Není pravdou, že všechny ropovody a plynovody směřující z oblastí Ruska vedou přes Ukrajinu. Od roku 2011 je spuštěn plynovod Nord Stream, který vede po dně Baltského moře a spojuje Rusko a Německo. Na tento plynovod je pomocí plynovodu Gazela napojena i Česká republika.

Mimo zmíněný Nord Stream vede také infrastruktura přes území Běloruska. Celá mapa včetně dalších informací je dohledatelná v statistickém reportu organizace Eurogas (.pdf - mapa na str. 11) za rok 2013.

Ropovod Družba, který je hlavním ropovodem z Ruska do Evropy, se dělí na dvě hlavní větve sever a jih, kdy severní část ropovodu jde přes Bělorusko dál do Polska a Německa, což zobrazuje i přiložená mapa.

Na základě dohledaných informací o plynovodech i ropovodech z Ruska je výrok hodnocen jako nepravdivý. Je evidentní, že ne všechny součásti této infrastruktury vedou přes území Ukrajiny.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě programů politických stran a hnutí kandidujících ve volbách 2013, zvolených podle preferencí voličů podle volebních průzkumů.

Strana svobodných občanů ve svém politickém programu skutečně prosazuje omezení státního přerozdělování. Za svůj nejzásadnější návrh v oblasti daňové a rozpočtové politiky považují Svobodní zrušení daně z příjmu fyzických osob (DFPO - VI. Daňová a rozpočtová politika, bod 2.). Zrušit plánují i další typy daní, které státu " vynášejí minimum prostředků do státního rozpočtu ". Kompenzování úbytku příjmů po zrušení DPFO má být provedeno " rušením státních výdajů, zejména dotací. " Co se týče rušení úřadů, za zbytečné podle politického programu považuje strana např. úřady práce (XI. Sociální politika - 5. Politika zaměstnanosti). Celkově mají Svobodní v plánu zrušit 26 úřadů (Bod 2.).

Petr Mach ve svém výroku hovoří o navyšování příjmů státního rozpočtu různými způsoby v politických programech dalších stran. Postoje těchto stran (ČSSD (.pdf), ODS (.pdf), KSČM, ANO, TOP09 (.pdf), KDU-ČSL, Úsvit přímé demokracie, Strana zelených (.pdf), Hlavu vzhůru, Piráti, SPOZ (.pdf) - zvolených podle průzkumu veřejného mínění) se pochopitelně různí. Některé strany uvádí opak - TOP09 považuje dosaženou míru přerozdělování za maximální (str. 21) a zavazují se nepřipustit zvyšování. Za štíhlým státem stojí také strana Hlavu vzhůru.

V jiných programech (např. ČSSD, KSČM) se zase objevují návrhy na zavádění nových daní. Ty posilují příjmovou složku státního rozpočtu. ČSSD plánuje snížit " daně chudším " (str. 15), v případě daně z příjmu právnických osob plánuje její zvýšení o 1 až 2 procentní body, zvýšení podílu majetkových daní. KSČM plánuje například zavedení tzv. milionářské daně a daně na luxusní zboží, zavedení dalšího pásma u daně z příjmu právnických osob.

Celkově je tak vyjádření Macha korektní. Svobodní skutečně mají v plánu snížit příjmy státního rozpočtu a rušit řadu úřadů (jejich "zbytečnost" neposuzujeme), zatímco některé ostatní strany chtějí vybrat od občanů na daních více, neboť je chtějí zvyšovat. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Miloslav Ransdorf hovoří pravděpodobně o maximálních limitech těžkých kovů povolených v pitné vodě.

Těžké kovy (.pdf) jsou obecně ty kovy, které mají hustotu vyšší než 5g/cm3. Mezi těžké kovy patří například arsen, kadmium, rtuť, měď, beryllium či chrom.

Níže uvedená tabulka vychází z vyhlášek z roku 2000 a z roku 2004, kdy se již v souladu s právem Evropských společenství (Směrnice – .pdf – Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu) stanovily hygienické požadavky na pitnou vodu.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví z roku 2000 ke stažení zde.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví z roku 2004 zde (.pdf).

Tabulka zachycuje vyhláškami stanovující limity pro těžké kovy v pitné vodě (nezahrnuje všechny těžké kovy).

Těžký kov

rok 2000

rok 2004

Limit NMH

Limit NMH

Arsen

0,01 mg/l

0, 01 mg/l

Kadmium

0,005 mg/l

0,005 mg/l

Rtuť

0,001 mg/l

0,001 mg/l

Měď

1,0 mg/l

1 mg/l

Beryllium

0,001 mg/l

0,002 mg/l

Chrom

0,05 mg/l

0,05 mg/l

NMH – nejvyšší mezní hodnota

Na základě porovnání limitů stanovených jednotlivými vyhláškami v roce 2000 a v roce 2004 označujeme výrok za nepravdivý.

Pro ověření tohoto výroku jsme oslovili tiskové oddělení Ministerstva dopravy a dostali jsme tuto odpověď:

"Nikdo ze současných náměstků ministra dopravy není nominovaný KDU-ČSL.

S pozdravem,

Tomáš Neřold - tiskový mluvčí

Ministerstvo dopravy

nábř. Ludvíka Svobody 1222/12

115 00 Praha 1

tel: 2251 31526

GSM: 420 602 632 176

e-mail: tomas.nerold@mdcr.cz"

Prezident Miloš Zeman se takto vyjádřil pro Českou televizi 27. 10. 2013.

Doba formování nové výkonné vlády v Belgii trvala 589 dní (ang.), od 26. dubna 2010 do 6. prosince 2011. Trvala tedy zhruba 19 měsíců, nikoli celé dva roky, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Část výroku, kde prezident Zeman hovoří o „nejšťastnějším" období ekonomiky, je velmi subjektivní a v hodnocení proto nehraje roli, nicméně poskytujeme k tomu krátký komentář:

Pokud bychom si vzali jako měřítko růst reálného HDP, tak Belgie skutečně rostla. Dle Eurostatu bylo tempo růstu v roce 2010 2,3 % HDP a 1,8 % v roce 2011. Tento vývoj lze skutečně vysvětlit absencí (ang.) vládních škrtů a dalších úsporných opatření, která by měla na ekonomický růst negativní vliv. Projevila se také indexace (ang.) důchodů a platů státních zaměstnanců při zvyšující se inflaci. To se však společně s absencí úsporných opatření projevilo na bilanci veřejných rozpočtů (-3,7 % HDP v letech 2010 a 2011). A tak v roce 2011 stoupl hrubý veřejný dluh Belgie na 98 % HDP, což se odrazilo spolu s vládní krizí na zhoršení ratingového hodnocení Belgie na finančních trzích.

Faktem také je, že v předkrizovém období belgický HDP rostl i více – např. v r. 2006 tempem 2,7 % a v r. 2007 2,9 %.

Výdaje státního rozpočtu pro rok 2014 mají být ve výši 1 211,3 mld. Kč. Jsou to nejvyšší výdaje státního rozpočtu ČR.

Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Výdaje

862,9

922,8

1020,6

1092,3

1083,9

1167,0

1156,8

1155,5

1152,4

1173,1

v mil. Kč., zdroj: Ministerstvo financí ČR

Vlády vedené ODS (2007–2009 a 2010–2013) skutečně prokázaly trend (.xls) snižovaní schodku státního rozpočtu, který byl narušen až dopady globální ekonomické krize. Ale i po této krizi (2009) měl schodek státního rozpočtu snižující se tendenci zakončenou bilancí -81,3 mld. Kč v roce 2013.

Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2014 skutečně počítá se schodkem ve výši 112 mld. Kč. Nutno dodat, že tento návrh připravila již úřednická vláda Jiřího Rusnoka a současná vláda ho pouze schválila.

Výrok předsedy ODS Fialy hodnotíme na základě těchto údajů jako pravdivý.

Tento výrok Václava Klause pochází z článku serveru iDNES.cz publikovaného 27. ledna 2014.

Je pravdou, že se Václav Klaus dlouhou dobu věnoval basketbalu. Jeho sportovní kariérou se zabývala například Česká televize, jako o sportovci o něm hovoří například BBC. S basketbalovým týmem Slovan Orbis se podíval například do Belgie.

Jako kapitán týmu se Václav Klaus těšil čestnému místu uprostřed

Vedle toho prezident Zeman rozhodně není vyhlášeným sportovcem. Tvrzení, že nestrávil ani jednu minutu svého života sportem, je ovšem příliš silné. Sám deklaruje svou zálibu v šachu a turistice. V r. 2009 např. podniknul výlet po Šumavě. Je také veřejně dobře známo, že se často a rád plaví na svém osobním člunu doma na Vysočině. Miloš Zeman pravděpodobně také musel v mládí absolvovat hodiny tělocviku, avšak tuto informaci se nám nepodařilo potvrdit, ani vyvrátit.

Z těchto důvodů musíme výrok Václava Klause hodnotit jako nepravdivý.

Foto: iDNES, Lidovky

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Demagog.cz v koaliční smlouvě ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL nenalezl žádný záměr zprivatizovat státní podniky či jiné státní instituce.

Konkrétně se smlouva vyjadřuje v případě státních lesů, které nová vláda podle svých slov privatizovat nebude (str. 10). Převedení do soukromých rukou striktně odmítá také v případě bezpečnostních složek (str. 24).

O státních podnicích obecně se smlouva zmiňuje pouze takto: ,,... stát aktivně použije ke stimulaci ekonomiky státní podniky a akciové společnosti" (str. 4). Jakýkoliv plán privatizace však ve smlouvě uveden není.

Výrok Miroslava Kalouska odpovídá platné zákonné úpravě.

Článek 42 Hlavy druhé Ústavy ČR říká:,, Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna. " Přestože je nutné schválení Poslaneckou sněmovnou, primární odpovědnost za tvorbu finanční politiky státu tedy skutečně nese vláda ČR.

V §2 odstavce 2 zákona 6/1993 Sb (.pdf) o České národní bance je pak doslova napsáno, že Česká národní banka určuje měnovou politiku. Hlava šestá Ústavy ČR k tomu dodává: ,, Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. "

ČNB tedy skutečně odpovídá za měnovou politiku státu. ."

Vláda Bohuslava Sobotky si vetkla do programového prohlášení zvýšení potravinové soběstačnosti jako jednu z priorit Ministerstva zemědělství.

„Vláda vytvoří podmínky pro zvýšení soběstačnosti České republiky v základních zemědělských komoditách, a to prostřednictvím takového nastavení podmínek v rámci reformované Společné zemědělské politiky a Programu rozvoje venkova, které povede k rozvoji strukturálně vyváženého zemědělství a potravinářství v České republice.“

„V rámci tažení za soběstačností“ však divadelní bufet nekontroloval ministr Jurečka, ale Asociace farmářských tržišť ČR, jejíž předseda Jiří Sedláček pak prostřednictvím otevřeného dopisu vyzval ministra k „prosazení českých potravin a nápojů ve stravovacích zařízeních ministerstva, případně i v dalších institucích (…)“.

Ministr Jurečka pak v Událostech České televize přislíbil (video, od 2:40): „Budu apelovat hlavně na to, aby státní instituce dávaly opravdu pozor na to, odkud nakupují potraviny a nakupovaly hlavně domácí potraviny“.

Hynek Fajmon tedy nepopisuje skutečný stav. Kontrolu divadelního bufetu či ministerské kantýny prováděla Asociace a později ve své reportáži Česká televize. Jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.