Platy a mzdy zdravotníků vycházejí především z peněz od zdravotních pojišťoven, které získávají peníze z veřejného zdravotního pojištění. Přímo stát hradí pojistné za tzv. státní pojištěnce, tedy děti, studenty a seniory. Stát může ovlivnit výši platu zdravotníků především skrze tyto platby. Ministerstvo zdravotnictví upravuje následné rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění v takzvané úhradové vyhlášce, vláda pak nařízením upravuje platy ve státních nemocnicích a sociálních službách.

Již v prosinci 2020 bylo schválené (.pdf) nařízení (.docx), které zvyšuje platy a mzdy zdravotníků o 10 %.

Andrej Babiš však pravděpodobně mluví o výsledku jednání mezi jím samotným a ministrem zdravotnictví Vojtěchem na straně jedné a Českou lékařskou komorou (ČLK) a zdravotnickými odbory na straně druhé, na kterém se domluvili na tarifním růstu platů lékařů, sester a dalších zdravotníků o 6 % pro rok 2022. Jelikož se Andrej Babiš odchyluje pouze o 1 %, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš poukazuje na roční nárůst platů učitelů v době, kdy byl Petr Fiala ministrem školství ve vládě Petra Nečase. Srovnává meziroční nárůst s celkovým nárůstem za celou dobu, kdy je hnutí ANO ve vládě. Toto srovnání je pochopitelně nestandardní. Jelikož je ale zjevné, že porovnává neporovnatelné, za pomoci trojčlenky jeho výrok v následujících odstavcích ověříme.

Petr Fiala byl ministrem školství mezi lety 2012 a 2013, vliv tedy mohl mít pouze na meziroční navýšení mezi těmito lety, případně na rok 2014. Jak vyplývá z grafu níže, v roce 2012 byl nominální plat učitelů 26 491 Kč, o rok později pak o 197 korun více a v roce 2014 dostali přidáno v průměru o 351 Kč.

Uveďme, že data v grafu vycházejí ze statistických ročenek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z let 2020, 2014, 2010 a 2008 (vše .xlsx) a Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v hlavním městě Praze ve školním roce 2005/2006 (.docx, str. 83).

Hnutí ANO je ve vládě nepřetržitě od roku 2014, reálný vliv na platy učitelů tak mohlo mít až od roku 2015. Rok 2014 tedy budeme považovat za výchozí. Graf zobrazuje vývoj nominálního platu učitelů v posledních 20 letech. Na první pohled je tak vidět, že platy v posledních letech rostly výrazněji než dříve. Nominální plat učitele v regionálním školství činil v roce 2014 27 146 Kč, v roce 2020 pak 44 224 Kč. Jedná se tedy o nárůst o přibližně 17 tisíc korun.

Pro plné zhodnocení výroku Andreje Babiše bychom se nicméně museli podívat i na vývoj platů v letošním roce, pro který zatím nejsou k dispozici kompletní data. Ministerstvo školství dosud nezveřejnilo data za první dvě čtvrtletí roku 2021, v rámci ověření tak vycházíme ze schváleného rozpočtu. Při vyjednávání o státním rozpočtu pro rok 2021 se vláda nejprve dohodla na nárůstu o 9 % u platů učitelů. Nakonec však v prosinci 2020 schválila pouze 4% nárůst tarifní složky platu učitelů. Ministr školství Robert Plaga však tehdy také uvedl, že další peníze dostanou učitelé v odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy by tak podle něj měl skutečně narůst o 9 %.

Tomu odpovídají i data Ministerstva školství, podle kterých je v jeho rozpočtu pro rok 2021 (.docx, str. 1) vyčleněno více než 121 miliard Kč na mzdy/platy všech zaměstnanců regionálního školství, tedy přibližně o 10 % více prostředků než v roce 2020 (.doc, str. 1). Při tvorbě rozpočtu (.docx, str. 3) pak ministerstvo zohlednilo právě „zvýšení prostředků na platy pedagogických pracovníků o 9 % (…), z toho zvýšení platových tarifů o 4 %“.

Pokud tedy budeme vycházet z rozpočtu Ministerstva školství, průměrný plat učitele by letos měl dosáhnout 48 204 Kč, tedy o 21 058 Kč.

Andrej Babiš tedy uvádí správnou hodnotu navýšení platů za vlád, jichž se se svým hnutím účastnil. Nárůst učitelských platů za Petra Fialy však neuvedl správně. Mezi lety 2012 a 2013 se platy zvedly o 197, nikoliv o 122 korun. Kdybychom s rokem 2013 srovnali meziroční nárůsty platů za vlád hnutí ANO, poukazuje nicméně Andrej Babiš správně na to, že v posledních letech rostly výrazně rychleji. V kontextu výroku, kterým Andrej Babiš poukazuje právě na rozdíl mezi érou Petra Fialy a vlád hnutí ANO, je tak odchylka mezi 122 a 197 korunami minimální, a výrok jako celek proto hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura zde mluví o schvalování novely zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou Sněmovně předložila vláda v květnu 2020. Tento původní vládní návrh měl mimo jiné za cíl snížit podporu pro solární elektrárny zavedením tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR), tedy maximální stanovené výnosnosti. Ta by měla zajistit, že výrobci energií nezískají nadměrné kompenzace. Podle vládního návrhu tak v případě solárních elektráren nově nemělo vnitřní výnosové procento investic překročit 6,3 % (.pdf, str. 35–36).

Uveďme, že předložená vládní verze neobsahovala vyšší zdanění solárních elektráren, Ministerstvo průmyslu a obchodu však nakonec navrhlo tento kompromis do novely zahrnout. Díky pozměňovacímu návrhu (.pdf, str. 58–59), který poslanci schválili, návrh novely nakonec obsahoval část, podle níž na solární elektrárny z roku 2009 nově dopadne odvod z výkupní ceny energií, a to ve výši 10 a 11 %. V případě solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 vzrostou odvody na 20 a 21 %.

Při hlasování ve třetím čtení byla tato verze 14. července 2021 Poslaneckou sněmovnou schválena, přičemž zákon podpořili i všichni přítomní poslanci SPD. Doplňme, že poslanci SPD také hlasovali pro přijetí výše uvedeného pozměňovacího návrhu.

Senát ale následně novelu do Sněmovny vrátil se svými pozměňovacími návrhy. V nich navrhl upravit maximální hranici vnitřního výnosového procenta. Sněmovnou schválené znění počítalo s jasně stanovenými hodnotami pro jednotlivé zdroje elektrické energie (.pdf, str. 35–36), Senát ale místo toho navrhl zavést společný interval v rozmezí 8,4–10,6 % (.pdf, str. 3). O jeho konkrétní výši bude v jednotlivých případech rozhodovat svým nařízením vláda. Celkově se tak jedná o limit vyšší, než pro který původně hlasovala Sněmovna včetně SPD. Při hlasování o znění novely, které navrhl Senát, se všichni přítomní poslanci SPD zdrželi.

Co se týče rozpočtových dopadů novely zákona o podporovaných zdrojích energie, materiál Senátu o pozměňovacích návrzích přesnou hodnotu neuvádí (.pdf). Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček nicméně již dříve uvedl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 % a současně by se o deset procent zvýšila solární daň, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. Ministryně financí Alena Schillerová poté ve spojitosti s novelou hovořila o přínosu ve výši 3–4 miliard. Lze tedy říci, že Tomiem Okamurou uváděné rozmezí 3–5 miliard se shoduje s hodnotami uváděnými vládními ministry.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Při konečném hlasování ve Sněmovně po vrácení Senátem se poslanci SPD zdrželi (nehlasovali proti), při hlasování dolní komory o novele zákona o podporovaných zdrojích energie ve třetím čtení však návrh podpořili, a to včetně pozměňovacího návrhu, který solární elektrárny více zdaňuje.

Podle serveru Army Technology bude finská armáda modernizovat a investovat do svých bojových vozidel CV90. V červnu 2021 podepsalo Finsko kontrakt za 32 milionů dolarů (asi 704 milionů Kč) na modernizaci, prodloužení životnosti a zlepšení bojové efektivity do roku 2030. Prototypy a testovací vozidla CV9030FIN budou modernizovány jako první, další modernizace bude následovat v letech 2022 až 2026. Plánování a vývoj bude probíhat ve Švédsku, produkce a výroba pak ve Finsku.

Oproti tomu v červnu 2019 podepsalo české Ministerstvo obrany smlouvu na dodávku 62 vozidel TITUS za více než 6 miliard Kč, které by armáda měla dostat v letech 2022 a 2023. Podle náčelníka Generálního štábu AČR Aleše Opaty by tato vozidla měla směřovat ke 4. brigádnímu úkolovému uskupení, jehož jádro tvoří 4. brigáda rychlého nasazení.

Především ale v červnu 2021 Ministerstvo obrany prodloužilo až do 1. září termín, do kterého mohou firmy podávat své nabídky na dodání 210 vozů v hodnotě 52 miliard korun. Nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty byl přitom součástí plánu na přezbrojení 7. mechanizované brigády tak, aby odpovídala představám NATO o moderní těžké brigádě. Do výběrového řízení se přihlásil i švédský BAE Systems s výše zmíněným vozidlem CV90.

Nejdražší armádní nákup v novodobé české historii, kterým by Česká republika měla získat 210 pásových bojových vozidel pro armádní pěchotu za zhruba 52 mld. Kč, začalo Ministerstvo obrany plánovat již v roce 2018. Výběrové řízení na tento nákup nicméně stále probíhá, přihlášky do něj mohly firmy podávat do začátku září 2021. Současné Ministerstvo obrany tak zakázku již s velkou pravděpodobností podepsat nestihne.

Doplňme, že do výběrového řízení se přihlásily celkem 3 firmy: švédská BAE Systems, německá Rheinmetall Landsysteme a španělská společnost GDELS.

Skupina poslanců za SPD předložila v dubnu 2020 návrh novely zákona o daních z příjmu. Návrh obsahoval zvýšení základní slevy na poplatníka na 37 260 Kč (.pdf, str. 3) z tehdejších 24 840 Kč. Na 37 260 Kč se měla zvýšit také například sleva na manžela (.pdf, str. 3). Další zvýšení se mělo týkat slevy na invaliditu, rozšířené slevy na invaliditu nebo slevy pro držitele průkazu ZTP/P (.pdf, str. 4). Vláda vydala k návrhu nesouhlasné stanovisko (.pdf, str. 1). První čtení tisku bylo zařazeno na schůzi 7. července 2021, do konce volebního období ale nebyl návrh schválen.

Při projednávání daňového balíčku na podzim 2020 pak navrhoval poslanec Hrnčíř za SPD zvýšení slevy na poplatníka z tehdejších 24 840 Kč na 27 000 Kč (.pdf), resp. 28 200 Kč (.pdf), ani tyto návrhy však nebyly schváleny. Místo nich prošel návrh, podle kterého se sleva zvýšila na 27 840 Kč od roku 2021 a od roku 2022 pak má vzrůst na 30 840 Kč. 

Protože tedy žádný z návrhů SPD na navýšení slevy na poplatníka nebyl schválen, především pak návrh z dubna 2020 na navýšení na 37 260 Kč, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro zrušení superhrubé mzdy hlasovalo 20. listopadu 2020 celkem 68 poslanců ze 102 přítomných. Jednalo se o 39 poslanců ANO, 12 poslanců ODS, 10 poslanců SPD, 5 poslanců KSČM a 2 nezařazené poslance. SPD pak hlasovala i pro schválení senátní verze zákona. I díky hlasům SPD tak došlo ke zrušení superhrubé mzdy.

V programu koalice České pirátské strany a hnutí STAN není zmínka ozdanění bytů. Část programu hovoří pouze o možném zvýšení zdanění komerčních nemovitostí.

Dodejme, že na jaře 2021 se začala internetem šířit infografika s logem České pirátské strany, která měla ukazovat údajné plány na navýšení daně z rezidenčních nemovitostí na jedno procento. Piráti však nebyli autory tohoto dokumentu a tvrzení o úmyslu navýšit plošně daně z nemovitosti několikrát oficiálně vyvraceli.

Česká republika by v rámci evropského rozpočtu na období 2021–2027 mohla získat až 35,7 miliardy eur, tedy více než 900 miliard korun. S kurzem k 7. říjnu by se jednalo o 906,8 miliard korun. Tato částka se skládá jak z financí z tzv. fondu obnovy, které mají sloužit k zotavení ekonomik z koronavirové krize, tak ze zemědělského záručního fondu a fondu na rozvoj venkova. Největší část pak tvoří tzv. kohezní politika, v rámci níž by za toto období mělo do České republiky přijít až 19 miliard eur, tedy 483 miliard korun. Kohezní politika slouží ke snižování rozdílů mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie. Více znevýhodněné státy a regiony tak získávají více peněz.

Dalším důležitým faktorem hospodářství Evropské unie je dočasný nástroj NextGenerationEU, jehož hlavním pilířem je Nástroj pro oživení a odolnost. Jedná se o program na podporu a oživení ekonomik po koronavirové krizi. Finančně se pohybuje kolem 806,9 miliard eur, tedy přes 20,5 bilionu korun. Zhruba polovina z této částky však bude poskytována formou půjček. Česká republika by z tohoto programu mohla získat až 218,4 miliard korun v grantech a 269,2 miliard v půjčkách. Nynější alokace grantů dle Národního plánu obnovy je však pouze ve výši 179 mld. Kč. Půjčky pak nemůžeme počítat mezi peníze, které k nám „přijdou“ z EU, neboť je nutné je zase vrátit. Navíc Národní plán obnovy počítá s celkovou výší investic cca 200 mld. Kč (.pdf, str. 1), a to včetně spolufinancování z národních zdrojů. Vzhledem k tomu, že 179 mld. z této částky připadá na granty, je vidět, že Česko nehodlá možnost půjček využít.

Za první čtvrtletí letošního roku obdržela Česká republika z Evropské unie celkem 71 miliard korun. Zmiňme, že současně 32,8 miliard korun do evropské kasy odvedla. Na konci září uvolnila Evropská komise také první finance z fondu obnovy, přesněji se mělo jednat o zhruba 915 milionu eur, tedy 23,2 miliard korun. Peníze z tohoto fondu se zavázala investovat velkou částí, 41 % do klimaticky šetrných projektů, například recyklace nebo čisté mobility. Mezi další kategorie pak patří například vzdělání, zdraví, trh práce nebo zemědělství. 

Uveďme rovněž, že čerpání dalších peněz z evropského fondu obnovy je podmíněno také tím, že „české úřady vyřeší systémové nedostatky v postupu vůči střetu zájmů vrcholných politiků.“ Tyto potíže musí být odstraněny nejpozději do poloviny roku 2022, jinak se může stát, že se přislíbené finance sníží. 

Pokud tedy dáme dohromady jak příjmy z evropského rozpočtu, které činí 906,8 miliard korun, tak příjmy z programu NextGenerationEU, tedy 179 miliardy korun, dostaneme se na hodnotu 1 085,8 miliard korun přicházejících z Evropské unie v následujících sedmi letech. Protože je tato částka výrazně menší než tvrzených 1 300 miliard, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Evropská unie definovala ekologickou daň, respektive „daň související s životním prostředím“, obecně jako daň z něčeho, co má prokázaný negativní dopad na životní prostředí. V České republice již existují některé druhy ekologické daně, které byly zavedeny v souladu s podmínkami členství v Evropské unii. Tato povinnost je upravena zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ze kterého vyplývá povinnost platit daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny.

Za jednu z forem ekologické daně můžeme považovat i daň z těžby nerostných surovin, jejíž vyšší zdanění předvolební koalice Pirátů a STAN prosazuje. „Prostor vidíme ve vyšším zdanění těžby nerostných surovin, kde je sazba těsně pod třemi procenty. Přitom v Německu je komerční těžba zdaněna až k deseti procentům,“ uvedl v tomto kontextu lídr Pirátů Ivan Bartoš.

Koalice Pirátů a Starostů ve svém předvolebním programu plánuje získat miliardy do rozpočtu díky „většímu důrazu na ekologické prvky zdanění“ či zdanění negativních externalit. Do daňového systému chtějí „zahrnout i nové instituty daňového práva, a to jak na evropské, tak národní úrovni". Konkrétně jde například o poplatek z netříditelných plastů nebo uhlíkovou vyrovnávací daň na oblasti dosud nezahrnuté v systému emisních povolenek.

Andrej Babiš tedy správně uvádí, že Piráti (a Starostové) mluví o zavedení různých ekologických prvků do daňového systému, což lze zjednodušeně označit jako ekologickou daň.

O Pirátech se v souvislosti s vyšším zdaněním dlouhodobě neobydlených domů začalo hovořit na základě twitterového komentáře od člena Pirátů Tomáše Kaplera. Podle něj by měly být zavedeny vysoké daně z nemovitostí, ale každý by měl mít nárok na 30 m², ze kterých by platil jen nízké nebo žádné daně

Kapler posléze svůj názor ohledně této problematiky podrobně vysvětlil ve svém facebookovém příspěvku, ve kterém připomněl, že je pouze řadovým členem. Zároveň zdůraznil, že předvolební program koalice Pirátů a Starostů žádný takový návrh neobsahuje. Ke kauze se vyjádřil i Ivan Bartoš, který uvedl, že „fakt neřeším, co někdo píše v nějakých diskuzích“. Bartoš zároveň zdůraznil, že je důležitější zabývat se tím, co má strana v programu, a její aktivitou na úrovni legislativy a exekutivy.

Zavedení možnosti zvýšit daň u dlouhodobě neobydlených bytů sice Piráti měli ve svém předvolebním programu do Poslanecké sněmovny v roce 2017, avšak aktuální program uskupení Pirátů a Starostů tento slib už neobsahuje. Na svém webu pak možnost vyššího zdanění bytů výslovně vyloučili. Není tedy pravda, že by Piráti momentálně plánovali, alespoň podle jejich veřejných vyjádření, zavést takovouto daň. Pro úplnost jen připomeňme, že předvolební koalice dále mimo jiné prosazuje vyšší zdanění komerčních nemovitostí. Předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru pro E15 uvedl, že s tímto návrhem přišli Starostové. 

Dále ještě dodejme, že o zvýšení daně z nemovitosti se v souvislosti s Piráty hovoří i na základě článku sepsaného zájmovou skupinou příznivců Pirátů. Článek se zabývá teoretickým zavedením nepodmíněného základního příjmu a jeho teoretickými možnostmi financování, mezi kterými se objevilo i právě zvýšení daně z nemovitosti. V úvodu článku je ovšem zdůrazněno, že tento text je „výstupem zájmové pracovní skupiny, neodráží oficiální stanoviska strany ani její volební program“.