Superhrubá mzda byla v České republice zavedena od roku 2008, kdy vstoupila v platnost reforma veřejných financí prosazená vládou v přechozím roce. Tuto reformu připravilo Ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) prostřednictvím Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zákon předložila k projednání Poslanecké sněmovně tehdejší vláda pod vedením Miroslava Topolánka (ODS).

Miroslav Kalousek se později stal prvním místopředsedou (.pdf) nově založené strany TOP 09. Je sice pravdou, že k založení této strany došlo až v červnu 2009, zatímco daná reforma byla prosazena již v roce 2007, je však důležité zmínit, že TOP 09 vznikla de facto odtržením části členů KDU-ČSL. Především se ale místopředsedou, a později předsedou, stal již zmíněný Miroslav Kalousek, který jakožto tehdejší ministr financí měl na starost novelu, jež zavedla superhrubou mzdu. Ministry v tehdejší Topolánkově vládě byli také Karel Schwarzenberg, Vlasta Parkanová či Jiří Pospíšil, později členové TOP 09. Ačkoliv tedy tvrzení, že superhrubá mzda je z dílny TOP 09, není zcela přesné, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle poslední zveřejněné makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2021 je meziroční růst reálného HDP v roce 2022 odhadován na 4,2 %. Také letní predikce České národní banky uvádí pro rok 2022 meziroční růst reálného HDP ve výši 4,1 %.

Na začátku září došlo k předložení návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2022. Ze zprávy vyplývá, že došlo k navýšení daňových příjmů oproti předchozímu roku o 68,2 mld. Kč (.doc, str. 17). Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení pak narostou o 15,8 mld. Kč. Celkem se tedy jedná o navýšení příjmů o 84 mld. Kč.

Dle srpnového materiálu Výboru pro rozpočtové prognózy (.xlsx) Ministerstva financí je dle metodiky ESA očekáván mezi roky 2021 a 2022 nárůst daňových příjmů státu a příjmů z pojistného (bez započtení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které není příjmem státního rozpočtu) o 78 mld. Kč. Výbor pro rozpočtové prognózy tímto materiálem reaguje také na makroekonomickou predikci MF ze srpna 2021, kde je počítáno s růstem HDP o 4,2 %. 

Podle Aktuálně.cz se zdanění bohatých v západních zemí Evropy pohybovalo kolem 40 %. Další dostupné zdroje uvádějí, že progresivní daň je zavedena (.pdf, str. 34) ve většině těchto států. Rovná daň je naopak typická pro státy východní Evropy. Nejvyšší zdanění mělo podle údajů z roku 2012 Švédsko. Progresivní daň je však zavedena i ve Francii nebo Německu. I podle dokumentu (.pdf, str. 22) Evropské komise pak má většina států Evropy, včetně států Evropy západní, zavedenou daňovou progresi. Určitá míra progresivního zdanění je přitom dle Komise i v České republice, rozdíl mezi zdaněním bohatých a chudých je však podprůměrný.

Dle dat Českého statistického úřadu si v posledních šesti letech zahraniční vlastníci firem v Česku rozdělili každý rok průměrně 278 mld. Kč ve formě dividend, tedy vyplacených podílů na zisku akciových společností. Mezi lety 2016 až 2019 se dividendový odliv pohyboval okolo tří set miliard, v posledním roce klesl na 217 mld. Kč. Doplňme, že reinvestováno zpět bylo v roce 2020 téměř 176 mld. Kč.

Zdroje dat v grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020.

Vzhledem k tomu, že odchylka reálné částky 278 mld. od Janem Hamáčkem zmiňovaných 300 mld. spadá do námi využívané 10% tolerance, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Daniel Prokop, sociolog a zakladatel výzkumné společnosti PAQ Research, se o výdajích obsažených v programu (.pdf) koalice SPOLU vyjádřil přibližně v polovině srpna na Twitteru. Zvýšení rozpočtu v určitých oblastech, a tedy plánované výdaje obsažené v programu, spočítal Prokop na 250 miliard korun.

O programu koalice se Daniel Prokop zmínil také v zářijovém rozhovoru pro deník E15. V rozhovoru uvedl: „Když spočítáme návrhy koalice Spolu, vychází deficit okolo 200 až 250 miliard.” O zvýšení výdajů Prokop hovořil (video, čas 13:02–13:30) rovněž v rozhovoru pro Reflex.

Nejprve uveďme, že Petr Fiala zde reaguje na působení Andreje Babiše v politice. Ten zastává funkci premiéra od prosince roku 2017. Od ledna roku 2014 byl také ministrem financí, což byla jeho první veřejná funkce. Podíváme-li se na data Českého statistického úřadu, poslední údaje o ceně mléka v České republice se vztahují k srpnu letošního roku. Podle nich činí průměrná cena mléka 18,73 Kč. V prosinci 2017 pak cena mléka byla 20,32 Kč a v lednu 2014 odpovídala 19,86 Kč. Podle dat ČSÚ tak v uvedeném období cena mléka nestoupla, jak tvrdí Petr Fiala, ale naopak mírně klesla.

Doplňme, že výrok Petra Fialy si lze vyložit i jako snahu ukázat dopad inflace na ceny běžných produktů, a cena mléka tak může být pouhou ilustrací obecného navýšení spotřebitelských cen. V takovém případě by však Fiala růst cen výrazně nadhodnocoval. Celková míra inflace mezi lety 2014 a 2021 činila pouze 16,2 %. Navýšení z 12 na 20 korun, o kterém hovoří Fiala, by však představovalo dokonce 67 %. Dodejme, že pro rok 2021 pracujeme s predikcí Ministerstva financí.

Fialův výrok tedy neodpovídá ani obecnému růstu cen, ani růstu cen mléka, a je tak nepravdivý.

Snížením daně na 15 % myslí premiér Babiš pravděpodobně zrušení superhrubé mzdy, kdy došlo ke změnám u výpočtu dílčího základu daně z příjmu fyzických osob. Tzv. superhrubá mzda byla tvořena hrubou mzdou zvýšenou o částku pojistného, a to včetně pojistného placeného zaměstnavatelem. Tento základ byl zdaněn 15% sazbou daně. Protože však byl daňový základ vyšší než hrubá mzda, bylo efektivní zdanění hrubé mzdy logicky větší než 15 %. 

Přijetím daňového balíčku (.docx) v roce 2020 došlo ke zrušení tohoto výpočtu a základ daně je nově tvořen čistě hrubou mzdou. Návrh daňového balíčku byl předložen Poslanecké sněmovně vládou, zrušení superhrubé mzdy pak navrhl přímo premiér Babiš formou pozměňovacího návrhu. Pro schválení novely pak hlasovali především poslanci hnutí ANO, ale i poslanci za ODS, SPD a KSČM.

Samotné zrušení superhrubé mzdy znamenalo snížení výběru daní o cca 88 miliard korun, spolu s dalšími návrhy pak cca 100 miliard.

Dalším významným zásahem pak bylo zrušení daně z nabytí nemovité věci, taktéž v roce 2020, což znamenalo snížení daňových příjmů o cca 14 miliard.

Co se týče dalších, spíše dílčích daňových změn od roku 2014, kdy je hnutí ANO ve vládě, zmiňme výpadek 23 miliard ročně z důvodu daňových změn pro rok 2015. V dalších letech však byly změny spíše drobné. Pro rok 2016 jsme nedohledali žádné významné daňové změny. V roce 2017 došlo ke změnám v oblasti DPH a spotřební daně z minerálních olejů, které mohly snížit daňové příjmy o přibližně 3 mld. Kč. V roce 2018 byly daňové příjmy sníženy jen o 2 mld. V rámci jednotek miliard se pohybuje i snížení daní pro rok 2019. Dílčí změny pro rok 2020 pak znamenaly snížení daňových příjmů o cca 15 mld. Kč.

Pokud bychom tedy výše uvedené částky sečetli, dostaneme se ke snížení daní o přibližně 160 miliard. Když sečteme vlivy těchto dílčích daňových změn od počátku jejich účinnosti až do roku 2021, dostaneme se na cca 350 miliard korun, tedy podstatně méně, než tvrzených 507 miliard korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš slova o 507 miliardách nepoužil v debatě poprvé, obrátili jsme se s žádosti o vysvětlení původu tohoto čísla na Úřad vlády i hnutí ANO. Dosud jsme však žádnou odpověď neobdrželi, což je ale vzhledem k časovému presu před volbami pochopitelné.

Věcné usměrňování cen je zakotveno v § 6 zákona o cenách (č. 526/1990 Sb.). Podle tohoto ustanovení je možné, aby stát, resp. cenové orgány, určily maximální rozsah zvyšování cen za určité období. Uvedený paragraf rovněž stanovuje možnost omezit prodejcům zvyšování ceny zboží či služby z důvodu zvyšování cen vstupů (materiálu apod.), či stanovit závazný postup při určování ceny včetně omezení výše marže. § 8 daného zákona, který se týkal časového usměrňování cen, je zrušený zákonem č. 403/2009 Sb., tedy již 12 let. Protože se však v zákoně Vojtěchem Filipem zmíněná regulace skutečně nachází, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Mezi tematickými a koncepčními materiály na webu KSČM se nenachází žádný materiál, který by se týkal obecního bydlení. Mezi programovými tezemi KSČM se nicméně nachází část věnovaná podpoře bydlení, v níž se komunisté zavazují prosazovat „státní program výstavby státního, obecního a družstevního bydlení“. KSČM zde také uvádí další body, které popisují program komunistů, co se týče „dostupného a kvalitního bydlení pro všechny,“ kde navrhují vyvlastnění nevyužívaných a dlouhodobě chátrajících budov ve prospěch obcí či omezení „diktátu bank a developerů“ v oblasti bydlení.

Skupina poslanců z ČSSD 10. července 2020 předložila Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) zákona o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení. Ačkoliv má zákon navrhovaný ČSSD umožnit obcím, některým korporacím a bytovým družstvům obnovit levnější a pro občany dostupnější výstavbu, ekonomové a developeři tvrdí, že tato novela žádnou zásadní změnu nepřinese. 

Vláda k této novele zaujala (.pdf, str. 1) nesouhlasné stanovisko a označila návrh za nekoncepční, nekonzistentní a v určitých ohledech i neústavní. Projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 111. schůze Sněmovny, nicméně návrh se do konce volebního období pravděpodobně projednat nestihne. Zmiňme, že pozměňovací návrh (.pdf) k této novele předložili také poslanci Jan Kubík a Monika Červíčková z ANO.

Komplexní pozměňovací návrh (.pdf) podala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, a to spolu s poslanci ČSSD. Návrh mění kompletně celý původně předložený text. Dodejme, že pokud by Sněmovna s komplexním pozměňovacím návrhem ve druhém čtení souhlasila, stal by se tento návrh základním textem pro další projednávání.

Ministryně Dostálová přitom na tomto zákoně (resp. pozměňovacím návrhu) pracovala již v první polovině roku 2020. Následně, místo aby byl její text předložen jako samostatný návrh zákona, byl předložen pouze jako již zmíněný pozměňovací návrh.

Jelikož je Klára Dostálová ministryní i poslankyní za hnutí ANO, není pravdou, že by ČSSD byla jedinou stranou, která by předložila zákon o dostupném bydlení. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.