Rámec (.pdf) politiky pro klima a energetiku do roku 2030 skutečně nijak nebrání využívání jaderné energie. Hovoří o zvýšení poměru energie z obnovitelných zdrojů, s konkrétními cíli pro jednotlivé státy. Cílový podíl obnovitelných zdrojů v rámci celé EU je však stanoven na 20 %. Státy mají navíc velkou volnost ve způsobu, jakým stanoveného procenta dosáhnou. Jaderná energie není v celém dokumentu nijak vyloučena, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Evropská unie má skutečně 28 členských států, v nichž podle čísel z webu Europa.eu žije celkem 507 069 424 lidí.

Nepodařilo se nám zjistit jaký byl u konkrétních sankcí čas mezi jejich přijetím a účinností.

Podařilo se nám dohledat pouze nařízení Rady EU (.pdf), které reaguje na situaci na Ukrajině. V tomto případě Rada EU rozhodla 3. března 2014 o zaměření sankcí a již 5. března 2014 Rada EU přijala toto rozhodnutí, které se počínaje 6. březnem 2014 stává platným.

Ovšem pouze na základě tohoto jednoho příkladu nelze výrok ohodnotit, proto jej musíme označit za neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jedním z příkladů neschopnosti udržet územní celistvost země může být rozpad Socialistické federativní republiky Jugoslávie počínající rokem 1991. Postupně vyhlásilo nezávislost Slovinsko, Chorvatsko a Makedonie (1991), Bosna a Hercegovina (1992), Černá Hora (2006) a Kosovo (2008). V případě Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Kosova se jednalo o násilné konflikty s významnými ztrátami na životech, vyhlášení samostatnosti Slovinska provázely v porovnání např. s Chorvatskem menší konflikty. Vyhlášení nezávislosti Černé Hory naopak probíhalo relativně poklidně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť KSČM jako jediná strana navýšila počet svých zástupců v Poslanecké sněmovně ČR po předčasných volbách v roce 2013.

V roce 2010 měla KSČM 26 poslanců a nyní jich má 33, což je skutečně o 7 více.

Rozdíl v počtu povolebních mandátů mezi roky 2010 a 2013 pro jednotlivé strany je následující:

Strana

2010

2013Rozdíl

ČSSD56

50

- 6

KSČM

26

33

+ 7

ODS

53

16

- 37

TOP 09

41

26

- 15

VV24

0

- 24

Petr Mach publikoval článek o zdražení cigaret na webu Strany svobodných občanů 27. 12. 2013.

Na základě početních nepřesností a faktu, že Petr Mach používá pro výpočet ceny cigaret v roce 2014 nesprávný směnný kurz, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Petr Mach má pravdu, že od 1. ledna 2014 skutečně dochází dle článku XIX předpisu č. 407/2012 Sb. ke zvýšení minimální sazby spotřební daně u cigaret z 2,18 na 2,25 Kč. Na krabičce 20 cigaret* však dojde k nárůstu z 43,60 Kč na 45 Kč, tedy o korunu čtyřicet a nikoli „skoro o 2 koruny", jak tvrdí Petr Mach.

Dále pak Mach tvrdí, že „Kvůli intervenci centrální banky budou muset cigarety zdražit celkově o 7 korun.", což však také není pravda. Směrnice 2011/64/EU z 21. června 2011 říká, že směnný kurz pro nadcházející rok se stanoví (.pdf; článek 18, bod 1) na základě kurzu v první pracovní den října předcházejícího roku. Dle úředního věstníku EU byl kurz (pdf, s. 2) stanoven 1. října 2013 na 25,730 Kč a kurz 27,655 Kč, který používá pro svůj výpočet tedy není relevantní.
Výpočet Demagog.cz:
Od 1. 1. 2014 má zdanění (.pdf; článek 10, bod 2) cigaret činit minimálně 90 eur na 1000 kusů. Minulý rok činila minimální spotřební sazba u cigaret 2,18 Kč tzn. 43,60 Kč na krabičku cigaret, dle kurzu závazného minimálního zdanění EU by krabička cigaret dle tohoto kurzu musela stát lehce nad 46,3 Kč a zdražení by tedy mohlo být proti r. 2013 pouze necelé 3 Kč.

Co se týče polské výjimky, tak zde má Petr Mach pravdu. Dle výše zmíněné směrnice se Polsko skutečně nachází (.pdf; článek 10, bod 2) v kategorii zemí, které mají přechodné období do konce r. 2017.

*Tato konstrukce je však hypotetická, v praxi se ceny cigaret vyvíjí individuálně, podle typu, ceny výrobce atp...

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČEZ mezi lety 2009–2013 investoval dokonce více než 260 mld. Kč. Náklady na zahraniční expanzi byly 72 miliard od roku 2005.

Investiční výdaje ČEZ

rokinvestiční výdaje*

2013> 44 mld. Kč (.pdf, str. 28)*201259 mld. Kč 201154 mld. Kč (.pdf, str. 78)201062 mld. Kč200957 mld. Kč (.pdf, str. 93)2009–13> 276 mld. Kč *) za rok 2013 pouze hodnota investicí do dlouhodobého majetku – CAPEX; výroční zpráva za rok 2013 dosud nebyla vydána

Na základě uvedených zdrojů je výrok hodnocen pravdivě.

Dle Aktu o podmínkách přistoupení (článek 4, .pdf) České republiky a dalších států, které vstupovaly v roce 2004 do EU, je pro ČR zavazující přijmout euro. Není však stanoveno datum, kdy ČR euro přijme. Nejdříve však musí splnit tzv. Maastrichtská kritéria.

S ohledem na veřejné komentáře prezidentů ČR a Ruska hodnotíme výrok jako pravdivý.

Prezident Zeman skutečně vyzývá ke vzájemnému zvyšování investic, a to i v energetické politice, zejména dostavby jaderné elektrárny Temelín.

K tomu se přiklání také ruský prezident Putin, který se při jmenování Vladimíra Remka velvyslancem v Rusku vyjádřil takto:

„Počítáme s důslednou realizací společných projektů v energetice, včetně jaderné, jakož i v humanitární a kulturní oblasti.“
Při události probíhajících olympijských her v Soči prezident Zeman jedná i se svým čínským protějškem o energetické politice a absolvuje i jiné bilaterární jednání právě o hospodářství a energetice.

Výrok moderátora Moravce tak hodnotíme jako pravdivý.

Evropská centrální banka má základní úrokovou míru (o níž Schulz mluví) nastavenu na 0,25 %. Toto opatření platí od 13. listopadu 2013.