance Komárka iniciativu Rekonstrukce státu. Ta nám potvrdila, že se zmíněná schůzka i za přítomnosti Martina Komárka uskutečnila, nicméně přesný obsah schůzky, resp. fakt, který poslanec popisuje, doposud potvrzen nemáme. O doplnění informace jsme opět požádali Rekonstrukci státu, po případné odpovědi z jejich strany výrok doplníme. V tuto chvíli jej však musíme hodnotit jako neověřitelný.

Hodnocením jsme se zabývali v předchozím výroku, vyjádření ministra Dienstbiera tak hodnotíme jako pravdivé.

Co se týká části, kde Okamura mluví o "klíčovém bodu programu ČSSD", není pravdou, že by sociální demokraté před volbami slibovali referendum o církevních restitucích. Volební program strany obsahuje stran církevních restitucí následující formulace:

" Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví." a "Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí ".

Referendum o církevních restitucích slibovala ve svém volebním programu KSČM. V části III.BUDOUCNOST MLÁDÍ, JISTOTY STÁŘÍ strana uvádí: " Prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví".

Současný ministr Zdeněk Žák byl generálním ředitelem drážní inspekce v letech 2003 — 2006.

Žák svůj výrok zřejmě vztahuje k současnému centrálnímu registru vozidel. Ten podle serveru iHNed vyšel stát na následující: ” Výroba systému stála 37 milionů korun. Na dalších zhruba 10 milionů vyšlo technické vybavení pro úředníky. Náklady spojené s opravou potíží jdou podle smlouvy za ATS-Telcom. Stát má také podle kontraktu nárok na odškodné. To je rozděleno do několika kategorií. Ze smluv je zřejmá jen jedna z nich, a to 5 tisíc korun denně. Další se odkazují na nezveřejněné dodatky. ”

Nepodařilo se nám najít zmíněný databázový systém, který měl Žák z pozice generálního inspektora vysoutěžit. Z tohoto důvodu hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Hnutí Úsvit přímé demokracie bylo založeno v květnu 2013, přičemž na Ministerstvu vnitra bylo zaregistrováno dne 19. června 2013.

Co se týče jiných stran, které byly založeny několik měsíců před volbami, můžeme hovořit o Unii Svobody, která byla zaregistrovaná v lednu 1998 a kandidovala ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v červnu 1998. Unie svobody získala 8,6 %, tedy 19 mandátů, (pozn. tato strana kandidovala spolu s Demokratickou unii, která ale získala pouhých 1,45%).

Dalším příkladem je strana TOP 09, která oficiálně vznikla na konci listopadu 2009, kdy byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra. Volby v květnu 2010 skončily pro TOP 09 velkým úspěchem, strana získala 16,7% hlasů.

Na základě dohledaných informací a e-mailu Kláry Samkové hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Kláru Samkovou jsme kontaktovali ve věci výzkumu, z něhož vycházela. Z její odpovědi vyplývá, že si nechala udělat výzkum týkající se její osoby, avšak výsledky se ze strategických důvodů rozhodla nedat k dispozici.

Vztahem k Romům se také zabývají různé sociologické agentury:

Podle průzkumu společnosti STEM z r. 2012 by skutečně 38 % občanů pokládalo za „zcela nepřijatelné" mít za souseda Roma.

Nějakou formu negativního postoje dle průzkumů agentury STEM mezi lety 2010 – 2013 zaujalo od 67 % respondentů v r. 2010 do 75 % respondentů v r. 2012.

Ve výzkumu CVVM z r. 2013, který zkoumal sympatie k národnostním skupinám žijícím v ČR, vyjádřilo nesympatii k Romům 78 % dotázaných (.doc, s. 2).

Co se týče volebního výsledku strany Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, dostala v loňských volbách do Poslanecké sněmovny 6,88 % hlasů, což přibližně odpovídá vyjádření Kláry Samkové.

Při hodnocení výroku se opíráme o studie respektovaných organizací jako je OSN nebo Eurostat, na základě jejich dat je výrok označen jako nepravdivý.

Podle statistik Eurostatu mělo stávajících 28 zemí Evropské unie v roce 2013 dohromady 505 701 172 obyvatel.

Budoucím demografickým vývojem se zabývá množství studií, shrňme tady alespoň ty nejrelevantnější.

Predikce Eurostatu z roku 2013 předpovídá vývoj populace v jednotlivých členských státech, v roce 2050 by pak počet obyvatel EU27 (stávající stav bez Chorvatska) měl dosáhnout 524 milionů. K tomuto stavu by bylo nutné připočítat Chorvatsko, případně další státy, které by mohly do té doby přistoupit k EU, například Makedonie, Černá Hora nebo Turecko.

OSN publikovala v roce 2013 aktualizovanou predikci (en, .pdf) vývoje světové populace. Ta se dívá na Evropu jako celek a i v nejoptimističtější variantě vývoje počítá s růstem ze 742 milionů v roce 2013 na 804 milionů v roce 2050 (str. 26).

Nezisková organizace Population Reference Bureau pak Evropské unii předpovídá (en, .pdf) pro rok 2050 517 milionů obyvatel (str. 10).

Všechny zmíněné predikce zohledňují vliv migrace, obvykle propočítávají několik variant vývoje přistěhovalectví.

Klárou Samkovou zmíněných 1,3 miliardy migrantů můžeme najít v blogu zabývajícím se migrací na serveru EUspeak.eu, který píšou převážně studenti, autor se odkazuje na knihu Exceptional People: How Migration Shaped Our World and Will Define Our Future, která vyšla v roce 2011 v nakladatelství Princeton University Press.

Zde ovšem rovněž dochází k dezineterpretaci Samkovou, jelikož v publikaci se uvádí, že Evropa bude muset otevřít své hranice více než 1,3 miliardám migrantům, ovšem aby udržela své současné dependency ratio, tedy poměr mezi produktivní pracovní silou a ekonomický neaktivními. Nejedná se tedy o skutečnou predikci, ale pouze hypotetický model.

Jiné studie s podobným závěrem se nám najít nepodařilo, a i proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jedním z příkladů neschopnosti udržet územní celistvost země může být rozpad Socialistické federativní republiky Jugoslávie počínající rokem 1991. Postupně vyhlásilo nezávislost Slovinsko, Chorvatsko a Makedonie (1991), Bosna a Hercegovina (1992), Černá Hora (2006) a Kosovo (2008). V případě Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Kosova se jednalo o násilné konflikty s významnými ztrátami na životech, vyhlášení samostatnosti Slovinska provázely v porovnání např. s Chorvatskem menší konflikty. Vyhlášení nezávislosti Černé Hory naopak probíhalo relativně poklidně.

Zákon č. 428/2012 Sb., často přezdívaný zákon o církevních restitucích, se oficiálně jmenuje Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, a jeho účel je jasně vymezen jak v preambuli, tak v § 1: „Tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem (…) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.“

Hlava III. pak stanovuje finanční náhradu jako odškodnění za majetek, který nemůže být vydán.

S tímto prohlášením přišla nová ministryně místního rozvoje za hnutí ANO Věra Jourová. Jourová dokonce uvedla, že je ČR v čerpání vůbec nejhorší. Jiný zdroj – např. zprávu Evropské komise, která by srovnávala efektivitu čerpání evropských peněz – se nám nepodařilo nalézt.

Zrušení daně z příjmu fyzických osob je možné najít v Politickém programu Strany svobodných občanů (.pdf), konkrétně v části VI. Daňová a rozpočtová politika, bod 2 (str. 17).

Dle Návrhu státního závěrečného účtu za rok 2012 (.pdf, str. 4) je skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob roven 92,59 mld. Kč, v roce 2011 byl skutečný výnos 90,61 mld. Kč. Skutečné výdaje rozpočtu pro rok 2012 se rovnaly 1 152,39 mld. Kč, skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob tedy odpovídá 8 % celkových skutečných výdajů (v případě schválených celkových výdajů a schváleného výnosu daně z příjmů fyzických osob by se výsledek rovnal 7,7 %), navrhovaná jedna patnáctina (tedy 6,667 %) je číslem mírně nižším. V případě skutečných celkových výdajů pro rok 2011 (1 155,53 mld. Kč) by výsledkem bylo 7,8 %, což je opět mírně nižší než navrhovaná jedna patnáctina.

V porovnání s hrubým domácím produktem (v konstantních cenách roku 2005, měřeným výdajovou metodou), který pro rok 2012 byl roven 3 584,924 mld. Kč, by skutečný výnos odpovídal 2,58 %, pro rok 2011 byl hrubý domácí produkt roven 3 621,908 mld. Kč a skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob odpovídal 2,5 % hrubého domácího produktu daného roku. Petr Mach ve svém výroku mluví o zhruba 3 procentech, jeho vyjádření tak lze považovat za korektní.

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.